Zařazení měniče

[hurvayz]

Většinou regl neodejde..a nebo já mám štestí..

[vata]

Po pojistce reg/bat mluví i manuál k TS. Ale souhlas - chce to buďto poučenou obsluhu (nebo zámek k rozvaděči). Případ, že by zabrala tahle pojistka, ten si ani nechci představovat, co by se muselo stát - nejspíš nepoučený šroubovák v rozvaděči.

[PavelR]

Mezi měnič a aku? asi ano to by šlo pak na můj 3kw 24v měnič je to 150a pojistka tudíž minimum 35ka kabl pač pojistkou jistím kabeláž co msí mít odpovídající průřez.
Měnič má i své vnitřní ochrany.
Jakou pojistku volit? V autohifi jsem použival zlacené anl pojistky a při montáži si škrkl plusem o kastli do zkratu ale pojistka nějak odmítala zafungovat.Než zjistila že se něco děje..Takže by to chtělo něco co reaguje lépe a rychleji.
Toto vylučuje zapojení viz víše přes rozvodné svorky jelikož vypadne aku - roz blok tím i cesta régl- blok a aku.
Mezi regl a aku pojistka nelze nebo max synchroní systém aby zhodil i fv pole toto řešení neznám.
z panelu do reglu používám jističe kvůli odpojení jednotlivých stringů

Z logiky veci me vypliva, ze budu jistit to co ma v sobe energii a dokaze ji velice rychle vydavat tedy aku.

No a pokud muj menic dokaze teoreticky odebrat cca 200A tak mam aku odjisten 200A nozovkou. Kabelaz ma patricny prurez. Na vnitrni ochrany menice bych nespolehal. Ano ve vetsine pripadu muzou vyprskat mosfety a tim to konci ale cokdyz se upali nejakej drat a slusne se o neco? Pak uz je problem.

Regl jde odjistit zvlast vzhledem k proudum co dava a kabelazi. rozvodne svorky mohu mit za velkou pojistkou regl za malou.
Ja mam proste pravidlo ze z aku nende nic bez pojistky. Pojistka je posledni zachrana a pokud zabere tak mam vetsi problemy nez regl.

[mobilik]

Zdielam presne taky isty nazor ako PavelR a takisto istim vsetko co je na baterke dokonca DC/DC menice istim tiez aj vstup aj vystup.
Jednosmerne napatie naroby neraz vacsiu skodu ako striedave, tak preco to poriadne neodistit?
Na ubytky napati na poistkach kaslem, nieje to nic hrozneho podla mna.

[JiříK]

Za mě měnič co nejblíž k baterce. A samozřejmě přes pojistky. Poté, co sem viděl, jak sebou cuknou přívody měniče při sepnutí pořádné zátěže, si nedělám iluze. Na baterce pojistky, pokud možno co nejslabší, ale aby je nevyrazil měnič, s označením Gg. A pokud se rozloučí regulátor po výpadku pojistek-je mi milejší mrtvý regl, než hořící chalupa. Nutno si uvědomit, s jakými proudy pracujeme.

[dracekvo]

A proč to nedoplnit o detekci vyražené pojistky na baterie a pomocí PL7-DC s ZP-ASA odpojit i panely?

On je rozdíl si nechat schořet čínskou jutu za pár švestek nebo sofistikovanej regl skoro za 20 tis.

[JiříK]

A proč to nedoplnit o detekci vyražené pojistky na baterie a pomocí PL7-DC s ZP-ASA odpojit i panely?

On je rozdíl si nechat schořet čínskou jutu za pár švestek nebo sofistikovanej regl skoro za 20 tis.

Každý dle svých možností a vlastního uvážení... Jinak na Jutu nedám dopustit!!! Ona to odpojení baterek ustála, takže...

[brumlaj]

A proč to nedoplnit o detekci vyražené pojistky na baterie a pomocí PL7-DC s ZP-ASA odpojit i panely?...

Protože to už je pozdě tedy zbytečná investice.

[dracekvo]

A proč to nedoplnit o detekci vyražené pojistky na baterie a pomocí PL7-DC s ZP-ASA odpojit i panely?...

Protože to už je pozdě tedy zbytečná investice.

To si nejsem jistej jestli je to zbytečná investice. Přece jen je rozdíl odpojit panely za 0,1sec po přehoření pojistky baterie než chudáka regulátora nechat trápit několik hodit bez zátěže.

[Botas]

Hmm stejně jsem permanentně v přestavbě tak vše doplním zatím byla tak nějak vše provizorka kdy se hledaly optmální komponenty a aku tak už snad konečně nalezeno sestaveno tak to učesat a zabezpečit

[rva]

Já mám jištění obrovským stykačem. V případě katastrofy vypadne 230V na výstupu měniče a tím odpadne cívka stykače. Tím se odpojí panely od regulátorů. Zároveň sepne pomocný kontakt stykače a pomocí bistabilního relé 250A odpojí baterii.

[vata]

A proč to nedoplnit o detekci vyražené pojistky na baterie a pomocí PL7-DC s ZP-ASA odpojit i panely?

