starý FERAK za 10 Kč/kg má to smysl?

[Marx]

mám možnost koupit tyhle baterie. Stavpodle foto jsou zaprášené víc o n ich nevím, prý sem tam článek KO ale nějak fungovaly. Pokud se dají obnovit, je to finančně náročné? Louhovky jinak spňují to co potřebuju a budu potřebovat, proto mě prosím nepřesvědčujte k jiným typům, pokud nenabízíte za stejnou cenu zachovalé SLA. hlavní kritérium pro mě jsou finanční náklady, nějaká práce s tím navíc mi nevadí. Předem děkuju Marek

[JiříK]

Stav nezjistíš, dokud nekoupíš, nenabiješ a neuděláš všechny ty věci kol kapacitní zkoušky. Já teda NiCd mám a jsem spokojen. Ale největší šajba na NiCd tady je Gupa, počkej až se objeví, třeba ti odpoví.

[gupa]

Ale jo, má to smysl. Ale ne vždy se výsledek rovná představě co se od aku čeká. Jestli jsou plastový, měly by mít hlavně propojky, protože nemít je, jsou výdaje navíc. Pokud jsou kovový, tak hledět aby byly namaštěný alespoň stolním olejem aby nerezly zvenku vč. propojek a aby měly pokud možno bedny a články zavěšený na plastových vložkách, protože když leží nebo se postaví na něco, se propálí jakmile znich sleze nějaká ta rosa a chytnou přes tu kapalinu svodový proudy mezi sebou. Články se orosují. Myslet nato, že se nabíjí ampérově okolo 0,2C. Menší proudy při nabíjení jsou méně účinné. Viz přečíst návod na nabíjení a údržbu od Feraku. Rozbitý panely také mám připojil jsem je na 12V sestavu, resp. 6 panelů 230Wp, cca 30V MPPT napřímo na 12V baterii. Akorát mi teď jeden článek na FV panelu po dvou letech začíná protavovat fólii kterou jsem nalepil proti vodě a dost hřeje, budu ho muset propojit. Zjistit vadné články na VF panelu jde lehce dotekem prstů a ohřátím při osvitu a nabíjení. Před nabíjením nebo při koupi aku změřit jednotlivě články multimetrem, Pokud se naměří přesná nula, je tu zkrat to je problém který se řeší blbě. Pokud má článek více jak 50-100mV, nejlépe okolo 500-900mV, jsou vpohodě. Dotahovat s citem, ale pevně propojky mezi články kvůli přechodovýmu odporu. Bacha na jiskření při nabíjení, nedávat články do prostor který se kvalitně nevětrá opravdu plyn co jde při nabíjení je velmi třaskavý. NiCd jsou odlišné při vybíjení od od olova, jsou měkký a více se znich dostane vybíjením menším proudem, nejlépe když se zpočátku počítá stím, že ikdyž mají hodně napsaný na článku, počítat s normálním vybíjení 0,2 - 0,4C stejně jako nabíjení. Za 10Kč za kilo je dobrá cena i kdyby to bylo ve dřevě, nebo jiném obalu. Hustota elektrolytu má mít 1,21, vyšší hustota nafukuje články, nižší zase více plynuje a drží blbě náboj. Elektrolyt bych neměnil dokud bych nezjistil jestli je to opravdu nutné. Před výměnou elektrolytu vybít jednotlivý nebo pospojovaný článek na 1,2V např. přes nerezovým plech nebo odporový drát atp, proudem do 0,2 - 1C stím, že svorky na článku nesmí se hřát, vybíjen na 0V a ponechat na té dosažené nule alespoň 24hodin. Při vylívání ihned elektrolyt filtrovat a použít k průplachu nebo jako dočasný elektrolyt. Při výplachu stále filtrovat a opakovat oplach dokud neteče jakštakš čistý elektrolyt bez usazenin, elektrody lze i macerovat demivodou, ale je to velmi náročné na čas a tu vodu. Nepoužívat vodu chlorovanou, chlor není právě přívětivý pro článek. Starší a delší dobu nenabíjené NiCd baterie je potřeba opravdu dodat náboj v hodnotě více jak 300% nominální kapacity, vybít a tak několikrát za sebou a až potom, což může trvat i nějaký ten pátek, se umí srovnat.

[dedo]

2 Marx: Roboty je s tým viac, než by si očakával. Bežím na KPM 120-kach už najmenej štyri roky. Myslím, že všetky peroxidové kúry, vyplachovania (návodov tu nájdeš nespočet) pomáhajú, ale nie až tak zázračne, ako sa o tom píše. Faktom je, že tieto články prežijú všeličo: aj prebíjanie, aj discharge - ale nestane sa, žeby si ostal bez elektriny. A stav článku uvidíš až vo chvíli, ked sa zjaví množstvo vypláchnutej hmoty v odpadovej nádobe.
Napriek tomu neuvažujem ani o olove, ani o Li.

[Marx]

Chlapi děkuju za vyřerpávající odpovědi, asi do toho půjdu, protože v létě mi ty moje SLA budou malé. potřebuju něco blbuvzdorné, olovo (SLA) si nechám ve stávající podobě na 24V a nicd dám jako zásobník na přebytky. Všechno to bude ve sklepě větrání zajistím. Ještě jednou díky Marek

[rob.brno]

Při 10kč na kg to vychází např. u KMP120 cca 100kč na článek. Osobně bych do toho asi nešel pokud budou starší deseti let. Zase na druhou stranu pokud by byl každý druhý článek OK, bude to za cenu 200kč na článek. Vadné články se dají v kovošrotu prodat v ceně 1kč na kg(minulý rok to bylo za 3kč na kg).