FVE 19,95 kWp bez kompromisů - Dolní Posázaví

[marko250]

Brbla>ano HV má u tak velké instalace smysl,ale s 21kW hybrid+HV baterka kolem 40kWh to bude oříšek a znova bez licence ani ťuk a samoinstalace taky ne.

[lubomirz]

>> Jako laik nechápu, proč je špatně tam dát panel 350 Wp za cca 4000,- a měl bych tam dávat 310 kWp za 3000,- Kč.

dofrasa hlavne to, ze 310Wp panely nestoja 3000,-Kc ale 1717,-Kc bez dane co je 2060,-Kc s danou.

350Wp za 4000,- == 11.42 koruny za kazdy watt (mimochodom je to 4190,-Kc a nie 4000,-Kc)
310Wp za 2060,- == 6.64 koruny za kazdy watt

Chlapi ved vy s tymi cislami narabate "jak rakosnici s ryzi"... 2060 korun nie je to iste ako 3000 korun !! a len taka drobnost, 350Wp panel ma uvedenu cenu 4190,-Kc a nie 4000Kc.


310Wp panel nestoji 3000,-Kc ale ukrutne menej !!

20kWp postavenych z 350Wp panelov ktore kazdy stoja 4190,-Kc == 20.000/350*4190 = 239.420,-Kc
20kWp postavenych z 310Wp panelov kde kazdy stoji 2060,-Kc == 20.000/310*2060 = 132.900,-Kc

Da sa usetrit skoro 110.000 Kc len na paneloch. Zanedbal som zaokruhlenie na cely kus panelu, takze tie cisla budu stokoruna horedole.

Je to velky problem, usetrit 110 litrov "len tak" aj ked prachy prichadzaju same domov ?

[marko250]

lubomirz> ale ty panely neexistují cos uved v GWL,ale samozřejmě jsou jinde podobné,nebuď tak urputný Kobra23 není hlupák co neumí počítat a hledat.

[lubomirz]

a) nikto tu nie je hlupak

b) nerozumiem ze neexistuju - objednas ich a dostanes (ano, az v auguste teda srpnu) cize nie su teraz okamzite na sklade. Zajtra sa bude montovat, chlapi uz su na streche ? Mozno sa da pockat mesiac ak mozem usetrit sto litrov.

c) zaznelo tu ze panely stoja 3000,- no nie, nestoja 3000 ale podstatne ine cislo, 2060. S pocitanim treba opatrne ked kupujem skoro 70 panelov...

[ota]

Jenže cena FVE pole z malých versus velkých panelů má více parametrů pro i proti. To nejsou jen panely. To jsou taky:
- H profily - 200- 300Kč /panel
- háky - 250-500/panel
- příchytky, šrouby, bižuterie - 35/panel
- kabeláž delší bo pole z malých panelů je rozměrnější
- práce - 500Kč/panel
No a pak neočekávanosti jako že v okamžiku kdy upustíš ze střechy první panel velký se ti ekonomika posune jinam

Mimochodem u GWL bych nekoupil už ani pytel hnoje poté co se mnou při reklamaci vadného invertoru vyjebali. Na skříňi invertoru škrábanec, reklamace se zamítá.

GWL UŽ NIKDY !!! VARUJI VŠECHNY U NICH COKOLI KUPOVAT !!!

[Kobra23]

Kobra23> "Chci použít komponenty Studer v hybridním zapojení" Toto je ale cesta k výrobně,licenci atd,protože když budete mít ty tři XTH v chodu a budete krmit třeba tu AN(12kW)+zbytek a ta AN se po zahřátí najednou vypne ,tak ty XTH nestačí zareagovat a pošlou na DS přetok.

Tomu se dá zabránit tím, že se ta nádrž průběžně vychlazuje do vířivky nebo do jezírka. Takže lze zařídit, že ta aku nádrž se nikde nezahřeje na vypínací teplotu.

Navíc si myslím,že není tak jednoduché ofiko dostat 20kWp s 3x21kVA měniči na DS,vůbec to distribuce nemusí v místě povolit.A sám stavět už vůbec ne,ale přes licencovanou fa. , ta nebude stavět jak se Vám zlíbí a už vůbec né ,za ty prachy co počítáte.Na to Vám budou i dva míče málo .

Zde mělo být uvedeno asi 3x7kVA, že?

