LiFeYPO4 balancéry

[trud]

Pripravujem stavbu mini solárneho systému cca 400W/24V..batériu staviam 1kWh z článkov 18650(4.2V)..13S7P..kapacita bude 39Ah. Regulátor bude Victron 100/15. A teraz otázka.. Aký balancer?.. Na aký by mal byť prúd.. Lebo v podstate pôjde do baterky až 15A..nemal by to mat možnosť ten balancer spáliť?.. Teda balancer na 15A? Povedzme ze jeden článok dosiahne 4.2V..ostatné sú na 4.1V....zo strechy tečie 400W..potrebujem teda spáliť 15A aby sa už na článku nezvysovalo napätie.. Chápem to správne? Je potrebný balancer na celých 15A?.. Lebo povedzme keby bol 2A.. Nič to nerieši.. Napätie bude stúpať aj pri 13A.

[honzaL]

Pripravujem stavbu mini solárneho systému cca 400W/24V..batériu staviam 1kWh z článkov 18650(4.2V)..13S7P..kapacita bude 39Ah. Regulátor bude Victron 100/15. A teraz otázka.. Aký balancer?.. Na aký by mal byť prúd.. Lebo v podstate pôjde do baterky až 15A..nemal by to mat možnosť ten balancer spáliť?.. Teda balancer na 15A? Povedzme ze jeden článok dosiahne 4.2V..ostatné sú na 4.1V....zo strechy tečie 400W..potrebujem teda spáliť 15A aby sa už na článku nezvysovalo napätie.. Chápem to správne? Je potrebný balancer na celých 15A?.. Lebo povedzme keby bol 2A.. Nič to nerieši.. Napätie bude stúpať aj pri 13A.

Určitě NE 15A. Jak už jsem psal výše balencer je na to, aby se "trochu" rozjeté články srovnaly "upustily trochu energie". Kolik má mít balancér proudovou propustnost záleží na mnoha parametrech a taky míře zkušeností nebo to je možno nazvat mírou přijatelného rizika. Já jsem měl původně na LIFEPO 300Ah článku balancer 10A, teď po 4 letech provozu tam již mám 3A a stačí to to pokud:
- članky mají skoro stejnou kapacitu (u mne rozdíl asi kolem 1%)
- provádí se pravidelné balancování (alespoň 1 x 14 dní)
- není nastavené moc velké průměrné napětí na článek (u mne 3,5V)
- je nastaveno U Absorption níže než U Float (Studer to umí)
- je přiměřený poměr mezi maximálním nabíjecím proudem a kapacitou baterie (u mne 0,2C)

Je to i o strmosti charakteristiky V-A na konci nabíjení.

I tak se mi nedávno stalo, když jsem předváděl balancování skupině fotovoltaiků, až mi ujel jeden článek až na 4V a pěkně jsem se u toho zapotil, když jsem se snažl rychle přestavit parametry na Studeru - někdy to bývá pěkné dobrodružství i v laboratoři.

[kybos]

- je nastaveno U Absorption níže než U Float (Studer to umí)

K čemu je takové nastavení dobré? Co se tím sleduje? Jaké konkrétní hodnoty tyto nastavení mají pro například 48 V systémové napětí?

[solárník]

tak tohle je dost dobrý, to by stálo za pokus s tímhle udělat izolovaný dc dc a použít to jako aktivní balancer. Netušil jsem, že 2,5V může otevřít něco jinýho než bipolár, holt pokrok nezastavíš.

Viděl jsem to obcházet použitím klasického fetu s běžným thresholdem 2-4V v tomhle fikaném zapojení:
http://electronicdesign.com/power/simpl ... -challenge
trimrem nastavíš dostatečné napětí. Hezky použitej fotokoupler...

[mopadzi]

zdravím, potřeboval bych popis komunikace balanceru od eskutr
nemáte s tím někdo zkušenosti?
ted testuju jen dva balancery
AA 0D 47 00 19 AA 0D 9E 00 18 0D 9E 02 0D 47 01 00 02 19 01 18 02 00 00 00 00 00 00 00 00 00 00 00 00 0D AC 96 0E 10 0A 28 00 01 00 00
Ten začátek je mi jasný
AA 0D 47 00 19 první článek 0D47 (3,399V) 00 ( balanční proud) 19 (25stC)
AA 0D 9E 00 18 druhý článek

ale potřeboval bych to co je za druhým článkem
0D 9E 02 0D 47 01 00 02 19 01 18 02 00 00 00 00 00 00 00 00 00 00 00 00 0D AC 96 0E 10 0A 28 00 01 00 00
díky

