Živé online záběry z průběhu mise Artemis II

[Valdano]

Stavěli to Američani.

Ne tak docela. Součástí lodě Orion byl evropský servisní modul (ESM), na kterém byly i ty čtyři zmíněné rozkládací fotovoltaické panely a ESM stavěl pro NASA Airbus, konkrétně v Brémách v Německu a NASA ho dodávala ESA. Takže to byla evropská záležitost, a to včetně elektrického vybavení i osazení fotovoltaickými panely jejichž napětí bylo přizpůsobenu palubnímu napětí 120V DC. U dřívějším misí Apollo i u raketoplánu se používalo palubní napětí jen 28V DC. Palubní napětí lodi Orion (Artemis II) bylo 120V (DC) kvůli snížení hmotnosti kabeláže a minimalizaci energetických ztrát při přenosu (vyšší napětí umožňuje použít slabší vodiče pro stejný výkon). Nicméně i když hlavní sběrnice je na 120V, tak systém obsahuje měniče, které napětí upravují ze 120V na 28V DC pro specifické přístroje a avioniku, které jsou na tento standard stavěny. Tento 120V DC palubní systém pro kosmické mise je moderním standardem, který Orion sdílí například s Mezinárodní vesmírnou stanicí (ISS), kde se rovněž využívá 120V DC rozvod.

[Mex]

Ale to studio, kde to celé natáčeli, to bylo určitě v Americe.
Někde v poušti, dobře schované...

[Valdano]

Bejvávalo možná tak za časů Apolla, ale dnes na takové záležitosti není potřeba žádné studio. Stačí jen použít AI i vzdáleně odkudkoli na světě a třeba i nějakou čínskou.

[JozefSK]

... Tyto skafandry dokážou udržet astronauty naživu ve vakuu po dobu až 6 dnů (144 hodin) v případě nouze ...

Kua, kua 6 dni v skafandri ... zeby s Pamperskami ? ...

[gupa]

Určitě měli ty skafandry napojitelné nato WC i s CNCčkovým servisem bezkontaktně. Nebo součástí výbavy skafandru možná byla nouzová sada zipsáčků s vakuovačkou ale stále mi chybí ta mouření která by posloužila. Na TEMU teď frčí bažanti s husím krkem a elastické mísy za volant.

[Valdano]

Základem je v podstatě technologicky vyspělá plena pro dospělé, oficiálně nazývaná Maximum Absorbency Garment (MAG). Pokud by však došlo k havarijní dekompresi kabiny a posádka by musela zůstat ve skafandrech celých 6 dní, samotná plena MAG by logicky nestačila. Pro tyto extrémní případy NASA vyvinula vylepšený systém nakládání s odpadem přímo uvnitř skafandru. Skafandr obsahuje fekální sběrný systém, který je navržen tak, aby byl kompatibilní se systémem sběru stolice. Ten je v podstatě evolucí sáčků používaných v programu Apollo, ale upravených pro dlouhodobější nošení v hermeticky uzavřeném prostředí. Pro odvod moči existují speciální nástavce (katetry nebo externí sběrače), které odvádějí moč pryč od pokožky do sběrných vaků, aby se předešlo infekcím a opruzeninám.

Skafandr OCSS je k lodi připojen přes tzv. Umbilical (pupeční šňůru), která zajišťuje dodávky kyslíku, elektřinu, chlazení a komunikaci. V případě nakládání s odpadem je situace následující. Skafandr je vybaven přípojkou, která umožňuje odvádět moč přímo do systému lodi. Astronaut má uvnitř skafandru sběrný nástavec (pro muže i ženy upravený), který je hadičkou vyveden k ventilu na obleku. Ten lze napojit na palubní systém pro nakládání s tekutým odpadem, což je v podstatě vesmírná toaleta Orionu. Tím se zabrání přetečení vnitřních vaků, které jsou součástí skafandru. U pevného odpadu je to ovšem mnohem komplikovanější. Fyzika pevných látek v beztížném stavu a pod tlakem neumožňuje jednoduché "odsátí" hadicí pryč ze skafandru. Proto u pevného odpadu zůstává hlavní metodou absorpce a izolace přímo v pleně nebo vnitřním sběrném vaku.

V havarijní situaci by astronauti přešli do nouzového režimu což by pro ně znamenalo pít minimálně, aby omezili vylučování moči, ale ne až tak, aby to u nich vedlo k dehydrataci a jedli by jen speciální nízkozbytkovou stravu (tzv. low-residue diet), která minimalizuje tvorbu stolice.

Stručně řečeno. I když Artemis II vypadá jako sci-fi budoucnost, v případě nouze se astronauti musí ve skafandru spolehnout na kombinaci hi-tech plen a velmi nepohodlných sběrných vaků. Je to bezpochyby ta nejméně přívětivá stránka dobývání vesmíru.

[pibi]

Nějakou představu asi máme.

[Mex]

... Tyto skafandry dokážou udržet astronauty naživu ve vakuu po dobu až 6 dnů (144 hodin) v případě nouze ...

Kua, kua 6 dni v skafandri ... zeby s Pamperskami ? ...

Proto musí vždycky přistát v moři.
Nemohli sehnat nikoho, kdo by jim z těch skafandrů pomohl ven, dokud se pořádně nevymáchají v tom moři.

[Valdano]

K extrémní situaci naštěstí při misi Artemis II nedošlo. Takže se do skafandrů nekálelo ani nemočilo. I když měli astronauti opakovaně problémy s vesmírnou toaletou na lodi Orion přičemž museli močit do sáčků mimo skafandr, tak na velkou na toaletě mohli. Problémy byly krátce po startu ve čtvrtek 2. dubna a pak ještě v průběhu letu k Měsíci a opravy pak pokračovaly ještě zhruba po celou sobotu 4. dubna. Krátce po startu nefungovalo čerpadlo a později zas byly problémy s vypouštěním moči z toalety mimo loď respektive mrzla v potrubí.

Jen pro zajímavost.

Záložní sáčky na moč mimo skafandry, které jsou jako záloha pro případ selhání toalety, jsou vybaveny speciálním adaptérem (pro muže i ženy), který musí těsně přiléhat k tělu, aby v mikrogravitaci nedošlo k úniku tekutiny. Uvnitř sáčku je absorpční materiál nebo chemická látka, která moč změní v gel, aby se eliminovalo šplouchání a zápach.

Důvodem proč toaleta "na velkou“ šla, ale "na malou" nešla spočívá v tom, že vesmírná toaleta na Orionu funguje na principu odsávání vzduchu (vysavač). Opakovaně selhala část toalety pro tekutý odpad "na malou", a to na začátku letu již zmíněné čerpadlo a později došlo k ucpání potrubí zmrzlou močí, zatímco část toalety pro tuhý odpad "na velkou", která využívá v podstatě jen sáčky a podtlak v kontejneru, zůstala funkční.

NASA tyto nouzové sady s nadsázkou nazývá „kontingenční systémy“, ale v podstatě jde o velmi drahé, vysoce odolné plastové sáčky se zipem a lepící páskou.

Tato situace není pro NASA novinkou. Podobný problém řešila posádka mise Inspiration4 v lodi Crew Dragon od SpaceX, kde se uvolnila hadička s močí pod podlahou, a také posádky na ISS, kde se při opravách toalety běžně používají "Apollo-style" sáčky.