Na ten souběh jste mě odpověděl ,že nechcete překročit nynější jistič 3x25A to je 5.75kW na fázi,na druhou stranu XTH8000 má jmenovitý výkon 7kW na fázi a vzhledem k tomu co tam je plánováno by byla škoda jej nevyužít za pomoci řízení přez GB,či ten Lomax,ale na takový výkon 3x7kW je panelů málo a baterka by měla být minimálně 21kW/53V=396Ahx2(0.5C)=800Ah.Těch 800Ah v life by mohlo stačit,protože to vytěžování je na základě stavu SOC baterky a svitu na 20kWp pole,tudíš se hlavně bude spotřebovávat z těch panelů a když příjde mrak,tak zasáhne GB,či Lomax a odpojí kupříkladu těch 12kW v AN,předpokládám,že to bude hlavní palič přebytků.Ale nastane doba temna saunování,do toho ty čerpadla ve vrtech,rybníku,varné indučky,pračky a to by se mělo buď kočírovat Lomaxem ,ať tam není taháno na baterce nad 0.5C dlouhodobě.Ale tyhle zvyky v domě znáte jen Vy.Jak jsem psal dříve ,jen tu jednu střechu bych neosazoval,ale k tomu bych doplnil hlavně jiné plochy na jiné světové strany.

Od začátku píšu, že tam plánuji 900 Ah baterii, takže to se shodneme.

800Ah/48V baterka to je skoro 12ks Pylonů US3000(3.2kWh) a tuším trable se spojováním větší kapacity jde jen 12ks 12x36 200=434 000Kč ,nezajímám se o ně tak podrobně,protože v nich vidím více neduhů než plusů,probráno v jejich theadru.Čerstvé info o nich nemám.
800Ah/51.2V baterka z článků z EVbaterry.cz je 8x16=128ksx2100=269 000Kč ,ale + managment co zvládne toky na nich 400A,sběrnice,kabely,jištění,poskládat to v Ev umí na zakázku.Případná reklamace,výroba,prodej před Olomoucem.Rozšířitelnost dle odvahy po 16ks/100Ah.

Podívám se ne ně.

Oříšek bude přepínání FVE/DS při těch 21kW co můžou jet ty Studery a nastane nečekaná komplikace na nějakém komponentu(článek baterky,přepětí z bouřky,GB skolabuje,Lomax atd.) Tohle řeší nejlíp právě ten problematický hybridní režim měničů,ale to se dostáváme zpět,že to prostě proteče.
Znovu skuste spočíst co za souběh mimo vytěžování může nastat na těch 3f.

OK, chápu.

Jo a panely prostě musí vlést rozměrově a spočíst cenu za Wp je to nejjednodušší,obzvlášť pokud je tolik ploch k osazení možných. https://www.getrading.eu/fvpanely/paletovy-prodej/ zde s uživatelem Duke je velmi dobrá domluva. Jinak je panelů všude dost.

Jj, sleduji průběžně jeho nabídku. Panely musím řešit s ohledem na ten hromosvod a musím sehnat někoho, kdo to spočítá a následně až budu znát ty odstupy od hromosvodů mohu řešit finální typ panelu.

[Kobra23]

b) nerozumiem ze neexistuju - objednas ich a dostanes (ano, az v auguste teda srpnu) cize nie su teraz okamzite na sklade. Zajtra sa bude montovat, chlapi uz su na streche ? Mozno sa da pockat mesiac ak mozem usetrit sto litrov.

Srpen (August) je úplně v pohodě. Jak to tady vidím, tak montáž bude bůh ví kdy

[Kobra23]

Jenže cena FVE pole z malých versus velkých panelů má více parametrů pro i proti. To nejsou jen panely. To jsou taky:
- H profily - 200- 300Kč /panel
- háky - 250-500/panel
- příchytky, šrouby, bižuterie - 35/panel
- kabeláž delší bo pole z malých panelů je rozměrnější
- práce - 500Kč/panel
No a pak neočekávanosti jako že v okamžiku kdy upustíš ze střechy první panel velký se ti ekonomika posune jinam

Mimochodem u GWL bych nekoupil už ani pytel hnoje poté co se mnou při reklamaci vadného invertoru vyjebali. Na skříňi invertoru škrábanec, reklamace se zamítá.

GWL UŽ NIKDY !!! VARUJI VŠECHNY U NICH COKOLI KUPOVAT !!!

