Jeden článek z 16ti ztrácí kapacitu!! Co s tím??

[kodl69]

tohle je trochu off-topic, ale aktivní balancování při nabíjení i vybíjení už je vymyšlený, jenom jestli to někdo vyrábí a za kolik....
http://www.linear.com/product/LTC3300-2#overview
potom by rozdílný kapacity článků nemusely představovat až takovej problém.

[honzaL]

Tak zase zajímavá zkušenost. Přes noc jem omylem nechal možnost nabíjení, ačkoliv byl akumulátor přes den dobitý ze slunce a moje nabíječka, která umí přepínat mezi výkonem 35A a 3,5A (což je přesně pro 2x CBM) si to s články pěkně vyříkala a ráno koukám a všechny články včetně toho vadného i okolních mají nabito stejně s rozdílem 2mV. Teď odpoledne, kdy se jede celý den spíše na akumulátory, je to již trochu rozhozené, ale prvních pět je na tom stále stejně dobře +-2mV. Jen nevím, zda je to pro akumulátor správný způsob nabíjení mezi 35A (asi 0,18C) a 3,5A (0,018C) a celkové napětí je mezi 54V až 56V (viz nepopsaný graf - dílekY = 0,5V). Funguje to vlastně tak, že pokud je některý článek rozjetý, tak ho to nakopne až nad 3,65V a CBM se otevře. jakmile je celkové napětí k 56V (průměrně 3,5V na článek), tak to přepne do režimu 3,5A a ten článek, který byl moc nabitý se i dál vybíjí dokud napětí neklesne, ostatní se k napětí 3,6 ani nedostanou .
Jeden vadný článek, u kterého napětí vyletí nahoru jako první, tak vlastně chrání ty ostatní a nepustí je na vyšší napětí (je to vlastně hrdina, který se obětoval pro ostatní - musím mu uspořádat důstojný pohřeb ).
Podrobná data z článků mi bohužel chybí, protože jsem si omylem vypnul monitor a zavřel napájení do USB.

Hodnoty z článků: 3317;3314;3316;3318;3316;3299;3278;3303;

[kodl69]

takže to je ten samý problém co řeším já. Začal jsem zrovna s použitými A123 a moje balancery ustojí cca 5-7 A. pak na nich začne růst napětí - mám na každým balanceru optočlen, ale nějak ho nemám kam připojit k regulátoru, aby omezil nabíjecí proud. Takže to bude muset být nějaký arduino nebo tak něco, co řekne regulátoru, že od teď do baterek max. 5A. I tak, když to reguluju ručne, tak to teplo z chladičů balancerů je dost síla.

[abrams]

Zdravím ,

vrátím se k názoru , že výkonná "přečerpávací" BMS dokáže vyřešit potíže se sníženou kapacitou článku/ů , pokud je příčinou ztráty kapacity defekt či jiné selhání článku , výše zmíněná BMS může leda zmírnit vliv onoho článk/ů na celý akumulátor , ale dříve či později bude nevyhnutelná výměna zesnulých článků .

Teď k aktuálnímu , vyžaduje-li akumulátor masivní balancování při každém nabíjení navzdory pečlivému prvotnímu nabití jednotlivých článků na jednotné napětí za jednotných podmínek před jejich sestavením do akumulátoru , ukazuje tento nesoulad na vadné články jež degradují celý akumulátor . Identifikovat a vyměnit nevhodné články je zpravidla nejvhodnější , jedná-li se o již použité články , doporučuji jim změřit alespoň reálnou kapacitu nejen z důvodu efektivnějšího využití kapacit při skládání aku , dá se tak zjistit i jejich stav . Například : dobít do plna vybít na dno (2,80V až 2,50V) nabít do plna nechat uležet třeba týden vybít na dno nabít do plna = ze zýskaných hodnot Ah si lze následně vyvodit přibližný stav .
Mám pár 20Ah prismatických článků na hraní ... jen co dokončím 8-mi kanálový nabíječ/vybíječ , tak je podrobím kapacitním testům , stejně tak i již používané LiFe v mé FVE .

