Bioplyn

[josse]

Ten odpad je to hlavní co mě zajímá o nadbytečné tvorbě plynu iluze nemám a pokud by si na sebe bioplynka vydělala na teplo do nádrže pro tvorbu,tak proč ne.Podstata je,že když do ní průběžně nahážu 100% "paliva" -kolik % jej pak musím vytáhnout,v jaké formě bude.Kolem domu je 1500m2 trávy pravidelně sekané od května do listopadu,odpad z dvou kuchyní,listí z ovocňanů+wc odpad.Pokud by se do díry jen sypalo a ta by se postarala o likvidaci třeba s přetokem do zmíněné kanalizace,tak je to perpetum,které okamžitě chci.Ale skákat okolo toho denně a složitě hlídat a čistit je nepřípustné.

V návaznosti na jiné vlákno sem přidám to co vím...
Informace co jsem našel, mojí složku s podklady mohu sdílet, názvy dokumentů na internetu:
BIOGAS PURIFICATION, COMPRESSION AND BOTTLING
ANAEROBNÍ DIGESCE ZVOLENÝCH SUBSTRÁTŮ NA LABORATORNÍM FERMENTORU
Design of Biogas Scrubbing, Compression & StorageSystem

Jsou to publikace, neschoval jsem si odkaz, mám je stažené jako PDF ... z těchto dokumentů a dalších jde poskládat několik následujících informací.

1. Optimální teplota 42 st.C, v létě ochlazovat pod 55 st.C, v zimě ohřívat nad 35 st.C, nádobu izolovat zvenku integrovat trubky s ohřívací/ochlazovací vodou do stěn.
2. Typický Bioplyn: 15 st.C, 101 kPa, Výhřevnost 24 MJ/m3, NH3 40 mg/m3, CO2 31 %, CH4 69 %, H2S 2300 mg/m3, CH4 13,9 kWh/kg = 9,4 kWh/m3 - brát s rezervou, obsah CH4 v bioplynu je dle krmení 55-95%!!!
3. 1 l odpadu je cca 200 l Biomethanu = 1,128 kWh.
4. Pro naší domácnost jsem odhadnul odpad cca 3 m3/rok = cca 3 t/rok. Myslím, že jsem do toho počítal i trávu a piliny a prostě všechno co dokáží bakterie sežrat. Také určitou složku oleje z pánví, i s tím by neměl mít fermentor problém.
5. Roční produkce 360 m3 CH4 (3,3MWh), uskladnit při 10 Bar v 36 m3 nádrži, nebo při 100Bar v 3,6m3 lahvích - není to přímo souvislost s 7. Jde o to najít možnost jak uskladnit. Automobilové nádrže mají papír na 200bar, i ventily, redukční ventily, ... se dají snadno pořídit, kompresor minimálně 2 stupňový, na 200bar určitě 3 stupňový.
6. pro 16 týdnů vaření je potřeba 215 kWh = 2 kWh /den, pro 16 týdnů TUV je potřeba 800 kWh = 7 kWh /den.
7. Krmení do fermentoru velikosti 1.2 m3 (IBC + potrubí + gumový klobouk na plyn: [kg/den] tohle bylo asi maximum co by se do toho mohlo každý den nacpat, ne současně: Potravinový odpad 6,25. Zelenina 16,25, Prasečí kejda 11,25, Kravský trus 15, Drůbeží trus 6,5, Koňský trus 8, pak produkce Bioplynu ( CH4+CO2) 0,5 m3/den, = 3,3 kWh /den
Přímo trávu jsem buď nenašel, nebo nepoznamenal. Krmení by mělo probíhat kvůli efektivnímu vývinu plynu jednou/1-2 dny.
8. CO2 se zbavit probubláváním skrz vodu.
9. H2S se zbavit v ocelovém rounu, nemám tušení jakou to bude mít životnost a stabilitu.
10. Vysoušet - Jak? Kdy? (před stlačením? určitě až po CO2 odstranění, možná před H2S odstraněním.
11. S krmením nepřidávat zbytečné množství vody navíc. Kukuřičná siláž obsahuje 65% vody, 35% sušiny (sušina pak 80% organické hmoty a 20% popelovin = to co pak je na dně)
11. Tekutá složka které přeteče po novém krmení, nádrž podobné velikosti, stále se vyvíjí plyn, také sbírat.
12. Co vyteče úplně ven 14dní je umrtvovací doba bakterií, nedávat na potraviny k přímé spotřebě, na kořeny například rajčat údajně OK. 14 dní před sklizní vysadit dávkovaní v zálivce ...
13. Ročně z těch 3,3MWh CH4 se dá ideálně vyrobit 1,32MWh elektrických, spíš méně a 2MWh tepla na ohřev fermentoru.
14. Zastavěná plocha >4m2
15. Fermentor nemíchat, pouze použít ze stejného místa jako přepad tekutinu na oplach "krmícícho otvoru", krmnou směs drtit, například kuchyňským drtičem.