Takže ty jseš Oto více pro velké panely, nebo pro ty malé? V té mojí instalaci si myslím půjde dát 57 malých panelů, což by mohlo být cca 17.67 kWp, pokud bych dal velké, tak budu někde kolem 13.5 kWp. To už je přece dostatečný rozdíl proto, abych šel cestou malých panelů, ne?

[Kobra23]

Možná teď napíšu blbost, ale vy mi to jistě vysvětlíte.
Co když by se ten systém rozdělil. Na ostrov (jezírko) a na hybrid (ostatní technologie v domě a mimo dům).

To jezírko bude mít relativně stabilní spotřebu která má přímou vazbu na sluneční svit. Zjednodušeně řečeno, když svítí slunce, musí se filtrovat, čerpat, svítit UV lampama. To znamená, že nejlepší stav je 8 měsíců v roce, každou hodinu provozu nechat jezírku "sežrat" 2kWh el. energie. Čím více toto bude splněno, tím více bude voda čistá (kdo byl na Plitvických jezerech v HR bude vědět co znamená čistá voda). Takže spotřeba jezírka za těch 8 měsíců x 48 kWh denně = cca 11,5 MWh za rok. Pokud nebude možno 24 hodin denně toto dělat, tak se stane jen jedna věc a to je, že se jezírko zakalí a popř. začnou více růst řasy, což je sice nepříjemné, ale až bude opět svítit, dá se to opět dohromady - znova opakuji, má to přímou úměru k slunečnímu svitu. Voda se kalí a řasy rostou jen když svítí slunce. Na tuto spotřebu by mohlo stačit cca 10-11 kWp výkonu FVE.

No a ze zbytkem panelů udělat hybridní FVE s připojením na DS. Ta by mohla mít nějakých 6-7 kWp.
Je to možné řešení? Nebo je to totální blbost?

[miroc]

To jezírko bude mít relativně stabilní spotřebu která má přímou vazbu na sluneční svit. Zjednodušeně řečeno, když svítí slunce, musí se filtrovat, čerpat, svítit UV lampama. To znamená, že nejlepší stav je 8 měsíců v roce, každou hodinu provozu nechat jezírku "sežrat" 2kWh el. energie.

Zdravím, chcem sa opýtať na to jazierko... To už existuje, alebo je len v plánoch? Aké sú jeho parametre, plocha, objem, je plánované biočistenie rastlinami, alebo len filtrami? Odkiaľ je taká vysoká spotreba? Dalo by sa to rozpísať?

[Kobra23]

Je ve výstavbě viz. foto kde je vidět jen koupací část. Do provozu bude uvedeno do 30.9. Objem koupací části cca 240m3, pobřežní zóny cca 60m3. Čištění přes 2x štěrbinovy filtr, 72x kartáče, pak 12m3 biofiltr - 3 komorový, 2x čerpadlo příkon 420 W, 2x čerpadlo 200 W na vodopád a cirkulací v jezírku, 4x UV lampa 75W (mělo by jich být až 12ks, ale uvidím co realita, 2x kompresor 180W, 6x světla 300W nebo 6x 50W po předělání na LED, Na rostliny zpočátku nemohu spoléhat a ani v budoucnu jich moc nebude z důvodu malých pobřežních zón

[Brbla]

Možná teď napíšu blbost, ale vy mi to jistě vysvětlíte.
Co když by se ten systém rozdělil. Na ostrov (jezírko) a na hybrid (ostatní technologie v domě a mimo dům).

Obdobně jsem to řešil já - část spotřeby ostrov, zbytek na DS. Důvodem byla obava z přetoků a nechtělo se mi zatím jít do "legalizace".
Filozoficky vzato je jedno, jakou kWh vemu z DS a jakou z FV a kam je umístím. Mám to napočítáno tak, že běžná spotřeba (NAS, síťové prvky, PC, svícení, 3x klimatizace, čerpadla, myčka, pračka, drobé spotřebiče) jede 24 hod z FV. Vyjíměčně pouštěné a žravé spotřebiče (3F sporák, 3F nářadí atd.) jsou na okruhu krmeném z DS. FV přebytky cpu do vody (bojler a 2 velká akvária). V případě mizerného počasí a vysosaných baterkách (prozatím k tomu nedošlo, pouze otestováno) přepne automatika i FV okruh na DS a čeká, až se z panelů doplní bateriové úložiště.

