Vadí větrné elektrárny lidem v jejich okolí?

[karelkilian]

Dobrý den všem!

Protože je pátek, přinášíme Vám již tradiční článek ke čtení, zamyšlení i diskuzi.

Karel Kilián

Vadí větrné elektrárny lidem v jejich okolí?


Stále víc lidí má v blízkosti svého bydliště nového „souseda“ v podobě nějakého komerčního systému pro výrobu elektřiny. Je to celkem logické: tradiční elektrárny, spalující fosilní paliva, jsou postupně nahrazovány decentralizovanými formami získávání elektrické energie z obnovitelných zdrojů.

Místo velkých elektráren, situovaných zpravidla v jednom konkrétním areálu, přicházejí větrné turbíny a solární panely, jež bývají doslova rozeseté po krajině. Pro některé lidi to znamená, že místo pohledu do polí, luk a hájů nyní vidí z oken svých příbytků „větrníky“, které tam ještě před několika lety nebyly.

Vadí, nebo nevadí?

Co si obyvatelé, bydlící v blízkosti větrné či solární farmy, o nových „sousedech“ myslí? To je otázka, na kterou bychom možná mohli odpovědět „A proč by nás to mělo zajímat?“ Jenže pokud se chceme nějak vypořádat s globální změnou klimatu, musíme počítat s tím, že tuto otázku bude řešit čím dál více lidí.

Pro lepší pochopení preferencí analyzovali výzkumníci Jeremy Firestone a Hannah Kirk výsledky rozsáhlého průzkumu o postojích lidí k větrným turbínám. Závěry, zveřejněné tento týden v magazínu Nature Energy, ukazují, že lidé, žijící v blízkosti větrných elektráren, by je nevyměnili za solární nebo fosilní elektrárny.

Průzkum vycházel z dotazníkového šetření, které v roce 2016 provedla národní laboratoř amerického ministerstva energetiky Lawrence Berkeley National Laboratory. Dotazováno bylo 1705 lidí, žijících ve Spojených státech méně než osm kilometrů od alespoň jedné komerční větrné turbíny.

Potřeba správně položené otázky

Cílem obsáhlého dotazníku bylo získat informace k pochopení toho, jak obyvatelé vnímají přítomnost větrných elektráren. Otázky se týkaly například toho, nakolik mohli lidé ovlivnit proces plánování výstavby, zda vidí ze svých domovů větrné turbíny a jestli nějakým způsoben registrují produkovaný hluk.

Vzhledem k tomu, že údaje z průzkumu byly veřejně dostupné, Firestone a Kirk byli schopni použít jejich části, aby našli odpověď na otázku, která je zajímala: jak lidé vnímají větrnou energii ve srovnání s jinými možnostmi?

Obvykle se otázka přijetí větrné energie řeší stylem, zda jsou dotázaní pro, nebo proti. To ale není úplně vypovídající, neboť je nutné nějakým způsobem vyrábět elektřinu. Odborníci tedy přišli s argumentem, že skutečnou otázkou by mělo být „zda by se elektřina měla vyrábět větrem, nebo z nějakého jiného zdroje“.

Větrem, nebo jinak?

Jeremy Firestone a Hannah Kirk se tedy zaměřili na otázky, které zkoumaly preferenci respondentů v oblasti větrné energie v porovnání s jinými možnostmi. Výsledky byly poměrně jednoznačné: asi 90 % dotázaných uvedlo, že preferují místní větrné farmy před hypotetickou jadernou, uhelnou nebo plynovou elektrárnou, umístěnou ve stejné vzdálenosti.

V porovnání mezi solárními a větrnými farmami vyhrál taktéž vítr, ačkoli již ne tak jednoznačně. Třetina respondentů neměla žádnou preferenci, 45 % dávalo přednost větru a jen 15 % energii získávané ze slunce.

Výsledky byly shodné napříč různými demografickými skupinami. V městských i venkovských oblastech lidé drtivě preferovali větrnou energii. Platí to i v případech obyvatel, kteří žili v blízkosti turbín, často ani ne kilometr od nich. Pozitivní postoj k místním větrným farmám byl naprosto markantní.

Proč právě větrné elektrárny?

Úroveň preferencí větrných elektráren je natolik překvapivá, že zavdává k pochybám ohledně relevance výsledků. S ohledem na dotazovanou skupinu je samozřejmě možné, že lidé vybírali možnost, která znali dobře ze své vlastní zkušenosti.

Lidé si prostě zvyknou na technologii, kterou vidí každý den. Teoreticky tak každý, kdo žije v blízkosti větrných turbín, mohl celkem přirozeně odpovídat, že dává přednost elektřině z větru. Může to být proto, že s tímto způsobem má zkušenosti, na rozdíl od ostatních alternativ.

Firestone a Kirk se snažili zjistit, zda preference souvisejí s tím, jak dlouho lidé žili v blízkosti turbín. Pokud by tomu tak bylo, daly by se očekávat silnější preference u obyvatel, kteří bydleli v blízkosti turbín delší dobu. To se však nepotvrdilo - doba, po kterou respondenti žili v blízkosti „větrníků“, neměla přímou spojitost s jejich preferencí.

Dívejme se z jiné strany

Samozřejmě je ve hře varianta, že postoje lidí, bydlících v blízkosti turbín, mohou souviset s tím, že větrné elektrárny jsou často instalovány v blízkosti komunit právě proto, že obyvatelé dané oblasti tento způsob získávání elektřiny podporovali.

Výzkumník Marco Sonnberger, který psal o výsledcích v časopise Nature News & Views, poukazuje na to, že velká část výzkumu přijetí obnovitelných zdrojů energie je omezena jen na případové studie. Ty jsou užitečné z hlediska jednotlivých projektů, ale neumožňují dělat širší závěry o tom, jak je lidé vnímají.

Zaměřit pozornost na lidi, kteří jsou spokojeni s místními větrnými farmami, by mohlo připravit cestu k budování dalších projektů, které budou silně podporovány místními komunitami.Vadila by vám větrná elektrárna ve vašem sousedství?

Zdroje: arstechnica.com, emp.lbl.gov.

Související článek: Zvuk větrných turbín nemá vliv na zdraví