LiFeYPO4 akumulátory

[vata]

Zdravím, začínám rovnou na 200Ah - nahrazuju rok jeté a dosluhující 500Ah olovo. Menší kapacita mi momentálně nedává smysl. Časem rozšířím. Dobře, nastavit tedy širší hysterezi, není třeba nic chytřejšího. Díky.

[Pan Taum]

Za sebe, pokud bych chtěl 12V 200Ah, tak bych to sestavil z 8x 3,2V 100Ah vždy dva články paralelně, poté do serie. 100Ah článek je nejpoužívanější, nejdostupnější a nejosvědčenější velikost a do budoucna je 100% jistota, že zůstane rozměrově stejný. 200Ah článek za posledních pár let vystřídal asi 3! formy (velikosti) obalu a není jisté, jestli v budoucnu bude k dostání současná varianta. Taky cenově - 12500 vs. 25 000 při každém rozšíření.

Předpokládám, že víš, že rozšiřovat lze jen o články se stejnou nominální kapacitou.

pročti si tohle vlákno http://www.cruisersforum.com/forums/f14 ... 069-4.html

po pár upgradech to muže vypadat takto 12V 400Ah na loď v porovnání s olovem (když to dotyčný fotil, měl tam zatím špatně propojky, překreslil jsem to)

[vata]

Předpokládám, že víš, že rozšiřovat lze jen o články se stejnou nominální kapacitou.

Tohle je dost nový výklad
Neplatí tohle? https://forum.mypower.cz/viewtopic.php? ... %9B#p12778
či tohle? https://forum.mypower.cz/viewtopic.php? ... 4%9B#p1626

[Pan Taum]

To jsou vlákna o sračkách = zapouzdřených 12V bateriích bez přístupu k jednotlivým článkům nevhodných pro fve. To je taky jeden z důvodů 2-4 leté životnosti olova. Ty chceš mít lihium a tam jsou trošku odlišná pravidla pro životnost 10+ let.

[vlkazajac]

No jo, tak to pak je LiFe jen o něco málo dražší než kvalitnější olovo. Jen kdyby nebylo těch tanečků okolo inicializačního nabíjení a okolo balancování Každopádně, příští baterky budou už patrně lithiové.

... a možno niekedy lítio-sírové ( sýrové asi nie
Pripájam link na článok a graf. Zatiaľ je asi predčasné zakladať tu nové vlákno Li-S.
http://www.elektronovinky.cz/technologi ... e-k-vyrobe

li-s2.png (68.93 KiB) Zobrazeno 2107 x

[honzaL]

Už to tady bylo dříve. Pokud vím tak je to cenově držší na Wh než LiFePo a hlavní výhoda tj. hmotnost nás tak netíží.
Taky vidím jako problém poměrně vyšší rozsah napětí, ve kterém bude soustava článků pracovat.
Uvidíme až je uvidíme. Číňani už dva roky říkají, že budou za rok.

[vata]

Zdravím, další příspěvek ke vztahu napětí a kapacity u LiFeYPO4: dneska mi z mých dat vypadl zajímavý graf:

usoc.gif

(8.85 KiB) Staženo 1786 x

Jde o data z reálného provozu, přičemž SOC se počítá někdy od června. Do grafu jsou započítána pouze data s velmi malými bateriovými proudy (< C/50). Spodní hranice SOC0 -> 12,5V (cca 3.1 na článek) je daná mým nastavením VALCu, není to samozřejmě úplně vybito.
Ty kudrliny na grafu jsou způsobeny průběžnými rekalibracemi SOC počítadla během provozu a změnou nastavení absorpčního napětí na regulátoru, nicméně to hlavní sdělení je, že u life skutečně kapacitu jen podle napětí odvozovat nelze. Už jsme to sice věděli, ale tady to máme zelené na bílém

[abrams]

Zdravím ,

pěkný LiFe si holt žije jinak než volovo .
Pro měření používám PowerLog , ale má trochu problém s přesností ... po cca čtyřech měsících (v létě) mi při nabité hlásil místo 460Ah 540Ah .

Elektronům zdar

[Harry]

že u life skutečně kapacitu jen podle napětí odvozovat nelze. Už jsme to sice věděli, ale tady to máme zelené na bílém

A proč ne? Mě přijde, že na grafu je závislost SOC na napětí celkem pěkně vidět. Tedy až na ten stav, kdy je plně nabito 90proc a více...) Nebo to chápu nějak špatně?

[vata]

Vtip je v tom, že naživo by jste musel hlídat chvilky, kdy není baterie pod zátěží a je zrovna zataženo, aby jste to mohl takhle vysledovat, a i tak se bavíme o okně nějakých 100mV / čl na většinu kapacity. Taky mezi 30 až 60 SOC se napětí prakticky nemění.

[matej]

U BSP-500 jsme dělali (ještě před vydáním nového FW) takový pokus že jsme mu snížili napětí baterky 3x křemíkovýma diodama, takže viděl o 1,8V míň než bylo skutečně na baterce (detailní grafy možná dodám v průběhu pár dnů) Fungovalo to řekl bych uspokojivě, ale tohle počítání Ah co je teď je mnohem přesnější.

[honzaL]

..... nicméně to hlavní sdělení je, že u life skutečně kapacitu jen podle napětí odvozovat nelze. .....