Tento model provozu mi srazil spotřebu z DS na cca 10kWh/den z původních cca 30kWh/den. Jedniné omezení je v tom, že se pere a myčkuje přes den a když je vyloženě hnusně a je touha prát přes kterou nejede vlak, tak přepnu okruh, na kterém je pračka, na DS ručně.

[marko250]

Jeden XTH8000-48: Výkon 30 min. / 5 sec. 8000VA / 21kVA a v reálu nemá problém jet nad jmenovitým výkonem delší dobu.Ty uvedené oficiální časy jsou jen zárukově prodejní.
Mít doma FVE 2x tak to by mě z toho šla hlava kolem,všeobecně mám doma taky dvě domácnosti a 2x všechny spotřebiče a maximum jsem tady viděl 6.7kW souběh.Kdybych to vzal na 3f tak to je 2.2kW na fázi.Ty Studery opravdu umí jet klidně 8kW na fázi to je 24kW k dispozici přez hodinu,toho bych se nebál a navíc to budete umět řídit jak v přebytcích ,tak v domácích spotřebičích.Jak vyřešit v hybridním režimu přetok,aby ani půlvlna neprošla při změnách výkonu to ale nevím.Tvrdé přepnutí bez hybridního režimu by šlo po utlumení spotřebičů na GB a Lox. ,XTH-čka budou nafázované tak či tak i se zakázaným hybridním režimem.

Tady jsou poslední infa z provozu: https://forum.mypower.cz/viewtopic.php? ... er#p125484

XTH8000-48 umí přepnout: Maximální proud přenosového relé je 50 A. To znamená, že trvalý výkon spotřebičů musí být maximálně 11 500 W při 230 V (18 000 W) pro XTH 8000-48, pokud je aktivována inteligentní podpora {1126}). (viz kap. 6.2.6 s. 19). Pokud je nabíječka baterií v provozu, část této energie se použije k nabití baterie.

[Martin P]

Možná teď napíšu blbost, ale vy mi to jistě vysvětlíte.
Co když by se ten systém rozdělil. Na ostrov (jezírko) a na hybrid (ostatní technologie v domě a mimo dům).

To jezírko bude mít relativně stabilní spotřebu která má přímou vazbu na sluneční svit. Zjednodušeně řečeno, když svítí slunce, musí se filtrovat, čerpat, svítit UV lampama. To znamená, že nejlepší stav je 8 měsíců v roce, každou hodinu provozu nechat jezírku "sežrat" 2kWh el. energie. Čím více toto bude splněno, tím více bude voda čistá (kdo byl na Plitvických jezerech v HR bude vědět co znamená čistá voda). Takže spotřeba jezírka za těch 8 měsíců x 48 kWh denně = cca 11,5 MWh za rok. Pokud nebude možno 24 hodin denně toto dělat, tak se stane jen jedna věc a to je, že se jezírko zakalí a popř. začnou více růst řasy, což je sice nepříjemné, ale až bude opět svítit, dá se to opět dohromady - znova opakuji, má to přímou úměru k slunečnímu svitu. Voda se kalí a řasy rostou jen když svítí slunce. Na tuto spotřebu by mohlo stačit cca 10-11 kWp výkonu FVE.

No a ze zbytkem panelů udělat hybridní FVE s připojením na DS. Ta by mohla mít nějakých 6-7 kWp.
Je to možné řešení? Nebo je to totální blbost?

Dobrý den.
Také to vidím tak.
Na spotřebu domu 10 kWp pokud možno rozdělených do více světových stran. Sám mám panely východ-jih-zapad a funguje to v pohodě s tím, že ee jde po celý den a zároveň nedochází k přetěžování baterií. Zbytek napřímo do jezírka asi tak jako když to pustí do bojleru. Nevím jestli musí být v provozu jezírko i v zimě, pokud ne možná by stálo za to dát na jezirkove panely přepínač a v zimě je přepnout do separátního reglu (může být i nějaký levnější) a pomocí si se spotřebou domu.

Plné přeji a jsem s pozdravem. Martin P.

[josse]

Já bych doporučoval jít cestou jedné elektrárny. V budoucnu bude vše cca 2x snazší.

Ta kapacita 900Ah/48V je technické minimum a taky nějaké finanční optimum, kdyby to šlo, klidně více, 0.5CA přeci jen je dost na FVE nasazení. Pokud to bude LiFe technologie, je třeba přesný měřič SOC, což myslím České výrobky zatím nesplňují..., u LiIon to jde z napětí, tam pěny shunt není třeba. Udělejte si průzkum pro jistotu: průtočné baterie, jestli už to v téhle kapacitě nevychází lépe... Snadněji se rozšiřuje KWh, když si člověk nakoupí kWp dle měničů.

