FVE s modulárním (rostoucím) uspořádáním.

[rva]

Tak rozhodnutí je jen na tobě, protože správných řešení je spousta.
Kdybych dnes stavěl FV, bral bych 60 článkové polykrystal, zapojil je po dvou v sérii a k tomu něco jako https://www.aliexpress.com/store/produc ... 47121.html - i s DPH by měl člověk za nějakých 35 000,-Kč regulátor+měnič 10kVA+nabíječ a spolu s baterii se bude jednat o základ, který funguje tak, že domácnost může fungovat normálně a nebudu ostatní členy nutit k nějakým zvláštnostem. Sám se vyřádím v monitoringu článků, zapojení vytěžovačů a třeba optimalizace provozu zima(jeden měnič)/léto(oba měniče), což jsou věci, které taky nemají vliv na ostatní členy rodiny.
My máme ale celkem velkou spotřebu elektřiny, tak někomu by stačil třeba jenom jeden Axpert s tím, že by se pak musel zaměřit na to, jak řešit souběh, ale i to tady řada lidí nějak vyřešila.

[gupa]

Dobrý den.
Mám pocit, že se točíme furt dokola.
Ať se odpichneme. Jakou koncepci stringu mám zvolit při mppt i PWM regulátoru? Uveďte mi prosím i vhodné napětí panelů. Pro co nejmenší ztráty. Výkon jednoho modulu (string plus regulátor) je uvažován max.2,5 KWp. Napětí systému 48V. Regulátor musí umožňovat použití Lifepo4 baterií a být schopen paralelního provozu na jedné sběrnici.

Doma budeme řešit souběhy spotřebičů a volnobeznou spotřebu domácnosti. Vhodný měnič proto nechám na později.

Plné přeji a jsem s pozdravem. Martin P

Netočíme, měl by jste si nastudovat parametry komponent a nevyptávat se tady pořád dokola na jakési hotové řešení furt dokola vy. Ideální a poslední rada odemne je ta, aby jste tu oslovil profíky, které udělají na přání návrh, dodají komponenty, instalaci na klíč podle vašich finančních možností, protože tomu v tom jazyku který používáte není moc rozumět. Nebo si prostudujte nespočet začátků v tomto tématu a řešení a porovnejte a zvolte řešení sám. Jenže to musíte investovat hlavně hodně času předem než se rozhodnete. Pokud nejste ochoten ten čas pro studium problematiky investovat, tak je nasnadě oslofit ty firmy které to zvládnou levou zadní protože to dělají denně a mají to jako chleba.

[abrams]

Zdravím ,

dva 60-ti článkové + PWM regl jsou pro letní provoz málo pokles napětí zahřátím + ztráty na vodičích srazí Vmp pod napětí aku , tudíž el. "nepoteče" . Pro PWM regly je celoročně , hlavně v létě vhodné
36 @ 12V (13V)
72 @ 24V (26V)
144 @ 48V (52V) .
2 x 60 je málo .

MPPT regl je univerzálnější díky vyššímu napěťovému vstupu , ale zase jsou oproti PWM citelně dražší .
Na mini FVE mi s 18-ti funguje s PWM reglem lépe nežli mnoho testovaných MPPT reglů . Na 3,96kWp jedu dva "levný" MPPT regly hlavně kvůli vešikovnému napětí ze stringů .

Měnič , varianta C3 se mi jeví nejschůdnější , pokud nebude rovnou pořízen jeden velký měnič . Otázkou jsou reálné schopnosti oněch GTI s limiterem , zejména rychlost odezvy . Coby primární měnič se ctí poslouží Axpert - je to dobře fungující a ověřený měnič s přijatelnou cenou .
Varianta pořídit 10kW PJ má také svou váhu , jak psal Marko250 , je to dělo za lidový peníz . Vlastní režie je v létě nepodstatná a v zimě o nic horší - beztak moc nesvítí a až se po pár dnech nabijí tak lze na čas přepnout na měnič . Osobně to takto dělám . Nejen z lenosti předělávat půl baráku na 48V DC . Zimní období bez nejde vyřešit účinností , ale zdroji . Buď Mega , Mega nebo jiný zdroj el. .

Souběhy spotřebičů - jak jsem již psal , předchozí 5kW měnič občas "brblal" , stávající 6kW je naprosto v pohodě , souběh dvou 2kW žroutů + drobotinu dává s klidem (vaříme na plynu) .