Hodně se liší složení a produkce biplynu v závislosti na krmení, proto mají čísla velký rozptyl. nejlepší je na to nějaká speciální kukuřice, ale to mě nezajímá, já bych tam chtěl dávat to co se většinou dává do kompostéru.

[marko250]

Super,pořád mě není jasné jak se zbavovat dolních pevných usazenin z nádrže,nebo se prostě počítá s fyzickým kompletním otevřením každý rok a čistka.Kam s takovou sračkou pak o objemu 3m3?Sežere to kanalizace?To drcení by řešilo tekutost odpadu do kanalizace,ale samotné drcení do nádrže ,co by do minuty rozmělnilo kýbl slupek od brambor s ohryzky a slupkou dvou půlek melounu,to je na úrovni profi drtiče složeného z protiběžných fréz+ větve ovocňanů a zeleninové natě.
Proč nemíchat,i ve velkých to míchají?

[josse]

Nechat dole, tolik toho zase nebude. Jednou za 2-3 roky vypustit, vyčistit s znovu nastartovat. Proč nemíchat nevím, velké míchají, malé ne. Tu sračku pak do kompostéru na 1-2 roky promíchat, stejně už v tom je popelovina pouze. A pak rozprostřít po zahradě. Nic škodlivého v tom není. Teda pokud nedám nic škodlivého do tak nemůže nic špatného jít ven...
Já nevím, ale šlupky už jsou docela dost malé. Máme takové malinkaté popelničky které vysypeme do kompostéru, to si myslím, že jde napsat i do drtiče pod dřez. Větve bych prohnal napřed zahradním drtičem a až potom kuchyňským... Třeba i po nějakém namočení. Já se o kompostér starám myslím dobře, zvládnul bych to i s bioplynkou...

Jo a tý sračky dole by mělo být po roce tak 10cm max, jinak je něco asi špatně.

Ono bude asi vždy lepší to míchat. Neudělat tohle: v sobotu tam vysypu dvě sekačky trávy, v pondělí meloun shnilá jablka, ve středu... Nechat si to tvrdé třeba i namočit pod poklicí a pak to každý den míchat...

Nedělám si iluze, že to v takhle malém půjde zautomatizovat...

[zajo]

Super,pořád mě není jasné jak se zbavovat dolních pevných usazenin z nádrže,nebo se prostě počítá s fyzickým kompletním otevřením každý rok a čistka.Kam s takovou sračkou pak o objemu 3m3?Sežere to kanalizace?To drcení by řešilo tekutost odpadu do kanalizace,ale samotné drcení do nádrže ,co by do minuty rozmělnilo kýbl slupek od brambor s ohryzky a slupkou dvou půlek melounu,to je na úrovni profi drtiče složeného z protiběžných fréz+ větve ovocňanů a zeleninové natě.
Proč nemíchat,i ve velkých to míchají?

Kalu není dobré se z "reaktoru" zbavovat složí pro anaerobní metanogenní bakterie jako "nosič" na kterém vegetují a dělají svou práci a už vůbec reaktor nedoporučuji čistit, obnova nové správné obsádky anaerobních metanogenních bakterii není není jen tak a vyžaduje to i docela dlouhý čas. Míchání "náplně" reaktoru" a ne jen velkých slouží k urychlení "čínnost bakterii a vetšímu vývinu metanu, neboť jak jsem napsal výše, bakterie vegetí na kalu a bez víření náplne sednou na dno a vývin se zpomalí. Pokud je potřeba reaktor uspat, tak je nutno bakterie přestat "krmit" a zastavit michání a po spotřebování "potravy" bakterie "zahybernuji" v kalu na dně a kde budou čekat na nový přísun "potravy" a ve stavu hibernace v kalu vydrží i měsíce. Kdyby měl někdo zájem o vzorek anaerobních metanogenních bakterií, tak bych se mohl zeptat bráchy, v opavském cukrovaru mají reaktor 3500 m3 velký a určitě jim nějaký ten objem kalu s bakteriemi nebude chybět.

[marko250]

