střídač pro AMORF panely

[ootttii]

Ahoj, mám 6xamorf panel GS solar:
Pm 55W
Voc 86V
Isc 1,01A
Vm 67V
Im0,82A
A potřebuji k tomu střídač, který bych mohl vysvorkovat do sítě-žádné baterie nemám, jen potřebuji převést výkon DC na AC a poslat to do sítě. Měl jsem pro to rezervovaný starší Fronius, ale na jejich konfigurátoru je napsáno, že to pro amorf. nejde použít. S amorfem nemám žádné zkušenosti. Moc prosím, mohl by mi někdo poradit jaké střídače se k tomu používají (ideálně ne moc drahé )?
Díky Ondra

[martin2190]

Ahoj, mám 6xamorf panel GS solar:
Pm 55W
Voc 86V
Isc 1,01A
Vm 67V
Im0,82A
A potřebuji k tomu střídač, který bych mohl vysvorkovat do sítě-žádné baterie nemám, jen potřebuji převést výkon DC na AC a poslat to do sítě. Měl jsem pro to rezervovaný starší Fronius, ale na jejich konfigurátoru je napsáno, že to pro amorf. nejde použít. S amorfem nemám žádné zkušenosti. Moc prosím, mohl by mi někdo poradit jaké střídače se k tomu používají (ideálně ne moc drahé )?
Díky Ondra

pripoj to tam bude to fungovat

[kodl69]

do 30kKč žádné. A i tak nedokážeš zajistit to, že nebude žádný přetok do sítě. Distribuční společnosti po tom v poslední době celkem jdou. Tenhle výkon panelů je celkem k ničemu, kdybys jich měl cca 40, tak tím dokážeš třeba ohřívat vodu v boileru, ale to stejný udělá 7ks monokrystalů s rozměrem 1x1.6m
Tyhle panely tak možná dát všechny paralelně a připojit na makeskyblue regulátor dobíjení a dobíjet tím nějakou baterku, ale ani to se moc neoplatí, makeskyblue stojí 2kKč, za ty prachy mám 250Wp panel a 24V baterku nabíjím přes pwm regulátor za 7USD...

[lubos]

Dobrý večer. Pokud máte možnost přetoků, doporučuji použít pro amorfní panely střídače on grid Kaco, nebo nějaký střídač s transformátorem. Provozuji střídač Kaco powador 4500xi bez uzemnění jednoho polu již 11let, a plná spokojenost. Kolega měl panely Kaneka 105 HB připojené na Axperta rovněž bez uzemnění jednoho polu 6 let, a taky bez problému. Přešel na polykrystalické panely, a amorfy provozuje přes mppt regulátor.
Záleží na výrobci panelů, zda uvádí potřebu uzemnění jednoho polu .
Další možnost máte připojit panely na regulátor a nabíjet baterie.
Přeji mnoho slunečných dnů.

[ootttii]

kodl69: mám 12kwp v mono/poly krystalu, mám to oficiálně, takže mne přetoky netrápí, ikdyž s mou spotřebou stejně žádný nemám. Těch 6 amorfů jsem si zobl na test, abych do toho nenasypal moc peněz, a až pak jsem přišel na to, že to nebude tak easy jako ty zbylý druhy... (a dobře jsem udělal )
martin2190: pls máš to nějak odzkoušený? Ten starší Fronius už je ve věčných lovištích, teď mám u sebe úplně nový 1f 3.6kw Fronius hrozně nerad bych ho odepsal, jen na takovýto pokusy. V tom konfigurátoru se píše, že amorfy by měly být uzemněný...

[martin2190]

kodl69: mám 12kwp v mono/poly krystalu, mám to oficiálně, takže mne přetoky netrápí, ikdyž s mou spotřebou stejně žádný nemám. Těch 6 amorfů jsem si zobl na test, abych do toho nenasypal moc peněz, a až pak jsem přišel na to, že to nebude tak easy jako ty zbylý druhy... (a dobře jsem udělal )
martin2190: pls máš to nějak odzkoušený? Ten starší Fronius už je ve věčných lovištích, teď mám u sebe úplně nový 1f 3.6kw Fronius hrozně nerad bych ho odepsal, jen na takovýto pokusy. V tom konfigurátoru se píše, že amorfy by měly být uzemněný...

