FVE na BEL, kam uzemnit prepeti?

[remykczech]

Ahoj, již jsem vznášel dotaz, ale ten se otočil směrem k jiným uživatelům fóra.
Už mám z toho hlavu v pejru, tak to tady roznesu bodově, snad se mi dostane odpovědi..

1. Plechová střecha na garáži, tam budou panely, garáž je hned u domu.
2. Na střeše, ani garáži není hromosvod.
3. V domě není HOP (MET)
4. Hromosvod se bude řešit při rekonstrukci střechy cca koncem léta, to už si pořeší projektant.

Otázka tedy zní - Kam vyvést přepěťovou ochranu? Plechovou střechu teď zemnit nebudu, ani panely. To se dořeší až bude hromosvod.

?Nápad - Za garáží zakopu zemnění, "co největší" a tam prostě dotáhnu 16mmCU z přepěťovky, problém je, že bych ji táhnul buď po té plechové střeše, nebo kousek pod ní. Tzn. Z kotelny ke střeše cca 2m, 6m po střeše, 3-4m svěsím kabel a u země do připojím k zemnící svorce. Je toto dostatečné a funkční řešení? Nejsem si jistý tím vedením podél/po střeše.

Zároveň poprosím, pokud něco v schématu nedává smysl, budu rád za radu. Stejně tak budu rád za tip, jaké součástky použít do DIN lišty.

Děkuji za reakce.

[cipis]

Odpověď máš ve vlastním bodě 4.

[rottenkiwi]

Toto nie je tak jednoduche ako sa zda, je na to simulacnyt soft.

POtom si treba stiahbut normy, napr. IEC 61643-11 / 12
IEC 60664-1 60038

Zadefinovat si napr. 300 V impulzy / 1500 / 2500 / 4000 / 6000 / V
Zadefinovat si napr. 600 V impulzy / 2500 / 4000 / 6000 / 8000 / V

CHcem chranit osoby alebo vybavenie ?

Na aky prud budem dimenzovat SPDs ?
3 kA az 200 kA
5 kA az 150 kA
10 kA az 100 kA
16 kA az 100 kA

Na aky naboj ? 100 / 75 / 50 C

Na aku energiu ? 10 / 6 / 2.5 MJ

Na aku dlzku vlny ?

AK mi urve blizko domu, prud potecie cez vodice 3 F + N do najblizsej
uzemnenej stanice / distant earth / napr. 100 kA cez 4 droty a 100 kA do zeme uzemnenim.
Alebo pri slabsom vyboji 50 kA / 50 kA.

Norma 62305-4 popis viacerych SPDs.

Dalej ako riesit koordinaciu SPDs.

Rozni vyrobcovia maju ine parametre, napr. ZnO varistor moze byt pre
protection level 1.2 kV, dalsi 1.3 a dalsi 1.5 kV.

Teraz si nakreslite dlzku vlny napr, 10 - 45 us,
pri nejakom I, napr. 15 kA, tak vam klesne napatie
v tomto case z 900 na 600 V.

Teraz musi byt zarucena spravna koordiunacia,
pouzijete SPD I + varistor v zariadeni, a zvolite decoupling length.

AK to nezvolite spravne, ten druhy varistor exploduje.

A pouzijete Triggered SPark-gap + terminalny varistor
tak je velka sanca, ze pri spravnej decoupling length ten terminalny varistor prezije.

Spark-gap SPD vam zaruci, ze prud tym varistorom bude minimalny.

Teraz treba spocitat Wave breaker faktor, a tym zarucite aby dalsie
SPD v downstreame uz nedostalo tak vysoky I v kA.
A tam je dolezite spravne spocitat tu decoupling length.

Koordinacia voltage limiting SPD je tazka.

Koordinacia voltage switching / voltage limiting SPD je lahsia.

Ergo ked tam date SPD na 500 V a chcete chranit 460 V FET-y,
pri ochrannej hladine 1200 V ? Bude to fungovat ?