Elektronům zdar

[netko]

skušal som obmedzovať nabijaci prud na tvrdo ale to nie je ono aj 3A je vela niekedy ale osvedcilo sa mi riadenie od napätia clanku na ktorom je max. napätie a od to riadim zaťaž je to super kedže som nechcel mariť vykon ktory viem vyrabať.
Regulatoru nehovor nič, a len ho nechaj vyrabať maximum čo da a snaž sa riešiť, ako plynulou regulaciou tlačiť prebytky do bojlera to je najvdačnejšie zariadenie a tych par amper čo ostane na baterky si balancery poradia a spalia ale to je minimum a baterky ostanu dorovanane ak jedna. A ostaneš prekvapeny že baterkam stači aj 0,2A. Len vyriešiť meranie U na každom članku (mne to robi BMSko) a max U članku posielať do neakej hlavičky čo bude plynulo riadiť presmerovanie zaťaže.

takže to je ten samý problém co řeším já. Začal jsem zrovna s použitými A123 a moje balancery ustojí cca 5-7 A. pak na nich začne růst napětí - mám na každým balanceru optočlen, ale nějak ho nemám kam připojit k regulátoru, aby omezil nabíjecí proud. Takže to bude muset být nějaký arduino nebo tak něco, co řekne regulátoru, že od teď do baterek max. 5A. I tak, když to reguluju ručne, tak to teplo z chladičů balancerů je dost síla.

[kodl69]

zajímavá myšlenka, ale vidím problém v létě: už tři dny svítí slunko zplna, teplou vodu nikdo moc neodebírá, boiler je na 90 st ve dvě odpoledne a elektriku už nemám kam posílat, takže musím nějak omezit proud balancerem. nejlépe tak, že nějak domluvím regulátoru. Měl jsem dojem, že Midnite s Whizbang jr( bočník k baterce) to umí, ale buď nevím jak, nebo neumí. Boiler ještě nemám připojen, ale pravděpodobně bude připojen před regulátorem s nějakým klonem ala oplocký dc, spínat si to bude Midnite, má na to výstup (kontakt relé)

[honzaL]

Zajímavá zkušenost ze včerejška, kterou si neumím vysvětlit. Zasvítilo - většina článků jde nahoru až k balancovacímu napětí a ten náš nemocný jde proti nim dolů, zatímco jinde v grafu kopíruje směle napětí ostatních s větším rozptylem. To mi hlava nebere. Ví někdo, čím to může být způsobeno???

[kybos]

A co tak zkusit prohodit všechny balancéry toho nemocného s balancéry nějakého zdravého?

[honzaL]

A co tak zkusit prohodit všechny balancéry toho nemocného s balancéry nějakého zdravého?

Ok. Dobrý nápad, i balancér by to mohl zavinit. Mám je ale konstruované tak, že jsou nerozebiratelně sešroubované do jednoho celku (podobně jako ty na školení). Vyměním je, ale jako celek za jinou sadu a uvidíme.
Napadá mě ještě jedině vliv nějakého spoje, kdy v okamžiku, kdy teče velký proud se zvedne napětí na spoji, to by ale vedlo spíše k nárůstu napětí. Záleží ale i na bodu kde je připojeno měření.

[netko]

skus poprehadzovať balancery medzi sebou a aj celllog vstupy ci to bude vzdy na tej istej, chybicka sa moze vludit hocikde. Alebo pouzit ine balancery co to bude robit. Ja som sa zo zaciatku utrapil tiez(400Ah,48V), tiez mi to kadejako lietalo ale potom som to musel rozobrat cele, kazdu znova zvlast podobijat postupne a na tyzden natvrdo prarelne spojil a od vtedy to chodi do cca 20-30mA az ked idem bud nad 3,48V tak sa to rozlieta aj na 3,45 a az na 3,65 alebo ked idem dole pod 3,05V tam to tiez zasanti (raz sa mi podarilo 2,68-2,95). Mne sa osvedcilo nechodit pod 3,1V a nad 3,45V, aj ked ja chodim na 3,48V ale tam uz zapinaju balanceri a od najvyšieho U na clanku obmedzujem prud aby som drzal U na najvyššom članku tym padom vlastne sa meni nabijaci prud. Ak to držim medzi Umin 3,1V U max 3,45V tak je to cca 80-90% capacity.

