Zahrada - postrik ano ci ne?

[PavelR]

Ahoj vsem,

i zahrada je formou castecne sobestacnosti, u nas to je sobestacnost ve forme skoro 100% brambor a 70% zeleniny svoje.proto by me zajimal nazor zdejsi komunity...

Jak resite ochranu proti skudcum a plisnim atp?
Ja halt pouzivam chemii pac jinak bych mel z brambor holozir ... cibule by byla minulosti.
Ted bojuji s plisni bramborovou na bramborach a rajcatech. Okurkovou na okurkach. Molici na veskere brukvove zelenine.


Mate nekdo vyzkouseno nejake domaci reseni? Napr. vyvar s tabaku (nikotin je dosti ucinny jed)?

Pojdme vymenit zkusenosti a napady jak vypestovat a pritom tu chemii udrzet v nejakym rozumnym mnozstvi ....

[vata]

Já se tomu dlouho bránila, ale jedna chřadnoucí jablůňka (padlí) a sousední angrešt si bohužel chemii vyžádali. No a taky plísni na rajčatech bez chemie nejsem schopná čelit. Nevím, možná je to nevhodnými odrůdami, jenže nikdo mi ještě nic funkčního neporadil... Lidé tady říkají - s tím nic neuděláš, tady je to v zemi, všichni stříkáme...
Brambory nechávám svému osudu, ať se snaží, a kukuřice padá poslední roky za oběť suchu než škůdcům.
MImochodem - na jednu jabloň jsem po vysazení skoro zapomněla, na mezi úplně zarostla všelijakým křovím, a té se daří asi nejlépe - roste jak šílená - asi má dobrou motivaci přerůst to křoví, a tento rok bude i významněji rodit. Třeba tohle je ten recept - nechat to prostě být

[PavelR]

Me by bylo lito nechat brambory svymu osudu. Mam 250 dulku a nechci o to prijit. Mam jednu kontrolni bramboru v jine casti zahrady a tu nestrikam. Davam tomu tyden a zbydou jen stonky. Nebo ji dorazi druha generace americkeho brouka.
Na skudce chci vyzkouset ten vyvar z tabaku to by mohlo fungovat ale nejakej ucinnej fungicid na prirodni bazi jsem nenasel ... zatim ... takze acrobat...

Jediny ceho se neobavam je sucho. Uzalivam bez vetsi namahy vsecko vcetne brambor. Letos jsem uz par kubiku na zahradu pustil ....

U rajcat paprik a zeli mam letos prvnim rokem kapkovou zavlahu (na tekuty hnojivo je to supr) a taky to mam na cerne textilii. Tak su zvedavej jak tyto moje experimenty dopadnou.

Vyhlasil jsem valku svlacci coz je u me nejvetsi problem. Jak to pozoruju bude to na par let.

[mobilik]

U mna na zahrade zial bez postrekov nic nevyrastie. Na koniec zimy striekam hned po poslednych mrazoch stromy proti pliesni. Momentalne uz tretikrat za posledny mesiac som striekal vsetky stromy, proti voske, neviema ako sa to vola po cesky, su to drobny skodcovia, co vlastne chovaju mravce. Listky na stromoch a ruziach, zelenine sa krutia ak su tam. Tento rok je to asi najhorsie co som videl. Postriekam, zive zdochnu a o tyzden sa vyliahnu nove...
Skusal som kavu, roztoky z cesnaku, no zial pomaha len postrek BI58 a podobne...

No a samozrejme plesen, osobytna kapitola, tiez len postrek sa osvedcil.
Zemiaky tohto roku v pohode, pistriekal som akurat proti pliesni, pasavku zemiakovu nastastie neregistrujem. Hrozno mi pravidelne napada mucnatka, proste katastrofa...
Tri roky dozadu som si povedal ze nic nepostriekam a vyskusam co to spravy, vysledok? Uroda skoro ziadna!
Cize zial, v dnesnom svete uz nic nepomoze len chemia, skotcovia, plesne a ine choroby sa stale premnozuju a zial mi to konzumujeme...
Zaklad vsetkych tych pripravkou je med, co nieje nic dobre pre nas organizmus...