Dovolím si tvrdit, že podle napětí a proudu (+ nebo i -) a "ustáleném stavu" = proud se asi 30 min nemění se kapacita dá určit velmi přesně. Dala by se tam zohlednit i dynamika typu skoková změna proudu (je to v podstatě jednokapacitní člen), ale to je již vyšší dívčí na kterou bohužel není čas. Pracuji na rozboru a simulátoru a zkusím později prezentovat výsledky.

[vata]

Chtěla jsem říct - v praxi odvozovat nelze. Závislost napětí na kapacitě a aktuálním proudu je velmi zřetelná, akorát mi nepřipadlo účelné takový graf do dohledového systému dávat (právě kvůli třem dimenzím)- pro začátek mi přehlednější přišel právě vztah napětí / kapacity při malém proudu. Jisté je, že velké databáze svádějí k hraní, akorát je dost pracné
Pointa měla být v tom, že bilanční měření proudu je nejjednodušší a velmi přesná metoda jak k SOC dospět.

[honzaL]

Dá se dobře počítat relativní nárůst nebo úbytek, ale přece jenom absolutní hodnota s určitou nepřesností měření způsobí po určitém čase nějakou odchylku. Příklad máme třeba právě při použití Cellogu 8S, kdy poslední 2 články jsou zatíženy asi o 6 mA méně a to mi za několik měsíců dělá docela velký rozdíl v SOC. Podle mých měření je to třeba i 60 Wh (měřeno na balancéru při srovnávání článku) což je u 200Ah článku téměř 10%. Měření proudu s chybou 6mA považuji za docela dobré, ale zjevně může vést až k 10% chybě.

[burda]

Chtěla jsem říct - v praxi odvozovat nelze. Závislost napětí na kapacitě a aktuálním proudu je velmi zřetelná, akorát mi nepřipadlo účelné takový graf do dohledového systému dávat (právě kvůli třem dimenzím)- pro začátek mi přehlednější přišel právě vztah napětí / kapacity při malém proudu. Jisté je, že velké databáze svádějí k hraní, akorát je dost pracné
Pointa měla být v tom, že bilanční měření proudu je nejjednodušší a velmi přesná metoda jak k SOC dospět.

Mám si z toho vzít jako závěr, že většina regulátorů (třeba tedy i můj Epsolar) které ukončují nabíjení podle napětí by
se měla vyhodit a hlídat nabílení LiFePo4 akumulátorů jiným reulátorem (nebo externě)? Chystám se přejít z olova
a koukám, že to nebude až tak snadné;)

[abrams]

Zdravím ,

kdepak Burdo , diskuje se o postupech měření zbívající kapacity LiFe v závislosti na napětí , nikoli jiný systém řízení nabíjení . Nebo-li , kolik je ještě el. v LiFe a jak dlouho to vydrží .

Lze-li v reglu upravovat nabíjecí napětí , je takový regl pro LiFe použitelný .

Elektronům zdar

[honzaL]

V praxi doporučuji jediné a to je hlídat horní i dolní napětí baterií. Horní sice hlídá MPPT regulátor a dolní zase měnič, ale cena baterií je tak vysoká, že se vyplatí mít ještě pojistku, kdyby některá komponenta selhala (a o tom tady na fóru už zmínky byly). Jisté hlídání zvládne i Cellog 8S, ale tomu moc nevěřím. Je dobré hlídat i jednotlivé články, ale lze to nahradit pravidelným balancováním, aby byla naděje, že jsou všechny stejně srovnané.

[burda]

Zdravím ,

kdepak Burdo , diskuje se o postupech měření zbívající kapacity LiFe v závislosti na napětí , nikoli jiný systém řízení nabíjení . Nebo-li , kolik je ještě el. v LiFe a jak dlouho to vydrží .

Lze-li v reglu upravovat nabíjecí napětí , je takový regl pro LiFe použitelný .

Elektronům zdar

JJ, díky, já to tak chápal, že regl odstaví dle napětí korektně, ale pravdou je že je to o hlídání horní meze a chce to i pojistit sekundárním systémem. Samozřejmě display regulátoru v tomhle případě bude jako úroveň nabití zobrazovat blbosti...

[i4wifi a.s.]

V praxi doporučuji jediné a to je hlídat horní i dolní napětí baterií. Horní sice hlídá MPPT regulátor a dolní zase měnič, ale cena baterií je tak vysoká, že se vyplatí mít ještě pojistku, kdyby některá komponenta selhala (a o tom tady na fóru už zmínky byly). Jisté hlídání zvládne i Cellog 8S, ale tomu moc nevěřím. Je dobré hlídat i jednotlivé články, ale lze to nahradit pravidelným balancováním, aby byla naděje, že jsou všechny stejně srovnané.

Zde je článek (anglicky), který popisuje proč je dobré mít několika-stupňovou ochranu u LiFePO4 baterií:
http://gwl-power.tumblr.com/post/721670 ... ng-the-bms

[dracekvo]

Ahoj, zrovna toto léto jsem chtěl přecházet na LiFe, a koukám na ev-power jsou dostupné jen wina 50Ah, u kterých zrovna cena není nic moc. U Winston sou dostupnosti až někde v létě.
Jaký je vůbec rozdíl mezi Winston a Wina? Wina jsou dražší, můžou být také kvalitnější?
Wina tu mám 4x 36Ah a 4x50Ah na pokusy z výprodeje i4wifi. Ale bohužel je nemám s čím porovnat, používám je jako trakční přenosný akumulátor. Že bych dokoupil 12 ks těch dostupných 50Ah a měl z toho 200Ah.