Topeni drevem versus plynem

[Roger]

Pokud jsem to spravne pochopil, pak 1 m3 zemniho plynu ma vyhrevnost/energii stejnou, jako Dřevo palivové 2,29 kg

Je to tak?

http://vytapeni.tzb-info.cz/tabulky-a-v ... osti-paliv


Jinak receno, 100 kg Dřevo palivové odpovídá 43,67 m3 zemního plynu = 460.7185 kWh * 1,30 Kč = 598.93405 Kč za plyn o výhřevnosti odpovidajici 100 kg palivoveho dřeva.

A teď hlavní otázka: kolik cca váží 1 pmrs měkkého dřeva? Tedy o, co se prodávà za 500-800 Kč?

Bohuzel na linku viz vyse je link na dalsi stranku, kde sice hmotnosti jsou, ale

" [prms] = 1 m3 volně ložené nezhutněné štěpky (prostorový metr)"

A to je ponekud uplne neco jineho, nez to, co se bezne prodava jako prms polinka, ze...

Na jedne strance se uvadi: "1 paleta 1x1x2m štípaných bukových polínek má hmotnost 1,2 Tuny"

Z toho mohu zkusit dovodit, ze polovina (1m3) ma 600 kg, mekke drevo 300 a kraceni za sypani je 0,7 (naznaceny na stejne strance) = 210 kg?

http://primabuk.cz/images/AVIE1033-8900.jpg

Pokud je ma uvaha spravna, tak priplatek za komfort plynu je cca 100%...

---
Vyhoda krbu je, ze diky vysoke pracnosti se hodne usetri, kdo by mel chut neustale zatapet a vymetat popel

[střídač]

Pokud je ma uvaha spravna, tak tedy priplatek za komfort plynu je cca 100%...

Rentier takové vznesné úvahy může vést. Z druhé strany proč by rentier šetřil, že?

Dělný lid si vyzkoušel rok topit dřevem a velmi rád onu komfortní přirážku zaplatí. Ono se to dřevo musí uskladnit, poštípat, nanosit ke kamnům a taky přikládat, vyrovnat se s popelem a špínou toto vše doprovázející. Ona i ta účinnost není to co bývalo.
Nakonec ten dělný lid zjistí, že v přímých platbách zaplatí méně ale v nepřímých to dorovná + starosti.

Takže dělný lid se letos na veškeré experimenty vykašlal a točí knoflíkem.

ALE, ale rentier má pravdu, protože rentier může být vždy a za každých okolností jen chytrý, tudíž jeho úvaha, že spalovat jen tak volně plyn, je pitomost.

Tudíž dělný lid, přirozeně na moudrou radu rentiera, se usnesl na dalším experimentu. Přistoupí na spalování plynu v motoru s doprovodnou výrobou el. energie a tepla, což by v konečném důsledku, nehledě na drobnou nepohodlnost, mělo přinést při maření el. energie v tepelném čerpadle tu největší efektivitu hluboko pod cenou i samotného dřeva.

[brumlaj]

Tudíž dělný lid, přirozeně na moudrou radu rentiera, se usnesl na dalším experimentu. Přistoupí na spalování plynu v motoru s doprovodnou výrobou el. energie a tepla, což by v konečném důsledku, nehledě na drobnou nepohodlnost, mělo přinést při maření el. energie v tepelném čerpadle tu největší efektivitu hluboko pod cenou i samotného dřeva.

Inu rada rentiéra je na první pohled moudrá, nicméně jsem se zabýval kdysi onou drobnou nepohodlností a tou jest výdrž motoru spalujícího plyn. No a dospěl jsem k názoru, že generálka takovéhoto motoru je zapotřebí tak 2x ročně. Jelikož mám svou zkušenost se servisními pracemi v businessu kde se to kolem motorů spalujících jen točí, tak jsem investici pro naprostý šlendrián aktérů zavrhnul ihned. Naštěstí se vyrojily nabídky, které omezují počet konverzí energie a umožňují získávat teplo i absorpčním principem, ne jen kompresorovým. Jak zajisté jest čtenářstvu známo, tento princip byl využíván zhusta v kuchyních našich městských babiček za účelem uchování pokrmů v poživatelném stavu a není důvod na tato slavná údobí nenavázat v dnešní době i při topení.