[kodl69]

-

[mopadzi]

to bude nějaká novinka, moje posílají jenom svoje data. Jediný, co mě napadá, že je to ta zpráva pro nastavení balančního napětí. zkus kontaktovat autora, tady na fóru je jako tikonik.

moje chyba, poslední modul nebyl def jako typ3

já to smažu,

[kodl69]

To OTA: takhle nějak to jednou za čas dělám taky, ale chce to automatizovat, u midnite by se daly posílat data přes modbus, a nebo "zemědělsky" oblbovat vstup pro teplotní čidlo, a nastavením závislosti napětí na teplotě, což někdo tady už popisoval, ale pro jinej regulátor. Prostě žádnej balancer nepožere 80A, musí se omezit dodávka proudu do baterek na nějakou rozumnou hodnotu. Třeba připojením nějakýho řízení přebytků... A to už jsem zase u automatizace celýho systému.

[Ivo12s]

Ahoj všem,
na tomhle vlánknu je vidět, jak je problematika balancování LIFEPO4 komplikovaná. Sice jsem projel všech 20 stránek, ale že bych věděl co a jak... no, moudřejší asi jo, ale co ve finále udělat.

Provozuji ostrovní systém http://s6.mypower.cz/fve-ivo12s. Do minulého týdne 2 panely 165W, 4x 8 článku LiFePo4 60Ah. Na každém článku použitý pasívní balancér 3,6v; 1,7A. MPPT regulátor jsem měl nastaven na max. 29,2V tedy 3,65V na článek na 0,5 hod. a pak pokles. Pokud se baterie dostaly na maximum, balancéry slušně topily, ale ruku jsem si nespálil, ani odpory nezhnědly. Předpokládám tedy, že zatížitelnost 1,7A byla v celku dostatečná. Maximální proud statisticky někde kolem 9-10A tedy při rovnosti baterií znamenal 10/4=2,5A na článek a z toho něco do článku, něco do balancéru.

No a tento týden jsem nahradil panely novými, celkem 4x255W. NÁDHERA! Pere to energii do baterií jak nezjednané, slunce neslunce. Prozatím (podle sluníčka) špičkový proud do nenabitých baterií byl 37A. Tedy skoro 4x více než původní instalace. Proud jsem pro jistotu omezil na těch 40A a zredukoval MAX napětí na 28,6V/3,575V článek na MPPT regulátoru. Kdy tedy balanční modul 3,6V by v podstatě měl reagovat opravdu jen pokud nějaký článek ujede. Každopádně jaký je tedy správný postup? Regulovat proud do jednotlivých "větví" třeba přes SBM 8 článků ? Nebo jen pro jistotu zdvojit onen pasivní balancér? Neberte to jako OT, chtěl jsem si být jist tím, na co se ptám .

Pozn. A protože jsem si současně udělal izolační bednu na baterie kvůli zimnímu provozu, řeším, že případné odpadní teplo musím vyvést ven z bedny, abych si ty baterie při sluníčku neusmažil...nebo něco horšího

Díky předem za odpověď/názor.

[rottenkiwi]

LiFE používam od:
https://forum.mypower.cz/viewtopic.php? ... =80#p46847
Ako vidíte na fotke, sú tam balancéry len na jednej paralelnej dvojici.

4 nesynchronizované regle sú nasatvené na 14.4 V s temp. comp. - 1 mV na *C na článok.
Regle sú chladené 4 x 120 x 120 mm fanmi, takže pri cca. 35 A out majú 37 až 39 *C,
čo má za následok teraz v lete max. nab. napatie, keď z panelov ide 2100 W na 3.5375 V
per cell, čo sa stáva len výnimočne, vačšinou ( 98 % času ) je to pod. 13.95 V.

Takže za čas cca. 2 roky som články balancoval asi 3 x, aj to mojou vinou, keď mi pri 12.3 V
vypol menič a najslabšia dvojica práve s tými pas. balancermi išla k 3.61 V.

Takže ak si dám tú robotu, zmeriam presne kap. článkov a popárujem ich paralelne tak,
aby každá n-tica mala približne rovnakú kapacitu, nastavím si nejaký roz. zozsah,
napr. 3.05 až 3.45 V bez záťaže per cell, a dám si tam nejaký palič prebytkov,
pre prípad, že pokašlem nastavenie reglov, tak mám najbližších 5 rokov od balancovania pokoj.

