Provizorium Brno - FVE 490Wp, 24V DC/200Ah, 1000VA/230V AC

[Trosecnik]

Ahoj okolní ostrované, tímto vás zdravím já Trosečník.

Jak jsem se stal trosečníkem

Byl jsem přinucen přestěhovat se zpět do svého rodného domu, který jsem před rokem opustil, ale kde již mezitím (ne mojí vinou) došlo k odpojení elektroměru a byla ukončena smlouva o dodávce elektřiny. E.On v Brně mi oznámil, že byly zjištěny závady, které musím odstranit aby obnovili dodávku.

Prý nepříliš starý přívpd k hodinám v hliníku nesplňuje dnešní normy, také bych musel vyměnit hlavní jistič a snad i celou "desku pojistek" s jističi.
Dům prodávám, nejsem jediný vlastník a přesto bych vše platil sám. Práci prý sám udělat nemohu jednak kvůli jejich zvrácenému plombování (ať mi odpojí kabel a co je moje nechají na pokoji) a jednak že jí musí provést odborná firma, která může rovnou provést i revizi. Odhadl jsem to asi na 10 tisíc Kč. To stejné by mne pravděpodobně čekalo v novém bydlišti.

Tak jsem se naštval a šel do fotovoltaických panelů, i když jsem prvně chtěl zakoupit větrnou turbínu. To mi naštěstí pan Ešner ze Solar Energy PCE (solar-elektro.cz) rozmluvil a věnoval mi i dost času pro rozkoukání se, za což mu tímto děkuji.


Moje dočasné řešení (do stěhování)
Ostrovní FV Elektrárna 490Wp, 24V DC/200Ah, 480VA/24V DC, 1000VA/230V AC

2x QXPV 245 Poly
4x YUASA 60038 - 12V/100Ah (olověná, zaplavená, startovací baterie 850A)
1x Balancer 2x12V (BB-Pb) 0-5A
1x EPSOLAR MPPT Tracer 4215BN (MPPT regulátor 12/24V DC systém, 40A dobíjení, 20A odběr)
1x EPEVER STI 1000VA-24-230 (měnič z 24V DC na 230V AC, sinus, nízkofrekvenční, izolovaný transcormátor s toroidním jádrem)
?x elektro-instalační prvky a materiál

Poznámky
- Vlastní režie střídače a jističe mezi ním a bateriemi je do 250Wh/den.
- S režijí pojistek a jističe mezi regulátorem a panely nekalkuluji.
- Zařízení je připojeno na stávající rozvod domu skrze jeden zásuvkový okruh a následně jsou proklemovány/propojeny ostatní okruhy, které potřebuji napájet. Mám elekřinu všude kde ji potřebuji.
- Ve skříňce vidíte proudový chránič, jehož použití je "pro sichr". Vidíte, že ani nekontroluji izolační stav.

Běžně používané spotřebiče (pro vaši představu o systému)
- Led žárovky EMOS 2,5-5,5-6-7-10-12W (jedině warm white - 3000K)
- Notebook Acer (běžný příkon 20-30W)
- MP3 přehrávač Philips (příkon do 7W)
- Lednice+mražák Philco PC 1602 (běžná spotřeba myslím 0,5-0,7 kWh/den)
- Vysavač ETA Neptun (maximální příkon 1100W, nastavitelný výkon)
- Vysavač popela MEROX (maximální příkon 1200W, výkon nelze nastavit)
- Pračka Whirlpool AWE 60510 (běžná spotřeba 0,75Wh/pračku při ohřívání vody, při odpojeném topném tělesu potřebný příkon 100-250W)
- Ruční pila Black&Decker KS800S (maximální příkon 520W)
- Multifunkční vibrační "nástroj" Bosch PMF 190 E (maximální příkon 190W)
- Ruční bruska Bosch GWS 850 CE (maximální příkon 850W, nastavitelný výkon)

[JiříK]

Hezké, rychlé, funkční. Přitlačil bych na panely. Tak na trojnásobek... V zimě to stejně nebude stačit, takže ještě vojenskou elektrocentrálu 1kVA.

A ty hasičáky před dřevěnou skříňkou nemají chybu! Velmi prozíravé!

[Trosecnik]

No nenapsal jsem vše co jsem chtěl. Z nějakéhosi důvodu, i když cookies byly povoleny, se neaktivivalo trvalé přihlášení a web mne standardně a automaticky vyhodí snad již po minutové neaktivitě.

Jinak plánuji dokoupit ještě čtyři baterie (dvě minimálně), dva až čtyři panely. Ty současné jsou jen na jiho-jiho západ. V létě bych při směrování na západ získal slunce po další čtyř až pěti hodin.