[střídač]

No a dospěl jsem k názoru, že generálka takovéhoto motoru je zapotřebí tak 2x ročně.

Anžto vlastním Slavii 2.2kW 3f a po mnohém provozu vůbec na generálce nebyla, natož dvakrát ročně, tak si od této konverze dosti slibuji.

Dovolím si k tomu i drobnou početní úvahu.
Odhaduji, že 3Kw elektrického výkonu je dostatečné. Tento výkon je schopen vykazovat litrový motor na volnoběžné otáčky. Připusťme 1000ot. Tato hodnota bude úměrná asi 10 km ujet vzdálenosti za hodinu. Připusťme teny 250Km denního ekvivalentu. 250Km x 150dnů = 37500km za rok. Dovedu si na uvedeném místě představit vcelku dobrý motor z felicie o obsahu 1,3L schopného ujet 500 000km. Z toho mi vyjde, že spíš dojde plyn než se vyčerpá životnost motoru. Je na okraj. Motoru škodí dvě skutečnosti. Start a ještě víc studený start a běh za nízkých teplot. V režimu ustálených asi 1000ot ten motor bude vykazovat téměř nekonečnou životnost.

Abych si jen něco nesliboval. Provozuje veškerý vozový park na LPG.

[brumlaj]

Dobu do GO motoru jsem tupě přebral od TEDOMu, přiznávám bez mučení.
já bych počítal spíš obráceně - motor běžící na optimálních 3000 ot/min ujede v autě průměrně řekněme 50km/hod. To je do ujetí 500 000 km nějakých 10k hodin. Což je asi 1,14 roku. Přepočítáme-li to na zdvih, tak při 1000 ot/min to je 3,4 roku... To bych řekl, že je blíže realitě.

[Roger]

Lidi ja resil, jestli opravdu

1m3 zemniho plynu < 2,3 kg drivi a kolik asi tak vazi prms/srpm nejakeho definovaneho drivi

a zda nemam chybu ve sve uvaze, a zda muj odhad, ze plyn je 2x drazsi jak drevo, je presny, thats all... Na plynove motory si zalozte jine vlakno... ono zakove uvahy slozitych rekuperaci a spalovani plynu konci tam, ze "je to prilis slozite pro normalni aplikaci" a ty investovane naklady casove a jine se asi nikdy nevrati, leda to ma nekdo jako hobby a misto do hospody na tom pracuje. Bohuzel zatim vsechna ta invence nadsencu tocicich se kolem volne energie zrejme nikam nevedla, coz me uprime mrzi.

Konkretne tedy ano, mam plynovy kondenzacni kotel a krb a oboje potrebuje upravit a predelat, no obavam se, ze predelat krb by slo do desitek az stovek tisic (to je zase na jinou diskusi) a shanet a nosit drivi = stejne opruz ze bych to nepouzival... Ne ze bych to potreboval resit, spise me to zajima principielne, nebot toto forum se tvari jako "sobestacnost sama" a pro me je dulezita efektivita, proto nemohu nez nepomerovat to nakladama a tim myslim vsechny naklady

Ono zase ohen ma ty vyhody co jsem popsal, ze ta prace s tim je jakymsi regulatorem a dale plapolajici ohen, no zase v krbu asi nespalim kdejakou pryz (vyhrevnost vyssi jak skoro cokoliv , faktem je, ze me vzdy vse kolem topeni neskutecne sra... Ale to muze byt zapricineno i nevhodnymi spalovacimi agregaty

Zajimalo by me take, (tohle bylo pro mne vzdy dilema) zda nekdo tady dlouhodobe topi drevem a je spokojen s komfortem (a soucasne ma i dlouhodobou zkusenost s uplnym komfortem treba s ÚT, kde staci nastavit jen termohlavice a pak na ne rok nemusi sahat...)... Pak by me zajimalo, v cem topi...

