FVE 19,95 kWp bez kompromisů - Dolní Posázaví

[shuty]

800Ah/51.2V baterka z článků z EVbaterry.cz je 8x16=128ksx2100=269 000Kč

to je udajne cena BEZ DPH!!! Aspon podla toho co sa pisalo v inom temate.
kazdopadne som im tam pisal email par dni dozadu a zatial bez odpovedi...

[Kobra23]

Podle Kniška.eu jsem dělal zemnění základů a základové desky. Tam mám přesně tu Faradayouvu klec ze svařených kari sítí, na tom v rastru 5x5 metrů ještě zemnící pásek 30x4mm provařená každý 1 metr s tou karisítí, zemnící pásek 30x4mm v základových pásech, kulatina pr.12mm s poplastovanáým povrchem vytažená ze zakladových pásů nad zem po obvodu domu co 10 metrů atd.

Namodeloval jsem všechny střechy domu kde se teď v 1. etapě dají instalovat panely. 2. etapu zatím neřeším = střecha dílny + letní kuchyně + 70 metrový plot jížním směrem.

Na azimutu 270°je vysoký smrk a lípa. V letě nestíní, ale zbytek roku ano. Jakým směrem se ubírat při orientaci panelů a jaký na které straně zvolit sklon? Předpokládám, že na těch rovných střechách, by byly panely na ležato. Připomínám, že sedlová střecha má sklon 25°.

[youda]

Není vyřešené:
- výběr panelů a jejich výkon
- stringování panelů s ohledem na Studer VS a Studer XTH
- s ohledem na stringovaní typ kabelů, pojistky,
- typ a množství Studer VS
- typ a množství Studer XTH
- typ a množství baterií
a další drobnosti.

Momentálně není jasné, jaké panely použít. Jako laik nechápu, proč je špatně tam dát panel 350 Wp za cca 4000,- a měl bych tam dávat 310 kWp za 3000,- Kč. Proč tam nedat ten vyšší výkon? Vždyť to tam dávám na cca 25 let a každý Wp navíc je přece k dobru, ne?

Výběr panelů a jejich výkon
Ohledně panelů skutečně platí, že čím více Wp, tím víc Adidas. Bohužel, podobně jako je tomu u CPU je zde určitá nelinearita, kdy cena těch nejlepších panelů roste raketově - viz cena SunPower Maxeon3, kdy jeden 400Wp modul stojí 11tis Kč. Jako jeden z nejlepších hodnotím tento panel proto, že výkon 400Wp má při své výšce 1690mm.

Zároveň bych se osobně vyvaroval použití 2m panelů. Dělá se s tím fakt blbje a veškerá úspora na montážním materiálu je fuč, pokud se při montáži "povede" rozbít i jen jediný panel. Navíc, při přepočtu Wp/m2 nejsou 2m panely nějak výrazně lepší, než klasické 1.6m.

Takže pokud sem Ota nedá odkaz na ty levné panely s cenou cca 4Kč/Wp, tak bych volil klasický rozměr 1.6m.
Například: AS-6M30, 320Wp za cenu 2622Kč vč. DPH při paletovém prodeji. Na paletě je ideálních 30ks a doprava je zdarma. Cena pak vychází na 8.2Kč/Wp včetně DPH i dopravy. Dvě palety budou mít výkon 19.2kWp a cenu 157 320 Kč vč DPH i dopravy.
https://eshopelektronika.cz/detail/foto ... mono-cerne
Pmax=320W
Vmppt = 33.2V
Voc=40.4V
Isc=10.06A
Teplotní koeficient Voc je -0.29%/°C od teploty 45°C.
http://www.weamerisolar.com/d/file/engl ... bb39d2.pdf

