Kapacitní test LiFePO4 WINSTON TSWB-LYP60AHA provoz >=11 let

[Ivo12s]

Řekl bych, že jsem si vzpomněl na "laborky" ve škole. Závěr zní = ASI neprůkazné. Protože test vnitřního odporu na testeru 2 jde relativně rychle, projel jsem všechny články ještě jednou. Výsledek = bohužel bez jakéhokoliv trendu, který by něco znamenal. Jestli měří špatně tester 1 nebo tester 2, nebo je tam jiná závislost netuším.

"Cvičení se nám líbilo, těšíme se na další.

[PetaJoule]

"Cvičení se nám líbilo, těšíme se na další.

Já se domnívám, že vnitřní odpor neindikuje kapacitu (ta se musí zjistit na tvrdo vybíjecím testem), ale jakost baterie dodat vysoký výkon. T.j. neuvidíš korelaci s kWh ale s kW.

[cipis]

No teoreticky by tam mohla být závislost toho, jak se mění kapacita s vybíjecím proudem.
Co jsem zkoušel loni vybíjet staré LiFePo ze skůtru, tak při 1A a při 5A byly některé články fest rozjeté, ve zjištěné kapacitě. Zkusím tu tabulku někde najít, protože jsem jim potom měřákem 14 měřil i odpor a snad si to zapsal.

Tj. třeba když měřák 1 naměří větší odpor, tak se z toho může usoudit, že při testu na více A při zátěži bude ta kapacita poněkud horší než při 1 A.

Na ty labiny a protokoly a závěry jsem si vzpomněl z průmyslovky též

[Ivo12s]

Někde jsem to na začátku v tomhle vláknu už psal - na jednu paralelní baterii Winston článků mám maximální odběr něco kolem 10,5A = 0,18C. A měnič mám s maximem 5kW, takže ten test vnitřního odporu na 20A znamená text na moje maximum.

Ve vztahu k základní otázce tohoto vlákna = Paralelní spojení dvou článků s kapacitou na opačném konci spektra dává smysl. Max. rozdíl mezi články je 2,3 mOhm. Vzhledem k mému Imax= 20A mi tedy vychází U=I*R, tedy 20*2,3/1000 = 0,046V jako rozdílový úbytek napětí na vnitřním odporu a to ještě budou ty dva články/odpory paralelně, proud se tedy rozdělí.
Historicky jsem kapacitu testovat pomocí ocelového lanka jako odporová zátěž. Až zase bude chvilka, zkusím totéž lanko na Testeru EBC-A40L a uvidíme jestli měří správně. Pokud ano, zůstanu u navržené strategie = dominantní pro paralelní spojování článků je jejich kapacita.

[PetaJoule]

Ve vztahu k základní otázce tohoto vlákna = Paralelní spojení dvou článků s kapacitou na opačném konci spektra dává smysl.

Ano. Mám tu dokonce program, který po zadání všech kapacit naleze optimální kombinaci pro N-paralelní konfiguraci.

edit:
Jedná se o tzv. Multiway Number Partitioning problem, což je známý NP-hard problém a pokud máte těch článků třeba 64, tak to chvilku počítá...

edit2:
Musím se kolem toho rozblejt, protože je to taková moje libůstka.

Už jenom 6 článků které chci optimálně rozdělit na 3 páry je 3^6 = 729 kombinací. Pro příklad

Kapacity: 10, 11, 20, 21, 14, 12
je optimální řešení
P1: 20+11
P2: 21+10
P3: 14+12

Tedy doufám. Výchozí data se mohou jevit jako špatná (velký rozptyl), ale někdo třeba chce stavět baterii z 100Ah a 200Ah článků...

32 článků na 16 párů je ... 340282366920938463463374607431768211456 možných kombinací. Takže bez trochu optimalizace to nejde.



Mimochodem, mám tu jeden Winston článek, který má tak vysoký vnitřní odpor, že když jej nabijete, tak pak může několik hodin sloužit jako hřejivá lahev.

[Ivo12s]

Chtěl bych se zeptat k těm kombinacím, nějak mi to nedochází... Když mám 32 článků a chci z nich udělat 2 paralelní dvojice, tak všechny kombinace systémem "každý s každým" celkem n(n-1)/2 kombinací, tedy 496 variant paralelního spojení. To zase není na Excel tak moc. A z těchto 496 variant budu vybírat podle nejmenšího rozptylu celkové kapacity dvojic. Asi mě teď napadá, že ta komplikace je právě v tomhle = vůči jaké hodnotě (..nějakého průměru?) budu ten rozptyl analyzovat. Nebo to zbytečně komplikuji?
No v mém konkrétním případě (a přesnosti měření i zadání) bude asi stačit i aritmetický průměr naměřených hodnot kapacity třeba v 60% uprostřed křivky kapacit...