..kostal piko na nich jede , sma taky , froniuse sem nezkousel ten nemem predpokladam ze je jedno o jakeho vyrobce se jedna, uzemnovat to neni mozny bo to meri izolacni stav

[ootttii]

Pokud bude někdo řešit podobný problém, tak přináším odpověď.
Pospojoval jsem těch 6 amorfů do jednoho stringu a připojil na Fronius a jede to bez uzemnění panelů.
Jen mne teda dost překvapil výkon. Teoreticky by to mělo být 330W. Nejprve jsem to zkusmo zapojil na zemi ve stínu a dávalo to cca 29W pár hodin přes poledne a pak se střídač vypl s chybou: nedostatečný DC výkon (na voltmetru ale bylo napětí stringu dostatečné a ty panely jsou nepoužité). Nyní jsem to dal na jižní stranu se sklonem 45o a to už dává i přes 220W na slunci s částečným zastíněním(dopoledne), jakmile zajde slunce, tak to padne třeba na 49W.
Ale z toho, co jsem o tom četl (rozptýlené světlo...), jsem myslel, že to zapojím, ráno to postupně naběhne a do večera to pojede +-konstantně bez ohledu na slunce, ale v praxi je to na slunce stejně citlivé jako např. polykrystal.
martin2190:dík, dodal jsi mi odvahu
lubos:dát kilo za střídač jen na test, na to nemám , jen se zeptám, nemohl bys nasdílet nějaký grafický/datový výstup z tvé FVE ve slunečném/zamračeném dni? Moc by mne zajímalo, jestli je to závada u mne (panel/střídač) nebo to fakt funguje takto závisle na slunci? Předem dík, budeš-li chtít můžu ukázat výstupy z poly/monokrystalu ve stejném dnu pro srovnání.

[diablo007]

Nesmíš věřit všemu co se píše to tvrzení o amorfech že zpracovávají lépe rozptýlené světlo je hodně profláknuté ale tady to zatím nikdo reálně nepotvrdil. Takže tak

[huron]

Pospojoval jsem těch 6 amorfů do jednoho stringu a připojil na Fronius a jede to bez uzemnění panelů.

Taky jsem koukal po secondhand amorfech kvůli jejich ceně. V té době, když jsem to študoval, nikdo netvrdil, že to nepojede, ale že z důvodu jejich konstrukce jsou mnohem náchylnější na PID degradaci (než klasické krystalické) a jediný účinný způsob, jak jí zabránit je právě uzemnění. Myslím, že výrobci beztransformátorových střídačů jsou si toho vědomi a amorfy vylučují z doporučené kombinace, protože prostě předpokládají, že lidi budou amorfy zemnit. To je ale teorie, je vidět, že tu jsou lidi, co to provozují neuzemněné pomalu desítky let a pokles účinnosti pravděpodobně nesledují (viz. lubos).

[mopadzi]

mám amorfy. Škoda vyhozených peněz za konstrukci navíc...

[lubomirz]

dneskaj uz je konstrukcia drahsia nez panel samotny, to je pravda...


>> z důvodu jejich konstrukce jsou mnohem náchylnější na PID degradaci (než klasické krystalické) a jediný účinný
>> způsob jak jí zabránit je právě uzemnění. Myslím, že výrobci beztransformátorových střídačů jsou si toho vědomi
>> a amorfy vylučují z doporučené kombinace, protože prostě předpokládají, že lidi budou amorfy zemnit.

ne, toto je zase len preflaknute tvrdenie. PID degradacia je v amorfoch primarne sposobena konstrukciou toho ich "filmu", a to specialne v prvych a druhych generaciach cize ~10 rokov starych. Takisto aj mono/poly panely vzdy pri uvedeni do zivota padnu na vykone najviac, potom sa ustabilizuju. Proste technologicky zabeh...

[ootttii]

Tak pokud to není problém jen u mne, tak to nechápu, proč to někdo instaluje. 6m profilu stojí skoro 1000czk+chyty panelů a háky, víc práce..., váha také bude na 1kwp vyšší, potřebná plocha je taky řádově jinde....
To bych radši dal část panelů na východ, část na západ(radši starší polykrystal)+střídač se dvěma trackery a je vymalováno...

[youda]

Proč to někdo instaluje?

• Protože spousta lidí skočí na ten nesmysl o vyšší výrobě z difuzního světla.
• Protože někomu se líbí jednobarevný bezrámový design.
• Protože starší amorfy občas vyplavou na bazarech za 100Kč, případně za odvoz.