Stringování panelů s ohledem na Studer VS a Studer XTH
Pokud by se tyto panely měly kombinovat s MPPT Studer VS-120, s jeho dvěma vstupy, pak je třeba zohlednit limity:
Pmax = 2x 3500W
Imax = 13A
Umax = 600V
Recommended MPPT Voltage = 250-500V
https://www.studer-innotec.com/media/do ... 120_en.pdf

Dejme tomu, že teploty v ČR můžou spadnout až na -20°C, což činí rozdíl 65°C oproti nominálu, tedy 65*0.29%=19%. Napětí na prázdno nám tak může stoupnout až o 19% a na to je třeba myslet při spojování panelů do série tak, aby nebylo překročeno Umax daného MPPT reglu, (u Studer VS-120 tedy 600V per vstup).

Spojíme-li do série 10ks panelů, vyjde nám:
Voc = 10 x 40.4V = 404V
Voc@-20°C = 404V *119% = 481V (jsme tedy v pohodě v limitu 600V)
Vmppt = 10x33.2V = 332V (jsme tedy v pohodě v doporučeném MPPT rozsahu 250-500V).
Pmppt = 10x 320W = 3200W (jsme v limitu 3500W per MPPT vstup).
Jelikož si pamatuji, že na střechu lze umístit maximálně 57 panelů v organizaci 3x19, tak bych pořídil 3x MPPT Studer VS-120 a zapojil to jako tři stringy po deseti panelech a tři stringy po devíti panelech. V obou případech budou dodrženy mezní napěťové hodnoty i doporučené napěťového hodnoty pro práci MPPT. Pokud by se na střechu dalo nacpat celých 60 panelů, bylo by to ještě lepší: 6 stringů, každý po 10ti panelech.

Zapojení stringů má vliv pouze na MPPT, nikoliv na zapojení a počet měničů (Studer XTH).

S ohledem na stringovaní typ kabelů, pojistky
Kabely použít solární 6mm2. Proudově stačí bohatě, navíc perfektně těsní v konektorech MC4 a jsou od výroby odolné proti UV záření. Také do dutinek a svorkovnic přepěťovek se tento kabel vleze krásně.
Cena cca 22Kč/m včetně DPH.
https://www.dek.cz/produkty/vypis/3258-kabely

Každý string jistit dvěma pojistkovými odpínači (plus i mínus). Například Noark Ex9FP, který je až do 1000V a montuje se na DIN lištu.
https://www.elima.cz/obchod/101766-ex9f ... 21115.html

Do každého odpínače nacpat válcovou pojistku 10x38, ideálně 12A, což vyhoví specifikacím Isc i maximální povolené hodnoty pojistky dle specsheetu panelu: https://www.elima.cz/obchod/oez40753-pv ... 16730.html
Když nebudou pojistky 10x38 12A, dal bych 16A. Ve specsheetu je sice psáno dávat pojistku max 15A, ale 15A pojistka se dost blbje shání.

Před pojistky ještě zařadit pro každý string přepěťovou ochranu, například Citel DS50PVS-500. Tento konkrétní typ odpovídá jak napětí z panelů, tak napětí pro MPPT vstupy.
http://shop.mypower.cz/svodic-prepeti-c ... s-500-2926
https://citel.fr/serverFile/getPdfFile/2190543



PS:
Je-li oněch 320Wp málo, pak je zajímavý ještě panel S3U-360P, 360Wp za cenu 3480Kč vč. DPH při paletovém prodeji. Na paletě 30Ks.Cena vychází těsně pod 10Kč/Wp včetně DPH. Dvě palety budou mít výkon 21.6kWp a cenu 208 800 Kč vč DPH + cena dopravy. Bohužel, tento panel už má výšku 2m.
https://www.getrading.eu/fvpanely/palet ... -wp-p.html

[hurvayz]

Ja teda problem v montazi o 40cm delsim panelu nevidim, i tech par kg navic je v poho.Hodim ho na hrb a lezu na strechu. Neni to zas takovy rozdil, metr by byl horsi. Ale kazdy to vidi svyma ocima.