[remykczech]

Když to vezmu teda sumasumárum.. nebude lepší dát momentálně panely na nevodivou krytinu, neuzemňovat a až bude vyřešený hromosvod a všechny další záležitosti, tak panely přesunout na garáž?

[soami]

Mně to vychází spíš tak, že nejjednodušší je udělat podzemní část hromosvodu - ta nesouvisí s rekonstrukcí střechy a bude se muset udělat tak jako tak, když hromosvod plánuješ.

[remykczech]

To ano, to bych delal ikdyby to bylo na plechu ty panely. Spis mi jde o to, ze by svod z prepetovek vedl podel te strechy, coz urcite neni dobre.. jen me moc nenapada kudy se taha zemneni do baraku,do nejakeho bodu (svorkovnice) napr. do kotelny. Protoze ikdyz ty panely dam na normalni kryutinu, musim stejne nekudy stahnout prepetovky - tzn treba 10m kabelu nekam ven pod zemi pripojit k zemneni. Jaka jsou "pravidla " pro vedeni kabelu z prepetovek?

[Banung]

Stejně jako zakladatel vlákna budu dělat FVE na BEL a taktéž mám hlavu v pejru z uzemění

Mám plechovou střechu s hrommosvodem. Hromosvod je v kontaktu s kritinou.
Nosná konstrukce panelů bude mít stejně kontakt s krytinou. Má otázka zní:

Má tedy smysl dělat nějaké separátní uzemění pro panely?
Myšleno speciální kabel od panelů do země.

Vím, že by se nemělo uzemňovat do hromosvodu, ale nějak mi to celé nedává smysl.
Díky

[crc32]

Bud konstrukci uzemnit (pospojovani) se stavajicim hromosvodem na strese nebo neuzemnovat dodrzet predepsany odstup od hromosvodu a byt "ve stinu". Kazdy barak to ma trosku jinak - idealne se podivat do projektu ke stavajicimu hromosvodu. Krytina, trubky ci jine konstrukcni prvky se nepovazuji za vodic, takze rozhodne neni ok si rict "strecha je plechova, upevnuju panel kovovou svorkou na plech = mam pospojovani".

Kazdopadne bych pospojovani (uzemneni konstrukce) z panelu netahal dovnitr domu, ten pripadny blesk doma nechcete, nejkratsi cestou do zeme a pokud mozno venkem (na stavajici hromosvod).

Druha vec je prepetova ochrana kterou davate na +/- draty z panelu, do rozvadece v technicke mistnosti a uzemeni propojit s MET svorkou, pokud ji v dome nemate tak si ji vytvorte, do budoucna se bude hodit - jednoduse zemnici drat opet nejkratsi cestou ven z domu do zeme, byva propojen na stavajici hromosvod, napriklad zemnici pasek ktery je v zakladech domu.

Pokud neni stavajici hromosvod, MET a pod., jak pise puvodni autor tak je problem. Bud se na vse vykaslat a podstupovat vetsi riziko (potencialne problem pri pojistne udalosti a pod.) nebo to nejak "ubastlit" naslepo - zakopat pasek k zakladum a vytvorit MET (priprava na pripadne dodelani hromosvodu) nebo si necham hromosvod naprojektovat (vypocet rizik, stanoveni opatreni, rovnou do toho zahrnout ty panely) a udelat to podle toho, to bych doporucoval protoze ono jen udelat spravne ten zemnic muze byt take problem pokud nejsou vhodne podminky (napriklad dum stoji na suchem podlozi).

Osobne se ridim radou sveho revizaka a doslo k "priklonu" (kazdy vam rekne neco jineho) k teorii ze lepsi je panely (konstrukci) nepropojit s hromosvodem, ovsem mam 40stupnu strechu z nevodive tasky s novym hromosvodem ktery to v pohode "zakreje". Prepetova ochrana (vy krasne, drahe krabicky na DIN listu) je treba chapat jako "doplnek" - jak psal rottenkiwi neni jednoduche to udelat tak aby to OPRAVDU zafungovalo a navic zjistite ze pokud do toho nechcete dat priserne penize (levne jsou jen ty SPD kolem 15kA)...