[PavelR]

po nasem to je mšice. Proti tomu je treba systemovy insekticid s dlouhym reziudem..... treba mospilan nebo decis mega

Zajimava by byla exkurze u nejakeho biozemedelce. Jak ze to vlastne dela aby to bylo ok...

U beznych zemedelcu se strika vse a porad ....

[gupa]

PŘÍPRAVKY NA OCHRANU ROSTLIN
registrované v ČR, které je možné použít v ekologickém zemědělství. (EZ)

2014_POR-1.pdf

(171.78 KiB) Staženo 190 x

Odkaz na registrované přípravky, které jem možné použít v EZ.
http://www.kez.cz/pripravky-na-ochranu-rostlin

[joseff]

Moje odpoved na nadpis tematu: POSTRIK NE! NIKDY! A proc? Protoze to co si pestuju jim!

Ve sve zahrade jsem nikdy zadny postrik nepouzil (a ani nikdy pouzivat nebudu), chci mit dobre zdrave jidlo, zdravou pudu. Nepouzivam (a nikdy nebudu pouzivat) ani zadna hnojiva. Presto je zahrada kazdym rokem bohatejsi a urodnejsi. Urody je tolik, ze ji nestihame zpracovat a spotrebovat, ale to nevadi, muzeme se podelit s rodinou/soudedy/kamarady a to co shnije, se vrati do nekonecneho kolobehu a rostliny to vyuziji pro dalsi urodu, takze nic neni nazmar. Nejtezsi praci je v nasi zahrade sber urody, ostatni funguje temer samo!:)

Navod na uspech je jednoduchy a nic nestoji. Nejdulezitejsi je prijmout fakt, ze rostliny zadne postriky ani hnojiva nepotrebuji vsechno smeruje samo k rovnovaze, ktera je nastolena tim drive, cim mene do vseho clovek zasahuje. Zakladem je zdrava puda, pak jsou i zdrave rostliny. Kazda nerovnovaha, ktera v zahrade vznikne je jen docasna a priroda na ni reaguje (sice pomaleji nez bychom si my lide prali) takze:

Zadne postriky ani zadna umela hnojiva - zpusobuje to jen dalsi problemy a nedostatky.
Vytvorit co nejvetsi rozmanitost rostlin/zivocichu v zahrade.
Vytvorit uzavrene kolobehy (zivin/vody), tzn. vse co si ze zahrady vezmeme do ni vratime (vetsinou vracime vice, protoze cast nakupujeme), puda je pak kazdym rokem zdravejsi/bohatejsi/urodnejsi.
Prestat rozdelovat zivocichy na skudce/uzitecne a rostliny na plevel/uzitecne a misto toho se na vsechno divat jako na zdroj, vsechno se da vyuzit.
Myslet pozitivne, vkladat do zahrady pozitivni energii, radovat se, zahrada to oceni.

Pokud toto dokazete, pak zjistite, ze uz dnes jste v raji.

S usmevem si vzdycky vyslechnu, kdyz mi nekdo zapalene zacne vykladat, jak vsechno musi strikat/hnojit, ktery postrik se na co hodi a ze jinak by z toho nic nemel... Ale nikomu takovemu neverim, protoze nic z toho jsem nikdy nepouzil a nikdy jsem nemel problem.

[mobilik]

Su oblasti kde ked nepostrikas, nic nemas, ale beriem tvoj nazor a drzim ti palce, som rad ze nemas ziadnych skodcov a mas velku urodu, ja som skusil bez postreku a mal som velky prd. Na zahrade a vedla zahrady mam rybniky, je tam dobra vlhkost, vosky a ostatne svinstvo sa rodi pred mojimi ocamy, bez postreku by som nemal nic, ale vobec ze nic.
Cize ja bez toho urcite nebudem.