[youda]

Typ a množství Studer XTH

Ačkoliv většinou jsem zastáncem 1f FVE, která má pro nás malo-solárníky spoustu výhod, tak v této konkrétní instalaci opravdu nemá smysl nic jiného, než postavit to jako 3f. Úplně správně by to mělo být uděláno jako 10kWp 3f hybridní FVE s přifázováním k DS a smlouvou o výkupu přebytků (přetoků). Jelikož jsem však vlákno přečetl od začátku, chápu důvody, proč se zde touto cestou jít nechce.

Předchozí návrhy ve vlákně, řešit tuto FVE jako jeden velký 3f hybridní měnič, nemají smysl zejména z těchto důvodů:

• 3f hybridy prodávané v ČR končí na výkonu 3x3.3kW (po silnějších není poptávka)
• valná většina 3f hybridů nemá možnost škálování více měničů do jednoho silného systému

Prostě použití 3f-all-in-one hybrida by přineslo jen komplikace a omezení. Jeho jedinou výhodou by byla možnost použití high-voltage baterek a tedy snížení proudů na DC straně.

Tahle FVE prostě prostě potřebuje poskládat z více samostatných měničů a její AC výkon musí být možné postupně škálovat přidáním dalších měničů. Ideálně bez potřeby rozdělení měničů na samostatné okruhy. Jinými slovy, chce to měniče s podporou 3f i paralelního provozu zároveň. Z mě známých strojů toto splňují:

• Studer
• Victron
• Axpert

Pokud bychom stavěli ze Studera, pak bych i já volil XTH, rovnou 8000VA. Tyto měniče lze spojit max tři do jedné fáze, umí také vytvořit 3f systém.

Hned na začátku by to tedy vypadalo jako 3x 8kVA:

Ideálně to celé udělat v tom továrním provedení, jak to Studer umí dodat:

Po čase by se posílila nejvytíženější fáze:

Teprve v případě totálního kolapsu světa by se upgradovalo na maximální možný systém:

Výhodou je, že:

• Všechny měniče sdílejí jednu společnou baterii.
• Fáze lze osadit asymetricky.
• Lze instalovat rozdílný výkon v MPPT/Panelech a v měničích.

Co se týče přetoků, toto spolehlivě opravdu vyřešit nelze. Pokud chce mít člověk 100% jistotu, existují vlastně jenom tři cesty:

• 1) Přifázovaná FVE se smlouvou.
  2) Ostrovní provoz s přepnutím na DS v případě poklesu SoC pod stanovenou úroveň.
  3) Ostrovní provoz s AC-DC dobíjením v případě poklesu SoC pod stanovenou úroveň.

V tomto případě bych osobně začal v režimu č.2, tedy ostrovní provoz s občasným automatickým bypassem v Prosinci. Po nějaké době, až se rozchodí komunikace s Loxone, bych k tomu přidal samostatnou AC-DC nabíječku na 48V. Před nabíječkou by byl stykač, který by Loxone zaplo/vyplo na základě SoC a aktuální výroby z panelů. Defacto by tak celý barák mohl stále jet na panely a baterky a jen v případě velkého průseru by se takto automaticky dobilo ze sítě. Vzhledem k tomu, že topit se bude na pelety a to žravé jezírko má spotřebu hlavně v létě, by to v tomto baráku mohlo fungovat úplně bez problémů. Budou-li dostatečně velké baterky (budou), pak není problém ani s odlehčením při odepnutí velké zátěže. Bez připojení k DS tu špičku měniče nacpou právě do baterek.

[youda]

Typ a množství baterií

Je skutečně pravda, že pro tyto výkony (+20kW AC) už by se více hodila high-voltage baterka, neboť při 50V DC tam poteče asi tak 500A. Na druhou stranu, HV AKU má taky svoje úskalí:

• Balancování 200ks článků v sérii není zrovna snadná věc.
• Každé rozšíření HV AKU stojí bambilion, přidávat po malých krocích se u HV nedá.
• Kompatibilní s HV AKU jsou zrovna ty měniče, které neumí paralelní provoz.