Panely vybírat více dle Wp/m2 než podle ceny, jestli to je na jih a v kuse, tak jak je na fotkách, asi bych se díval mezi spíše mono. Maximalizoval bych využití plochy a moc neřešil kolik to ve výsledku bude Wp, vím více tím lépe.

[rasto1]

Jenže cena FVE pole z malých versus velkých panelů má více parametrů pro i proti. To nejsou jen panely. To jsou taky:
- H profily - 200- 300Kč /panel
- háky - 250-500/panel
- příchytky, šrouby, bižuterie - 35/panel
- kabeláž delší bo pole z malých panelů je rozměrnější
- práce - 500Kč/panel
No a pak neočekávanosti jako že v okamžiku kdy upustíš ze střechy první panel velký se ti ekonomika posune jinam

Mimochodem u GWL bych nekoupil už ani pytel hnoje poté co se mnou při reklamaci vadného invertoru vyjebali. Na skříňi invertoru škrábanec, reklamace se zamítá.

GWL UŽ NIKDY !!! VARUJI VŠECHNY U NICH COKOLI KUPOVAT !!!

diky za varovanie uz som bol nahlodany, ze zoberiem dve palety, kaslem na nich verim ti
chcel som updreidovat co mam v garazi este nenahodene, ked som videl tu super ponuku na panely

[Kobra23]

Já bych se nákupu u nich nebál. To, že neuznali první reklamaci je standardní postup většiny dnešních prodejců. Buď se člověk nechá odbýt a nebo jde do nich. To druhé většinou funguje. Ideálně chtít nadřízeného, když to nepomůže, tak lze zdarma do toho zapojit právníky z DTestu, nebo rovnou ČOI. Pokud jsem si jistý, že není chyba na mojí straně, lze se většinou kladného výsledku reklamace domoci. Chtělo by to znát názor druhé strany. Takhle je to nic neříkající výkřik a i když asi Ota si s GWL nekonkurují, tak takhle se to dělá na webu v rámci konkurenčního boje.

[vlkazajac]

...
Co když by se ten systém rozdělil. Na ostrov (jezírko) a na hybrid (ostatní technologie v domě a mimo dům).
...
No a ze zbytkem panelů udělat hybridní FVE s připojením na DS. Ta by mohla mít nějakých 6-7 kWp.
Je to možné řešení? Nebo je to totální blbost?

Je to racionálne riešenie v tom, že jazierko, vírivka, ( k tomu aj TUV ) sú svojou povahou akumulátory a nevyžadujú kontinuálny ustálený výkon. Na ich napájanie postačí lacnejší menič bez prepojenia s DS, teda je to riešenie bez pricucávacej nákazy, ktorá sa šíri ako Covid Turbo.

Ak sa nepodarí na hlavnej streche inštalovať viac ako 15,2 kWh, ako sa domnievam, potom by malo zmysel vytvoriť v baráku kompaktný systém ( pre domácnosť ) práve a len s dvomi Studermi.

Stále pripomínam, v dobrom systéme treba riešiť disproporciu energie medzi letom a zimou, ktorá je na južnej montáži pre 1 kWp pre december / júl cca 0,5 kWh / 3,5 kWh ako priemer za deň. Otáčať ďalšie panely na východ alebo západ, ešte k tomu s malým ( ? ) sklonom striech, zhoršuje uvedený pomer. Že je vtedy výkon z panelov rovnomernejšie rozdelený a prospieva to batérii - to je len fakultatívna výhoda pre leto, ktorá sa pre zimu zmení na vážnu nevýhodu systému. On totiž ten sklon južnej strechy 25° tiež nie je veľká výhra.

[ota]

Jestli malé nebo velké panely je věc mnoha faktorů.

Pro malé panely - v mojí domácí instalaci kde hodlám přidat velmi mnoho Wp mi vychází lépe ty menší a to protože
- jsou lehčí , namontuji si je sám. Na formát 1x2m používám profíky
- jsou o 30% levnější (ten typ co mám koupen 4,80Kč/Wp)
- nejsem omezen plochou střech

A důvody proti
- dražší instalační materiál
- méně spojů, tudíž menší pravděpodobnost chyby/závady
- kratší kabely, menší ztráty ve vedení

Do cen zakalkulovat i dopravní náklady.
2 palety panelů ti dovezou za 5000Kč,
6m solární profily za 2000,-
Krabice 20 solárních háků 500Kč.
Špulku 6mm, solárního kabelu za 400Kč
Je třeba jednat s dodavatelem co má vlastní dopravu nebo ti zboží doveze když má cenu okolo tebe.