[netko]

neviem ako to ma Midnite priznam sa neskusal som ho. Co sa tyka prehriatia vody ono to vsetko zo vsetkym suvisi a zalezi ako je cely system pospajany aj hydraulicky, ja napr. ked nahrejem boler(500l) tak potom odcucavam z bolera do Aku(750l) a ked aj to prehreje tak potom uz iba do radiatorov ale taky velky system nemam iba 7kW a to sa mi este nepodarilo aj ked nevylucujem. V tom ale by som problem nevidel lebo ked uz nieco take mame tak uz je tam neaky ansablik co to vsetko riadi a jeden signal poslat do MPPTcka a sunda ho dole a vybavene.

zajímavá myšlenka, ale vidím problém v létě: už tři dny svítí slunko zplna, teplou vodu nikdo moc neodebírá, boiler je na 90 st ve dvě odpoledne a elektriku už nemám kam posílat, takže musím nějak omezit proud balancerem. nejlépe tak, že nějak domluvím regulátoru. Měl jsem dojem, že Midnite s Whizbang jr( bočník k baterce) to umí, ale buď nevím jak, nebo neumí. Boiler ještě nemám připojen, ale pravděpodobně bude připojen před regulátorem s nějakým klonem ala oplocký dc, spínat si to bude Midnite, má na to výstup (kontakt relé)

[honzaL]

A co tak zkusit prohodit všechny balancéry toho nemocného s balancéry nějakého zdravého?

................
Napadá mě ještě jedině vliv nějakého spoje, kdy v okamžiku, kdy teče velký proud se zvedne napětí na spoji, to by ale vedlo spíše k nárůstu napětí. Záleží ale i na bodu kde je připojeno měření.

Tak,..... konečně jsem našel chvilku (asi 5 hodin) a dal se do rozebírání akumulátoru. Mám ho natěsnaný do speciálně vyrobené ocelové konstrukce, takže při hmotnosti cca 70kg s ním není manipulace žádná legrace, nedá se zvednout jen posunovat. ....... a už vím, kde byl hlavní problém. Jak jsem předpokládal nedotažený spoj na svorce akumulátoru . Vzniklo to asi před 3 měsíci, kdy jsem měnil přívod k balancérům a polovinu spojů jsem rozšrouboval. Jeden byl proklatě volný . Připojuji fotku, kde je vidět v porovnání s ostatními že tam vznikl určitý stupeň koroze (byl to kontakt měď a to stříbrné (asi zinkované??)) proti ostatním, kde téměř žádná koroze není.
Problém asi nastal až v době, kdy se ochladilo a mohla vzniknout i nějaká drobná kondenzace v místnosti, hned u stěny pod otevřeným průduchem cca 20x20 cm (na zimu zadělávám).
Teď je článek na testu kapacity a udělám podrobné testy kapacity všem článkům.
Ponaučení pro příště:
- ideálně všechny spoje dobře přístupné - alespoň pro vizuální kontrolu nebo termokamerou (přesvědčuji manželku, že by to byla ideální lavice (někdy i vyhřívaná) do předsíně - s odklopným víkem a větráním pro balancéry)
- možnost čištění od prachu a nečistot (po 2 letech docela zaprášené)
- dvakrát - ne třikrát si projít dotažení všech spojů.

[kybos]

Nebylo by lepší před montáží propojek vše namazat vazelínou na akumulátory? Jednak se dá namazaný spoj lépe dotáhnout jelikož snižuje tření v závitu a pak vazelínový film spolehlivě zabrání kontaminaci styčných ploch vzdušnou vlhkostí a ochrání je před korozí.

[kodl69]

kontakt je hliník. Pokud je tam vlhko, tak bez CUPAL podložky to dopadne takhle nebo hůř. Znám ze starech rozvaděčů.
Dnešní elektrikáři už to asi neznají. Možná by stačilo měď poniklovat, ale proč tak složitě když jsou na výběr všemožný velikosti, zakoupitelné za jednotlivé koruny:
http://www.heureka.cz/?h[fraze]=cupal&m ... =4&m=f&f=3

[abrams]

Zdravím ,

... k čemu přečerpávací BMS když stačí dotáhnout šrouby . Chibička se občas vloudí ... vitej do klubu .

Zajímavý , číňani do 13V aku vůbec cupal podložky nedavají a že je ta měděná propojka pěkně volezlá .
Cupal mám na 200Ah článcích , ale na 60Ah článcích ještě nee musím . O použití vazelíny na kontakty si jensem moc jistý , nezhorší se přechodový odpor ? Nebo je zmíněná vazelína dobře elektricky vodivá ?