Přidávatelnost komponentů - na jeden , potažmo sběrnici lze věšet neomezené množství reglů či měničů , ovšem že přiměřeně ke kapacitě jednotlivých komponentů . Na jedné sběrnici může být tucet hloupých reglů (bez vzájemné datové komunikace) nebo půl tuctu měničů každý se řídí dle v sobě nastavených parametrů . Že je jeden regl v Absorbu , druhý ještě v Bulku a třetí už ve Floatu , není nic špatného - ty mý dva se takto rozchází běžně .

Elektronům zdar

[rottenkiwi]

Ako píše rva. Nie je ideálne riešenie za málo peňazí. Ja mám modulárny systém a bazárové komponenty.
Ale musel som ostať u 12 V, dokedy sa mi jeden z meničov nepokazí. Potom mám len možnosť 24 V
a nejaký Axpert + LiFE, či už PWM alebo MPPT, zase čo objavím v bazáre.

Monitoring mám vlastný, tiež kopu štúdia, Arduino + server + ORange Pi + server + ovládanie 54 relé cez HTML5
+ javascript.

Uzemnenie, vlastné kopanie + Citel zvodiče, ešte nemám 250 V AC za meničom.

Panely som kupoval 2 kusy každý rok, naučiť sa ako tak zvárať, zváranie trackerov.
Dostal som na úroveň 16 kWh z 2 kWp v lete, resp. 1.16 MWh / 1 kWp cez rok.
Stále nemám urobené ovládanie trackerov, lebo som na inv., tak raz za 2 hod to otočím.

Treba si dať na youtube vyhľadať systémy z celého sveta a vidieť čo a ako.

Baterky mám Pb 15 kWh + LiFw 5 kWh, dokopy v jednom systéme, vyžadovalo to Arduino + BMS
+ pálenie spotreby, ak sú nad 3.43 V a večer zapnutie nabíjačiek na Pb každý deň, ak bola ABS krátka.

A toto všetko prináša veľa radosti i starostí, ale mne práve toto hľadanie riešení vyhovuje,
to mi žiadna firma zadarmo neurobí.

Sú aj panely, ktoré dávajú aj v lete potrebné MPP napatie pre PWM regl. nad napatím LiFE.
http://www.ostrovni-elektrarny.cz/docs/ ... 95-305.pdf
Ale čo budú robiť o 15 r., to neviem.

[vlkazajac]

"...Nie je ideálne riešenie za málo peňazí...."

Táto veta predsa v súvislostiach nedáva žiadny zmysel, keď náš záujem o FV systém je podmienený aj ekonomicky. Málo peňazí je jednoducho vstupný parameter systému, tak ako napr. výkon, ktorý od neho požadujem. My hľadáme presne to, ideálny systém za málo peňazí.

dva 60-ti článkové + PWM regl jsou pro letní provoz málo pokles napětí zahřátím + ztráty na vodičích srazí Vmp pod napětí aku , tudíž el. "nepoteče" . Pro PWM regly je celoročně , hlavně v létě vhodné
36 @ 12V (13V)
72 @ 24V (26V)
144 @ 48V (52V) .
2 x 60 je málo .

Prestaňte prosím už s takouto demagógiou ! To sú archaické bulšity pochádzajúce z dôb, keď tu boli predchádzajúce málovýkonné panely. Dnes 60 článkový panel na mppt regulátore tiež nejde často pod 30 V. Keď 250 W panel na pwm regulátore má hraničnú teplotu cca 42 °C, začína len mierny pokles ( " žiadne " neteče " ).
Ak použijeme panely s vyšším Wp, posúva sa táto hranica postupne vyššie.
Tak si preberme, komu vadí mierne znižovanie výkonu pri vyšších teplotách ? Jedine v lete systému s klimatizáciou, ktorý nie je dostatočne dimenzovaný. A tomu sa dá predsa pomôcť.
Venoval som sa tomu dosť podrobne tu :
https://forum.mypower.cz/viewtopic.php? ... =20#p63595
Ak sa niekomu nechce študovať, poviem mu to jednou vetou : Systém s pwm regulátorom pri prispôsobení systémového napätia nie je horší ako systém s mppt regulátorom v rozsahu od najnižších teplôt až po teploty panelov nad 42 ( a trochu viac ) stupňov a je preto výborná voľba pre ekonomicky výhodné zostavy.