Tuhle jsem se dival na ty pece a hruza, zabere to pulku baraku

[Lukáš]

Moj nazor je, ze sa viac oplati kurit drevom ale zalezi od okolnosti a skusenosti... byvam v rodinnom dome a pred 3 rokmi som vymenil stary 27 rocny kotol 18kw za novy 22kw, ked v nom zakurim a rychlo sa rozhori do 20-30 minut mam v okruhu 60+ stupnov ...od plynu sme sa uplne odpojili, lebo aj ked sme nespalili ani mililiter plynu museli sme platit za pripojku a hodiny Pocas celej zimi spalim tak 10-12 m3 dreva a ked je tuha zima aj 15 m3 a vyhodou je, ze drevo nam dodava firma vzdialena 14 km tak nepytaju moc za dopravu v kontajneri, napilene a nastiepane na dlzku a hrubku polena aku si zadame do obiednavky, cize si drevo po dovoze uz len naukladam, praca tak na 1 den cena za 7,5 m3 co je jedna varka 270 euro bez DPH cize 270 to je do 7000 kč x2 cize jedna sezona ma stoji 540 eur a nie vzdy spalim vsetko pocas zimi, respektyve to je suma za cely rok a ked sme kurili plynom tak rocne sme platili 1200/1400 eur...takze ta uspora je tam znacna no ta sa odraza aj v tom, ze spolu s vymenou kotla sa zateplil dom a presiel som na solarny ohrev vody namiesto elektrickeho ohrevu ci z odbocky z kotla

[Roger]

No to je skoda, ze to nemuzes porovnat bez vlivu zatepleni a jinych optimalizaci, zda by to opravdu vyslo 1:2 ty naklady...

Podle toho co pises asi kupujes mekke drevo, podle teorie vyse kdybys koupil bukove/dubove, tak je sice 2x drazsi, ale zase 2x tezsi takze ma 2x vyssi vyhrevnost a tedy lepsi skladovatelnost... Tedy manipulacni a dopravni a skladovaci uspora.. Mohl by to nekdo potvrdit?

A jak je to s vlhkosti, stalo se vam, ze vam naveou vlhke drevo, ktere spise dymuje nez hori? Ne kazdy ma asi pyrolyticke spalovani...

[Lukáš]

Roger to drevo co kupujem je taky mix... dub, buk, hrab, smrek a sem tam v tej kope najdem aj brezu ci topol alebo vrbu:)

Jak jeto s vlhkostou... ?! maju velmi vela zakazok a nestihaju vozit, ked si trebarz obiednam drevo na jar pride az koncom leta kym pridem na rad a pekne vonia a vidiet na nom, ze to drevo co nam doviezli bol pred par dnami este statny strom v lese takze nieje vysusene, ale skladujem ho pod strechou takze do zimi ako tak preschne
Na rozkurenie pouzivam drevo z bedniciek z ocovia a rozpilene dosky z paliet a na to hodim uz spominane polienka

[brumlaj]

Jak jeto s vlhkostou... ?! takze nieje vysusene, ale skladujem ho pod strechou takze do zimi ako tak preschne

Dřevo, které aspoň 2 roky neschne na suchém, větraném místě nepatří do krbu, kamen ani kotle. http://vytapeni.tzb-info.cz/9300-jak-si ... nost-dreva

[Pan Taum]