Ak však mám v baterkárni vysokú teplotu, lebo 5000 € za baterky je smiešna suma voči
550 € za klímu Daikin XY35/XY35, tak si treba v mojom podpise pozrieť odkaz SEI formation
a presne obrázok na 8. strane, kde je jasne ukázané, že 600 cyklov pri vysokej teplote
zabije baterky výrazne rýchlejšie, ako 2400 cyklov pri 15 *C.

[marko250]

Je to jednoduché,musíš mít vyrovnané články,pokud tam máš nějaký co za jeden den ulítne při napětí ostatních do 3,5V tak ho řeš.Jinak se může stát,že do něj půjde klidně 90% (A) z panelů!Pokud ulítavají malinko a za dlouho ,tak to zvládají jen aktivní balancéry a paliče nastavené do 3,5V.Nad 3,6V letí článek strmě nahoru a neklade odpor.Takže jako nouzovka je použitelné doplnění chybějící kapacity onoho článku dalším k němu paraelně,ale víc jak 20% bych nedoporučoval,pak je to jak časovaná bomba.Nejlepší možnost je sehnat další článek identické kapacity k ostatním.A souhlas s vysokou teplotou baterek a snížení cyklů,jak píše rottenkiwi.

[kodl69]

Moje zkušenost je, že články jdou nahoru od cca 3.45V, tam to při nabíjecím proudu okolo 20A už 5A balancer neudrží delší dobu pod 3.5V Pro stacionární použití je lepší články takovými napětími delší dobu netrápit.

[rva]

Někteří používají https://www.aliexpress.com/item/8S-24V- ... 17844.html který vyrovnává neustále napětí mezi články. Pokud nemají články moc rozdílnou kapacitu, tak to je asi optimální řešení. Na regulátoru nastavíš max. dobíjecí napětí tak, aby na článek připadalo max. 3.5V, ale klidně i 3.45V. Sice tím nevyužiješ celou kapacitu baterie a ani vše v panelech (při velkém dobíjecím proudu bude kvůli vnitřnímu odporu článků na nich vyšší napětí a regulátor začne omezovat proud), ale podstatně prodloužíš životnost.
Já mám na článcích celllog a jednou za čas při plném nabití kouknu, které články mají nižší napětí a do nich přidám trochu Ah z externího zdroje, ale je to otrava. A protože z napětí nepoznám, jak moc jsou články vybité, používám https://www.aliexpress.com/item/Hot-sel ... 86301.html a jeho výstup používám na vypínání některých spotřebičů, pokud je kapacita nízká a současně zapínání žravých spotřebičů, když jsou baterky skoro nabité.

[kodl69]

škoda, že už se to nedá koupit, asi bych jeden využil.

[rva]

škoda, že už se to nedá koupit, asi bych jeden využil.

Ale dá, jen s červeným displejem https://www.aliexpress.com/store/produc ... 25484.html A je k tomu potřebný bočník.

[JonasPP]

Nechapem zneniu otazky od Ivo12s,skôr sa Mi zda,že chce vedieť,či nespravil chybu z nastavenim regulatora. Podla mňa to maš teraz nastavene celkom dobre len by som to znižil ešte troška napriklad na 28,5V. Ja trebars testujem spravanie LiFe člankov pri homemade balanceroch a objasniť celkovo problem balancovania a životnosti je na dlho. Je to tak veľke kvantum informacii,že račej ich nebudem ani rozoberať,len v skratke niečo spomeniem. Napriklad nad 3,6v na članok je jeho skoršia smrť,tak sa to snaž držať pod touto hranicou,odporučal by som pod 3,50v ,tak aj predlžiš asi dvojnasobne životnosť baterie a stale maš k dispozicii asi 96% kapacity članku. Ono cela tato problematika sa tu do okola opakuje a riešenie problemu je taketo. Ak chceš z baterky dostať maximum tak si zožeň 20A balancer čo balancuje pri 3,6v drž regulator nastaveny aspoň pol hodinu na 28,7v ,že balancere neostanu otvorene iba sa otvoria v tedy jak odbehne članok a po tom nastane pokles. Pre maximalnu životnosť keď nieje potrebne z baterie tahať maximum,tak postačuje aj 1A balancer,ale taky čo začne balancovať aspoň pri 3,5v ,regulator nastavime pod hranicu teda 27,9v v klude aj dlhodobo.Vtedy vlastne sa dociely brzdenie dobijania jednotlivych člankov a nevadi nam ak im ešte stupne napätie,lebo stale to nie je pre nich tak škodlive ako pri prekročeni 3,6v.Vtedy vlastne služi kapacita člaku v rozdiely napätia 3,5-3,6v čo su asi 3-4% na balancovanie ostatnych.
Ja osobne mam homemade balancere a nastavil som ich spustenie na 3,47v vytažovač mam nastaveny na sučet člankov 3,45v a regulator tlači do sučtu 3,48v .Vytažovač to prevažne drži pod balančnym pasmom,ale ak su studene solarka,tak vytažovač nedokaže pohltiť celu energiu a postupne sa pospuštaju všetky balancere.
Len pozor Ja mam rozdiel v tom,že moje homemade balancere sa otvaraju postupne v rozmedzy zavretia až uplneho otvorenia 0,05v z prudom do 1,6A ,teda moje nastavenia nech nepouživa nik ak nema podobne balancovanie,alebo prelievacie pumpy.
A vlastne tieto nastavenia su robene priamo na moje potreby,tak odhadujem,že každy to potrebuje inak.