K voľbe meniča opakujem svoju skúsenosť - nech je modulárny systém v akomkoľvek štádiu svojho vývoja, potrebuje silnejší menič takého výkonu, aby bol schopný dávať všetky prebytky. Praktická spodná hranica je z užívateľského hľadiska cca 2500 W. Druhý menič nižšieho výkonu sa javí ako potreba pre nočnú prevádzku, nie je však nevyhnutnosť.

Len na okraj - pre 24 V systém sa mi páči celkom toto :
http://www.24shopping.cz/www-24shopping ... -Soluowill

Soluowill dosť razantne nastupuje na trh s meničmi. Ak by mal už niekto skúsenosť, radi sa dozvieme....

[Martin P]

Dobrý den.
Zareaguji na předchozí příspěvky.
Řešení vůbec nemám hotové. Mít ho hotové, tak ho sem nebudu dávat. Dal jsem sem svoji počáteční představu postupného budování FVE, na základě vašich návrhů vykrystalizovalo několik možných řešení. Probrali jsme je a na základě našich požadavků a možností jsme vybrali do dalšího kola ta pro nás nejvhodnější. Jsou to D a nově C3. Mají tu výhodu že výkon soustavy se bude zvyšovat spolu s jejím růstem a kapacitou. Obě jsou budovatelná postupně a lze je i zkombinovat. Na základě příspěvku Abramse uvažujeme o základním měniči o výkonu cca 5KW - to aby utáhl běžný provoz baráku plus jednoho žrouta (nejspíš pračku - lze ji přepojit prodlužkou do zásuvky na základní měnič a pustit když venku svítí a v domě je klid. Stejně můžeme uvažovat i o myčce - nesmí se však pustit najednou). Jestli budeme při rozšiřování přidávat k základnímu měniči ony GTI s limiterem, nebo jestli dáme druhý silný měnič jen na žrouty se uvidí až s postupem času a vývojem našich potřeb. Ono to taky bude až za několik let a kdoví jak pokročí technika.
O firemním řešení "na klíč" neuvažuji, již jsem se ptal. Nabídli mi hotový systém cca 3,5KWp s velmi omezenými možnosti rozšiřování (mají to navržené "na knap") a v případě že budu chtít výkon systému např. zdvojnásobit tak to bude znamenat generální rekonstrukci FVE. Baterky nabízeli gelovky (asi mají rádi stálé zákazníky ). Cena byla velmi "lidová" - skoro 400kKč. Když jsem si spočítal cenu komponent tak jsem byl něco přes 200kKč.
Budu rád, když se mi podaří dát s vaší pomocí dohromady FVE, kde začnu s cca 3 až 4KWp panelů rozdělených na dvě světové strany. Na rozdíl od toho firemního řešení chci mít možnost výkon FVE kdykoliv zvýšit přidáním dalšího zařízení. U mne je teoretické maximum až 12KWp.
Základní návrh tedy dělám na FVE o výkonu 3 až 4KWp schopnou pokrýt běžnou spotřebu domu s panely orientovanými na dvě světové strany a umožňující další rozšiřování..
(Omlouvám se, že to takto popisuji až teď, měl jsem to napsat hned ze začátku. Jenže mne to nenapadlo, přeci jenom je pro mne tato tématika nová).
To, co mne zajímá jsou vhodné komponenty na takovouto FVE. Proto se ptám Vás, kteří s tímto mají praktické zkušenosti a neřeším to přes firmu která se mi bude snažit nabídnout řešení na kterém vydělá (čest výjimkám).
Komponenty mohou být jak značkové, tak i laciné z Číny. Rozhoduje kladná zkušenost. Chci vytvořit fungující FVE za rozumné peníze.

