Propojení dvou měničů

[vla]

Mám na chatě tento měnič: https://www.hadex.cz/g508c-kombinovany- ... ator-mppt/, na běžný provoz vyhovuje zcela bez problémů, ale vyjímečně by se mi hodil větší výkon, abych mohl použít svářečku. Možnosti jsou generátor za cca 20 tis Kč, což mi na vyjímečné použití moc neláká, přejít z 24V na 48V což vyjde ještě dráž (měnič cca 20 tis. a baterka cca 30 tis), takže opět vzhledem k vyjímečnému použití cenově nic moc. V hlavě mi ovšem vrtá řešení koupit ještě jeden stejný měnič, který by byl do toho prvního zapojem jako domovní síť. Předpokládám, že by se při přetížení prvního měniče druhý připojil a dodal potřebnou energii, jakoby z domovní sítě. Nevím jestli to není nesmysl, nerad bych oddělal dva měniče jednou ranou. A další problém mohly by být oba měniče připojeny na stejnou baterku, panely atd? Pokud ne, mohl bych baterky rozdělit a při svařování by měnič "domovní síť" jel jen na baterku a s ničím jiným mimo síťový vstup prvního měniče by spojen nebyl. Co vy na to? Je to nesmysl, nebo by to mohlo fungovat? Případně má někdo typ na levnější spolehlivý měnič 24 V/ 5kW? Pokud možno z místní distribuce?

[Soban]

Spojovat do většího výkonu měniče jdou ovšem musí být na to uzpůsobené, tento nevyhovuje.

Tak jak to popisuješ by to taky šlo, ale musel by jsi použít měnič co umí docucávat ze sítě, to taky neumí všechny měniče.

[jahodovák]

Ono asi bude záležet na tom jakou svářečku a co chceš svářet...jinak pamatuji si jeden návod jak svářet i z baterií,dokonce jsem to i vyzkoušel ale asi to není pro každého,skutečně to i fungovalo,ale od dob co mám tiga,jsem to již nezkoušel,ten jede na měnič v pohodě...

[lzahradil]

Jestli jsem správně pochopil, ptáš se na to, zda je možné druhý měnič (AC IN) připojit z prvního měniče (AC OUT).
Sám to tak mám protože provozuji jak 48V systém, tak i starý 24V.
Každý systém si žije vlastním životem a nechtěl jsem řešit přelévání energií mezi baterkama. Takhle využiju staré baterky i původní měniče a regulátory.
První měnič je připojen k DS (Axpert King 48V) s možností přícucu a napájí barák.
Další měniče z 24V systému nejsou připojené na DS ale z barákového rozvodu, tzn z výstupu prvního měniče.
Z těchto měničů napájím žrouty (bojler, trouba atd). Nepřetěžuju tak první měnič. Když mi náhodou další měniče přepnou na bypass, energie se bere z 48V systému.
Jedu teda stylem využívání bypassu.
K použití měniče s přícucem napojeného z prvního měniče si nejsem jistej zda by sis pomohl.
Měnič má svůj daný výkon a jestli bere svářečka víc, tak ti to přepne na bypass a vše se přenese na měnič první který to jistě také nedá.
Pak jedině 2 měniče v paralelním režimu kde je možné ty výstupní výkony sloučit.

[vla]

DS jako taková tam není. Předpokládal jsem, že když potřebuji např. 5 kW, tak měnič dá 2,5kW což je jeho maximum a zbytek dodá bypass z toho měniče co simuluje síť. Tím pádem by z prvního měniče teklo 5 KW , ale nevím jestli bypass znamená že měnič který nestihá dát potřebný proud se přepne na síť a z ní bere vše a nebo z ní bere jen to co sám nezvládá vyrobit.

[cipis]

Bypass znamená doslova to, co to znamená. Tedy žádný přícuc.
Neříká se tomuto sériovému zapojení měničů AC cupling? Ale to musí umět min. ten druhý docucávat.
Teoreticky, pokud máš další panely, tak za ten první měnič můžeš dát grid-tie měnič, který bude živit ze svých panelů, co to půjde, a zbytek vezme ze "sítě", vyrobené tím prvním měničem.

