V Utahu vzniká největší 1GW „energetický sklad“

[karelkilian]

Dobrý den,

opět tu máme pátek, a to znamená další článek k zamyšlení i diskuzi - tentokrát na téma ukládání energie.

Užijte si víkend!
Karel Kilián

V Utahu vzniká největší 1GW „energetický sklad“

Minulý týden společnosti Mitsubishi Hitachi Power Systems (MHPS) a Magnum Development oznámily, že plánují jako první na světě vybudovat unikátní síť pro ukládání energie. Společný projekt Advanced Clean Energy Storage (ACES) bude zahrnovat několik různých způsobů ukládání energie, včetně vodíku, stlačeného vzduchu, akumulátorů a palivových článků s tuhými oxidy.

MHPS v oznámení uvádí, že bude schopna dodávat 1 GW výkonu, ale nijak nespecifikuje, jak bude projekt hodnocen z hlediska watthodin. V tiskové zprávě označuje plány jako největší projekt využívající obnovitelné zdroje energie na světě.

Využití obnovitelného vodíku

Podle výzkumníků z Carnegie Mellon University poklesly emise oxidu uhličitého z energetického sektoru v USA od roku 2005 o 30 procent, a to zejména díky kombinaci využívání zemního plynu a obnovitelných zdrojů energie, které nahrazují elektrárny spalující uhlí.

Jako další krok na cestě k dekarbonizaci vyvinula MHPS technologii plynových turbín na zemní plyn, která bude schopna spalovat i obnovitelný vodík, tedy vodík vyprodukovaný pomocí obnovitelných zdrojů energie. „MHPS vyvinula technologii plynové turbíny, která dokáže zpracovat směs obnovitelného vodíku a zemního plynu a vyrábět tak energii s ještě nižšími emisemi uhlíku,“ uvádí tisková zpráva.

Tato technologie plynové turbíny bude nakonec modernizována s tím, že „jako zdroj paliva má používat 100% obnovitelný vodík, který umožní plynovým turbínám vyrábět elektřinu s nulovými uhlíkovými emisemi.“ Podobný projekt obohacování zemního plynu obnovitelným vodíkem nyní probíhá v Rakousku, nicméně v tomto případě není v plánu přechod výhradně k vodíku.

V Německu jdou trochu jiným směrem - získávají energii z metanu ve formě vodíku, aniž by během procesu vznikal oxid uhličitý. Během takzvaného „krakování metanu“ dochází při vysokých teplotách (750 C) k separaci dvou hlavních složek metanu - uhlíku a vodíku, který je následně použit k výrobě elektřiny.

Stlačený vzduch v jeskyních

Další část projektu bude zahrnovat úložiště energie stlačeného vzduchu (CAES -  Compressed Air Energy Storage) v solných jeskyních v blízkosti Intermountain Power Project kde v současné době funguje uhelná elektrárna, která má být v roce 2025 uzavřena.

Projekty CAES jsou poměrně ojedinělé - v současné době působí v USA pouze jedno komerční zařízení. Základní myšlenka je ta, že CAES v levném tarifu odebírá energii z rozvodné sítě a využívá ji ke stlačování vzduchu, který následně skladuje v podzemí. Když jsou ceny elektřiny vysoké, může být stlačený vzduch ohříván a expandován, aby poháněl turbínu, která vrátí elektřinu zpět do sítě.

Teoreticky mohou systémy CAES a obnovitelné vodíkové systémy přispět k rozšíření sítě větrných a solárních elektráren. Díky tomu, že umožňují ukládání energie ze zdrojů s variabilním výkonem, tak mohou pomáhat překlenout období, kdy se elektřina nevyrábí, nebo je jí málo.

Například pokud v noci vane silný vítr, ale není příliš velká poptávka po elektřině, může být tato nadbytečná energie využita k hydrolýze vody (která odděluje vodík z molekul vody) nebo může být použita pro stlačování vzduchu nebo nabíjení jiných druhů baterií.

Řešení pro velké město

Mitsubishi Hitachi Power Systems tvrdí, že od počátku vyvíjí celý systém s tím, aby dokázal poskytovat úložiště energie pro město se 150 tisíci obyvateli na celý rok. „V následujících týdnech a měsících budou přizváni další strategičtí a finanční partneři,“ uvádí tisková zpráva.

Největší obavy u systémů využívajících obnovitelný vodík a CAES vyvolávají náklady. Všechny technologie ukládání energie jsou v současné době nákladné a za nejslibnější cestu pro projekty velkého kalibru byly považovány lithium-iontové baterie.

Práce s existujícími, přirozeně se vyskytujícími solnými jeskyněmi na vybudování zařízení CAES v blízkosti projektu Intermountain Power Project však jistě pomůže rozjet zájem o tento typ úložiště energie.

Jaký způsob ukládání energie budeme podle vás používat za dvacet let?

Zdroje: arstechnica.com, amer.mhps.com.

[střídač_N]

Je škoda, ze nejsou u jednotlivých metod uváděny účinnosti.

Ale, věta "Všechny technologie ukládání energie jsou v současné době nákladné a za nejslibnější cestu pro projekty velkého kalibru byly považovány lithium-iontové baterie" mluví za všechny neuváděné účinnosti.