Plné přeji a jsem s pozdravem. Martin P

[youda]

Ahoj Martine P.,
znovu jsem si prošel tvoje první příspěvky a udělal si následující poznámky:

Situace:
- Rodinný dům, z roku 2006, zateplený
- DS třífázová, jistič 25A
- Kotel na tuhá paliva, systém samotížný
- Bojler 200l kombinovaný, v zimě je nahříván kotlem, v létě elektřinou
- Bojler žere hodně protože je nás pět a myjeme se každý den
- Volnoběžná spotřeba domu (nikdo doma, bojler stop) je 3 až 4 KWh denně
- Zimní spotřeba (bojler se nahřívá kotlem) je 6 až 9 KWh denně
- Letní spotřeba (bojler na DS až 25KWh) denně.
- U základní verze (dva moduly, baterie a střídač) bych se rád vešel do 200 až 250k Kč

Požadavky:
- Ohřev TUV je jeden z hlavních cílů FVE.
- Možnost neomezeného ostrovního provozu (po podzimní vichřici byly některé vsi v okolí bez proudu skoro týden)
- Možnost kaskádového provozu
- DS beru pouze jako zálohu
- Co je na 380V (indukční 6,5KW sporák, zásuvka v garáži a vodárna - ta přijde časem předělat, či vyměnit na 220V, aby mohla jet na FVE) nechám na DS.

Věci k diskusi:
- Mám za to, že elektrárna složená z více menších celků bude provozně spolehlivější než systém vše v jedné bedně.
- U hybridů mám obavy z přetoku do DS, nehledě na to, že by musel být třífázový - drahé s velkou vlastní spotřebou.
- Když dám dva fv moduly na JV a dva na JZ stranu, zvládne jedna 10KWh baterie nabíjecí proud bez rizika přetížení?
----

Když to shrnu, máš rodinu a chtěl bys, aby FV skutečně měla nějaký ekonomický přínos a nebyla jen na hraní. Modulový koncept smysl dává, ale nesmí se to přehnat. Spojování samostaných komponent totiž představuje poměrně velké riziko. Stačí si přečíst některé případy ze zdejšího fora - odpálenými regly a upečenými měniči se to tu jen hemží.

Osobně bych ti tedy doporučil pořídit 1f měnič, který v sobě kombinuje MPPT regl, síťovou nabíječku baterek a invertor. Například cca 5KW Axpert nebo Infinisolar. Vnitřní komponenty budou sladěné a jediné co zbude na tobě je připojit panely, baterky a zátěže v souladu s datasheetem/návodem. Je to stejná situace jako když jsme si v minulosti stavěli "Hi-Fi" věže. Doba pokročila a Hi-Fi z komponent si staví jen fajnšmekři co nekoukají na peníze. Normální člověk si pořídí multimedální centrum vše-v-jednom (dnes TV), maximálně k tomu připojí aktivní subwoofer, aby občas nasral sousedy.

Tyhle měniče lze nastavit do ostrovního režimu tak, že dokud utáhnou provoz, jedou jen z panelů a baterek. Při přetížení automaticky přecvaknou vstup na DS, baterky a FV si odepnou. Do začátku bych na to napojil bojler, mrazák, lednici, počítače a všechny další smysluplné zásuvky. Nepřipojovat: 3f a extrémní spotřebiče, což ve tvém případě jsou: indukce, vodárna, svářečka, dílna. Baterky do začátku co nejmenší.

V létě přes den primárně pojedeš na solar. Když nebude dost slunce, měnič sám přepne spotřebu na DS. Postupně můžeš dokoupit další měniče a zapojit je paralelně. To samé další panely a baterie. Sběrnice i fáze jsou společné, kromě přívodu od panelů, viz nákres.

V zimě solar moc nevyužiješ, takže na měniči necháš jen pár okruhů, zbytek okruhů přepneš natrvdo na DS. K tomu se výborně hodí zapojit do každého okruhu přepínač sítí, viz obrázek.

Z vlastní spotřeby měniče si nedělej zbytečné stratosti. V létě bude elekřiny nadbytek, takže tě to nemusí trápit vůbec. V zimě jí bude vždycky nedostatek, ať to zapojíš jakkoliv. Budeš-li zkoušet různé kaskády měničů, proudová relé a podobné věci, možná snížíš po dobu těch 3 zimních měsíců vlastní spotřebu elektrány ze 100W na 20W, ale ekonomicky se ti to nevrátí nikdy. Obzvláště, pokud už dnes má tvůj dům volnoběžnou spotřebu 4KWh denně. Navíc, pokud bude některý komponent kaskády promarněná koupě, nebo ti shoří, tak ty peníze snížením vlastní spotřeby FVE nedostaneš zpátky ani za 100 let.

