Zvod a teoria 10 metrov plus minus

[tomer]

Ked som tahal kable na svoju strechu, myslel som si, ze do 10m to dam, ale houby.
Odkial mame tu teoriu o 10 metroch, prosim?
Pretoze ak mam 7 panelov, v serii napriklad, a technicku izbu mam na okraji tychto panelov, tak prakticky ani bungalov/prizemny dom sa nezmesti do 10 metrov zvodu FV>menic..
Alebo ako je to s tymi 10 metrami? Kto na to prisiel a ako je to odovodnene?
Kam potom mam dat zvodic, pod panel na strechu? Alebo FV mozu mat len nizkopodlazne domy?
Napr, ja to nemam 10 metrov ani vzduchom priamou ciarou panel > technicka..

[glottis]

Minimalne je to v doporuceni vyrobcu prepetovych ochran.

A ano, prvni prepetovky co jejblyze panelum. Pod strechu, nebo na strechu. Dotahnout tam zem 16kou. Kdyz to nejde na pudu tak na strechu, pod panely, pred panely za panely a druhou prepetovku pak dole u stridace. Stejne bys mel konstrukci panelu uzemnit tak tu 16ku bys tam mel tahnout.

Nebo muzes za bourky vyjit na zahradu, vztycit prostrednicek do nebe a zakricet ... vsichni bohove jsou ****

[pibi]

Nevím co přesně si představuješ pod výrazem "teoria 10 metrov".
Jestli to myslíš ve vztahu k přepěťovým ochranám, že do 10m přívodu se dává jedna přepěťovka co nejblíže k panelům a při delším přívodu i druhá před MPPT regulátor, nebo jde o něco úplně jiného?

Edit: Píšu jako blesk (také sem tam uhodí), tak mě glottis předběhl.

[tomer]

A nebude to preto, aby predajcovia predali co najviac ochran?
Len taka teoreticka uvaha..

Ano, myslim to tak, ze preco davat prepetovky "kazdych 10metrov", resp max 10 metrov od panelov.
Lebo napr, ja nemam ani pudu, cize u mna by to mmuselo ist do boxu na strechu, ale tak zas to nie je problem, pretoze vodotesny box existuje, a prepetovka by sa nemala vyrazit, takze zbytocny vyjazd na strechu asi nebude, idealne nikdy.

Resp, nebude obycajny poistkovy odpojovac efektivnejsi, nez prepatovka? Nemali by reagovat rovnako rychlo/dobre na prepatie?

[Mex]

Taky by mě zajímalo kde se vzalo a hlavně z čeho je odvozeno to pravidlo 10m.
Pokud je to něco, co je případně i násilím vymáháno (například neudělením revize), tak to musí být také nějak zdůvodněno.
A mělo by to zřejmě být odvozeno od nějakých elektrických parametrů, ne jen tak střelené délkové jednotky.
Proč ne 9m nebo 11m ?

[pibi]

Máš poněkud podivné představy o přepěťových ochranách.
Pokud Ti nevadí, že případný zkratový proud při úderu blesku, nebo přepětí projde regulátorem, střídačem, domem, tak Ti stačí ty pojistky, případně to spojíš natvrdo, protože výrobci pojistek také chtějí prodat co nejvíc.
Když chceš zkratový proud (nebo aspoň větší část) odvést do země mimo chráněné zařízení, tak použiješ přepěťové ochrany. Přepěťovka u panelů by měla odvést větší část energie, druhá přepěťovka u regulátoru odvede další část energie, která by prošla elektronikou. Nemusí to vždy stačit.
Nebo se postavíš na zahradu se zdviženým prostředníkem, viz výše.

[pibi]

Taky by mě zajímalo kde se vzalo a hlavně z čeho je odvozeno to pravidlo 10m.
Pokud je to něco, co je případně i násilím vymáháno (například neudělením revize), tak to musí být také nějak zdůvodněno.
A mělo by to zřejmě být odvozeno od nějakých elektrických parametrů, ne jen tak střelené délkové jednotky.
Proč ne 9m nebo 11m ?

Někde jsem četl, že pod 10m vzdálenosti mezi ochranami různých stupňů je třeba použít oddělovací rázovou tlumivku, nad 10m by potřebnou impedanci měl zajistit samotný kabel, ale asi jde jen o orientační hodnotu. Bude rozdíl, jestli je propojovací kabel 1,5mm2, nebo 25mm2.

[tomer]

Ale ako sa dostane blesk na FV, ak je v ochrannej zone bleskozvodu ?

[pibi]

Ochranná zóna není žádná jistota, jen tam je mnohem menší pravděpodobnost zásahu.
I když blesk správně trefí hromosvod, tak ty kiloampéry, co tečou do země naindukují nějaké magnetické pole, které může naindukovat vysoké napětí do blízkých vedení.
Když při bouřce intenzívně leje, tak nevěřím na nějakou izolační vzdálenost. Mokrá a zaprášená taška porostlá mechem bude asi celkem slušný vodič.