Co se týče střídačů, platí co tu bylo psáno:
U amorfů se implicitně předpokládá uzemnění jednoho z pólů PV pole, kvůli omezení PID degradace. Z toho důvodu je potřeba použít střídač, jehož konstrukce nemá s uzemněním PV pole problém. Takže typicky transformátorový. Výrobci střídačů to moc dobře ví a proto v technických listech píšou, jestli lze některý pól PV vstupu uzemnit či nikoliv. Často právě hned vedle věty o tom, jaký typ panelů střídač podporuje. U Froniusu je pro amorfy vhodný například Fronius Galvo.

Na druhou stranu, pokud se člověk rozhodne žádný z pólů PV pole neuzemňovat, pak může amorfy připojit k jakémukoliv střídači či reglu, klidně i k Axpertu. Fungovat to bude úplně normálně. Problémy bývají jen s příliš velkým napěťovým rozsahem, který tento typ panelů generuje v závislosti na okolní teplotě.

Co se týče PID, ano, riziko je v takovém případě vyšší, ale nedělal bych si starosti. PID se totiž projevuje zejména u stringů s vysokým napětím, třeba 900V DC. Tudíž u samodomo instalací s jedním či dvěma panely v sérii to v praxi funguje tak, že majitel panely sundá a hodí do šrotu dřív, než se nějaká degradace vůbec stihne projevit.

Pro naše použití nemají amorfy téměř žádné výhody. Ona vyšší výroba z difuzního světla se ukázala jako lichá, obzvláště poté, co se přepočítá na obsazenou plochu v m2, která je u těchto panelů 2x-4x větší, než u Mono/Poly.

Jednu praktickou výhodu však amorfy mají a to díky své konstrukci: Pokud na amorfní panel dopadne stín větví, sloupů, ptačí kus a podobně, tak výkon klesá přímo úměrně velikosti zasažené plochy. Naopak Mono/Poly reagují velmi drasticky a to kvůli tomu, že jejich články jsou čtverce spojené do série. Pokud tedy na Mono/Poly dopadne stín od větve stromu, tak sice zafungují interní bypass diody, ale jakmile větev překryje celou šířku nebo diagonálu Mono/Poly, tak panel odpadne celý.

Na lesní chatu utopenou mezi stromy, kde je po celý rok stínohra větví, a na střeše spadané listí, tedy amorfy stále mohou být vhodná volba. Zázraky však čekat nelze. Pro normální barák uprostřed zástavby, je lepší Mono/Poly. Pokud občas hrozí stín od stožáru nebo komína, pak dávají smysl half-cuty. Jako poslední možnost optimizery nebo mikroinvertory, například Tigo, SolarEdge, Enphase.

[lwq]

Mam 12ks GS55 panelu jako strechu pergoly co ma sklon strechy 8st. Ty "klasicke" gridfree grid-tie menice s tim funguji spolehlive roky, vim to od puvodniho majitele panelu. Mono/poly panely mi na te pergole udelaji strechu se stejnou ucinnostI/vykonem jako ty amorfy? Neboli - jaky je vliv nastaveni panelu ruzneho typu v ruznem uhlu vuci slunci? Azimut 179st, tedy cisty jih. Diky.

[lubomirz]

vies si to nechat namodelovat tutok : https://re.jrc.ec.europa.eu/pvgis/apps4/pvest.php
je to postavene na realnych datach, ma to obrovsku vypovednu hodnotu

[ootttii]

Já mám asi 2 roky poly na cca 15st. střeše na J. Samozřejmě výkon nebude jako když by to bylo 45st., ale není to žádná tragédie (to ten link od lubomirza určo namodeluje dobře). Tam je problém hlavně se sněhem v zimě (často sleduju počasí a když je přízniví výhled, tak to místo posilovny jdu odházet), teď na podzim tam občas přistane listí a nejhorší je, když se v létě práší, to tam je za pár dnů vidět hliněný film. Z většího sklonu se to dřív opláchne. Hrál jsem si s tím v létě a rozdíl před a po ostříknutí hadicí byl dopoledne asi 120W při 2,4kWp FVE na slunci...
Ikdyž 8st. už je docela málo a třeba teď, kdy je slunce hodně nízko, to asi žádná hitparáda nebude, ale zase to plní funkci střechy, takže bych to bral opačně. Že ti střecha vyrábí elektriku
Jen by mne zajímalo, jak si k sobě pospojoval ty panely. Tos to slepil silikonem nebo kolem každého panelu voda protíká?