První roky tedy solar využiješ primárně v létě, v zimě to bude spíš jen zábava. Rozšíření pro zimní provoz můžeš provést postupně, podle toho jak moc tě elektrofilie chytne. Takže přepanelovat a přidat baterky. Při přepanelování dává smysl zapojit JV a JZ stranu na samostatné MPPT vstupy, což Axpert i Inifnisolar umí. Pokud bys náhodou přepaneloval opravdu extrémně, můžeš v létě některé stringy odpojit od MPPT a jejich výkon poslat napřímo třeba do bazénu nebo druhého bojleru.

Ještě co se týče spotřebičů: Přepojení těch největších žroutů na 1f přijde až s dalším paralelním měničem. Díky síťovým přepínačům si můžeš odladit, co dává smysl přepnout na FVE už teď a co ještě musí počkat. Na svářečku si dej pozor - do sítě může posílat pěkné špičky. Nedává smysl odpálit si drahý měnič svářečkou, kterou použiješ 1x za měsíc na dvě hodiny.

Trvalé odpojení od DS se ti asi nepovede ani v delším horizontu, ale snížení odběru z DS na minimum ano. Když DS vypadne v létě, budeš celkem v pohodě. Při zimním výpadku DS se uskromníš a občas nastartuješ generátor. Mimochodem, až přejdeš kompletně na 1f, tak ten generátor prodej a pořid si silnější 1f.

Za mne:
- Axpert nebo Infinisolar s možností paralelního 1f provozu
- Panely nasázet dle datasheetu vybraného měniče (měniče s větším vstupním napěťovým rozsahem ti dají více svobody)
- Minimum baterií + BMS
- Do začátku žádnou automatizační elektroniku okolo
- Manuální přepínače okruhů I-0-II (které přepneš cca 2x ročně)

Držím palce!
Youda

Paralelní zapojení Axpert 1f

Přepínač I-0-II Hager (L1+N)

[brumlaj]

.......Prestaňte prosím už s takouto demagógiou ! To sú archaické bulšity pochádzajúce z dôb, keď tu boli predchádzajúce málovýkonné panely. Dnes 60 článkový panel na mppt regulátore tiež nejde často pod 30 V. Keď 250 W panel na pwm regulátore má hraničnú teplotu cca 42 °C, začína len mierny pokles ( " žiadne " neteče " ).
Ak použijeme panely s vyšším Wp, posúva sa táto hranica postupne vyššie. ....

Mám pocit, že slova jako demagogie a bulšit nejsou argument ale nadávky. Raději argumentujme. Napětí na přechodu diody se časem u různých výrobců mění velmi pozvolna. Rozdíl ve výkonu různě výkonných panelů je ve využitelném proudu (při stejném počtu článků v panelu). Mít systém bez (napěťové) rezervy je řekl bych nerozum. Kde není napěťový spád, tam není proud. Ne každý chce mít aku pod střechou. Panel s vadným článkem již jsi viděl? Já nejeden. A to jej potom vyhodíš a budeš za něj shánět náhradu? Nebo se smíříš s tím, že celý string je výkonnově jinde? Jaké teploty máš na střeše na panelech v létě, když argumentuješ teplotou 42°C? Chápu, že máš modlu co nejméně aktivních prvků, ale jiní si třeba váží peněz za akumulátory a raději elektronikou přizpůsobí napětí zdroje (panely) napětí akumulátorů. Nezlob se, ale to co tu s PWM propagujete odpovídá kvalitě na trhu masivně prodávaného zboží. Můj otec to popisoval jako dialog na stavbě - "Frantóó podrž tu zeď ať nepadá, já zajdu pro peníze a potom půjdem do hospody". Tak dlouho se vynechávají "nepotřebné" součástky až lze nad výsledkem pouze konstatovat: "ale bylo to levné, nic jiného jste po nás původně nechtěl, to že teď říkáte, že to má fungovat - na to jste přišel kde? Bohužel nemáme. Nikdo to nechce."

[rva]

Některé 60-ti článkové panely mám připojené jako 3S ke dvěma regulátorům mppt a některé jako 2S k jednomu regulátoru pwm. Škoda, že jsem se v létě nedíval, jaké je napětí mppt, z toho bych přepočítal, jak moc jsou panely na pwm mimo napětí mppt. Snad letos nezapomenu a v létě se podívám.
Jinak nějak podezřelého poklesu výkonu u pwm jsem si nevšiml, ale s klešťákem to neměřím často.

