LF měniče úprava

[hurvayz]

Sek je paral. 230 experimentoval sem a dal trafo z Upsky. Spotreba na vlnobeh 0,3A 50V

[FRSO]

Sek je paral. 230 experimentoval sem a dal trafo z Upsky. Spotreba na vlnobeh 0,3A 50V

tak to dává logiku ten sekundár na 230V, a UPS-ka má toroid ?, nebo EI, asi to trafo z UPS nedá moc dlouho plný výkon, nebo jo ??

[kodl69]

Potvrzuju, PJ 8kW má primáry do série a sekundáry paralelně. Mě se podařilo za pomoci 1m CYa 16mm2 a několika toroidů dostat spotřebu na 0,5A u PJ 8kW/52V. Kupodivu toroidy nejlíp fungují feritový pro nf, žlutobílý se dost zahřívaly. Než bych měnil tefo, tak zkusím nějakej měnič spáchat vlastnoručně, myšlenka jak by byla, i materiál, ale není kdy. Mám několik shodnejch traf 1kW trvale/ odhad 2kw špička -trafa z r. 1984, 220/24V, na štítku 800W, skutečnost je 230V/26V, odběr naprázdno sem neměřil. Myšlenka je ke každýmu trafu samostatný budiče - IR2110+ fety pro vyšší budicí proud, a při požadavku na vyšší výkon zapínat IR vstupem SD, a zároveň solid state připojí sekundár - to všechno v nule, a mohlo by být i více stupňů. Jde o to, že první stupeň musí zvládnout špičku tak 3kW, stačí jednu, dvě periody. A potom by mohl mít i menší klidový odběr, stejně jako menší ztráty při buzení menšího počtu fetů.

[ota]

Než dělat nový měnič, spíš bych se vrátil ke způsobu snížení ztrát. Snížit sycení trafa? Navinout ještě jeden, dva závity na primár? Tím se sníží sice výstupní napětí ale to snad nevadí. Trafo má zhruba 1 závit/V.

[xxtt]

Koukám, zase chce nekdo prečurat magnetisační (jalový) proud. Tudy cesta moc nevede. Jedna z možných ale také nic moc je použít moderní toroidy s nízkým magnetizačním proudem. Jinak se žádá na vstup 4kvadrantové buzení, co obvykle podobné meniče s trafem neumí. Jinak to pujde nekde do ztrát furt. Jiná možnost je variabilní činitel plnení, a reagovat na zátež, ale to také není jednoduché, beze ztrát a bez obtíží.

[marko250]

Tak u mě jsou trafa paraelně : http://img99.rajce.idnes.cz/d9903/11/11 ... .jpg?ver=0 ,jak odpojit ty dvě,tak ať se patřičnou zátěží automaticky připojí? 8,6kW umí max. stále všechny tři a většinou jde zátěž do domu jen 70-800W.

[hurvayz]

Zkousels dve odpojit kolik bude papat?

[hurvayz]

Pres proudove rele na silove rele?

[xxtt]

Dávat trafa paralelne není jen tak. Zvlášť pokud to nejsou distribuční s podrobne známým chováním.
Vetšinou to delají nepríliš zkušení amatéri a podle toho to i dopadne. Je kolem toho celá veda, a trafo není žádný "odpor" s kterým je to bez potíží. Alespoň sekundár je lepší seriove, ale težko reagovat na protichudné požadavky, se kterými si konstruktér sám nevedel rady.
Zmenšení počtu traf je také rešení, ale kdo se bude pidlat s pripojováním dalších podle záteže a prechodnými jevy kolem toho.
By me možná zajímalo, kolik by zde kdo umel dát za 4kvadrant budič trafa.

[hurvayz]

Tak oni vyrobci tohoto menice nemaji na vyber. Bud daji jedno velke trafo patricne dimnezovane nebo coz je tento pripad daji tri mensi, ktere davaji i do mensich verzi PJ.
Kdyby byly dve trafa udelaji to jak u me seriove ale u tri kousku nemaj na vyber.

