doma vyrobený měnič

[tomas]

Já vím co znamená 4kvadrantový střídač. Ten může být jak jednofázový tak 3 fázový a nevěděl jsem jaký máš v plánu.

Tak to nevím jak chceš udělat galvanické oddělení bez trafa aby jsi mohl vše jedním pólem spojit s N (PEN).

[kodl69]

Doporučuju pro HF HV střídač vytvořit samostatný vlákno, tohle je trochu zamíchání hrušek s jabkama...

[kodl69]

ještě k posměšku ohledně skin efektu na 25kHz: není to taková sranda, jak si leckdo myslí:
https://www.roboterm.cz/home/kalkulator-hloubky-vniku - 25kHz, měď, 0.41mm - potom všechny dráty tlustší než 1mm už jsou tímhle jevem ovlivněny, a drát s průřezem 50-70mm2 dokonce poměrně hodně. Hlavní problém se skin efektem není v trafu, ale v tlumivce, ta by měla být nekompromisně navinutá "vf lankem" složeným z max. lakovaných 1mm vodičů. Viz moje nedávný fotky měniče při zatížení.
Vzhledem k tomu, že mám objednaný trafo jenom s primárním vinutím (sekudár prej celkem 18 závitů) tak si na tom dál záležet, a těch 55 paralelních drátů průměru 1.2mm na délce cca 10m tou akumulátorovkou stočím dohromady a pak ručně znásilním do trafa. Určitě to bude lepší, než použít CYa 70mm2. A ano, tohle jsou průřezy zvící distribučního transformátoru pro malou vesnici

[Dagus]

Chápu dobře, že vezmeš 55x drát smaltovaný stočíš ho k sobě, slepíš a pak 18x obtočíš kolem jádra? To mi zní stejně jako těch 150dratků v lanu CYa 70mm2, jen s menší přesností.
Nebo uděláš 55 samostatných 18ti otoček z té 1.2ky a až na výstupu je spojíš? Když to teď čtu, tak je fakt, že u pulzních zdrojů jsem si všiml jakéhosi spojování vodičů s menším průřezem.
Ne že bych se do něčeho takového někdy pouštěl, jen mě to zajímalo z akademického hlediska. Zkušenost mám takřka nula, jen odebírání závitů ze sekundáru toroidu pro snížení AC napětí, ale to je proti této debatě nic. Ale ne že by mě to nebavilo číst a vidět kam až u někoho tento koníček sahá.

[kybos]

Takto může vypadat tlumivka s potlačeným skinefetem.

[Jozef51]

Toto je moj experimentalny trafak 300VA s tlmivkami 100uH material sundust a 4uH material 2.

Na obrazku su vsetky testovane toroidy. Modry a cierny sundust daval podobne a najlepsie vysledky. Zlty ring (material 26) sa prehrieval podstatne viac ako modry a cierny sundust.
Konstrukcia jedneho typu tlmiviek pre menice LF je vidiet v ponuke
https://www.aliexpress.com/item/3281938 ... 5392%23851
a na prilozenom obrazku kde je tlmivka na 210A.

Ak ma niekto vhodne pristroje (ja nemam) bolo by dobre zmerat kmitocet na ktorom pracuje PWM v EG8010. Podla nepriamych naznakov usudzujem, ze EG8010 pracuje na kmitocte kde skin efekt nie je az tak vyrazny a nie su potrebne drasticke upravy vinuti trafaka a tlmiviek. Tlmivky maju zachytit vyssie harmonicke pulzu. A skinefekt na ich vinutiach tejto cinnosti moze napomoct. A ked sa zachytia vyssie harmonicke pulzu na tlmivkach - tak trafak znesie aj klasicku konstrukciu a klasicke vinutia. Mozno:)
Takto vypada sinusovka z experimentalneho menica 300VA pri zatazi cca 70%. Menic je vyladeny tak ako najlepsie viem. Sinusovka je (snad:) temer idealna (lepsia ako som zvykol vidat v diskuziach australskych for) a bez zakmitov.

[kodl69]

EG8010 - 20khz PWM, je to v datasheetu . 210A tlumivka z číny - opět čínský koeficient, 100A bych tomu snad věřil.
S materiálem mám podobný zkušenosti, modrý toroudy jsou na tohle asi nejlepší. Ještě jsem kdysi v PJ zkoušel nějakej nf ferit, tam to fungovalo tak, že naprázdno to mělo poměrně velkou indukčnost i při pár závitech, a při větší zátěži se to přesytilo tak, že se to projevovalo pomalu jako vzduchová cívka To dagus: u lanku cya nejsou ty žíly od sebe izolovaný, tj je to vlastně jeden drát. Kdežto 50x1mm2 z lakovanýho drátu je 50x1mm2, a sin efekt funguje víceméně "pro každej drát zvlášť" - ale to je dost zjednodušený, další co to zhoršuje je proximity efect - vzájemné působení polí sousedících vodičů, magnetické pole jádra...
O skin efektu a proximity je něco třeba tady https://www.dataforth.com/catalog/pdf/t ... rrents.pdf
Technickej problém u mnohovodičovýho vinutí je to, aby se dráty střídaly, tj ne že jeden je celou dýku uprostřed vinutí a jinej celou délu na povrchu, a zároveň aby se z toho ta civka dala namotat, a zároveň aby byly všechny přibližně stejně dlouhý.... Pro první a třetí podmínku by nejlíp vyhovovalo něco jako pomlázka, kde se vodiče střídají, ale zase by se to nedalo rozumně ohnout kolem jádra...