[PetaJoule]

Chtěl bych se zeptat k těm kombinacím, nějak mi to nedochází... Když mám 32 článků a chci z nich udělat 2 paralelní dvojice, tak všechny kombinace systémem "každý s každým" celkem n(n-1)/2 kombinací, tedy 496 variant paralelního spojení. To zase není na Excel tak moc. A z těchto 496 variant budu vybírat podle nejmenšího rozptylu celkové kapacity dvojic. Asi mě teď napadá, že ta komplikace je právě v tomhle = vůči jaké hodnotě (..nějakého průměru?) budu ten rozptyl analyzovat. Nebo to zbytečně komplikuji?
No v mém konkrétním případě (a přesnosti měření i zadání) bude asi stačit i aritmetický průměr naměřených hodnot kapacity třeba v 60% uprostřed křivky kapacit...

Ono to vlastně ani není na n-paralelní, ale spíš "rozdělit na x báglů" - Klidně se může stát, že do jednoho báglu přijde 1 článek a do jiného 3. Při malém rozptylu je to nepravděpodobné, ale ten algoritmus jako takový je agnostický - nepředpokládá nic, co mu hodíš to zchroustá.

Metrika rozptylu se týká deviace od ideálního průměru, přičemž nelze použít lineární metriku.

Příklad nahoře (součet 88 - 3 bágly -> 29,333 ideál)
by při lineární metrice považoval
14+12
21+11
20+10
za stejně dobrý jako
14+12
21+10
20+11
a všichni víme, že tomu tak není (a že těch 26, 31, 31 je lepší řešení než 26, 30, 32).

edit:

Když vidím, že tam je nějaký extra špatný bágl, mohu udělat tohle:

vstup: (14, 12, 20, 21, 10, 11, 6)
a vyplivne to:

Kód: Vybrat vše

$ knapsack.pl
Knapsack 0: [14, 12, 6]
Knapsack 1: [20, 11]
Knapsack 2: [21, 10]

Taže i takový nafouklý LiFePO v DIY baterii může najít své uplatnění. Jak říkám, u 6,7mi článků se to jeví triviální ale celkem rychle (viz 32 článků pro 16s2p) to opustí oblast kde to normální comp s naivním přístupem vypočítá.

[cipis]

Podstatná myšlenka je to, že tři slabší = dva o něco lepší = jeden výborný, zatím jsme asi uvažovali striktně dva kusy na jeden ten finální článek. Já to u těch svých starých článků dělal přes součet celé kapacity a pak průměr na 3 články paralelně (mám jich 24 použitelných), ručně, ale tady tohle počítadlo vypadá zajímavě, na tyhle kombinace.

[PetaJoule]

Podstatná myšlenka je to, že tři slabší = dva o něco lepší = jeden výborný, zatím jsme asi uvažovali striktně dva kusy na jeden ten finální článek. Já to u těch svých starých článků dělal přes součet celé kapacity a pak průměr na 3 články paralelně (mám jich 24 použitelných), ručně, ale tady tohle počítadlo vypadá zajímavě, na tyhle kombinace.

Ono hlavně u naší teoretické 26,31,31 baterie je celková kapacita kapacita nejslabšího článku, t.j. 26.
Mohlo by se zdát, že je pak jedno jestli 26,30,32 nebo 26,31,31 - a pokud s tím nehodlám dál nic dělat, tak je.

Ale viz "totálně zhuntovaný 6Ah článek" (nebo nový takto malý) a najednou zvednu celé baterii kapacitu o 5Ah!

26,31,31 -> 26Ah
32,31,31 -> 31Ah

kdybych měl 26,30,32 -> 26Ah
a dal tam těch 6Ah, tak to přirozeně zvednu celkově pouze o 4Ah.

32,30,31 -> 30Ah

Mám-li "48V" (jako že 55), tak je takový 6Ah suplement, 5Ah zisk -> dobrých 275Wh, a to ten článek sám o sobě má pouze 20Wh.

Tohle se u našich klientů zatím moc neuplatní, ale předpokládám, že by se jim dala nabídnout služba po 10-15 letech jakési echt rejuvenace baterie... Trochu mi to připomíná takové ty závažíčka co se dávají na pneumatiky aby to běželo rovnoměrněji.

[kodl69]

Teorie pro teorii. Za rok se rozhodne některej z článků, že je po něm a můžeš to celý absolvovat znovu...
Mám komplet akupacky z prakticky stejně starejch článků lifepo4 a neřeším, dokud jeden z článků není hodně mimo. Proto si taky dycky kupuju 17 článků pro 16čl. baterii, na případnou výměnu toho jednoho nejhoršího.