Takže bych prostě zamáčknul slzu a zůstal u 48V AKU i s jeho tlustými přívodními kabely a masivními pojistkovými odpínači.

Pro určitý typ lidí skládačka opravdu nedává smysl, důvody jsem na fóru detailně rozepisoval už nejméně 3x.
Takže bych se mrknul do příručky od Studera, s čím je datově kompatibilní a poptal pár různých značek továrních výrobků. Mě sice kdysi vyšel nejlépe Pylontech, ale není třeba se omezovat, existují i další výrobci, jako třeba BMZ, BYD atd.

Důležitá je nejen dobrá cena za kWh, ale také to, aby se baterky daly postupně přidávat a nebyl později problém je v ČR sehnat. Pokud by to měl být Pylontech, tak v této kapacitě už rozhodně US3000, ať je co nejméně spojů a hluchého prostoru. Jak US3000 tak US2000 se dají paralelně spojovat do počtu 8ks a z hlediska datové komunikace se budou tvářit jako jedna velká baterka. V některých datasheetech US3000 je uvedeno 12ks, ale to je špatně. Prakticky jsem to ověřil a více než 8ks US3000 datově spojit nelze.

Je-li potřeba připojit více než 8ks, pak se to dělá tak, že silové vedení jde paralelně, zatímco datové kabely se spojí do daisy-chain pro každých 8ks baterek a tyhle osmice se přivedou k centrální jednotce "LV HUB". Škálovat lze tedy do aleluja, viz obr:

Já osobně bych cílil na to, aby kapacita baterek byla minimálně 2x větší, než AC výkon měničů, takže zde cca 50kWh. I zde platí, že čím víc baterek, tím víc Adidas, ale v reálu je to tak, že v létě jsou baterky furt plné (bez ohledu na jejich velikost) a v Prosinci furt prázdné (opět bez ohledu na velikost). Takže místo budování "Sázavského lithiového dolu" bych prostě v zimě občas dobil z DS.

Co se týče dodatečného přidávání panelů, tam s baterkou není až takový problém - dodatečné panely se přidávají hlavně kvůli zimním měsícům, takže na MPPT reglech by šlo omezit maximální nabíjecí proud podle kapacity baterek, i kdyby panelů bylo nakonec 100kWp. U nepřifázovaných měničů ale omezení vybíjecího proudu dost dobře realizovat nejde, takže tam je potřeba dát si pozor.

Jediná možná alternativa mimo Lithia by opravdu byla Vanadium-Redoxová nebo jiná průtočná baterka, jak již tu bylo psáno. Takže zCell, RedFlow, CellCube. Přesto bych asi nejprve začal lithiem, protože průtočné "baterky" obsahují víc trubek a čerpadel, než drátů a rozhodně to není komponenta vhodná pro začátečníka.

[luge]

[youda]

Luge, ty jsi upgradoval!

[PavelR]

Doc. Youda naprosto vycerpavajici jako vzdy. Jen k tomu HV vs LV battery. V proudech -+500A nevidim problem. Jdou pouzivat komponenty ktere se masove vyrabeji a pouzivaji pro NN site tzn nejsou zbytecne drahe a hlavne jsou vzdy dostupne nezavisle na vyrobci.
Pokud se bude vykonove spojovat takove mnozstvi krabicovych baterek tak to beztak pujde vse na medenou sinu pomerne rozumnymi prurezy ( 1ks baterie cca 16-25mm2, VS 120 75mm2 a XTH 8000 95mm2 viz manualy) takze tech 500A se vymele v ramci medene siny. Kdyz by se pouzilo kousek CU 10x100mm tak je i spousta plochy kam ty ocka naskladat.
Zadny tlustokable ala 240mm2+ se nekonaji....