[DanoP]

Toto http://www.pmec.cz/data/pear01_04.pdf ste pozerali?

[Jozef51]

Toto http://www.pmec.cz/data/pear01_04.pdf ste pozerali?

Dano, ten clanok poznam a koresponduje s tym co som uverejnil o tlmivkach pre LF menice. Toroidy z materialu 26 nie su velmi vhodne, sendust (alebo KOOL Mu) je vhodnejsi. Skusam seriove radenie dvoch tlmiviek sendust+vf material a zda sa, ze to funguje. Nieco podobne ma, myslim, kybos vo svojom menici.
Jedine co sa asi dost zmenilo je cena materialov. Cinania vyrabaju sendust celkom masivne a jeho cena je niekde aj na urovni mat 26.

[kodl69]

Nutně!: Potřebuji redukci konektoru1.27mm na konektor 2.54mm 30pin v jedné řadě.
Dnes mi dorazil EGS005 (eg8025) ale nic s tím nenadělám, protože to má piny 1.27 mm od sebe, což je trochu podraz. POtřebuju to nějak naroubovat do bastldesky, a pájet drátky na 30 vývodů mi nepřijde jako dobrej nápad...

[kodl69]

Dneska došla smd patice na 1.27 hřebínek pro EGS005, pomocnou ruku je potřeba hledat na konci své paže... Taky dorazilo trafo s vinutím na 230V, 7.1kVA trvale. Jenom najít chvilku a dodělat vinutí na 29V/290A... Podle JK Eltra by to mělo být cca 19 závitů, ale raděj to ověřím... Trafo váží 46kg, s vinutím na 29V to bude drobek přes 50kg... Zatím nevím, jak takový mostrum přidělám na nosnou desku měniče...

[kodl69]

Dnes byla chvilka, tak jsem nachystal 30V vinutí na trafo, je to 50x 1.28mm drát CuL, takže 50mm2...
Napřed jsem to natahal podél baráku a pak po zkoroucení akumulátorovkou pro jistotu omotal PE páskou, co je origo na trafa. Ještě to musím zabandážovat, ale páska, co mám z jk eltra je poměrně úzká a z vinutí se shrnuje do boku, to budu muset ještě nějak vymyslet. A asi bych měl ubrat jeden závit, naprázdno to dává z 226 V AC celejch 32V AC, tj teoretický minimální napětí na vstupu 45V. Když závit uberu, bude to 30.5V AC a potom to vychází na teoretický min. napětí 43V, což by snad mohlo být pro lifepo4 správně. Moje baterky sjedou při 200A tak na 51.5V, na drátech a pojistce se ztratí tak 2-3V, 2-3V na H můstku a jsem na napětí tak sotva... Pro olověný baterky by se musel ještě závit ubrat, ale to se pozná až při zátěžovejch testech...
https://photos.app.goo.gl/X3xS4dhDMYFFs2sT6
https://photos.app.goo.gl/ksuAJqPK8xuEHGVH6
Jo a teď už má to trafo přes 50kg, přidal jsem skoro 5kg mědi...

[kolin]

Zdravím,
našel jsem fotku jak vypada uvnitř malinkej Victron Phoenix 350VA. Napadlo mě ho hacknout na externí výkonovou desku, vlastní trafo a tlemivku. Součástí výkonové desky by byly budiče a nezávislé, oddělené zdroje pro ně. Měřící shunt by měl zesilovač přízpůsobený na původní citlivost Victrona. Ten by si myslel, že střídá na svých 10A a ono by to ve skutečnosti bylo 100A. Měření napětí baterky obdobně.
V podstatě by se použil jenom jako řídící karta, něco jako ty čínské EG.
Třeba kodl69 už má svojí vymazlenou H-můstkovou desku.

Také by se mi hodilo malého Victrona přebastlit na 10článek Li-Ion. Mám pěknou baterku 36V a nic se na tohle napětí nevyrábí. Šlo by o mini systém do karavanu.

