Riziko blackoutu počas horúčav a nízkeho stavu vody v riekach v Európe

[Mex]

Myslím, že tady lítají tak trochu zjednodušené pohledy na problematiku.

Měniče, které umí elektronicky emulovat rotační stroje, se označují jako Grid Forming měniče.
A zdaleka to není každý, resp. je jich minimum.
Případně tuto roli hrají STATCOMy (Static Synchronous Compensator).

Střídavá síť není určená jen frekvencí, ale i napětím a účiníkem, tedy jalovou složkou výkonu.
A to je právě pole, kde vstupuje do hry ten Grid Forming, aby udržel na úzdě jalovinu.

Zaznělo tady, že když je elektriky moc, tak frekvence stoupne, když málo, tak klesne.
Tak jednoduché to není. To možná platí pro jeden samostatný rotační stroj, když mu příliš velká zátěž brzdí rotor.
V praxi se ale ten přebytek a nedostatek v synchronizované síti projeví spíš lokálním zvýšením nebo snížením napětí.
A případně i nárůstem jalové složky.

Taky tady zaznělo (ve slovenštině), že když je elektriky moc, tak se připojí "fény".
Nevím, jak je to na Slovensku, ale u nás je použití "fénů", tj. mařičů energie, zakázáno.
Takže když mařit, tak jedině do použitelného produktu. Přečerpávačky, elektrokotle nebo naopak mražáky, baterky atd.

Taková zajímavost (aspoň pro mě): služby SVR soutěží u nás ČEPS, který je zodpovědný za stav přenosové soustavy.
A na rozdíl od dřívější doby, kdy soutěžil jak kladnou tak zápornou regulaci, tak dneska už tu zápornou vůbec nepoptává.
Tak že by se už nestávalo, že je v síti přebytek výkonu?
Nebo má z minula ještě nasmlouváno příliš moc záporné regulace? Nevím.

[Franta2776]

Kukni občas na elektrocity map Němci jedou o víkendu 80% spotřeby 50GW ze solarů a preshranicni toky nemají. Takže to co tu většina lidí uvádí již neplatí, Prostě tam ty tocivý stroje nejsou.
Nebo mi vysvětli jak to reguluji??

[gupa]

AI:
5.) vysvětlit velmi podrobně, redispečing v Německu jen piš o Německu Redispečink v Německu

(aktuálně fungující pod legislativním rámcem Redispatch 2.0) je zákonem definovaný, vysoce digitalizovaný proces preventivního řízení přetížení přenosové a distribuční soustavy.Jeho hlavním účelem je zabránit fyzickému přetížení elektrického vedení (tzv. úzkým hrdlům / Netzengpässe), které vzniká v důsledku geografické nerovnováhy mezi výrobou a spotřebou. V Německu jde typicky o situaci, kdy větrné parky na severu a solární parky na jihu země generují obrovský výkon, který stávající linky nedokážou přenést do průmyslových center.Celý německý systém redispečinku funguje na základě následujících technických, matematických a ekonomických principů.

1. Princip fungování: Tržní plány vs. Fyzická realitaNěmecký trh s elektřinou je postaven na principu tzv. jednotné nabídkové zóny (copperplate). Na lipské burze (EEX) se obchoduje tak, jako by německá síť neměla žádné limity.Den předem (Day-Ahead): Obchodníci a provozovatelé zdrojů nahlásí své plány (tzv. Schedules), kolik elektřiny zítra vyrobí a komu ji dodají.Výpočet úzkých hrdel: Čtyři hlavní němečtí provozovatelé přenosové soustavy (TSO: 50Hertz, Amprion, TenneT, TransnetBW) tyto plány vezmou a proženou je komplexními matematickými modely toku výkonů.Detekce přetížení: Pokud model ukáže, že např. vedení ze severu na jih bude zítra ve 12:00 přetíženo na 120 %, spustí se redispečink.

2. Technické provedení: Kvadratická kompenzace výkonuAby nedošlo k výpadku sítě, musí TSO provést dva protichůdné kroky současně, aby celková bilance v Německu zůstala nulová:Negativní redispečink (před úzkým hrdlem): Zdroje na severu země, které chtěly vyrábět, dostanou povel k útlumu (Curtailment). Jejich střídače nebo turbíny sníží výkon.Pozitivní redispečink (za úzkým hrdlem): Zdroje na jihu země (často drahé plynové elektrárny nebo baterie) dostanou povel ke zvýšení výkonu. Tím se pokryje chybějící elektřina pro tamní spotřebitele.Výsledkem je, že fyzický tok přes kritické vedení klesne na bezpečnou mez, ale spotřebitelé změnu vůbec nepocítí.