[xxtt]

Číňané delají nekdy "neuveritelné" veci. Pokud neodpojí paralelní sekundár, tak se jalový proud z nečinného trafa
prenáší na činné, a tím se opet zvyšují ztráty.
Razením všeho seriove se však také musí tahat všechno železo, všech jader (+ potíže s polovičním výstupním napetím). Neco z toho by vyrešil rízený spínač na sekundáru.
Tato situace nemá principiální rešení, protože není možné jednoduše regulovat množství železa, které je odpovedné za jalové ztráty na primáru.
Zopakuju otázku. Jakou cenu má pro koho 4kvadrantové rízení primáru? To dovede tyhle ztráty z vetší části rekuperovat.

[brumlaj]

.......Zopakuju otázku. Jakou cenu má pro koho 4kvadrantové rízení primáru? To dovede tyhle ztráty z vetší části rekuperovat.

Zatím se spíše osvědčil opačný postup. Ten kdo vymýšlí holt napíše kolik bude chtít za zveřejnění funkčního řešení a pokud je to zajímavý počin, tak se peníze vyberou předem. Viz. např. projekt RONJA, nebo Turis Omnia.

[xxtt]

.......Zopakuju otázku. Jakou cenu má pro koho 4kvadrantové rízení primáru? To dovede tyhle ztráty z vetší části rekuperovat.

Zatím se spíše osvědčil opačný postup. Ten kdo vymýšlí holt napíše kolik bude chtít za zveřejnění funkčního řešení a pokud je to zajímavý počin, tak se peníze vyberou předem. Viz. např. projekt RONJA, nebo Turis Omnia.

Myslel jsem to spíše jako cenu výrobku, za kolik je takové rešení prodejné, prípadne i v širší souvislosti - zda má smysl nabízet rešení pro 50Hz trafa meniču, když 50Hz trafa jsou dost/mnohdy na ústupu. V podstate test zájmu, a výzva k zamyšlení, zda takovým smerem vubec jít.

Navíc zde máme principiální problém, že magnetizační ztráty jsou nejvetší pri provozu naprázdno.
To nejde jen tak lehce ošulit. Vetšina lidí bežne nechápe, že trafo má nejvetší magnetizační ztráty pri provozu NAPRÁZDNO, i se všema následkama, co z toho plynou.

[brumlaj]

Pozor, zde na fóru je celkem velký pohyb lidí k 50 Hz(LF). To, že svět jde cestou menší hmotnost/nižší cena neznamená, že jim na to skočíme. Příkladem je jak PJ, tak Victron, no a Studer jakbysmet. Jsou zde různí lidé, ale málokdo si o LF myslí, že je to mimo mísu. Takže neházej flintu do žita.

[marko250]

To už je jak s návrhy ERÚ,které budou nutit "ovčany" více sosat energiji ,aby ušetřili-hehe . Jako cena výrobku je to neprodejné,není odbitiště,čiže nerealizovatelné.

Na kolik si cením 4kvadrantové řízení primáru? Pokud mi při dosavadním stylu vytěžování měniče ušetří 50% jeho ztrát, tak je jeho přínos v dobách temna u mě 100kWh po 5Kč momentálně za rok,protože ta druhá polovina roku je přebytková a na 1,1kWh denně nesejde.Je to jen o kapacitě baterie,která s tím počítá oproti spotřebě domu.Pak je to jen o životnosti měniče a tu tady asi nikdo nedokáže přesně stanovit.

1.O jaké zařízení jde ,jak se dá napojit a integrovat,jak je náchylné vůči provozu měniče a kolik skutečně ušetří ztrát- netuším,můžete to prosím trochu rozvést pro osvětu?
2.Druhá možnost výkonového odpojování a připojování traf- by obnášela konkrétně jaké prvky a negativní dopady?
3.Třetí možnost jednoho pořádného trafa-by přinesla kolika % zlepšení ?

Všechny tři varijanty budou finančně hodně mimo ,vůči úspoře z FV a zkomplikují jinak blbuvzdorný ,předpotopní měnič,který není nijak složitý a mě se moc líbí za tu investici.Nejednou se technika přesvědčila o tom,že doba "zkracování" výrazně ovlivňuje dlouhověkost.Tedy až na to jedno trafové provedení,ale to se do něj zase nevejde . Ale já jsem jen chtěl zjistit s odstupem času,jak majitelé podobných měničů inovovali jejich neduhy.Nicméně bude jednodušší dokoupit pár dalších panelů a zvětšit kapacitu baterek a soustředit se na úspory v domě.