Lukáši, když necháš dřevo vyschnout do dalšího roku "vyděláš" na tom přibližně 20% v energii = v penězích. Zjednodušeně když ti dřevo přivezou, má v nejlepším případě vlhkost kolem 45%, do zimy vyschne sotva na 35% když bude dobře uskladněné, po jeho spálení ti 1 kg vydá cca 11Mj(3kWh) tepla. Další rok už by celková vlhkost klesla pod 25% i méně a 1 kg dřeva toho samého dřeva by po spálení vydal alespoň 13Mj(3,6kWh) tepla tj. o 20% více tepla jen tím, že se dřevo nechá rok vyschnout. Když by se to přepočítalo na množství, tak jestliže s lehce usušeným dřevem spálíte 12m3 dřeva za sezonu, tak s dobře suchým dřevem by spotřeba klesla pod 10m3.
Předpokladem je ale místo pro uskladnění dřeva na další rok, na malém pozemku těžko, na vesnici většinou bez problému.


http://www.bspholding.cz/vlhkost.html

[Roger]

Spousta lidi ma drivi jen tak na zahrade u plotu a i bez strechy, takze do nej prsi, nekteri maji aspon nahore plechy, ale z boku ma nej take caka dest - tomu se rika suseni? Spise jim tam hnije, casto uz nekolikatym rokem ...

A pod okapem u zdi? Jak tam drevo proschne? Nasakne vzdusnou vlhkost... Tak to spis snad nekde v drevniku... Kdyz ho nemam, tak nulovy dum a topim elektrikou nebo slunkem.

Kdyz jsem po 15 letech rotzapel krb, takova polinka jsem mel, musel jsem pouzit PB horak, jinak za hodinu a pul jsem je nebyl schopen roztopit.

Na druhou stranu lze pochybovat o pravdivosti vyroku o uspore 20% ususenim, nebot cituji:

Sušením jsme tedy dosáhli navýšení výhřevnosti o 3,4 MJ/kg (cca o 30 %). Není to tak, že by došlo k navýšení množství energie, ale suché dřevo je lehčí, takže množství energie na kilogram dřeva je větší a sušší dřevo se dá kvalitněji spálit.

On neplatil za vahu dreva, ale za objem a ten se ususenim nezmeni, ale o tech xx% klesne hmotnost, takze vyhrevnost nebude zase o tolik vetsi v pripade, pokud mu drevo dobre hori???

V tomhle mi chybi presna data... Ale muj nazor je, ze s dobrym kotlem s vysokou teplotou (cimz omezim vliv nedokonaleho spalovani), spalenim mokreho drivi neprodelam nez 1-3 %, pokud tedy drivi kupuji na objem a ne na hmotnost... Co si o tom myslite?

[Pan Taum]

Roger, vodu z dřeva musíš nejprve vypařit v kotli na páru a poté prohnat komínem bez užitku. Voda při odpařování odebírá teplo svému okolí, na tomto principu pracují veškeré klimatizace, a ta zlá voda krutým způsobem snižuje výhřevnost dřeva. Čili si to můžeš představit jako mokré dřevo= malá klimatizace v kotli.

[střídač]

Na druhou stranu lze pochybovat o pravdivosti vyroku o uspore 20% ususenim, nebot cituji:

Dělám si Roger postupně tvůj profi. Neodpovědě jsi totiž na dřívější dotazy, tak budeš profilován.

Fyzikální znalosti mizerný. Jelikož je fyzika základ techniky(suchý/mokrý dřevo ke spalování), dá se vcelku vyvodit, že jsi spíš netechnickej tip. Odhaduji, že při zarážení hřebíku do latě bys potřeboval sanitku v pohotovosti na chodníku.

[střídač]

Na plynove motory si zalozte jine vlakno...

Roger, začíná to být nezajímavý. Logika -neprospěl.

Ono to spalování plynu v motoru je topení plynem. Jasný?

[Roger]

Pracovals u pomocne straze VB nebo co ?
Ja neresim zadne motory, no moudrejsi ustoupi...