[Banung]

Díky, snad tomu začínám trochu rozumět.
Rozhodně jsem nemyslel uzemnit kontrukci pouze do plechové střechy. Ale právě do hromosvodu.
Nebylo mi jasné, jak mám s plechovou střechou dodržet nějaké rozestupy, když je to stejně celé propojené.

Chápu to tedy tak, že na plechové střeše, je lepší panely uzemnit do hromosvodu. Není to ideální, ale asi jediné možné.
Přepěťovku (500V) chci dát na fasádu, před vstupem do domu. A uzemnit opět do hromosvodu.
Je to tak OK?
Je mi jasné, že kdyby do toho praštilo, tak něco odejde. Ale nemusí mi vyhořet dům ...
Jsme v zástavbě a nižší oproti sousedům.


Blbé je ovšem to, že se mi kříží přívodní drát od solárů a hromosvod.
Nějaký tip na potřebný odstup, nebo nějakou lepší izolaci?
Díky

[ACDC]

Jenom drobná poznámka. Pokud opravdu práskne do té střechy, jde do kytek stejně všechno. A ty výpočty na standartní blesk.

[mirekcafa]

Potřeboval bych poradit jak na uzemění bojleru aby to někoho neprásklo ve vaně. Dva bojlery vedle sebe propojené mědí vodou. Do prvního pouze proud z panelů, do druhýho proud ze sítě a ohřev kotlem na uhlí. Všechno ve sklepě. Do baráku 3 fáze 4 žíly, v rozvodnici rozděleno 3+ 2. Jde mi tedy o ten bojler který bude na panely. Ten druhý bude uzeměný z rozvodnice (s tím druhým bude ale spojený mědí) Co by se stalo kdyby se např. voda dostala na těleso které by bylo pod proudem z panelů. Šlo by to třeba až do vany? Je nutné to zemnit?

[cipis]

Samozrejme musis vse pospojovat se zemi, uvest na stejny potencial.
Na konzolach tech bojleru jsou na to primo svorky prece.

[mirekcafa]

není šance, je to starý barák...možná zatlouct nějakou tyč do podlahy ve sklepě.....nebo myslíš jako na ten nulák z rozvodnice?

[cipis]

Ne na nulak, ale PEN, kdyz nemas PE. Tedy to rozdeleni v rozvodnici je jen smecko a mas tam dva PENy, jeden modry a druhy zlutozeleny?

[mirekcafa]

od hodin mi jdou 3 fáze a žlutozelený, v rozvodnici je to rozděleno na žlutozelený a modrý, na ty bojlery pak jde 1 fáze hnědý, modrý a žlutozelený.

[sitra]

zajímavá diskuze, ale každý si "něco" řekne...

Propojení panelů na svorku MET je zasadní prvek, který musíte dodržet. Ono totiž, když bude RT měřit Riso u této soustavy, tak by nic nezměřil. Dále je nutné ty panely pospojit mezi sebou CYA vodičem, nestačí jen napojit drát na profil. Elox jednoduše nevodí.

Plechová střecha, na té není co zkazit. Aby střecha byla jako vodič, je nutné, aby tloušťka plechu odpovídala danému rozměru, místa by musela být provařena.
Za mě kdo, má plechovou střechu s neizolovaným hromosvodem jako by neměl nic. Jakýko-li úder "prskne" a máte střechu jako cedník. Nehledě na to, že ten plech je na dřevěném krovu. Takže pouze vysokonapěťový vodič je řešení. Pojišťovna bude hledat znalce v oboru elektro (nejlépe DEHN) a nedostanete nic

[ospaly]

zajímavá diskuze, ale každý si "něco" řekne...

Dále je nutné ty panely pospojit mezi sebou CYA vodičem, nestačí jen napojit drát na profil. Elox jednoduše nevodí.

Znamená to, že musí byť každý panel samostatne pripojený na H profil?, alebo spájať panel s panelom a následne uzemniť?

[bublich]

Nešilte.Tohle mezi panel a konstrukci a poté propojit konstrukce.

https://www.fve-mp.cz/eshop/p/zemnici-podlozka-0-231