Aha, dobrá inspirace - pověsit za tu pojistku cívku relé, kterým držet sepnuté panely. Panely by snad mohlo zvládnout i silnější relé (řekněme 10A / 100V), co myslíte? Pojistka shoří, relé odpadne, asi to v něm trochu zajiskří, ale nemělo by moc, protože proud už z panelů stejně neteče - regulátor visí v luftu, a nakonec se panely odpojí...

[brumlaj]

otázka zní - kdy a jakým způsobem se zničí výkonnový stupeň regulátoru při odpojení baterie za plného výkonu? Opravdu máte touhu instalovat si další žrout energie, který bude odpojovat již shořelé zařízení?

[tomas]

Podle mne pokud se má něco zničit tak se to zničí okamžitě při rozpojení nějaké větší zátěže, kdy regulace napětí nestihne ubrat a napětí vylítne výš. Je častá vlastnost DC/DC měničů. Myslíte že toto nebude fungovat?
https://forum.mypower.cz/viewtopic.php? ... 752#p37722

[brumlaj]

při spálení FU2 mám za to, že regulátor šlupku dostane.

[kybos]

Podle mne pokud se má něco zničit tak se to zničí okamžitě při rozpojení nějaké větší zátěže, kdy regulace napětí nestihne ubrat a napětí vylítne výš. Je častá vlastnost DC/DC měničů. Myslíte že toto nebude fungovat?
https://forum.mypower.cz/viewtopic.php? ... 752#p37722

Myslím, že by se zapojení nemuselo až tak komplikovat. Podle mého názoru by stačilo na výstup regulátoru doplnit filtrační kondenzátor takové velikosti, aby pojmul plný náboj interní indukčnosti měniče v jednom taktu (případně za dobu odezvy regulační smyčky výstupního napětí) aniž by se při tom zvýšilo jeho výstupní napětí nad povolenou mez. V praktickém zapojení je vždy určitá rezerva mezi provozním výstupním mapětím a maximálním povoleným výstupním napětím, která by se k tomuto účelu dala využít. Výrobce měničů patrně z cenových a rozměrových důvodů tak velký výstupní filtr neosazuje, jelikož je pro něj pohodlnější doplnit do návodu, že je zakázáno odpojit zátěž při připojeném vstupu.
Druhou, metodou jak zachránit měnič by mohlo být doplnění vhodně posílené zenerky nastavené na maximální povolené napětí na výstup měniče, která by náboj interní indukčnosti při přepálení pojistky zmařila.

[tomas]

při spálení FU2 mám za to, že regulátor šlupku dostane.

To jo, ale v tom zapojení jsem to řešil jen pro ten jistič FA2 s vyrážecí cívkou. Kterou vyráží CellLog. Pojistka se normálně sama nepřerušuje když je dostatečně nadimenzovaná. Ale když to chcete mít i přes pojistku tak tu FU2 buď také přemostit tou diodou D1 a nebo použít druhou diodu.

[tomas]

Myslím, že by se zapojení nemuselo až tak komplikovat. Podle mého názoru by stačilo na výstup regulátoru doplnit filtrační kondenzátor takové velikosti, aby pojmul plný náboj interní indukčnosti měniče v jednom taktu (případně za dobu odezvy regulační smyčky výstupního napětí) aniž by se při tom zvýšilo jeho výstupní napětí nad povolenou mez. V praktickém zapojení je vždy určitá rezerva mezi provozním výstupním mapětím a maximálním povoleným výstupním napětím, která by se k tomuto účelu dala využít. Výrobce měničů patrně z cenových a rozměrových důvodů tak velký výstupní filtr neosazuje, jelikož je pro něj pohodlnější doplnit do návodu, že je zakázáno odpojit zátěž při připojeném vstupu.

Jsem téhož názoru, jenže jak velký kondík pro regulátor ze kterého lezou 3kW při 56V a dojde k přerušení? Nevíme indukčnost ani takt.

Druhou, metodou jak zachránit měnič by mohlo být doplnění vhodně posílené zenerky nastavené na maximální povolené napětí na výstup měniče, která by náboj interní indukčnosti při přepálení pojistky zmařila.

Nad tím jsem také uvažoval, ale tak výkonou zenerku asi nikdo nesežene. Na výstupu z regulátoru kapacita je a když se zenerka otevře tak si myslím že ten výkonový impulz nedá a vypaří se. Podobně to dopadne asi i s varistorem nebo transilem.

[kybos]

Nevíme indukčnost ani takt.

Takt by se dal zjistit osciloskopem ze zvlnění na výstupu. Indukčnost by se dala odhadnout z taktu a ze skutečnosti, kdy měnič běží v režimu spojitých proudů a ze znalosti výstupního proudu.

[kybos]

... ale tak výkonou zenerku asi nikdo nesežene.

Zenerka by samozřejmě musela být notně posílena výkonovým tranzistorem (možná i několika paralelně). Otevírání probíhá postupně a ne lavinovitě jako u tyristoru. Chlazení výkonových tranzistorů by postačilo minimální, pouze na rozptýlení energie akumulované v indukčnosti. Sada výkonových tranzistorů by musela krátkodobě snést maximální výstupní proud a po dobu cca jedné periody měniče i čtvrtinu jeho maximálního výstupního výkonu za předpokladu, že by spínala odporovou zátěž dimenzovanou na maximální výstupní proud.