[abrams]

Pozor, zde na fóru je celkem velký pohyb lidí k 50 Hz(LF). To, že svět jde cestou menší hmotnost/nižší cena neznamená, že jim na to skočíme. Příkladem je jak PJ, tak Victron, no a Studer jakbysmet. Jsou zde různí lidé, ale málokdo si o LF myslí, že je to mimo mísu. Takže neházej flintu do žita.

Zdravím ,

no , LF PJ je poměrně levnej ("výkon"/cena) čemuž odpovídají i jeho "schopnosti" , dle zkušeností nemálo jeho uživatelů bych jej nepsal do jednoho odstavce natoš řádku s Victronem a Studerem , od nich lze úspěšně získat to co papírově umí , kdežto u

PJ takové požadavky jsou téměř nedosažitelné , nezřídka končící jejich úmrtím .

Osobně nedám dopustit na HF měniče můj bezproblémů dokáže to , co je o něm napsáno .

Elektronům zdar

[gupa]

no , LF PJ je poměrně levnej ("výkon"/cena) čemuž odpovídají i jeho "schopnosti" , dle zkušeností nemálo jeho uživatelů bych jej nepsal do jednoho odstavce natoš řádku s Victronem a Studerem , od nich lze úspěšně získat to co papírově umí , kdežto u

Jde to rozvinout? Kolik bere Victron měnič dle dokumentace? Má několik stavů a nikdy nikdo z Victronu nepopsal jejich spotřebu.

Stavy při zapnutým "modifikovaný a search mod"
stavy při nafázování měniče, stavy při nafázvaným měniči a přifázovaným proudu při funkci Power Assist
stavy navzájem provázány při fyzickém propojení s DS a bez
stavy navzájem provázány při napětí baterie před max a před min hodnotou.

Nikdo z obchodníků a jejich prodavačů toto nikdy při prodeji nesdělil a zřejmě ani nesdělí krom jakési 5W spotřeby, asi pro lepší prodej.

[ota]

Jedno, pořádné trafo by informací na netu uspořilo cca 1/3 ztrát.
Pokud by se někde na šroťáku válel 10kW toroid s 220V vinutím, neváhal bych, ale jinak nemá smysl PJ předělávat.
Osobně se také chystám přejít na 60V a 6kW PJ.
Co se týče "úmrtí PJ" může někdo doložit případ, kdy umřel na něco jiného než kolize vstupního napětí při přepínání sítí?

[brumlaj]

.......no , LF PJ je poměrně levnej ("výkon"/cena) čemuž odpovídají i jeho "schopnosti" , dle zkušeností nemálo jeho uživatelů bych jej nepsal do jednoho odstavce natoš řádku s Victronem a Studerem , ..........

Každý ze zmíněných výrobců má svou ekonomicky cílovou skupinu. (a to myslím přesvědčením, nikoli ekonomickými možnostmi dotyčného - abych náhodou neurazil, to bych nerad) Zamýšlena je jejich LF technologie. Já je neporovnávám co do kvality, pouze tím, že vyrábí a hlavně prodávají měniče 50 Hz. Také netvrdím, že HF nemá své uplatnění, ale fakt je, že když si LF technologii jednou domů umístíš, že už není síla na zvednutí a vyhození na rozdíl od HF technologie
U Studeru zřejmě xxtt nic nevymyslí, ale pro ostatní (a to nemluvím o těch co maj doma EI trafa a neví co s nimi jiného, než něco ukuchtit) by tvůrčí výsledek mohl mít smysl.

[marko250]

Já jsem nečet doporučované pomalé nabíjení při prvotním napojování na baterky přez nějaký odporový převod a nahodil to přez nožovky přímo a tím jsem vyžhavil jeden keramický kond u fetu a jeden odpor.TAK POZOR NA TO! Vypájel by to i debil a nahradil na tom "letišti" ,stačilo se kouknout zrcadlově vedle co tam bylo a hotovo do pěti korun a 30 min.Jinak problémy jen u toho kdo zapl funkci UPS s DS.Tam hořely fety ve velkém i s deskou,ale byly to starší typy ,ale odvahu na vyzkoušení novějšího nemám .
Jinak jak píše brumlaj :"když si LF technologii jednou domů umístíš, není síla na zvednutí a vyhození" (dobře Ty)