[rottenkiwi]

Mne dnes 60 č., 3 ročné, 255 W panely poly., dávajú od 27.2 do 28.78.
A to je vonku + 1 *C. Panely sú na voĺnom priestranstve.
Takže ak by sa išlo cestou PWM, tak minimálne 300 až 310 Wp panely.
Pri MPPT zas treba vziať do úvahy straty a účinnosť. Pri tom istom výkone
sú straty vačšie pri veľkom rozdieli napatí a regl. sa zbytočne hreje.

U mńa dnes regl. 40 A max.- pri prúde 25 A z 59 V na 14.2 V je teplý.
Regl. 40 A max. - pri prúde 24 A z 28.5 V na 14.2 V je studený.
Ten istý typ, pracujú celý deń. Teplota okolia 12.7 *C.

Vieme veľmi dobre, že meniče a regle odchádzajú skor pri zvýš. teplote.
A keď je menič aj regl v jednej bedni, je to ešte horšie, ak odíde menič,
tak nemám ani regl. a nejde mi DC.

[vlkazajac]

.......Prestaňte prosím už s takouto demagógiou ! To sú archaické bulšity pochádzajúce z dôb, keď tu boli predchádzajúce málovýkonné panely. Dnes 60 článkový panel na mppt regulátore tiež nejde často pod 30 V. Keď 250 W panel na pwm regulátore má hraničnú teplotu cca 42 °C, začína len mierny pokles ( " žiadne " neteče " ).
Ak použijeme panely s vyšším Wp, posúva sa táto hranica postupne vyššie. ....

Mám pocit, že slova jako demagogie a bulšit nejsou argument ale nadávky. Raději argumentujme. Napětí na přechodu diody se časem u různých výrobců mění velmi pozvolna. Rozdíl ve výkonu různě výkonných panelů je ve využitelném proudu (při stejném počtu článků v panelu). Mít systém bez (napěťové) rezervy je řekl bych nerozum. Kde není napěťový spád, tam není proud. Ne každý chce mít aku pod střechou. Panel s vadným článkem již jsi viděl? Já nejeden. A to jej potom vyhodíš a budeš za něj shánět náhradu? Nebo se smíříš s tím, že celý string je výkonnově jinde? Jaké teploty máš na střeše na panelech v létě, když argumentuješ teplotou 42°C? Chápu, že máš modlu co nejméně aktivních prvků, ale jiní si třeba váží peněz za akumulátory a raději elektronikou přizpůsobí napětí zdroje (panely) napětí akumulátorů. Nezlob se, ale to co tu s PWM propagujete odpovídá kvalitě na trhu masivně prodávaného zboží. Můj otec to popisoval jako dialog na stavbě - "Frantóó podrž tu zeď ať nepadá, já zajdu pro peníze a potom půjdem do hospody". Tak dlouho se vynechávají "nepotřebné" součástky až lze nad výsledkem pouze konstatovat: "ale bylo to levné, nic jiného jste po nás původně nechtěl, to že teď říkáte, že to má fungovat - na to jste přišel kde? Bohužel nemáme. Nikdo to nechce."

Demagógiu si vyslovil a bulšit je po našom hlúposť, zavádzanie. Nadávať som nemal zapotreby.
Prejdi si prstom po VA krivke 250 Wp panela a skús mi popísať ten moment, keď nebudeš mať napäťovú rezervu ( že prúd netečie alebo tečie , o tom sa s Tebou prieť nebudem ).
Ak prídem o jeden článok, panel ešte nezahodím. Buď ho vymením, alebo budem počítať s tým, že bude "mäkkší" o pol volta a bude sa tak trochu flákať. Pomerám a rozhodnem sa, či je to prijateľné. Za 5 a pol roka žiadny článok nevypadol, argument prílišnú váhu teda nemá.
Nameral som tých 42 stupňov priamo na paneli, keď došla panelu napäťová rezerva a začal zaostávať oproti inštalácii s mppt.
O kvalite sa bavme podľa toho, v akej hospode sedíme - v lacnej alebo v lepšej. Nemyslím, že by som mal pochybovať o kvalite Morninstaru 45 alebo 60 pwm.
Ja zatiaľ popíjam v čínskom butiku a za facku sa mi to do batérie len tak leje........

[vlkazajac]

"...Mne dnes 60 č., 3 ročné, 255 W panely poly., dávajú od 27.2 do 28.78.
A to je vonku + 1 *C...."