Roger, vodu z dřeva musíš nejprve vypařit v kotli na páru a poté prohnat komínem bez užitku. Voda při odpařování odebírá teplo svému okolí, na tomto principu pracují veškeré klimatizace, a ta zlá voda krutým způsobem snižuje výhřevnost dřeva. Čili si to můžeš představit jako mokré dřevo= malá klimatizace v kotli.

Tedy trvas na tom, ze financni ztrata bude 20% resp. ze ten kubik dreva (ne jeho hmotnost) mi zatopi o 20% vic, kdyz ho necham uschnout?

Pokud v tabulkach je vyhrevnost o 20% vyssi, tak ta vyhrevnost je prece vztazena k hmotnosti a ne k objemu... Pises:

"do zimy vyschne sotva na 35% když bude dobře uskladněné, po jeho spálení ti 1 kg vydá cca 11Mj(3kWh) tepla. Další rok už by celková vlhkost klesla pod 25% i méně a 1 kg dřeva toho samého dřeva by po spálení vydal alespoň 13Mj(3,6kWh) tepla tj. o 20% více tepla jen tím, že se dřevo nechá rok vyschnout."

Srovnavas vahovou vyhrevnost a ne objemovou!?

Jeste polopaticteji: 1 kg dreva s 13Mj bude jiny, tetsi balik puvodniho dreva, protoze bude lehci o vyschlou vodu!!
Uz to chapes? Pokud se odpari 15% vody, no tak ztraty na odpareni budou cca jen 5% a ne 20% - kapisto?

[JirkaK]

Roger: Jde o to, že pokud dříví je vlhké, tak sice teoreticky bude mít pořád stejnou výhřevnost jako v tabulkách, ale ve skutečnosti sotva. Není třeba se tady hádat, jestli váhová nebo objemová výhřevnost nebo co, prostě když máš dříví vlhké, tak ti voda bude spalovací prostor při hoření ochlazovat (voda se musí odpařit), což bude mít za následek jednak menší efektivitu při předávání tepla topnému médiu, a zejména to bude hodně zhoršovat proces hoření. Ve výsledku bude spalování daleko méně dokonalé než u suchého dřeva, což jak jistě uznáš, taky nebude mít zrovna blahodárný vliv na to, kolik tepla ve skutečnosti z daného množství dřeva získáš.

[brumlaj]

Tedy trvas na tom, ze financni ztrata bude 20% resp. ze ten kubik dreva (ne jeho hmotnost) mi zatopi o 20% vic, kdyz ho necham uschnout?

Přečetl jsi mnou odkazovaný článek? Co ti v něm není jasné? Obr. č.1 je základ, nepochopíš-li, nemá cenu jít dále.

[Roger]

To ja nezpochybnuji, a take jsem opakovane uvedl, ze velmi bude zalezet na kamnech (v otevrenem krbu takove polinko nebude horet skoro vubec a bude dymit a naopak zde na foru jsem cetl, ze pyrolyticke spalovani by nemuselo byt ovlivneno v taketovych kamnech!) - napadnul jsem toliko tvrzeni o 20% ztraty, protoze slo podle meho nazoru o klasicky omyl...

O kolik bude skutecna ztrata zatim stale nevime. Nezbude, nez se doptat panu autoru uvedeneho clanku.

[brumlaj]

O kolik bude skutecna ztrata zatim stale nevime. Nezbude, nez se doptat panu autoru uvedeneho clanku.

Proč je otravovat kvůli trojčlence? Všechny údaje nutné k výpočtu obrázek obsahuje. Hmotnost dřeva sušením klesne ze 100 na 62,5%. Výhřevnost stoupne o 79%. Vzhledem k původní hmotnosti dřeva je usušením z 50 na 20% tepelný zisk 12,15%. Pakliže chceš řešit účinnost kotle, pak http://energetika.tzb-info.cz/8644-o-sp ... enistich-2