Dále chci přidat minimálně dva panely (spíše čtyři, ale pak možná jen dva k bateriím - uvidím) osazené "jen" mikrostřídači, které by přímo vyráběly 230V AC, ty by se sesynchonizovali s mým současným střídačem. Tyto panely zvažuji i umístit na otočný rám, tak aby měly vždy maximum slunce. Budou podpora pro cirkulárku, čerpadla, pračku,...

Další úvaha je mít ještě jeden střídač, ten připojit na LOAD výstup regulátoru (24V DC) a tím napájet jen světla a lednici. Střídač na bateriích by zůstal jako hlavní střídač.

Ale to vše budu dělat až na novém. Podle peněz a momentální potřeby.

[kodl69]

střídač na světla není potřeba, stačí dát LED na 24V a nezatěžovat baterky klidovým odběrem měniče. Otázka je, jestli v hliníkové elektrice je rozumný dělat nějaký zásahy...

[Trosecnik]

Baterie do budoucna chci dávat do prostoru kde je k nim shora přístup, nebo na výsuvné police, které se nepřevrátí. Vše kvůli kontrole kyseliny/vody.

Teď zrovna takovou kontrolu plánuji, než začne mrznout. Takže možná vše během jedno dne přehodím jinam. Nejsem si ale jistý co řekne rozvod. Je to v zásadě rozsáhlá soustava, dnes jdu nejkratší cestou do hodin, kde je uzel ze kterého je napájeno vše. V novém místě (chladnější místnost, kde si střídač může dělat randál jak je mu libo - již mu věřím a oželím dohled) by tomu bylo jinak. Když vidím ty rázy od pračky a kolik energie dokáže stáhnout z okruhu na kterém je zapojena... A na druhém okruhu se nepozná už nic.

Jinak asi tak od 12.9.2015 (bez dvou dnů, kdy jsem blbl s panely a elektrárnou) jsem od slunce získal něco málo přes 60 kWh (jestli správně počítám za 55 dní?). Akorát od 1-14 října byla tma, během dvou dnů jsem získal několik stovek Wh, ale jinak jsem měl výrobu 40-60 Wh.

[Trosecnik]

střídač na světla není potřeba, stačí dát LED na 24V a nezatěžovat baterky klidovým odběrem měniče. Otázka je, jestli v hliníkové elektrice je rozumný dělat nějaký zásahy...

Ledky mám nakoupeny na 230V AC a používám je již asi rok, další kupovat nehodlám a rozvod na 24V DC neplánuji.

Jinak. Vy tu na fóru píšete, že LED-žárovky na 230V AC mají v sobě AC-DC měnič a fungují i na 48V DC. Co na 24V DC?
Já je zkoušel a nefungovaly, ale tak mne teď napadá, že jsem nezkusil zapojit je i s opačnou polaritou. Nechci ale moc experimentovat, vždyť například i přes žárovku (40/60W) lze při 24V DC "svařovat" a já nevím jak se ty LED-žárovky mohou v DC obvodu chovat.

[kodl69]

Na 24v určitě nic co je na 230V nefunguje. Na 24V je potřeba používat věci na 24V, to je jedna z nevýhod 24V.
Určitě bych aspoň pořídil DC/DC na notebook, dělat z 24V 230 a potom znovu 19v je dost zbytečných ztrát při přeměnách.
Ano, taky se mi povedlo upálit kus šroubováku, než povolila 40A nožovka na 48V, ale vývody pro zásuvky 48V mám jištěny 6 nebo 10A a prosvětla 2 nebo 4A jističe, určitě to dokážou odpojit bez větších efektů, vyzkoušeno.
podívej se do SZ...

[Trosecnik]

No já jsem se myšlenkou okruhu 24V DC zabýval a vyšlo mi, že buďto jen na LED světla na 24V DC (ideálně na LOAD výstupu regulátoru), eventuelně ten střídač na LOAD výstupu regulátoru (pak netřeba pořizovat nové LEDky).
Jde o to, že ztráty na adaptérech pro noteook, audio přehrávač, vysílačku,... považuji za natolik zanedbatelné, že se kvůli nim nevyplatí pořizovat extra DC-DC měniče. Pouze ten světelný okruh DC, tam bych proti 24V DC - 48V DC měniči neprotestoval.

Režie střídače (max. 250Wh/den) je podle mne také dost velká, vždyť tak 100Wh/den mi často stačí na světla, ale pořád vhodnější než jak dělat vše složité a překombinované. Navíc ta režie někdy nemusí překročit 100 či 150Wh/den.
Pořizovat všechny LEDky nově, jen kvůli tomu aby u střídače zůstala stále stejná režie, tahat zvláštní okruh pro svařování,...