[kybos]

U ojetých Winstonů pro kompletaci baterek jsou pro párování rozhodující i jiné parametry než jen kapacita. Podle mých zkušeností je často důležitější míra samovybíjení jednotlivých článků, která se projevuje zejména po dlouhém období temna. Míra samovybíjení jednotlivých ojetých článků se totiž může lišit i řádově (na rozdíl od kapacity) a ani to nechytřejší přeskupení článků podle kapacity ve stavu bez vyrovnávacího nabíjení po delší dobu potom nepomůže.

[PetaJoule]

U ojetých Winstonů pro kompletaci baterek jsou pro párování rozhodující i jiné parametry než jen kapacita. Podle mých zkušeností je často důležitější míra samovybíjení jednotlivých článků, která se projevuje zejména po dlouhém období temna. Míra samovybíjení jednotlivých ojetých článků se totiž může lišit i řádově (na rozdíl od kapacity) a ani to nechytřejší přeskupení článků podle kapacity ve stavu bez vyrovnávacího nabíjení po delší dobu potom nepomůže.

A ten algoritmus nefunguje pro "míru vybíjení"?
Však jsem psal jak se to jmenuje "Multiway Number Partitioning" - jde jen o čísla, je to celkem generické.
Pokud by si to někdo chtěl naprogramovat sám: https://dl.acm.org/doi/10.1145/3184400

[Ivo12s]

No já bych nechtěl přidávat pod kotel diskuse . To běží už jinde. Tak jen praxi. Moji reálnou praxi. O přesnosti testeru na kapacitu Ah si iluze nedělám. Podle dokumentace je přesnost U i I je 0,5% u EBC-A20 a dokonce 0,2% u EBC-A40L. O digitech a přesnosti v rozsahu se nikde nehovoří...

1. Nechce se mi moc té přesnosti věřit. Pokud má normální komerční multimetr 0,5-2% z rozsahu, tak tester z ALI o řád lepší přesnost?
2. Testovací kabely končí svírací čelistí. Přechodový odpor na kabelech bude pokaždé trochu jiný.
3. Dejme tomu, že budu počítat s přesností testeru 0,5%....
4. Je to 1-2 týdny, co leží články "nabité do plna" po testu. Namátkou jsem změřil 5 z nich znovu. Výsledná hodnota kapacity Ah se lišila od původní hodnoty 1,23%; 0,92%; 0,13%; -0,35%; -1,13%.

Z výběru 32 článků které jsem měřil je jich podle původních hodnot v toleranci Ah do 1% rozdílu kapacity mezi sousedními články v pořadí celkem 25 kousků. Tedy 78% článků u kterých je "skoro jedno" jak je poskládám. Tím myslím jestli je druhý nebo třetí nejslabší. Protože jejich druhé měření by pravděpodobně změnilo pořadí.


Samozřejmě tím nepopírám funkci "Multiway Number Partitioning". Pokud tedy zůstanu u mé praktické potřeby, tedy spárovat DVA MÉ články tak, aby kapacita baterie 2P16S byla co největší, tak postup Nejslabší paralelně s Nejsilnějším článkem je naprosto vyhovující. S dodatkem že vnitřní odpor bude taky hrát svoji roli...viz předchozí diskuse.

[PetaJoule]

Pokud tedy zůstanu u mé praktické potřeby, tedy spárovat DVA MÉ články tak, aby kapacita baterie 2P16S byla co největší, tak postup Nejslabší paralelně s Nejsilnějším článkem je naprosto vyhovující. S dodatkem že vnitřní odpor bude taky hrát svoji roli...viz předchozí diskuse.

U páru článků je to samozřejmě nejen jednoduchá, ale ta jediná možná strategie. Ale o od 3p (vlastně od 2+p) už to začíná být divoké.

[glottis]

No já bych nechtěl přidávat pod kotel diskuse . To běží už jinde. Tak jen praxi. Moji reálnou praxi. O přesnosti testeru na kapacitu Ah si iluze nedělám. Podle dokumentace je přesnost U i I je 0,5% u EBC-A20 a dokonce 0,2% u EBC-A40L. O digitech a přesnosti v rozsahu se nikde nehovoří...

1. Nechce se mi moc té přesnosti věřit. Pokud má normální komerční multimetr 0,5-2% z rozsahu, tak tester z ALI o řád lepší přesnost?
2. Testovací kabely končí svírací čelistí. Přechodový odpor na kabelech bude pokaždé trochu jiný.
3. Dejme tomu, že budu počítat s přesností testeru 0,5%....
4. Je to 1-2 týdny, co leží články "nabité do plna" po testu. Namátkou jsem změřil 5 z nich znovu. Výsledná hodnota kapacity Ah se lišila od původní hodnoty 1,23%; 0,92%; 0,13%; -0,35%; -1,13%.