[PavelR]

Tak nejak jsem to myslel s tou medenou sbernou. Akorat ne v takovych delkach.
Ake krasna instalace.

[luge]

Luge, ty jsi upgradoval!

Ja som len zatial chudobny pribuzny

[josse]

Nemůžu si pomoct, to je nádhera.

[Kobra23]

Baterky bych teda instaloval do 2 ks takových to Racků.
https://www.rackshop.cz/p/rma-47-a66-19 ... nost-400kg
Nejlevnější je Rackshop, ale ještě jsem to poptal u Mironetu, Suntechu a KV Elektro.

[youda]

Podle mne to bude úplně v pohodě, taky to mám v 60x60, jen 42U místo 47U.
Jen je potřeba dát pozor na pár věcí:

1) Přední stojny se musí před montáží posunout maličko dopředu, aby tam baterky dobře seděly.

2) Baterky nemůžou viset jen za uši, je potřeba je podložit. Já dal do zadních stojen závitové tyče a pojistil matkami. V původních manuálech výrobce doporučoval nechávat mezi cihlami mezeru 1U, což jsou 3 díry. Já nechal jen jednu díru, ale pokud se bude baterkám dávat hodně na prdel, jsou samozřejmě větší rozestupy lepší. (Kvůli chlazení.)

Lepší než závitové tyče jsou tovární vinkly: https://www.fve-mp.cz/eshop/p/podpera-baterie-10026-189

Nejlepší řešení jsou flexibilní koleje pro UPS, např pro APC.
Samozřejmě jen bazarové a pozor na hloubku, existuje více typů.

s-l400.jpg (14.1 KiB) Zobrazeno 665 x

3) Taky mám racky Triton RMA a je prostě potřeba si přiznat, že tak pevné jako APC či Rittal prostě nejsou a nikdy nebudou. Protože stojny nejsou vařené k rámu a rack má celkové nižší nosnost a tenké plechy, je ideální stojny ještě podepřít. Já pod každou šoupnul kus coulové trubky. Samozřejmě, pokud rack nebude přímo na podlaze či pevné podložce, pak je potřeba přidat pod něj ještě nějakou roznášecí desku a pak teprve dořešit kolečka.

[Kobra23]

Zatím mi došly tyto nabídky na 2ks bez dopravy. Ještě čekám Rackshop.
Suntech - 23.490,-
Mironet - 22.327,-
KV Elektro - 22.186,-

[Kobra23]

Tak nakonec vše dopadlo jinak a sehnal jsem 2 starší Racky 600x600 42U. Každý za 2.600,- v těm se bude bateriím líbit.

[kodl69]

ty výsuvy na UPS a servery jsem kdysi dával do šrotu... Škoda jich. Ale kdo to měl před skoro dvacíti lety vědět, že se na to budou dávat baterky. Ale člověk se v tom nevrtá denně, myslím si, že úhelník z 1.5mm tlustýho plechu by měl stačit, maximálně se baterka při vysouvání trochu odře.

[rasto1]

Tak nakonec vše dopadlo jinak a sehnal jsem 2 starší Racky 600x600 42U. Každý za 2.600,- v těm se bude bateriím líbit.

Pekne.
Zase si usetril
Moc sa pri tom foteni nezohybaj, lebo ti je vidiet pretekarske brucho

[Kobra23]

Tak nakonec vše dopadlo jinak a sehnal jsem 2 starší Racky 600x600 42U. Každý za 2.600,- v těm se bude bateriím líbit.

Pekne.
Zase si usetril

Díky tobě rasto1

[rasto1]

Tak nakonec vše dopadlo jinak a sehnal jsem 2 starší Racky 600x600 42U. Každý za 2.600,- v těm se bude bateriím líbit.

Pekne.
Zase si usetril

Díky tobě rasto1

Vdaka tebe, ty si si vsetko vybavil, ja som ti len povedal co mas spravit