vlastnosti HF a LF, porovnani ucinnosti

[josse]

Na to jsem moc línej. Jsou to čistě dlouhodobé zkušenosti. Měření účinnosti řeším pravidelně, ne každý den, ale vcelku pravidelně. Ty čísla jsou prostě s takovou chybou, že běžně (běžně myslím, jednotlivé přístroje/multimetry) vychází účinnost třeba 106% (například pro AC/DC spínaný zdroj 24V/20A pro průmysl, který má opravdovou jen 94,7%). Když se používá nevhodná metoda + přístroje. Už tu bylo zmíněno to RMS, ano je to jedna z věcí, kdy měřit činný AC výkon s velkou přesností není vůbec nic běžného. Taky záleží z čeho je to napájené, kam se ten výkon posílá. Pokud to je napájené že sítě, strašně to kolísá, některé zdroje mají na výstupu určitou nestabilitu (záleží jak se to průměruje v měřícím přístroji), pak hraje roli v jakém momentu to odečtu a spočítám(což je asi to nejdůležitější, když to odečtu z různých přístrojů, není to v jeden čas, pak jsou to hodnoty pro účinnost neplatné). Těch věcí je docela dost. Jednoduché doporučení: pokud překračuju 90% spozorni a použij to nejlepší možné, za mě ta zmíněná Yokogawa... Když jsem to před lety porovnával je to jedno z těch levnějších řešení. Kupovat si to domů nikdo nebude!

[unicast]

Dovolím si poznamenat, že jestli je účinnost 92 % nebo 97 %, je u domácí FVE vlastně nepodstatné. Přes zimu to ztrátové teplo trochu pomůže, přes léto se většinou snadno vyvětrá a pokud je potřeba více energie, tak je stejně nejlepší na to jít hrubou silou a přidat další panely.

V komerční výrobně už to samozřejmě smysl dává, ale to je jiné téma.

[Miyuki]

Třeba pro LF klasiku Victron se dají najít naměřené účinnosti
Tam je jasně vidět, že maximální účinnost je někde mezi 10-30% jmenovité zátěže a je lehce přes 95% a klesá na cca 89% (pro 3000VA model je to oficiálne 86%) při maximální zátěži
Spotřeba naprázdno kolem 20W (pro 5000VA model)
A prakticky se přes tuto hranici účinnosti moc dostat nedá pro konverzi z 48V DC
A když se podívám třeba do datasheetu Epever IPower, tak tam uvádí že maximální účinnost je nad 94% při 30% zátěži a klesá někam k 91% (92,5% pro 3000VA) při maximální zátěži, Spotřeba naprázdno kolem 30-40W

Právě ta spotřeba naprázdno je to co zhoršuje účinnost při nízké zátěži
Takže reálně ten HF na tom bude o trochu lépe v oblasti 30-100% jmenovitého výkonu a ten LF trochu lépe v oblasti 0-30% a pak při přetížení

Grafy a tabulka pro Victron

[Mex]

... Ty čísla jsou prostě s takovou chybou, že běžně (běžně myslím, jednotlivé přístroje/multimetry) vychází účinnost třeba 106% (například pro AC/DC spínaný zdroj 24V/20A pro průmysl, který má opravdovou jen 94,7%). Když se používá nevhodná metoda + přístroje. ...

Jasně.
S nepřesnými přístroji naměřím nepřesné výsledky.
Ale ta chyba bude stejná pro různé účinnosti.

Mně šlo jen o to, jestli v tom nepřehlížím nějaký principiální faktor.
Jestli tam není něco, proč by to blízko 100% měla přesnost vycházet nějak zásadně jinak.
A asi není, takže jsem v klidu.

[josse]

... Ty čísla jsou prostě s takovou chybou, že běžně (běžně myslím, jednotlivé přístroje/multimetry) vychází účinnost třeba 106% (například pro AC/DC spínaný zdroj 24V/20A pro průmysl, který má opravdovou jen 94,7%). Když se používá nevhodná metoda + přístroje. ...

Jasně.
S nepřesnými přístroji naměřím nepřesné výsledky.
Ale ta chyba bude stejná pro různé účinnosti.

Mně šlo jen o to, jestli v tom nepřehlížím nějaký principiální faktor.
Jestli tam není něco, proč by to blízko 100% měla přesnost vycházet nějak zásadně jinak.
A asi není, takže jsem v klidu.

Jo, přehlížíš. Ta Yokogawa (a jiné) udává to přesnost pro to hotové číslo. Kdežto samostatné přístroje se chyba vždy násobí. A to poslední "jednotný trigger" to pro určitých okolnostech může být nejhorší část... Nejde říct jedna věc na kterou se zaměřit.

[Mex]

Ale jo, to všechno jo.
Ale nic z toho přece není závislé na tom, jestli měřím zařízení s účinností 80% nebo 97%.

Tys napsal (cituji): "nad 95% účinnosti nelze jinak, než že to změří jediný přístroj".
A to podle mě nedává smysl.

Smysl by mělo napsat něco jako "pro přesné stanovení účinnosti je třeba použít adekvátně přesné měřicí přístroje a vhodné měřicí postupy".
A ne to vázat na to, jestli je výsledkem 95% nebo třeba 10%.
Blbým měřákem změřím blbě těch 95% stejně jako těch 10%.

[Miyuki]

Ale je velký rozdíl, jestli se měří něco kde je výsledek 50+-10 a nebo 95+-10
40-60 je pořád relativně blízko 50%, respektive neovlivní to tolik jako u druhého případu
kdy 85-105 jsou naprosté blbosti obě k těm 95%

[Matess]

pánové největší nepřesnost kterou jsem tam měl byl opravdu ten klešťák od Uni-T a ten není zrovna marnej. Já jako nemám zase měřáky úplně mimo. Zásuvkovej wattmetr je sice jen blbá hračka, ale po nějaké době jsem ho kontroloval proti certifikovanému měřícímu přístroji na DIN lištu a v odporové zátěži to prostě sedělo do 1%. (řekl bych že možná i do 0,1% ale nechci si tady už vyloženě vymýšlet).

Když jsem například ve volné chvilce stejným klešťákem měřil kinga začal jsem dostávat data která na první pohled vůbec nedávala smysl...

vstupní proud kolísal kolem 4,2-4,9A a výstupní proud držel 5A měřeno tím stejným klešťákem jen jsem ho přehazoval ze vstupu na výstup a měřil jsem opět stejné konzistentní hodnoty. Přepl jsem tedy rozsah na DC a začal měřit baterku a ukázalo se že baterka se dost činní, ale oběma směry. To vysvětlovalo to kolísání vstupního proudu, ale nevysvětlovalo to, proč byl dlouhodobě vstupní proud menší. Nakonec se záhada vysvětlila... na vstupu bylo napětí 242V a na výstupu 230V a když jsem okem zprůměroval vstup, ignoroval baterku a prolnul to na výstup dostal jsem kolem 96% účinnost dvojité konverze při výstupu lehce na 1kW.

Pro upřesnění dodávám že všechny axperty co jsem si s nima kdy hrál, originály i klony byly na 24V.

[glottis]

zajimave by bylo u victronu zmerit i ucinost, pokud je prifazovany a pokud je v cistem ostrove. Muze se to lisit.