Hadex má 4kW měnič ze 24V, větší jsem nenašel.
Má i ty 2 a 3kW, co jdou na pár vteřin přetížit trojnásobně.

Nebude nakonec nejlevnější koupit malou invertorovou svářečku?

[lzahradil]

Bypass znamená že ti vnitřní relé odepne výstup invertoru a kontakty AC OUT propojí s vstupem AC IN.
Pokud by jsi měl Kinga který má přícuc, tak jsi pořád jen na maximu toho invertoru.
Invertor dává nějaký max výkon a napájí se buďto baterií, panelama a nebo v případě přícucu interní nabíječkou. Pořád jsi limitovanej tím max výkonem invertoru.
V případě paralelního zapojení u měničů co to umí (mají paralelní karty) se výkon výstupu z měničů sčítá. Budeš mít 2x 5kW invertor v paralelu, tak budeš moci použít spotřebič s příkonem 10kW

[vla]

Díky za vysvětlení.

[slavo]

Spojovat do většího výkonu měniče jdou ovšem musí být na to uzpůsobené, tento nevyhovuje.

Tak jak to popisuješ by to taky šlo, ale musel by jsi použít měnič co umí docucávat ze sítě, to taky neumí všechny měniče.

Zaujímavé, ako sa doťahuje menič zo siete...ma to nejaké špeciálne označenie pri menicoch? Alebo nejaký príklad takého menica?

[Soban]

King.

[cipis]

Koukal jsem na YT na nějaké opravy měničů, jakože samotných střídačů. Plus různé ubastlené konstrukce střídačů, kde to měli lidi stylem vrabčí hnízdo ...
Jak moc jsou kritické vzdálenosti mezi těmi spínacími tranzistory a jejich "ovládáním"? U výkonnějších měničů je těch tranzistorů paralelně celkem dost a dost daleko od sebe.
Napadla mě totiž jedna věc, jak "sfázovat" dva stejné měniče, co to neumí. A to, že bych v jednom z nich vyřadil SPWM generátor a dotáhl "jeho výstup" z toho druhého. Teoreticky, pokud by byl druhý měnič horebřuchom, tak tam nebude ani ta vzdálenost o moc delší než v samotném měniči. Nezkoušel to někdo takto udělat?

[FrantisekCa]

A tým prepojom tam nezanesies nejakú neželanú kapacitu, indukciu?

[cipis]

No však to je právě předmětem toho dotazu.
Co jsem koukat na ta videa, tak se tam s tím nemazlili, spoje mezi tranzistory byly klidně několik palců dlouhé ...
Takže je otázka, jak se projeví to, že z modulu SPWM bude jedna cesta třeba o centimetr delší. O moc se to zase nenatáhne, spojily by se identické měniče, takže když budou ležet na sobě a ještě obráceně, tak bude ten rozdíl tras minimální.

[PetrDubi]

Vím že se podobně paralelně spojovaly třeba DC/DC měniče, ale co to udělá u DC/AC (a hlavně mnohem větších výkonů) netuším. U těch DC měničů se nechal jeden zapojený tak jak byl a u ostatních se odpojilo řízení a zavedl se tam řídící signál z toho prvního, takže každý měl vlastní elektroniku ohledně spínacích prvků a podobně a jenom ten řídící signál se přivedl z jiného měniče.

[glottis]

No však to je právě předmětem toho dotazu.
Co jsem koukat na ta videa, tak se tam s tím nemazlili, spoje mezi tranzistory byly klidně několik palců dlouhé ...
Takže je otázka, jak se projeví to, že z modulu SPWM bude jedna cesta třeba o centimetr delší. O moc se to zase nenatáhne, spojily by se identické měniče, takže když budou ležet na sobě a ještě obráceně, tak bude ten rozdíl tras minimální.

kdyz bys v menicich nechal drivery mosfetu a mosfety a spojil to na vstupu tech driveru tak to asi fungovat bude. Zase tak rychle pwm to neni aby se tam delo neco zleho.