Je pravda ze to jeme, ale na druhej strane, riadne svinstva su skoro v kazdej potrave co si kupujeme v obchode, staci sa pozriet na zlozenia a vidis len same Ecka, konzervanty, farbiva atd...
Skodi aj televizor, mikrovlnka, proste vsetko...

Drzim palce a som rad ze sa ti to takto dari dopestovat.
Osobne poznam jedneho stareho pana, ktory ma zahradu sice uplne inde nez ja, ale ten na jar posadi a to je vsetko, paradajky, parpiky v burine, zemiaky ani nevidno cez travu atd... Napriek tomu ma peknu urodu, vysvetlje to tym ze burina zdrziava vlhkost, rozne pliesne skodcov atd... Ale zial ja som radsej ked vidim pekne upravenu okopanu zahradku...

[Gmouse]

Já na to kolchozničení vůbec nejsem, ale občas je potřeba prořezat stromky a to pak chodím na konzultace za sousedem zahrádkářem. Postřiky jsme taky jednou řešili a říkal, že jediný postřik, který v zahrádce aplikuje je proti kadeřavosti broskvoní.
Dal jsem na jeho radu a na úrodě to bylo mohutně poznat.

[mobilik]

Tak tak, broskine su velmi narocne, bez postreku nieje nic, pokrutia sa listy a je koniec. Este sa osvedcilo sledovat stale strom a ak bol nejaky list napadnuty, okamzite ho odtrhnut a zahodit daleko od stomu... Ale viac menej neskor napadne vsetko a cely strom zostane holy...

[Gmouse]

Stromeček pustí nové listy, ale moc ho to vysiluje a pak je ta úroda slabá. Loni jsem použil postřik s mědi a byl krásně zelený celou sezónu. Letos jsem zkusil postřik se sírou a moc dobře to nedopadlo . Těžko říct jestli jsem neutrefil koncentraci nebo jsem to postříkal pozdě.

[mobilik]

Tak umna bezne pozberam vsetky listy zo stromu... Potom sice pusti nove, ale taknje ichbtam mozno 20% z povodnych a uroda tak 5 broskine, cize onicom...

[gupa]

Hlina, jak říkám pozemkům na kterých je určeno makat, či jinak rýpat, má přeci bonitu. Bonita je sledovaná položka v hodnotě hliny. Nějakou hlinu mám a na jedné jsou bonity tři, jinde dvě.

Rostlina musí mít své místo a čas. Musí mít ochranu, správné živiny a vláhu jinak strádá a nebo i uschne.

Problém v ochraně nevidím do té chvíle, kdy si koncern určí, že zemědělec bude set toto osivo s jeho logem, bude ho chránit tímto s jeho logem. Jde o problém GM rostlin a společnosti typu Monsato. Kdo by neznal např. Roundup.

[SJM]

Moje odpoved na nadpis tematu: POSTRIK NE! NIKDY! A proc? Protoze to co si pestuju jim!

Ve sve zahrade jsem nikdy zadny postrik nepouzil (a ani nikdy pouzivat nebudu), chci mit dobre zdrave jidlo, zdravou pudu. Nepouzivam (a nikdy nebudu pouzivat) ani zadna hnojiva. Presto je zahrada kazdym rokem bohatejsi a urodnejsi. Urody je tolik, ze ji nestihame zpracovat a spotrebovat, ale to nevadi, muzeme se podelit s rodinou/soudedy/kamarady a to co shnije, se vrati do nekonecneho kolobehu a rostliny to vyuziji pro dalsi urodu, takze nic neni nazmar. Nejtezsi praci je v nasi zahrade sber urody, ostatni funguje temer samo!:)

Navod na uspech je jednoduchy a nic nestoji. Nejdulezitejsi je prijmout fakt, ze rostliny zadne postriky ani hnojiva nepotrebuji vsechno smeruje samo k rovnovaze, ktera je nastolena tim drive, cim mene do vseho clovek zasahuje. Zakladem je zdrava puda, pak jsou i zdrave rostliny. Kazda nerovnovaha, ktera v zahrade vznikne je jen docasna a priroda na ni reaguje (sice pomaleji nez bychom si my lide prali) takze:

Zadne postriky ani zadna umela hnojiva - zpusobuje to jen dalsi problemy a nedostatky.

