Teplota tělesa

[Keraj]

Ahoj,
mám v akumulační nádrži dvě mokrá tělesa, zapojení do trojúhelníku na 400 V, příkon každého 7,5 kW ( 3* 2,5 kW ).
Při zapojení do hvězdy na 230 V je příkon cca 2,4 kW ( 3* 800 W ).

Zajímá mě jaké teploty budou mít tělesa v jednotlivých zapojeních.

Bohužel nedokážu to změřit bez vypuštění topení... Tak kdyby náhodou někdo jiný měl zkušenost a podělil se...
Děkuji přeji pěkný den.

[jahodovák]

Tak nechápu proč je třeba znát teplotu,ta by v nejlepším případě měla být co nejmenší aby předala teplo do vody a stoupá s teplotou vody,pokud zaroste kamenem,teplota stoupá a pokud ten kámen zamezí přenosu tepla do vody dojde k většinou k destrukci tělesa,to těleso není stavěno na provoz bez zaplavení vodou,pokud tak bude provozováno,velmi brzo se zničí....

[Keraj]

Jedná se o mokrá tělesa v topném okruhu, tedy s úpravou vody, takže k zarůstání by nemělo docházet.
Teplota tělesa mě zajímá ze dvou důvodů:
1) jsou v akumulační nádrži, tedy musí být schopné ohřát vodu na 90 °C

2) mělo se jednat o tělesa s prodlouženou délkou netopící části, pro montáž do nátrubku.
Bohužel je takovéto jen jedno, druhé je obyč, ale na to jsem přišel náhodou po deseti letech nebylo jich potřeba.
Tedy nižší teplota mi umožňuje použití chybně dodaného tělesa, na plný výkon jej dlouhodobě využít nelze ..

[Pawel]

Jestli se voda ohřeje na 90st záleží na odběru teplé vody a výkonu tělesa s povrchovou teplotou tělesa to nemá nic společného. Každé správně dimenzované těleso vám vodu uvaří. Jestli není těleso umístěné zespoda svisle nebo v nějakém nátrubku který by bránil obtékání vody tak se těleso nepoškodí.

[Kostěj]

Ahoj,
mám v akumulační nádrži dvě mokrá tělesa, zapojení do trojúhelníku na 400 V, příkon každého 7,5 kW ( 3* 2,5 kW ).
Při zapojení do hvězdy na 230 V je příkon cca 2,4 kW ( 3* 800 W ).
Zajímá mě jaké teploty budou mít tělesa v jednotlivých zapojeních.
Bohužel nedokážu to změřit bez vypuštění topení... Tak kdyby náhodou někdo jiný měl zkušenost a podělil se...
Děkuji přeji pěkný den.

Jinak. 1 kWh ohřeje 860 litrů vody o 1°C. Na všechno ostatní stačí násobilka, třeba výkon 2.4 kW po dobu 5 hodin ohřeje 1000 litrů vody o 10.32°C. To je asi to, na co se vlastně ptáš.

[Keraj]

No jde mi o to že tělesa jsou navržena na 400V a 3* 2,5 kW a nějakou povrchovou teplotu například 100 °C.

Pokud ty samé tělesa provozuji na 230V a 3* 0,8 kW, pak bude jejich povrch jaký?
100:3=33°C ? To pak moc topit nebude.

Jde mi o efektivitu ohřevu tělesa a přenosu tepla do vody, jestli má cenu pálit takto přebytky.

Beru to že to je drát který má při daném proudu a napětí definovanou ztrátu (tepelný výkon) která je pro daný drát nedestruktivní
Nebo se bude bez chlazení stále navyšovat teplota až do destrukce drátu?

[Kostěj]

No jde mi o to že tělesa jsou navržena na 400V a 3* 2,5 kW a nějakou povrchovou teplotu například 100 °C.
Pokud ty samé tělesa provozuji na 230V a 3* 0,8 kW, pak bude jejich povrch jaký?
100:3=33°C ? To pak moc topit nebude.
Jde mi o efektivitu ohřevu tělesa a přenosu tepla do vody, jestli má cenu pálit takto přebytky.
Nebo se bude bez chlazení stále navyšovat teplota až do destrukce drátu?

Ta efektivita je blízká 100% v každém případě. Teplota tělesa je nedůležitá, prostě se ustálí na takové hodnotě, že akorát stihne odevzdávat topný výkon do vody. To je problém pro tělesa, která přímo ohřívají pitnou vodu: na tělese se usazuje stále víc a víc vodního kamene, ten těleso částečně izoluje a aby těleso odevzdalo výkon, musí být stále teplejší. Pokud má akumulační nádoba trvale stejnou vodu, narůstání nehrozí, teplota povrchu tělese bude jen o pár stupňů nad teplotou vody.

[Nautilus]

1.No jde mi o to že tělesa jsou navržena na 400V a 3* 2,5 kW a nějakou povrchovou teplotu například 100 °C.

2.Pokud ty samé tělesa provozuji na 230V a 3* 0,8 kW, pak bude jejich povrch jaký?
100:3=33°C ? To pak moc topit nebude.

3.Jde mi o efektivitu ohřevu tělesa a přenosu tepla do vody, jestli má cenu pálit takto přebytky.

4.Beru to že to je drát který má při daném proudu a napětí definovanou ztrátu (tepelný výkon) která je pro daný drát nedestruktivní
Nebo se bude bez chlazení stále navyšovat teplota až do destrukce drátu?

Ty úvahy jsou poněkud mimo.
1. teplota 2,5kW tělesa bez ochlazování vodou půjde rychle nahoru, až se nakonec přepálí. Žádných 100°C. Ve vodě bude teplejší na povrchu o jednotky stupňů, uvnitř více, odhadnout si netroufám.

2. Při třetinovém výkonu bude situace velice podobná, jenom to bude trvat delší dobu a teplota tělesa uvnitř bude o několik °C nižší než v případě 1. Určitě to nebude 1/3 výkonnější spirály.

3. Platí některé fyzikální zákony, dle kterých bude efektivita velice blízká 100%, protože energie z topného tělesa se nemůže v podstatě měnit v něco jiného, než v teplo.

4.Ztráta a tepelný výkon jsou dvě věci. Tepelný výkon je dán elektrickým příkonem. To co nazýváš ztrátou je ochlazování dané vlastnostmi vody (teplotou a prouděním) a vlastnostmi zapouzdření topné spirály (teplnou vodivostí pouzdra).
Naprosto správně píšeš, že bez ochlazování dojde k destrukci.

[Pawel]

Jen hlupák zapne těleso které není ve vodě.

[Keraj]

Jen hlupák zapne těleso které není ve vodě.

No já je právě v té vodě mám a zvažuji zda spodní vyměním ( což znamená sehnat 1 m3 nádrž a přečerpat topnou vodu, či vypustit a pak znovu upravit ) nebo ho budu provozovat se sníženým výkonem.


Ok, děkuji za odpovědi.

Budu tedy muset vyzkoušet zda se těleso bez netopícího konce v nátrubku bude stačit ochlazovat. Jinak ho vyměním.

Při originálním zapojení na 400V by jistě došlo k jeho destrukci.
Již po pár hodinách provozu bylo znát přehřátí spirál ( vyžíhané konce a tepelná degradace plastového krytu kontaktů) oproti druhému tělesu ( má netopící konec ), které je stále jako nové i přesto že je v nádrži umístěné výše.