Jestli má něco smysl, tak aby střídač byl mimo power-saving mód již při nižší zátěži (zvážím po záruce, pokud ho někdo už zkouknul tak se ozvěte). Těch 20VA odběru aby zůstal dodávat je docela dost, jdu do lednice a tma, rožnu světlo (max. 12W) a tma, rožnu další světlo 6W a stále tma. Když jsem ho kupoval nenapadlo mne, že bude u mne opravdu takový problém, že ne vždy se ten odběr 20W najde, proto jede trvale. Leda bych nechával ještě trvale zapnutou tiskárnu a notebook, jenže to u mne hrozí až teď na zimu, kdy je zase problém s nedostatkem slunce. Když byla v říjnu dvoutýdení tma, tak jsem zase střídač vypínal kvůli bateriím.

Kdyby byl samostatný okruh na 24V DC a střídač čekal v úsporném režimu na spuštění větších spotřebičů, tak bych úspory na režii dosáhl. Ale já mám teď prostě už nakoupených 17 LED-žárovek a nemyslím, že mi hned tak odejdou (jedna reklamace, prasklý plast). Navíc určitě chci vyzkoušet ty panely s mikrostřídači, ty se mi prostě zdají jako ideál pro posílení 230V AC větve. S 24V DC jsem počítal u speciálního čerpadla, ale nakonec to asi skončí u jiného typu vodárny na klasických 230V AC.

Jinak jak jsem psal o té vyrobené energii. Bylo to jednak 61kWh, jednak nejde pochopitelně o veškerou možnou energii, kterou šlo ze slunce získat. Když jsou baterie plné slunce může klidně nabízet 390W, ale na udržování baterí a chod domácností se zrovna využívá třeba jen 100W. Celkem by mne zajímalo zda takovýto provoz nějak šetří panely (dochází k menšímu vyrážení elektronů) nebo prostě je opotřebování panelů stále stejné.

[PavelR]

střídač na světla není potřeba, stačí dát LED na 24V a nezatěžovat baterky klidovým odběrem měniče. Otázka je, jestli v hliníkové elektrice je rozumný dělat nějaký zásahy...

Ledky mám nakoupeny na 230V AC a používám je již asi rok, další kupovat nehodlám a rozvod na 24V DC neplánuji.

Jinak. Vy tu na fóru píšete, že LED-žárovky na 230V AC mají v sobě AC-DC měnič a fungují i na 48V DC. Co na 24V DC?
Já je zkoušel a nefungovaly, ale tak mne teď napadá, že jsem nezkusil zapojit je i s opačnou polaritou. Nechci ale moc experimentovat, vždyť například i přes žárovku (40/60W) lze při 24V DC "svařovat" a já nevím jak se ty LED-žárovky mohou v DC obvodu chovat.

polarita nema vliv pokud zarovky jsou na AC napeti. Ja doma pouzivam LED na 230V a nektery (ty vetsi E27 atp) maji menic ale trebas bodovky GU10 maji v sobe RC clanek to by na DC nesvitilo. Nerikam ze to tak je vzdycky ale u toho co mam doma to tak je.

Pouzivam vesmes cinu. Za znackovy zarovky nezaplatim. Zatim me zadna neodesla coz je az divny... klepu na drevo.
Nedavno jsem kupoval 9,5W 810lm za 185,- v e27

[kodl69]

TO PavelR: Není úplně pravda co tvrdíš, co jsem dával onehdy odkaz na LED žárovky, tak jsou s měničem i GU10, ale ne všechny fungují od 48V, je to metoda pokus omyl, a nebo předřadník, co už znáš.. Naopak veliký "kukuřičný" žárovky mají většinou předřadník s kondenzátorem.

[Trosecnik]

Ještě jsem se chtěl zeptat (ale panu Ešnerovi to neříkejte, on by možná z principu nesouhlasil)...

Když k regulátoru nakonec zapojím těch panelů šest (Voc asi 37V), ne jen čtyři pro což je optimálně konstruován (V max input 150V DC, P max input (24V DC) 1040W), ale prostě je rozložit tak aby řekněme vždy dva panely měly co nejlepší osvit a další dva alespoň nějaký. Podle mne se nedostanu nikdy ani 2/3 maximálních možných vstupních parametrů.

Může nastat nějaký problém, nepřehlédl jsem něco? Mne napadá akorát výbuch atomové bomby, slunce,...