S usmevem si vzdycky vyslechnu, kdyz mi nekdo zapalene zacne vykladat, jak vsechno musi strikat/hnojit, ktery postrik se na co hodi a ze jinak by z toho nic nemel... Ale nikomu takovemu neverim, protoze nic z toho jsem nikdy nepouzil a nikdy jsem nemel problem.

Líbí se mi Váš pozitivní přístup.
Co bolševník a šťovík? Dokonce i správa jednoho národního parku rozdávala Roundup na pokus o snížení počtu jedné z těchto rostlin.

[PavelR]

joseff:

je dobre ze ti to takto funguje a jsem za to rad. Proto bych se rad zeptal na par rad:
Kdyz rikas nerozdelovat na skudce/uzitecny co delat s mandelinkou/msici/belaskem zelnym/drepcici.../plisne skoro na vsem ?
Co delas s lebedou obecne zvlaste se svlaccem kteryho mam dost a je skoro neznicitelnej, po vsem se pne a me to desne sere...

[joseff]

...
Líbí se mi Váš pozitivní přístup.
Co bolševník a šťovík? Dokonce i správa jednoho národního parku rozdávala Roundup na pokus o snížení počtu jedné z těchto rostlin.

Pokud neni duvod k vykani, tak tykejme.

S bolsevnikem zatim zadnou osobni zkusenost nemam, takze moje rada bude ciste hypoteticka - divejte se na vsechno jako na ziviny, ktere maji na urcity cas jistou podobu a pokuste se je premenit na neco, co se vam bude lepe libit. Zkusil bych jakoukoliv opakovanou mechanickou likvidaci podle mnozstvi bolsevniku motykou/kosou/sekackou/mulcovacem, nejlepe za horkeho/sucheho/slunecneho pocasi, aby to co nejdrive uschlo a tuto suchou hmotu bud nechat na miste nebo pouzit jako mulc kdekoliv nebo nevysuseny posekany bolsevnik nastlat pod nejaky vzrostly strom a nechat zkompostovat, napriklad pod orech, ktery potlacuje rust ostatnich rostlin. Male rostliny bolsevniku by se daly silnou vrstvou neceho zamulcovat - posekanou travou/senem/slamou/orechovym nebo jinym listim/starym kobercem/plachtou/pripadne folii a nechat je pod tim odumrit. Dalsi moznosti je nechat bolsevnik spast nejakymi zviraty. Dalsi moznost je nechat bolsevnik zarust necim co se mi libi, z ceho mam vetsi uzitek - dal by se pouzit napriklad kozlicek polnicek nebo kerblik, ktere rostou i pres zimu, takze by to mohlo byt uspesne nebo necim, co rychle roste - treba slunecnice nebo technicke konopi nebo ctyrboc ... Vzdycky se da neco vymyslet a chemii nepouzivat.

Se stovikem podobne - nevim jaky stovik mas presne na mysli, ten obycejny si muzes pridat do salatu nebo dat na chleba s maslem;-). Jakmile zjistit, ze spousta rostlin, ktere jsi doted povazoval za "plevel" je jedla, pomuze ti to zmenit nazor a uz ti nebudou vadit a nebudes jim rikat plevel.

Ja treba uz dlouho pestuju invazivni rostlinu, ktere se spousta lidi boji - topinambur a neni s ni problem.

[joseff]

joseff:

je dobre ze ti to takto funguje a jsem za to rad. Proto bych se rad zeptal na par rad:
Kdyz rikas nerozdelovat na skudce/uzitecny co delat s mandelinkou/msici/belaskem zelnym/drepcici.../plisne skoro na vsem ?
Co delas s lebedou obecne zvlaste se svlaccem kteryho mam dost a je skoro neznicitelnej, po vsem se pne a me to desne sere...