[glottis]

Ale ako sa dostane blesk na FV, ak je v ochrannej zone bleskozvodu ?

taky pokud mas hromosvod, nemusis mit prepetovky T1 ale staci T2. Ty uz nejsou na svod bleskoveho proudu ale na oriznuti indukovaneho napeti a proudu. A nemusi rachnout do tveho ale o barak vedle.

10m je zrejne nejaky praxi zjisteny usek, kdy to ma smysl. Indukovany proud se tam muze dostat ne jen odshora ale kdekoliv po ceste. Pak se siri vlna po vedeni a pokdu je vedeni dlouhe, prepetovka na jedne strane to nezachrani. Ja bych treba daval prepetovku an obe strany bez ohledu na delku

Ono i zapojeni prepetovek, aby to fungovalo dobre je "veda" a pro spoustu elektrikaru cerna magie. A i revizaku.

Tohle je strasne zajimave video. Ukazuje to dej, o kterem vetsina lidi nema poneti. Jak se siri proud vedenim.

[Mex]

10m je zrejne nejaky praxi zjisteny usek, kdy to ma smysl. Indukovany proud se tam muze dostat ne jen odshora ale kdekoliv po ceste. Pak se siri vlna po vedeni a pokdu je vedeni dlouhe, prepetovka na jedne strane to nezachrani. Ja bych treba daval prepetovku an obe strany bez ohledu na delku

Pokud by to bylo kvůli naindukovanému proudu, který tam vleze odněkud zvenčí, tak by to přece muselo daleko víc ohrozit jakákoli jiná vedení v domě.
Vstup měniče, který umí pracovat s napětím 1000V, bude určitě odolnější než skoro jakékoli jiná elektronika v domě, připojená na dlouhé rozvody ve zdech.

Jinak některé měniče mají přepěťovku typu T2 na vstupu už v sobě. Třeba i můj Solax.

Podle mě je dobré ji dát nahoru, co nejblíž panelům. Ale do rozumného prostředí. Někde až pod střechu, ne na střeše, kde bych ji musel těsnit.
Podle mě je lepší, když případný soptík se vyřádí hned na začátku, než aby se napřed prolítl po celém domě a teprve někde dole mu přepěťovka rozbila hubu a umravnila ho.

Tohle je strasne zajimave video. Ukazuje to dej, o kterem vetsina lidi nema poneti. Jak se siri proud vedenim.

Tady je zvláštní hlavně to, že to pojal jako "silařinu" s baterkou.
Je to popis základního šíření signálů a jejich chování na otevřeném konci vedení, na zkratovaném konci nebo na optimálně zatíženém vedení.
To je to, proč na konec RS485 nebo CANbusu strkáme ty zakončovací odpory, aby tam nevznikaly tuto odrazy a další děje.
Tak taková videa a pokusy najdeme víc tam, kde se zabývají vf technikou nebo šířením signálů na vedeních a sběrnicích.

[glottis]

Pokud by to bylo kvůli naindukovanému proudu, který tam vleze odněkud zvenčí, tak by to přece muselo daleko víc ohrozit jakákoli jiná vedení v domě.
Vstup měniče, který umí pracovat s napětím 1000V, bude určitě odolnější než skoro jakékoli jiná elektronika v domě, připojená na dlouhé rozvody ve zdech.

Jinak některé měniče mají přepěťovku typu T2 na vstupu už v sobě. Třeba i můj Solax.

Podle mě je dobré ji dát nahoru, co nejblíž panelům. Ale do rozumného prostředí. Někde až pod střechu, ne na střeše, kde bych ji musel těsnit.
Podle mě je lepší, když případný soptík se vyřádí hned na začátku, než aby se napřed prolítl po celém domě a teprve někde dole mu přepěťovka rozbila hubu a umravnila ho.

Tady je zvláštní hlavně to, že to pojal jako "silařinu" s baterkou.
Je to popis základního šíření signálů a jejich chování na otevřeném konci vedení, na zkratovaném konci nebo na optimálně zatíženém vedení.
To je to, proč na konec RS485 nebo CANbusu strkáme ty zakončovací odpory, aby tam nevznikaly tuto odrazy a další děje.
Tak taková videa a pokusy najdeme víc tam, kde se zabývají vf technikou nebo šířením signálů na vedeních a sběrnicích.

Tak samozrejme ze se to naindukuje vsude a proto taky by meli byt prepetovky i na vstupu do objektu, T3 pak v zarizenich. Ale dost pravdepodbne se toho nejvic naindukuje na svodu ze strechy, protoze pokud tam bude nahore ta prepetovka, tak ten proud potece zemi dolu.