Ale na dně se především usazuje písek a zbytky z půdy,na každé plodině je jí dost ,včetně toho hlavního posekané trávy.To není vrstva ,kterou bys tam mohl mít do nekonečna.Dno by se brzy zabetonovalo spolu se sežraným tuhším kalem,který už není papán bakteriemi.Proto stále uvažuji ,jak to na dně vyřešit,ať se právě nemusí kompletně čistit celý objem,ale jen to pevné na dně.Svažující se dno se šnekem v nejhlubším místě,ale to prostředí sežere normální kov a z nerezu je to zase mimo výrobně i finančně.Přemýšlel jsem jen nad nerezovým zhrňovadlem po otevření výpustě,ale to zase povalí a nadělá svinčik,než to prohrábneš a zase zavřeš.A právě si neumím představit kolik toho bude za 1/2/3/4/5 roků kontinuálního provozu se sníženým přez zimu.Další problém je to míchání,které bych tam chtěl kvůli přísunu čerstvého papání.Nechci to tam ládovat po třech kilech denně s nějakým šleháním a předhnitím,na to opravdu nemám chuť,čas a prostor skladový ,po posekání celé zahrady.Prostě tam nacpu tři koše trávy co 14 dnů a zbytky z kuchyní průběžně s tím,že max pomixuji tvrdé velké věci v nějakém drtiči na větve.Pokud bude horko a vývin bude o to větší,řešení je více skladových těhotenských balónů.Kam s nima to ještě taky přesně nevím,ale do domu to moc nechci.A poslední oříšek je napojení přepadu na kanalizaci,ať to jde samospádem a nezamrzne to v zimě.
No ale pokud tam má být udržovaná teplota 42°C ,tak je to celé mimo.Udělat podzemní nádobu s napojením by ještě s izolací šlo,ale řízení a další energie ,mimo míchání těžkou převodovkou,to už postrádá smyslnost.Mě stačí natankovat 100l LPG za 1200Kč a rok mám pokoj na vaření,rychle čistě.Popelnice stejně musím zaplatit a stočné s vodným taky.
Jakou teplotu si udrží sám aktivní rozpad v zateplené nádrži 200mm EPS v zemi komplet?

[jahodovák]

Pokud by to takhle šlo,bylo by to ideální,ale je to aneorobní rozklad za nepřístupu vzduchu a ty potvůrky co to způsobují potřebují stálý přísun potravy jinak ti zdechnou a budeš muset zas oživovat.Pokud by to mělo takto chodit,bylo by potřeba ty fermentory alespon dva a jet je střídavě,ale to je zas prostor navíc.Pokud podle literatury dojde k úplnému rozložení lze ihned použít jako hnojivo a má to být bez zápachu.Pokud nebude stálá teplota,nic se neděje,jen proces trvá déle,nebo méně.Vyšla o tom knížka,kde jsou varianty popsány,jedna v němčině a pak český překlad,tu origo klidně mohu darovat...

[kodl69]

Doporučuju návěštěvu 1MW bioplynky. I ten obrovskej fermentor se musí ohřívat odpadním teplem z motoru. Jeden zen systémů funguje na principu soustřednejch kruhů, kde v prostřed je předfermentor, okolo něj hlavní fermentace a venku dofermentor, nad tím je strop a cca 10 míchadel s motory 10-20kW, 2x7.5kW mají příkon šneky na krmení pod hladinu, a pak jsou tam čerpadla na odpad, kterej se odčerpává z vnějšího mezikruží. Ten jde do meziskladu, kde jsou další dvě míchadla po 7kW. Plyn do motoru se musí stlačovat dmychadlem, cca 1KW elektromotor, chlazení a cirkulace oleje taky externí elektromotory, takže cca 70-100kW elektromotorů pro vývin plynu pro spalovací motor s 1.2MW jmen. výkonem 1MW elektriky. Vlastní spotřeba se měří jiným elektroměrem než výroba, protože je to za jiný peníze... A to jsme ve velkým, krmení čistou siláží a senáží, žádnej odpad nebo snad tráva. Podle mě to v našich podmínkách může fungovat snad v létě, když je kolem fermentoru něco jako skleník, ale v zimě ani prd, ostatně kompost vypadá na jaře stejně jako na podzim, v létě se tam něco děje, ale v zimě nic. A ještě upozornění, plyn není čistej metan, ale obsahuje poměrně hodně síry (je součástí rostlin, a ne že je to jed) a CO2, takže ta výhřevnost nic moc. I ten velkej motor má někdy problém na tohle svinstvo nastartovat.

[zajo]

Pokud by to takhle šlo,bylo by to ideální,ale je to aneorobní rozklad za nepřístupu vzduchu a ty potvůrky co to způsobují potřebují stálý přísun potravy jinak ti zdechnou a budeš muset zas oživovat.Pokud by to mělo takto chodit,bylo by potřeba ty fermentory alespon dva a jet je střídavě,ale to je zas prostor navíc.Pokud podle literatury dojde k úplnému rozložení lze ihned použít jako hnojivo a má to být bez zápachu.Pokud nebude stálá teplota,nic se neděje,jen proces trvá déle,nebo méně.Vyšla o tom knížka,kde jsou varianty popsány,jedna v němčině a pak český překlad,tu origo klidně mohu darovat...

Dovolím si udělat drobné úpravy, ty potvůrky co to způsobují nepotřebují stálý přísun potravy a nezdechnou jen "zhybernuji a po dodání nové "potravy" zahřátí se o5 pustí do "práce". I bioplynka dokáže pěkně "zapáchat, hodně záleží čím se reaktor - fermentor krmí, jaké je pH náplně a vsázky nového "krmiva" atd, udržet bioplynku v činnost a bez zápachu není až tak jednoduché jak se to na první pohled zdá, a už i v čechách měly některé pozastavený provoz z důvodu zápachu.