Elektronům zdar

[kodl69]

vazelína na kontakty je trochu historická záležitost z dob olověných aku s problematickou těsností, pokud byly kolem svorek sirný květy, měděný dráty to odnesly, proto byly olověný svorky, vazelína a tak... Vazelína s mikročásticemi olova se dá koupit, já ale preferuju "suchý kontakty", tzv. kontaktní vazelína je nevodivá, jenom vodoodpudivá - běžte se podívat do trafostanice, rozvodné skříně v ulici a pod, všude je hliník na hliník nebo hliník na pozink železo a při běžných proudech do 1000A není 20-50let problém, akrát to pracovníci eonu cca po několika letech kontrolují. (termokamera, izolovaná golasada)

[ota]

Podobný problém jsem řešil u svého 8S 400Ah. Nemám žádný sofistikovaný BMS, jen průběžné měření napětí jednotlivých článků. Některé propojky mezi články začaly vykazovat nesmyslně velké ztráty. Stačilo přitáhnout šrouby a úbytky na svorkách byly zase jen několik mV.
Zeptal bych se: pro připojení spojek používám levné ocelové upravené "pozink" šrouby, nikoliv nerez. Má s nimi někdo zkušenost, případně, jaký je důvod, proč investovat do nerezových?

[abrams]

Zdravím ,

rozdíl mezi pozinkovaným ocel-šroubem a nerez šroubem je jen v jejich rozdílné životnoti ... pozink XX let a nerez XXX let . Z pohledu elektrických vlastností je lepší pozink , ale přechod vnitřní závit pólového vývodu článku závit šroubu hlava šroubu podložka mezi šroubem a propojkou propojkou je délší (ztrátovější) než plocha pólového vývodu propojka . Takže se dá říci , je jedno jaké jsou šrouby , hlavně když jsou pořádně dotažené .

Elektronům zdar

[honzaL]

Zdravím ,

rozdíl mezi pozinkovaným ocel-šroubem a nerez šroubem je jen v jejich rozdílné životnoti ... pozink XX let a nerez XXX let . Z pohledu elektrických vlastností je lepší pozink , ale přechod vnitřní závit pólového vývodu článku závit šroubu hlava šroubu podložka mezi šroubem a propojkou propojkou je délší (ztrátovější) než plocha pólového vývodu propojka . Takže se dá říci , je jedno jaké jsou šrouby , hlavně když jsou pořádně dotažené .

Elektronům zdar

Nemělo by to nakonec být tak, že u spojení šroub, měděná spojka na hlinikový kontakt by mělo být složení:
- šroub(hlava) - (AL-CU) - Cu.spojka - (CU-AL) - Al.kontakt - tedy vlastně 2 podložky, jedna nad propojku a druhá pod propojku

a spojka na měděný kontakt:
- šroub(hlava) - (AL-CU) - CU.spojka - CU. kontakt - tedy vlastně jedna podložka ??

Jinak jsem zkusil kopupit CUPAL přes kontakt uvedený výše a dopadl jsem do e-shopu, kde inzerují jako minimální množství 1 balení 50 ks za cca 55 Kč, ale pak se ukáže, že to je cena jedné podložky, takže ze mnou původně objednaných 2 balíčků za cca 110Kč s dopravou za 260Kč, najednou byly jen 2 podložky každá za 130Kč

Nakonec ani na e-bay, ani jinde jsem to pod 11Kč nesehnal, až na Aukru (bylo tam původně 4,5Kč za podložku a 45,- Kč za dopravu 1 ks - ale vystavitel to už opravil), takže 4,5 Kč za 12mm podložku je snad docela výhodné ZDE je na nabídku odkaz (nevyberte mi je ale všechny!!!)

[pezizka]

Pokud máte akumulátory v prostředí s běžnou vlhkostí, jsem přesvědčen, že obavy z rozdílného elektrochemického potenciálu jsou liché. Do partyje je potřeba elektrolyt A kdo je moc cimprlich, a nebo to vlhko vlastní potom bych viděl lepší použít propoje AL a pozink. Je tam minimální rozdíl. Paradoxně námi milovaná Cu tam dělá největší neplechu Jestli to chcete prubnout stačí rozumný mV metr, a hned vidíte jak na tom jste