Pokud dělám FVE u zákazníka, dávám velký formát, je to rychlejší, plochy obvykle není dostatek a cena montáže je zakalkulovaná předem takže o ní nikdo nediskutuje.

[youda]

Vážení odborníci, drazí kolegové,

dovolil bych si napsat něco k těm hromosvodům. Předně musím upozornit, že sám hromosvod vůbec nemám a kvalifikací jsem svačinář. Nicméně, až si budu hromosvod dodělávat já, budu postupovat cca tímto způsobem:

Teorie
Základní princip hromosvodu je vlastně Faradayova klec, která pak okolo baráku funguje podobně, jako třeba karoserie auta nebo drak letadla. To, co se nemá při bouřce poškodit, musí zůstat uvnitř klece. Dokud sedíte v autě, je všechno v pohodě. Když za jízdy vylezete z okénka a budete mávat rukama v dešti, koledujete si o zásah bleskem (případně větví nebo sloupem) přímo do čumáku.

Protože zabalit barák kompletně do plechové bedny není úplně běžné, řeší se Faradayova klec zjednodušeně - pomocí soustavy svodů a jímačů. Potřeba je, aby všechny chráněné věci (zejména právě elektronika, panely, antény, kabely) zůstaly dostatečně hluboko uvnitř této děravé klece.

Počet svodů, jímačů, jejich rozmístění a ona dostatečná bezpečná vzdálenost, se pak vypočítávají zjednodušeně tak, že si člověk představí, že blesk je koule o poloměru 20,30,45 či 60m, která když na barák spadne, tak se musí zapíchnout do jímačů a zároveň nesmí propadnout "oky" té děravé klece. Při tom zapíchnutí (či při opření o oka klece) se nesmí stát, že by se spodek imaginární bleskové koule dotkl čehokoliv, co má býti chráněno.

Téhle pomůcce se říká "metoda valící koule". Pokud se koule zapíchne jenom do jednoho jímače, tak se začne valit někam na stranu a tam už musí být další jímače, do kterých se koule musí opřít a tak se zastavit. Pokud tam nic nebude, koule se dotkne baráku a bude problém.

Teorii lze nasát, a všechny potřebné údaje pro sedlovou střechu vypočítat, s pomocí PDF a programu zde: http://www.kniska.eu

To, co je obzvlášť klíčové pro instalaci FVE, je potom vypočtená "Vzdálenost S". Ta říká, jaká minimální musí být vzdálenost mezi hranou panelu (nosné konstrukce) a nejbližším svodem. Stejně tato vzdálenost platí také pro oplechování prvků střechy, antény, okapy atd.

Druhou částí skládačky je potom to, že všechny chráněné věci, konstrukce, panely, okapy, antény, se musí připojit na extra uzemnění, které se zakončí na ekvipotenciální svorkovnici baráku.

Praxe
Bohužel, při instalaci hromosvodu a extra uzemňování všech konstrukcí na střeše s FVE se toho dá hrozně moc posrat. Často se ani není možné dodržet Vzdálenost S. Zejména, pokud chceme mít střechu plnou panelů nebo je střešní krytina plechová. Naštěstí existuje ještě druhá možnost řešení, cituji:

Není-li možné dodržet dostatečnou Vzdálenost S, je třeba spojit nosné rámy s jímací soustavou na více místech. V tom
případě je zapotřebí zajistit, aby úder blesku nesměřoval přímo do panelu. Toho lze docílit vztyčením pomocných jímačů a jejich uchycením přímo na rám.

Jinýmy slovy, vykašlat se na Vzdálenost S a prostě to všecko pořádně propojit přímo s jímací soustavou. Tedy nosnou konstrukci panelů, okapy, oplechování atd. Nad střechu vztyčit pár jímačů dle výsledků ze softwaru, občas přidat nějaký hrot z drátu, viz obr níže. Díky tomuto řešení pak lze na střechu namlátit panely od kraje ke kraji, bez zbytečných omezení, která amatér stejně není schopen dodržet.