Baterky přes značnou nevoli skeptiků, nás asi budou hodně dlouho provázet. Nic lepšího v současnosti asi není.

[diablo007]

Já mám pocit že přečerpávací elektrárna má vysokou efektivitu přenosu energie . Ale cena zbudování je horší

[abrams]

Zdravím ,

relativně snadné úložiště přebytečné elektřiny lze realizovat elektrickými lokomotivami s plnými vagóny a dlouhou tratí do kopce . Převýšení x délka x hmotnost vlakových souprav = pořádná akumulace s nulovým samo vybíjením .
Jízdou do kopce el. uložit a jízdou z kopce el. získat .

Elektronům zdar

[marko250]

Nejlepší uložená energie je ta,kterou rači ihned spotřebuješ a nebudeš ji skladovat.Mě se líbí přelívací baterie,vyřešit u nich membránu a životnost média a pak je to jen o prostoru.A nejvíc vyřeší uzpůsobení života vůči toku energie na Zemi.Prostě by železárny měly vyrobit svou roční potřebnou produkci od března do srpna a zbytek času se těšit na další sezónu .Domácnost je vůbec nejjednodušší na přizpůsobení a holt nonstop systémy zálohovat.Panely na každou střechu s odpovědnou baterií,přečerpávačky,setrvačníky,bateriové úložiště,odpady,propojení sítí sever/jih.

[diablo007]

No roztopit vysokou pec je energeticky tak náročné že se pomalu vyplatí ji nevyhasnout

[brumlaj]

Pěkné téma na zamyšlení, ale raději bych jej přenechal vědcům. Ani tu PE si doma nepostavíš má-li být užitečná. A stavbu velké bych nechal na majiteli pozemku. Stejně důl na stlačený vzduch. Toto vše jsou projekty jejichž výstup je určen pro netáhla které se o sebe nechtějí starat a maj pocit, že za jejich zlaťáky si pořídí cokoli. Ze zkušenosti mohu říci, že nic není větší omyl. Nám nezbývá než starat se sami o sebe v malém a pro to jsou aktuálně reálné pouze akumulátory. Možná se můžeme poohlížet po okolních státech kde fungují energetická družstva, ale ani 30 let po bolševikovi nevidím prostor ani chuť jedinců takto investovat. Tady na takovéto projekty můžeme ještě minimálně jednu generaci zapomenout. Zbuduje-li něco takového ČEZ stejně nám to bude prd platný. Viz Tunelín. Co slíbili to v zájmu mamonu nedodrželi.

[Matess]

já se třeba divím, že nikdo nepřišel ješte s nápadem prohloubíme stávající přečerpávací elektrárny a zvětšíme kapacitu

[jahodovák]

já se třeba divím, že nikdo nepřišel ješte s nápadem prohloubíme stávající přečerpávací elektrárny a zvětšíme kapacitu

Třeba i přišel ale jak jistě víš úřední siml řehtá a sehnat potřebná povolení je nad síly nomálních lidí,

[marko250]

A proč ,když je energie nadbytek a prodává se mimo ČR.A OVCE TO VESELE PLATÍ.

[diablo007]

No jestli občas sleduješ jak to v energetice chodí tak občas je energie takový nadbytek že má zápornou výkupní cenu tedy platí ti za to že ji odebes a tam mít volné rezervoáry pro vodu v precerpavacce je terno. On je jiný problém pokud jde o prohlubování Dlouhé stráně mají Horní nádrž komplet vybetonovanou a je to ve skále tak další prohlubování je asi nerentabilní a ostatní precerpavaci na tom budou podobné odstav něco na pár let a zjistíš že ti ujel vlak mezitím už budou bateriové uloziste

[Matess]

tak dole nevim jak moc by se mohlo prohlubovat, tam asi rozšiřovat. Co se týká úprav nahoře, tak mi neříkejte že to je na roky. Nějaký dynamit, pár bagrů, auta co to svezou jen pár metrů (suť se potom může vozit jedním autem měsíce pryč) na hromadu a kolona domíchávačů na nový beton. Podle mě se tohle dá skoro stihnout když se chce během pravidelné odstávky turbín.

[mypower.cz]

Co se týká úprav nahoře, tak mi neříkejte že to je na roky. Nějaký dynamit, pár bagrů, auta co to svezou jen pár metrů (suť se potom může vozit jedním autem měsíce pryč) na hromadu a kolona domíchávačů na nový beton. Podle mě se tohle dá skoro stihnout když se chce během pravidelné odstávky turbín.

Ta precerpavacka se ale nachazi v CR (kde se pri desti upadla cesta opravuje rok), ne v Japonsku (kde se pri desti upadla cesta opravuje tyden) a tady plati jine zasady. Napriklad co nejvic prodlouzit termin, co nejvic praci zneefektivnit, co nejvic kamosu na to nabalit a tim ziskat co nejvic penez ze statniho, atd. Na dalnici napriklad pri opravach: vidava tam nekdo nekdy nekoho pracovat? Sem tam obcas. To je fakt Tady v CR to jde proste pomaleji a za mnohem vetsi prachy nez jinde.