To sú napätia panelov na mppt regulátore? Potom je to nerelevantné.

Ak sú na pwm regulátore, tak je rozdiel od napätia batérie cca + 0,3 V . Ergo, ak je pwm regulátor aj prilepený ku konštrukcii meniča, tak nehreje. On totiž pwm nehreje, pokiaľ nemá nejakú vadu a nejde o veľký napäťový spád.

[rottenkiwi]

No tak keby som to napojil k 8 x LiFE s PWM, tak aké max. napatie dostanem pri max. prúde ?
Ak pojdem s napatím hore, mám menší prúd a podstatne menší výkon ako v MPP.
Ak pojdem s napatím dole, tak mám viac prúdu, ale baterky musím niečím zaťažiť.

Zoberme príklad, že z panelov ide 1600 W napatie také, aby som nabíjal 8 x LiFe
s odporom 0.01 ómu pri napatí článkov 27.4 V.

Aký musí byť rozdiel napatí, aby tam tých 1600 W pretieklo s PWM ?
Aký bude rozdiel oproti PWM s MPPT, ak sa s PWM tých 1600 W nedá uskutočniť,
pre nízky rozdiel potenciálov ?

[vlkazajac]

Prepáčte, ak niekedy použijem menej lichotivé slová, skutočne len v záujme veci a neosobne.

"....Takže ak by sa išlo cestou PWM, tak minimálne 300 až 310 Wp panely...."
To už je hlboká dezinformácia, verím, že prameniaca z omylu !

Odporúčam vrelo použiť pwm regulátor a urobiť si porovnávacie merania.

Odpoveď je jednoduchá - musíte byť niekde v blízkom okolí toho "kolienka", kde to najviac bolí

Ale pokúsim sa o odpoveď podľa doterajších skúseností, bez akejkoľvek skúsenosti s LiFe, teda pocitovo :

V zime by mal systém veľmi dobre fungovať aj s 9S, teda 9 x 3,45 = 31,05 V. NEOVERENÉ !!!

[rottenkiwi]

No a ako sa budú správať napr. 260 Wp panely s NOCT 196 W / 27.9 V po 10 r ?.
1. rok 4 % dole. 2 až 10 r. 0.6 % dole to je 9.4 % dole ergo: 196 W / 1.094 = 175 W
Ako to bude potom s MPP napatím v NOCT podmienkach ak uvažujeme bežnú degradáciu ?
Čo vtedy, keď panely budú aj zaprášené ? Lebo moje boli teraz čerstvo umyté.

[vlkazajac]

No určite ma to neprekvapí. Pre LiFe jedinečná príležitosť upraviť počet článkov, to šikuľkovia na fóre zvládnu. A v 48 V systéme je to úplná malina.....

A nebudú o 10 rokov už panely s 25 % účinnosťou ? Prianie je otcom myšlienky.

[rottenkiwi]

Ergo, mám 17, jeden vyhodím a dokúpim k nemu 15 ?
Alebo mám 16, jeden vyhodím a dokúpim k nemu 14 ?

[vlkazajac]

Za zásluhy jeden do vitríny alebo dokúpiť chýbajúci na Pezinskom jarmoku.

No už sa trocha naťahujeme, ale to skladanie batérie zo sólo článkov má skutočne výhodu. V lete kapacity treba menej, tak sa batéria môže trocha zoštíhliť. V zime sa dá zase posilniť kvôli vyšším napätiam panelov.

Alebo nerobiť s tým nič a na leto nastaviť trocha nižšie napätie batérie a všetky články ponechať. Predĺži sa životnosť. A razom je z nevýhody výhoda !!!!!!!!

[trud]

Ja mam jeden 8 ročný 240W 60 článok na PWM 10A..vrchol baterie na 28V...cca 11-12metrov ma prívod z panelov..a zatial som sa nedostal pod napätie batérie...že by z panela šlo nižšie napätie ako potrebuje baterka.

[vlkazajac]

" Ako to bude potom s MPP napatím v NOCT podmienkach ak uvažujeme bežnú degradáciu ? "

Vie dať niekto odpoveď na to, čo je podstatou degradácie ?
Znižovanie napätia alebo znižovanie prúdu ?
Alebo nejaký pomer x/y ?
Je v tom zahrnutý vplyv degradácie plastu ?