3. Evoluce na Redispatch 2.0 (Masivní digitalizace)Původní německý redispečink se týkal pouze velkých konvenčních elektráren nad 10 MW. Od října 2021 však Německo plně přešlo na Redispatch 2.0, který do systému zapojil:Všechny obnovitelné zdroje a úložiště od 100 kW (včetně tisíců lokálních solárních a větrných farem).Všechny napěťové úrovně, tedy nejen přenosovou soustavu (TSO), ale i stovky lokálních distribučních sítí (DSO).To vyžaduje extrémní datové toky. Každých 15 minut se pro tisíce zařízení v Německu počítají takzvané flexibilní prognózy (Flex-Prognose). Distribuční operátoři musí v reálném čase komunikovat s tzv. přímými obchodníky (Direktvermarkter), kteří elektřinu z těchto malých zdrojů agregují.

4. Finanční mechanismus a kompenzaceNěmecká legislativa (zákon o energetice EnWG a zákon o obnovitelných zdrojích EEG) striktně nařizuje, že nikdo nesmí být zásahem sítě finančně poškozen.Provozovatel větrného parku na severu, kterému síť nařídila vypnout turbíny, dostane zaplaceno tolik, jako by elektřinu normálně vyrobil a prodal na burze.Provozovatel plynové elektrárny na jihu, který musel neplánovaně naběhnout, dostane proplaceny veškeré vícenáklady na palivo, emisní povolenky a opotřebení strojů plus marži.Tyto náklady se nazývají náklady na řízení přetížení (Engpassmanagement-Kosten). Ročně dosahují v Německu astronomických částek – v roce 2024 to bylo zhruba 2,8 miliardy eur. Všechny tyto náklady jsou následně rozpuštěny do síťových poplatků (Netznutzungsentgelte), které platí němečtí koncoví spotřebitelé v ceně elektřiny.

5. Aktuální legislativní reformy (Netzpaket 2026)Vzhledem k obrovským finančním nákladům na redispečink schválila německá vláda balíček reforem pod názvem Netzpaket 2026. Tento balíček přináší zásadní změnu filosofie:Konec stoprocentních kompenzací v "hotspotech": V oblastech s chronicky přetíženou sítí (Hotspots) stát postupně omezuje finanční náhrady za nucené vypínání obnovitelných zdrojů.Lokalizační pobídka: Investoři jsou tímto krokem nuceni nestavět další soláry a větrníky tam, kde je síť plná, ale v místech, kde je volná kapacita, případně stavět zdroje ročně rovnou s integrovaným bateriovým úložištěm (BESS).Německý redispečink je tak v podstatě gigantický, plně automatizovaný software, který každou vteřinu provádí rebalanci tisíců německých zdrojů tak, aby fyzická kapacita drátů stíhala tempo německé dekarbonizace.

Zajímá vás, jakým způsobem se do německého redispečinku zapojují velká bateriová úložiště a proč je pro ně současný systém finančně složitý?

[JozefSK]

Taky tady zaznělo (ve slovenštině), že když je elektriky moc, tak se připojí "fény".
Nevím, jak je to na Slovensku, ale u nás je použití "fénů", tj. mařičů energie, zakázáno...

Toto vlákno ma názov: „… v Európe“, takze písal som stav v Európe, nie špeciálne na Slovensku:

... B) Podporné služby: národne spoločnosti, ktoré spravujú prenos EE nakupujú od výrobcov ...

Je to téma, o ktorej sa dá písať veľa, veľa. Ale ako som v závere príspevku napísal, je tento popis veľmi zjednodušený. Prečo ?
1. Lebo dhé a príliš odborne texty dnes ľudia neradi čítajú
2. Aby problematiku pochopil každý "Franta"
.
Žiaľ, ako hovorí klasik ...
.

[gupa]

No pokud jsou státy EU, které fungují jako převažující OZE a státy EU které mají nukleární palivo jako politický cíl a základ energetické bezpečnosti, otázkou je, jak bezpečné tyto zdroje jsou bez ohledu na blackout a potom s ohledem na blackout. Takže dvě odpovědi. Další otázkou je, kolik stojí taková nebo onaká bezpečnost. Protože ji platí každý kdo v systému žije. No a nakonec jak bezpečné jsou tyto zdroje, když donich narazí třeba raketa nepřítele a hlavně jak stabilní bude síť když k nějaké takové události začně docházet pravidelně. Protože nejen horka, ale jsou i jiné situace okolo blackoutů.

[Franta2776]

Tady je vidět jak JE je nestabilní zdroj
https://www.novinky.cz/clanek/zahranicn ... anku_varAA