Vyber si:

Ad mandelinka
- nemusis s ni delat nic, pripadne si poridit neco, co ji spase, tusim koroptve je zobou
- podle toho, kolik tech brambor mas, je muzes rucne sbirat (jsou to jen ziviny, ktere maji na urcity cas urcitou podobu, tak je zmen na co chces)
- nebo brambory nepestuj a zvol nejakou lepsi alternativu - napriklad topinambury - nemusis je strikat/zalevat/okopavat, nejde na ne ani plisen, ani mandelinky, nemusis je dokonce ani sklizet a muzes je nechat pres zimu v pude, uroda je jista a velka - z jedne hlizy ti naroste plny kybl. Urcite by se k bramboram dala najit i jiny alternativni plodina.

Ad msice
- se msicemi nemusis skutecne delat vubec nic, kazdym rokem se vzdycky rychle objevi, mlade konce vetvi stromu/ruzi/cerneho bezu/hermanku... jsou uplne cerne jak jsou obalene ale netrva to dlouho a stejne jak se rychle objevily, tak i rychle zmizi a rostliny rostou bez vetsich problemu dal. Tento vetsi vyskyt msic je vetsinou spojeny s teplym slunecnym pocasim a msice mizi s tim jak parkrat zaprsi. Tchyne mi vzdycky rika: Musis ty msice postrikat - a ja vim, ze nemusim:)!

Ad belasek zelny
- jsou to jen ziviny, ktere maji na urcity cas urcitou podobu, tak je zmen na co chces - pokud se budeme bavit o housenkach, tak je posbirej a premen je treba na vejce (tzn. hod je slepicim), predpokladam, ze toho zeli nepestujes velky lan a zvladnes to takto rucne, pokud se budeme bavit o motylech belaska, tak se kochej jejich krasou a bud rad, ze k tobe na zahradu zaleti:). Pomahaji napriklad i ruzne aromaticke rostliny, ktere "skudce" zmatou a znemozni jim svoji vuni najit a snist hledanou rostlinu nebo je pronikava vune odpudi.

Ad drepcici
- shodou okolnosti jsem dnes mel po navratu ze zahrady jednoho za trikem - citil jsem, ze mi tam neco leze, tak jsem opatrne zjistil co to je a on to byl drepcik, tak jsem si ho prohledl a pustil ho ven. Drepcici delaji dirky do listu rostlin, mivam je napriklad na cinske horcici, redkvich a rukole, ale vetsinou jen nejakou dobu a na tech nejstarsich listech, ty mladsi jsou v pohode, nic proti drepcikum nepodnikam, ale pokud bys neco chtel, tak treba tady to resi: http://permaweb.cz/forum/topics/drepcici-a-ochrana

Ad plisne
- bud se snazit o vytvoreni takovych podminek, aby plisen nemela vhodne podminky nebo zvolit jinou plodinu, tzn. napriklad u rajcat a okurek nezalevat na listy, zalevat tak, aby voda stacila oschnout, nezalevat vodou z nejake otevrene nadrze, kam se spory plisne dostanou ze vzduchu, ale radeji vodou ze studny, jak rostliny rostou, tak postupne odlamovat spodni stare listy, ktere plisen napada nejdrive, pomaha taky nasadit rajcata pod previsem nejake strechy aby na ne primo neprselo, nebo vytvoreni nejake "strechy" nad rostlinami rajcat, castecne poma i postrik jichou z preslicky a kopriv nebo medeny dratek zapichnuty do stonku rajcete. Proti plisnim obecne pomahaji i urcite rostliny vysazene pobliz tech rostlin, ktere chceme ochranit - napriklad cesnek, kren, kopr, konopi.

Ad lebeda
- posekej ji nez dozraji semena nebo ji vytrhni a nechej uschnout na ceste nebo dej pod nejaky strom, chutna i zviratum. Kdyz jsme v nasi zahrade zacinali hospodarit, tak tam byl dvoumetrovy porost vsemoznych "plevelu" a mezi nimi i zelena lebeda - v soucasnosti u nas uz ale temer neroste. Cervenou lebedu si pestujeme zamerne, je hezka a da se jist v salatu (tusim, ze i ta zelena).