[Trosecnik]

Jinak jak jsem psal o té vyrobené energii. Bylo to jednak 61kWh, jednak nejde pochopitelně o veškerou možnou energii, kterou šlo ze slunce získat. Když jsou baterie plné slunce může klidně nabízet 390W, ale na udržování baterí a chod domácností se zrovna využívá třeba jen 100W. Celkem by mne zajímalo zda takovýto provoz nějak šetří panely (dochází k menšímu vyrážení elektronů) nebo prostě je opotřebování panelů stále stejné.

Tak ještě jinak (díval jsem se na fotky, předtím mne zmátlo datum na faktuře), pokud by to někomu mělo pomoci...

Výrobu jsem spustil 4.9.2015, tedy do 10.11.2015 je to 67 dní. Přitom v období 1-12.10.2015 byla výroba naprosto zanedbatelná (tma: mraky, mlha/inverze), dva dny jsem vyrobil alespoň něco (stovky Wh/den), jinak jsem měl výrobu i jen 30Wh/den.

[Trosecnik]

Co se týká výkonu a spolehlivosti střídače EPEVER, ještě bych poznamenal...

Mám tu dvě ponorná čerpadla na vodu (6000l/h, 6m, 300W a 10200l/h, 5.7m, 300W). S ani jedním z nich není problém, lednička (jde o rozběh kompresoru, ale běžný vyrovnaný příkon je 50W) přitom může zůstat zapojena.

Při používání vysavače co uvádím (maximální příkon 1100W) mohu nechat ledničku zapojenou jen tehdy když jeho výkon snížím asi na 650-700W), což je asi na 60-70% jeho výkonu. Je to vše prostě o tom, že lednička může zrovna začít chladit.

[Trosecnik]

Byl vznesen dotaz na střídač EPEVER, na jeho proud naprázdno.

Tady jsou výsledky čerstvého měření. Při 23,4V DC (na svorkách invertoru) přitéká do EPEVERu proud 0,33A DC (měřeno na + pólu).

Jinak tato 24V verze má vstupní rozsah 21-32V DC. Opisuji z manuálu. Při poklesu napětí na 21V DC dojde k vypnutí a znovu se zapne až při 26V DC. Při dosažení 32V DC dojde k vypnutí a znovu se zapne při poklesu na 30V DC.
Osobní zkušenost mám jen s nízkou hodnotou. Neměřil jsem to a mám už trochu sklerózu, ale myslím že napětí bylo pár desetin nad 21V DC a muselo dojít k určité setrvalosti na tomto napětí.

Solar Energy PCE, kde jsem ho kupoval, říkají že ho zkoumaly (verzi: 24V DC, 1000VA) a tady je jejich popis http://solar-elektro.cz/?action=detail& ... 5&catg=246
Byl dotaz na transformátor. Na prvním obrázku na odkazováne stránce je vidět. Je tam i záznam z osciloskopu.

Jediné na první pohled znatelné rozkolísání napětí, které jsem zkoušel i měřit (ale ne u zdroje/invertoru, ale v rozvodu běžného domu) způsobí pračka (její motor, čerpadlo). Nejsem si ale přesně jistý jaká může být maximální výchylka, bez osciloskopu měřák jaký mám nepodá vypovídající hodnotu, já na něm viděl 236V AC, ale možná tam chvíli problikla i 24? V AC (z hlavy teď nevím s jakými frekvencemi pracuje a jak rychle měří). Co se EPEVERU týká, můj model by měl mít zkreslení napětí pod 3% při odporové zátěži, jiný test nikdo asi neudělá, ale uvažte váží 11,8 kg.
Nevím přesně kolik připadá na transformátor, ale věřím že hodně a ten už něco vyrovná. Přetížení (opět dle manuálu) může být 125% po dobu 60 sec, 150% po dobu 10 sec, 200% po dobu 1,5 sec, 230% po dobu 0,2 sec. Zkušebně jsem ho přetížil, párkrát pak než jsem správně podchytil souběh vysavače a startující ledničky a řekl bych že údaje v manuálu opravdu budou odpovídat skutečnosti.

EDIT:
Ještě jsem ho přeměřil pod zátěži (230V AC žárovka 75W): 23V DC/3,90A DC --> 230V AC/0,33A AC

[ixo]

Vyzerá to byť kvalitný menič. Škoda, že neponúkajú aj jeho silnejšie varianty. Veľmi sa mi páči jeho technická analýza, ako je popísaná v špecifikácii: http://solar-elektro.cz/?action=detail& ... 5&catg=352

[Trosecnik]

Vyzerá to byť kvalitný menič. Škoda, že neponúkajú aj jeho silnejšie varianty. Veľmi sa mi páči jeho technická analýza, ako je popísaná v špecifikácii: http://solar-elektro.cz/?action=detail& ... 5&catg=352

Také jsem chtěl silnější "variantu". Díval jsem se na web výrobce a řada STI silnější variantu nemá.