Z výběru 32 článků které jsem měřil je jich podle původních hodnot v toleranci Ah do 1% rozdílu kapacity mezi sousedními články v pořadí celkem 25 kousků. Tedy 78% článků u kterých je "skoro jedno" jak je poskládám. Tím myslím jestli je druhý nebo třetí nejslabší. Protože jejich druhé měření by pravděpodobně změnilo pořadí.


Samozřejmě tím nepopírám funkci "Multiway Number Partitioning". Pokud tedy zůstanu u mé praktické potřeby, tedy spárovat DVA MÉ články tak, aby kapacita baterie 2P16S byla co největší, tak postup Nejslabší paralelně s Nejsilnějším článkem je naprosto vyhovující. S dodatkem že vnitřní odpor bude taky hrát svoji roli...viz předchozí diskuse.

Nepodcenuj cinany Mam cinskej multimeter za 500 a meri to na milivolt presne. U pristroju, kde se nemeni ani rozsah je jednodusi dosahnout lepsi presnosti.

U mereni kapacit je extremne dulezite dodrzet stejne podminky. Jinak je to jen priblizne mereni.

[Ivo12s]

U mereni kapacit je extremne dulezite dodrzet stejne podminky. Jinak je to jen priblizne mereni.

No z tohoto pohledu se měnila akorát teplota. Všechny měřené články jsou na jednom místě, po měření nabité do plného stavu a bez zapojení... Tak jsem se schválně ještě kouknul na tu teplotu do VRM. V sobotu 29.7.23 byla v místnosti teplota 24,1°C až 26,6°C. Opakované měření proběhlo za teplot 23,7-25,7°C. Podle dostupných podkladů existuje reálný předpoklad, že i v takovémto teplotním rozdílu se kapacita článku může měnit v řádu 1-2% Ah. I za těchto podmínek tedy platí, že měření tohoto typu je opravdu orientační.

A toto konstatování ale platí pro celé tohle vlákno. Pokud jsem měřil proudem 20A článek 60Ah, tak doba pro celkové vybití a celkové nabití byla +- 6 hodin. Tedy změřit 37 článků jen doba měření byla 222 hodin Je jasné, že v době několika dní jsem nemohl dodržet rovnocenné teplotní podmínky a tedy výsledky měření jsou jen kvůli teplotní toleranci +- 2% možná i více .

[Ivo12s]

Doplňující dotaz v tomto mém vláknu, abych něco nepopudil ono opravdu diskusí na téma paralelního spojování článků různé velikosti i stáří je spousta, takže tak nenormální to rozhodně není. Předpokládejme, že opravdu výsledkem mého snažení bude sestava 2P16S článků Winston 60Ah. Tato sestava bude monitorována BMSkou 16S. Takže - pokud jeden nějaký článek odejde do křemíkového nebe a to formou ZKRAT, tak hrozí, že se do něj kompletně vybije 60Ah z jeho dvojčete. Nicméně to znamená, že BMSka tuhle baterii odpojí, protože dojde k poklesu napětí na článku pod minimum. Pokud tedy budou použity standardní měděné propojky článků, tak se asi v takovém případě ta propojka rozsvítí, ale pravděpodobnost hoření LiFePo4 vidím jako docela minimální. [svádí mě to k testu na dvou nejhorších článcích... ale spíše ne ] Samozřejmě nediskutuji o tom, že minimální pravděpodobnost neznamená nulová. A že podlaha pod články musí být nehořlavá To je jasné.

[glottis]

on ten clanek asi nedostane zkrat skokem a zkrat mebude mit nulovy odpor. Propojky se nerozsviti. Porad to propojeni bude mit nenulovy odpor a vic se budou hrat ty clanky nez propojky. Ale ono i v tom jendom clanku neni jeden clanek ale je jich tam x paralelne. Takze k tomu zkratu na jednom pytliku muze dojit i tak ikdyz to je nepropojene.

Degradace clanku az ke zkratu si myslim povede pres delsi dobu trvajici porjevy. Zvysenba teplota, rozjizdeni napeti. Podle me je zasadni monitoring a ne jednou za mesic, mozna, obehnout baterii multimetrem a namerit 5mV dif. Je velmi vhodne mit grafy napeti clanku a kdyz ne nejakou automatikou obcas na ne kouknout. Na cely prubeh nabijeni vybijeni, jak se to chova. Vyborne by bylo mit i na kazdem clanku cidlo teploty. A ne jen dve zastrcene kamsi co ma BMS.

[PetaJoule]

pokud jeden nějaký článek odejde dokřemíkového nebe a to formou ZKRAT, .

Máš někde nějaké odkazy kdy LFP článek odešel (neprovokovaně) formou ZKRAT? Já se s tím ještě nesetkal.
Co by se v takovém článku muselo odehrát aby nastal zkrat? Narostl by tam uvnitř měděný drát?

[rva]

Například já měl to štěstí: https://forum.mypower.cz/viewtopic.php? ... 731#p52731