Svlacec
Svlacce u nas kdysi taky byvalo dos, ploty byly uplne obalene. Jak bude teplo a slunce, tak vem motyku a skopej ho u zeme, zbytek uschne. Cast co zbude v zemi sice bude jeste nejakou dobu vyrustat, ale bude stale vice oslabena a pak uz to resime prubezne kdyz si pro neco jdeme do zahrady a v dosahu roste svlacec, tak ho proste vytrhnu. Nepouzivam ryc, ale ryci vydle a temi pri kypreni pudy pred vysadbou koreny svlacce krasne vytahnes a nuzes je dat klidne pod nejaky vzrostlejsi strom, poslouzi mu jako hnojivo. Podel jednoho plotu vzdycky na podzim zamulcuju silnou vrstvou orechoveho listi, ktere potlaci rust i ostatnich "plevelu", ale fungovat bude i jakykoliv jina biomasa. Tam kde chci na jare sazet pak listi jen odhrnu, puda je krasne kypra a se svlaccem uz neni problem. U druheho plotu jsem zvolil jinou strategii, prehlusil jsem svlacec jinymi rostlinami, takze na nej nezbylo misto - domluvil jsem se se sousedem a tak ted mame u plotu spolecne misto svlacce maliny, jostu, popinave fazole a ctyrboc, funguje to skvele.

Tezko se to vysvetluje a popisuje, ale zmena pristupu a mysleni udela opravdu hodne, priroda funguje, jen ji v tom nesmime branit, kdo to zkusi, tak uvidi a pochopi a najde sam reseni kazdeho problemu. Mame treba i dost hnedych plzaku spanelskych, ale nic jsem s nimi nedelal, nijak jsem je nezabijel, ani si nestezoval a nenadaval. Kdyz jdu po zahrade, tak davam pozor, abych na nejakeho neslapl. Problem se zacal resit sam - prisli jezci, zaby, jesterky... male slimaky zerou i ptaci, zjistil jsem, ze je dobre mit v zahrade neco, co na podzim dozraje a ma hodne semen (treba slunecnice), ktera popadaji na zem, protoze slimaci na podzim kladou vajicka a umiraji - kdyz pak ptaci hledaji na zemi vypadla semena, tak vyzobou i slimaci vejce:), kdyz je velky mraz a neni snih, tak jich pak take byva mene. Jednu dobu jsme uvazovali i o tom, ze si poridime indicke bezce a ohradime jim kolem dokola zahrady pulmetrovou ulicku kolem plotu, aby tam mohli behat a sbirat slimaky co k nam lezou, ale asi to nebude potreba - mame temer dvoumesicni kurata a ta se temito hnedymi plzaky tak cpou, ze mam az strach, aby se neudusila, ale zatim se jim nic nestalo. Troufaji si i na velke slimaky, az si clovek rika, ze tak velkeho do sebe snad ani nemuze nasoukat, vypada to komicky kdyz male kure do sebe chute souka takoveho obra.

[PavelR]

Dekuji za vycerpavajici prispevek. Urcite si z nej vezmu cenne info.

Kazdopadne nektere rady jsou pro me neaplikovatelne. Ja zivocisnou vyrobu neplanuji pac neni kde takze skrmit skudce nepujde. A co je vetsi problem ... radsi bych vypil panaka toho postriku nez bych vzal do ruky zminovane hmizi skudce v jakemkoliv vyvojovem stadiu se toho jaksi stitim .... jeste hur reaguju na pavouky.

Lebedou obecne u nas nazyvame jakykoliv plevel. Plochy ktere by slo sekat nevlastnim takze u me to je spis na kolena a rostlinku po rostlince vybrat a hlavne nenechat vysemenit jak pises.

Jako po intenzivnim rucnim odplevelovani uz tolik plevele neroste jen ten svlacec je vada na krase.
Ja asi castecne u te chemie zustanu ale budu se snazit v nejake rozumne mire.

