Diskuze o Tobinově dani a finančních regulacích

[Kajap]

Cožpak v Rev. už to neni formou CFD? Tedy při propadu margin call? Já nevím, nesleduju to tam asi bych měl najít heslo k me peněžence z roku 2011 ale neřeším

[glottis]

ne, porad tu neco placas, desitky prispevku denne ale nic si nezjistujes.

https://help.revolut.com/cs-CZ/help/wea ... es-secure/

[Konik]

Když firmy uvažují o stavbě nové továrny, sčítají všechny náklady (od pozemků, zasíťování, stavby, přes školení zaměstnanců a platby provozní a státu a porovnávají čisté zisky. A to v různých státech. Takže Tobinovu daň to prostě jen započtou do nákladů a postaví tam, kde to vyjde nejlevněji. Dále je dobré vzít v úvahu, že není problém daně nové vypsat, problém je je zrušit. A stát je schopen utratit jakoukoliv částku, to vidíme dnes. Mám dojem, že před první světovou bylo v USA minimálně daní pro všechny. Daně vypsané během válek se ani po jejich skončení nezrušily...

[Kajap]

Glotis: ok jako CFD je to ve skutečnosti u XTB, to jsem se zmýlil, u revolutu je BTc “jen” na cizi peněžence třetí strany, tedy stejně to není “tvoje”. Je to stejný, jako když máš zlato u Pepy kámoše u něj někde (neznámo kde, doma u kámoše nebo v garáži) v trezoru.

Každá správná lež obsahuje asi tak 80 % pravdy (a nejlepší je zaměňovat příčinu za následek, to odhalí skutečně málo kdo).

Ve skutečnosti je to tak, že systém postavený na dluhu přišel po asi sedmdesáti až sto letech masivního růstu bohatství ve společnosti.

• Který "dluhový systém" máš na mysli? Fiat měny po roce 1971 (konec zlatého standardu)? Nebo obecně bankovnictví s částečnými rezervami, které je mnohem starší?
• "Masivní růst bohatství" kde a kdy přesně? Poválečná Evropa/USA (Bretton Woods, ~1944–1971)? Nebo něco jiného?

K té obecné myšlence: platí, že bankovnictví s částečnými rezervami a dluhové financování růstu existovaly už dávno před současným fiat systémem — středověké italské banky, holandský finanční systém 17. století atd. Takže "dluh přišel po růstu bohatství" jako přesný kauzální vzorec je zjednodušení, které nesedí na každé historické období stejně. Naopak jde často říct i to, že dostupnost úvěru/dluhu byla sama motorem růstu bohatství (ne jen jeho následkem) — což je vlastně přesně ta záměna příčiny a následku, o které mluvíš v první větě.

Pokud máš na mysli konkrétní ekonomickou školu nebo autora (Dalio, rakouská škola, MMT kritici...), řekni mi který, ať se bavíme o konkrétní tezi a ne o obecném dojmu.

Kde je lež? Bez dluhu seš v hajzlu:
Omezená alokace kapitálu
Úvěr umožňuje přesunout kapitál k produktivnímu použití dřív, než ho jeho vlastník napřed naspoří. Bez dluhu by podnikatel bez zděděného majetku měl mnohem těžší přístup ke startovnímu kapitálu — financování by záviselo hlavně na vlastních úsporách nebo přímé participaci investorů (akcie), což je pomalejší a méně flexibilní.

Deflační tendence
Úvěrová expanze je dnes hlavní mechanismus růstu peněžní zásoby. Bez ní hrozí při rostoucí ekonomice deflace — a ta má vlastní problém: lidé odkládají spotřebu a investice v očekávání nižších cen, což ekonomiku dusí (opak inflační spirály).

Nižší flexibilita v krizích
Státy i firmy dnes používají dluh jako nástroj vyhlazení šoků (recese, válka, pandemie). Bez možnosti zadlužit se je jedinou reakcí na výpadek příjmů okamžité snížení výdajů — prakticky vždy prohlubuje krizi místo jejího tlumení.

Financování dlouhodobých/kapitálově náročných projektů
Infrastruktura, bydlení, těžký průmysl — věci s dlouhou návratností se dnes financují dluhem právě proto, že našetřit celou částku předem by trvalo generace. Alternativa (třeba státní přerozdělování) nese jiná rizika: politizaci a neefektivitu alokace.

Přechodové náklady
I kdyby byl bezdluhový systém dlouhodobě stabilnější, cesta k němu z dnešního vysoce zadluženého světa by znamenala masivní deleveraging — pravděpodobně recesi srovnatelnou s velkou hospodářskou krizí.

Stojí za zmínku, že je to dost polarizované téma — zastánci plných rezerv (např. Positive Money, částečně rakouská škola) argumentují, že tato negativa jsou zvládnutelná nebo přeceňovaná, zatímco mainstreamoví ekonomové je považují za zásadní.

[unicast]

Bezprecedentní růst bohatství Západu začal někdy mezi lety 1860 - 1870 a trval přibližně do konce zlatého standardu. Nějaké dluhy tehdy samozřejmě existovaly, jednalo se zpočátku o jednotky procent HDP, ten dluh ovšem nebyl systémový (hint: pročpak asi třeba v němčině mají pro vinu i pro dluh stejné slovo Schuld?) Ale i v období před tím, řekněme v renesanční Itálii, kde vzniklo současné "moderní" bankovnictví částečných rezerv, musel najprve přijít růst bohatství, aby vůbec někdo byl ochoten někomu půjčit -- to bez vymahatelnosti práva nejde a k vymahatelnosti práva jsou potřeba stabilní instituce, které nejprve musejí z něčeho vzniknout a být něčím zafinancovány (čím tak asi?). Totéž ostatně platí i pro kapitálový trh, ten vyžaduje totéž.

Nebudu se hádat s žádným AI, které se dá postupně dovést k odpovědím, které tazatel chce slyšet. Z deflace uměle dělá démona, kterým nikdy nebyla, argument o odkládání spotřeby je lichý (obory, ve kterých deflace reálně byla, tedy například IT mezi lety 1990 - 2020, rozhodně netrpěly a stále je tu i ten logický fakt, že nikdo nebude trpět hlady, aby si zítra koupil o haléř levnější rohlík; lidi potřebují žít teď, ne až spadnou ceny zboží). Stát ostatně krize systémově nezvládá tak jako tak a o jejich tlumení nemůže být řeč, on je když už zrovna ne výjimečně přímo původcem, pak jejich katalyzátorem; což samozřejmě nebrání tomu, aby pro takový případ existovaly nějaké rezervy (nejen hmotné, ale i finanční).

Masivní recese a zhroucení finančního systému jednoho dne ostatně přijde tak jako tak -- až se dluhy států stanou nesplatitelnými a první větší stát zbankrotuje. Třeba Francie nebo Brazílie. Pak nastane dominový efekt.

A ostatně, můžeme se na to také dívat tak, že to byl teprve státní dluh, co umožnilo moderni industrializovanou large-scale válku s miliony bojujících a desítkami milionů mrtvých.

[Kajap]

Podstatná je asi ta poslední věta, jak to vidí mainstream ekonomové … ostatni je akademická debata platná asi jako urzova utopie anarchokapitalismus bo to nezměním a nemá smysl se na utopii adaptovat… to je stejný jak sledovat každý večer zprávy anebo házet hrách na zeď…