[Ivo12s]

Díky za postřehy. Odpovědi OK, určitě se tom ještě budu hrabat. Jak se v tom snažím vyznat, tak jsem zjistil asi chybu ve čtení... Ten SBM modul SBM 8 /10A (odkaz výše) = ten reguluje nabíjecí ale i vybíjecí proud 10A? Jestli jsem ten návod dočetl správně až teď, tak jsem vybral špatně, vycházel jsem jen z nabíjecího proudu. Mám 230V měnič 1500 W, tedy špičku zvládne 2000 W a na 24V tedy vybíjecí proud až 85-90A. A 4 bateriové větve paralelně tedy každá cca. 22,5A. Přitom v extrému už budou mít vliv i přechodové odpory kontaktů a stav jednotlivých baterií v sérii, takže to nebude rovnoměrné, ale 10A je tedy určitě málo. Odhadoval bych to, že 2x tolik jako maximum bateriové větve by mohlo být OK = tedy BMS na 40-50A proudová zatížitelnost?

Tedy něco jako tohle?OCHRANNÝ BALANČNÍ OBVOD PRO 8 ČLÁNKŮ (24V/40A)

[rva]

Klasické BMS, přes které jdou nabíjecí a vybíjecí proudy tady asi používá málokdo právě kvůli potřebě vysokých proudů. A i když máš dnes menší systém a vhodné BMS najdeš, tak při příštím rozšíření už stačit nebude.
Ještě k zapojení více článků - tadu jsou různé názory, jestli se má jednat o sériové zapojení (tak to máš asi ty), nebo jestli mají být články pospojovány paralelně. Myslím, že lepší je propojit články i paralelně a to vodičem ne moc silným, třeba 0.5 mm2, protože za normálních podmínek tyto příčné proudy nejsou moc vysoké a při katastrofě typu zkratovaného článku tento slabý vodič zabrání průtoku velkého proudu, nebo zafunguje jako pojistka a přehoří. To příčné pospojování je výhodné, že pak ti stačí monitorovat při 24V jenom 8 napětí a třeba i jen 8 balancerů a ne 4x8=32 napětí/balancerů na článcích.

[Ivo12s]

No já to mám aktuálně v úplný kombinaci = pásek i šle (šráky) dohromady = 2 bateriové bloky seriově = 2x4 články a tyto bloky paralelně jak na kraji, tak i uprostřed, pořádnou Cu licnou, ne drátek. A ty bateriové bloky otevřené a každý jeden LiFePo4 článek s pasivním balancerem. Možná proto to fungovalo = v podstatě mám 4x4 balancery paralelně...

[JonasPP]

No já to mám aktuálně v úplný kombinaci = pásek i šle (šráky) dohromady = 2 bateriové bloky seriově = 2x4 články a tyto bloky paralelně jak na kraji, tak i uprostřed, pořádnou Cu licnou, ne drátek. A ty bateriové bloky otevřené a každý jeden LiFePo4 článek s pasivním balancerem. Možná proto to fungovalo = v podstatě mám 4x4 balancery paralelně...

RVA ta nepochopil,vlastne ani Ja a tym padom si nepochopil jeho,no nič stava sa.
Ale takto.Nedavaj BMSku aku chceš dať,lebo bude katastrofa.Buď odpališ regulator,alebo menič,popripade budeš musieť odpajať celu BMSku do zataže jak sa odpoji pre slabu baterku a pri plnom nabiti sa odpoji nabijanie teda zblbne regulator pri najlepšiom.