[mobilik]

Fajn clanok, pekne myslenie, ale dovolim si vyvratit dve veci, vosky/msice mam v zahradke vkuse cele leto az do zaciatku jesene a dokazu cely strom znicit, kazdy rok to iste dookola, cely strom je cierny, dokonca este aj mlade stonky...
Pomaha akurat zamedzit pristup mravcom, ale aj to je niekedy malo... pred dvoma rokmy som skusil dat obojstrannu lepiacu pasku na spodok stroma aby mravce nevedeli vyjst hore na strom, trosku to pomohlo, ale po tyzdni tam bolo tolko mravcov ze zakrili celu lepiacu plochu a chodili potom dalej.

No a pichnut medeny drotik do paradajky je si myslim skoro to iste ako ju postriekat, nakolko vsetky tie pripravky su zalozene na medi, co nieje velmi zdrave.

[joseff]

Dekuji za vycerpavajici prispevek. Urcite si z nej vezmu cenne info.

Kazdopadne nektere rady jsou pro me neaplikovatelne. Ja zivocisnou vyrobu neplanuji pac neni kde takze skrmit skudce nepujde. A co je vetsi problem ... radsi bych vypil panaka toho postriku nez bych vzal do ruky zminovane hmizi skudce v jakemkoliv vyvojovem stadiu se toho jaksi stitim .... jeste hur reaguju na pavouky.

Lebedou obecne u nas nazyvame jakykoliv plevel. Plochy ktere by slo sekat nevlastnim takze u me to je spis na kolena a rostlinku po rostlince vybrat a hlavne nenechat vysemenit jak pises.

Jako po intenzivnim rucnim odplevelovani uz tolik plevele neroste jen ten svlacec je vada na krase.
Ja asi castecne u te chemie zustanu ale budu se snazit v nejake rozumne mire.

U nas donedavna taky zadna "zivocisna vyroba" donedavna nebyla, protoze jsem neprestaval doufat, ze zbytek rodiny od zivocisnych produktu upusti. Neupustil, misto je, travy a vseho taky vic nez dost, tak jsem se nechal ukecat a pred dvema masici jsme poridili 20 kurat. Ale i kdyz nic chovat nechces, tak nezoufej, "predatori" tvych skudcu se k tobe nastehuji sami, muzes to urychlit vytvorenim vhodnych podminek.

A ze se jich stitis? Zadneho panaka jedu nepij. Elektriny, panelu, kabelu, baterek... s nebojis!? O to vetsi je to pro tebe vyzva - zkus to nejak prekonat, postupne, zacni treba tim, ze uz je nebudes oznacovat za skudce a prestanes na ne nadavat, o to lepe pak tobe i tve zahrade bude, uvidis. Muzes pak dojit treba tak daleko, ze dokazes bez problemu a beze strachu sledovat z pulmetrove vzdalenosti srsne, jsou fakt uzasni...

Problem s "plevelem" taky zmizi okamzite, jakmile jej za plevel zacnes oznacovat. Je potreba si uvedomit, jak je plevel dulezity a ze vlastne dela jen svou praci, ke ktere je urceny a tim nam vlastne pomaha - tim, ze rychle a vsude roste, chrani pudu pred erozi a vysousenim a pripravuje ziviny pro dalsi rostliny. Da se hospodarit tak, ze si na podzim nechas zahradu poorat a nez na ni zacnes na jare sazet, tak uz je slusne zarostla "plevelem"... Nebo se to taky da udelat tak, ze zahradu na podzim nepooras a jak pocasi v zime/na jare dovoli, tak vzdycky pripravis rycimi vidlemi jen tak velky kus zahonu, ktery rovnou stihnes zasazet/zasit, zahon pak rychle zaroste tim, co jsi tam nasadil a ostatni "plevel" nema moc sanci...

Chemii fakt neber, zkus to bez ni, jde to snadno a budes z toho mit radost (a zdravi)!