Existuje řada SHI (http://www.epever.com/en/index.php/Prod ... /am_id/135), ale podle popisu jde o SPWM technologii a HF měnič. Tedy podle mne bude podobné konstrukce jako třeba od Victron Energy.

[FRSO]

Vyzerá to byť kvalitný menič. Škoda, že neponúkajú aj jeho silnejšie varianty. Veľmi sa mi páči jeho technická analýza, ako je popísaná v špecifikácii: http://solar-elektro.cz/?action=detail& ... 5&catg=352

Také jsem chtěl silnější "variantu". Díval jsem se na web výrobce a řada STI silnější variantu nemá.

Existuje řada SHI (http://www.epever.com/en/index.php/Prod ... /am_id/135), ale podle popisu jde o SPWM technologii a HF měnič. Tedy podle mne bude podobné konstrukce jako třeba od Victron Energy.

není pravda, Victron vyrábí všechny měniče v LF technologii !!-vždy toroidní trafo pracuje přímo na 50Hz

[Botas]

Zdravim
Zajimala by me spokojenost s novym reglem epsolar jak vam funguje.menic jste tu zrecenzoval pekne taky sem o nem jednu dobu uvazoval.sesli se me dva druhy panelu a tak bych k tristaru potreboval jeste reglig.druhej tristar se mi na 4 panely kupovat fakt nechce.ale se stary m epsolarem tusim 4215 sem moc spokojenej nebyl pac byl schonej prelitavat napetim az lehce pres 30volt coz se neliby menici a ani by se nelibylo baterkam. Tak jestli tydle nove modely jsou na tom uz lepe a chova se dle nastaveni a drzi si zadane parametry a snad tam de neco nastavit i vic ci plynule potrebuju aby regl nabijel na 28 v
Dik za postrehy

[Trosecnik]

není pravda, Victron vyrábí všechny měniče v LF technologii !!-vždy toroidní trafo pracuje přímo na 50Hz

Jednak doufám, že to co jsem nazval jako Victron Energy a Victron Phoenix je jedno a to samé, ty výrobky tak vypadají, nebo jsem možná i domotal jméno.

Jednak například mypower pro "Měnič Victron Phoenix 24V 1200VA sinus" uvádí že byla použita hybridní HF technologie (což nevím co přesně je) a že měniče mají nízkou hmotnost (zmíněná verze 8,5kg).

Blíže jsem Victron-y nezkoumal. Byly to hned druhé měniče po kterých bych asi šáhl, nelíbila se mi však cena. Mimochodem požadavky na vstupní napětí jsou ještě "benevolentnější" než u EPEVERU a to 18,4-34V DC. Rozhodně jsem tyto měniče nechtěl hanět, myslím že podle toho co o nich lidé říkají jsou velmi dobré.

[FRSO]

není pravda, Victron vyrábí všechny měniče v LF technologii !!-vždy toroidní trafo pracuje přímo na 50Hz

Jednak doufám, že to co jsem nazval jako Victron Energy a Victron Phoenix je jedno a to samé, ty výrobky tak vypadají, nebo jsem možná i domotal jméno.

Jednak například mypower pro "Měnič Victron Phoenix 24V 1200VA sinus" uvádí že byla použita hybridní HF technologie (což nevím co přesně je) a že měniče mají nízkou hmotnost (zmíněná verze 8,5kg).

Blíže jsem Victron-y nezkoumal. Byly to hned druhé měniče po kterých bych asi šáhl, nelíbila se mi však cena. Mimochodem požadavky na vstupní napětí jsou ještě "benevolentnější" než u EPEVERU a to 18,4-34V DC. Rozhodně jsem tyto měniče nechtěl hanět, myslím že podle toho co o nich lidé říkají jsou velmi dobré.

jj, v pohodě, Victron Energy je značka, Victron Energy Phoenix je základní typ měniče, pak jsou další typy Victron Energy Phoenix C, Multiplus, atd, právě ta věta hybridní HF technolgie je v popisu zavádějící. Jinak HF měniče mají většinou feritová trafa, jak sinus, tak modifikované. Měniče Victron od výkonu 800VA větší rozsah napájecího napětí 9,2-17,3V. U těch Victron Energy Phoenix C (Compact) a další vyšší verze se dá měnič nastavovat pomocí MK2-USB kabelu.