[vlkazajac]

Victron nevyrába nič na 36 V, ale v Číne nájdeš všetko :

https://www.aliexpress.com/item/3294955 ... 4f58e03-10

https://www.aliexpress.com/item/1005003 ... e4f58e03-0

Hľadal som takéto meniče, môžu byť veľmi vhodné pre batérie LiIon 10S ( +/- 1S ) a aktuálne panely okolo 400 Wp, spolu s lacnými pwm regulátormi. Len si vybrať ))

[kolin]

Victron nevyrába nič na 36 V, ale v Číne nájdeš všetko :

Tyhle jsem také našel. Jeden podobný, 12V 2kW jsem se pokoušel opravit známému. Nakonec jsem to po první výměně FETů vzdal. Pouštělo to mezi G-S několik desítek voltů a to jsem si předem nezměřil, takže prásk! Zbytečná práce. Další pokusy jsem vzdal, protože co je uvnitř je odporné. Hlavně mechanicky, řemeslně. Je to mrhání materiálem.

Chtěl bych měnič s 50Hz transformátorem. Všechny čínské desky s EGxxx driverem mají hodně problémů, to už tu popisovalo hodně lidí. Nejmenší a nejlevnější je ten Victron, proto jsem se na něj díval.

[kodl69]

Tak nekupuj čínskou desku, ale udělej to podle mě. Už to jede dva roky, zatím se jenom prorazily čínský trafa z PJ (zkrat mezi primárem a sekundárem) a to všecko elektronika přestála. Mám navrženou desku na výkonovou část, řídící zatím bastlím na univerzdesce, protože pořád doufám, že někdo udělá to řízení s procesorem. "měgaměnič" ještě nemám v provozu, ale když 2 roky jede "prasobastl" tak je malá pravděpodobnost, že bude nějakej větší problém jenom v tom, že místo 6x IRF135B203 na větev bude jinak s 10x IRF135B203, navíc na pěkné desce, místo bastlu...

[jjjirikaj]

Zbezne sem nad tim premyslel, i nad tim co mi Kodl69 poslal do SZ jako zadani. Mozna by stalo za to ho napsat sem i pro ostatni.

Ja osobne pracuji jen s MCU PIC a to je v radach 16x a 18x, zatim sem nemel potrebu jit vejs. Takze se bavime o PWM ktere bude do 200kHz ale pouze s 10bit rozlisenim. Otazka je jestli by to stacilo, ci nikoliv.

Otazka je jakym smerem se vydat, jaky HW pouzit, a kolik ma kdo kapacit

Ten ST procesor se zda, ma lepsi potencial pro toto vyuziti, ma spoustu veci uz v HW podobe.

Ale PIC má přece také vše potřebné v HW podobě - zejména PWM, který ve spojení s CWG z něho udělá čtyři výstupy pro řízení MOSFETů v můstku, o možnosti měřit proud/napětí a realizovat proudovou/teplotní ochranu pomocí komparátorů ani nemluvě. Nemyslím si, že by PWM muselo být 10bitové, 8bit poskytne zkreslení pod 0,5% . Ale s frekvencí PWM nebude problém, EG8010jede na 23kHz, což dá třeba 18F46K42 s prstem v nose...

[kodl69]

pozor na to, přes změnu pwm probíhá i regulace výstupního napětí podle zatížení a změny napětí baterie, což je dohromady až 30%, který tam musí být jako rezerva. Tj když bude plný rozlišení PWM využitý pro 42V z baterky pro plnej výkon, tak najedno pro 58V z baterky naprázdno najednou o minimílně jeden bit rozlišení přijdu. PWM stačí 20-25kHz, ono spínat rychlej můstky kde sestavy mosfetů mají kapacity řádu 100nF není úplně dobrej nápad. Jediný, co vyšší kmitočet drobek ušetří, je filtrační tlumivka před trafem. Co jsem potkal LF měniče, tak fungují na těchto kmitočtech. Nemá náhodou i ta obyčejná atmega 16 bit čítače pro PWM?

[tommyk]

Mega umí 16-bit PWM, ale nedá při tomto rozlišení 25KHz, protože frekvence "plnění" čítačů je omezena frekvencí systémových hodin t.j. do 20MHz. Reálné rozlišení PWM při 25kHz bude někde kolem 8-9 bitů dle frekvence hodin a typu PWM. S tímto rozlišením a frekvencí zvládne Mega taktak generovat SPWM, ale u toho musí ještě stihnout měřit napětí a proud, přepočítávat a spouštět PID, asynchronně komunikovat přes UART, obsluhovat klávesnici a displej. IMHO tudy cesta nevede, není na to dostatek výpočetního výkonu.

[kodl69]

Jsem neřekl, že je na to artmega vhodná, jenom to byla poznámka k rozlišení PWM. Protože podle mě s tím souvidí 1.) přesnost generované sinusovky, a s tím souvisící podíl vyššíxch harmonických ve výstupním signálu (50Hz až nosná, harmonické nosné jsou jiná válka) a taky přesnost regulace výstupního napětí. Tj 10 bit rozlišení PWM mi dává tepreticky 1024 hodnot, a tím regulaci výstupního napětí po 0.22V, ale je otázka, jak se zaokrouhlí ty hodnoty z tabulky SPWM po násobení koeficientem odpovídajícím potřebnému výstupnímu napětí, a tím jak vlastně bude "zubatá " ta výsledná sinusovka.