Uzemnění kontrukce a rámu panelů

[xmasin]

Chystám se na instalaci a přemýšlím, jak uzemnit rám panelů. V každém panelu je několik míst, kam se může přišroubovat očko s kabelem pro uzemnění, ale jak ty uzemnění spojit? Panely mezi sebou a krajní na uzemnění, nebo dát klasický hromosvodový drát pod panely a na ten připojit každý panel zvlášť? Nebo by stačilo použít konstrukci jako uzemňovací vodič a uzemnit jenom ji?

[kvako1]

co jsem se dival na jednu profi instalaci tam to měli každej panel propojen s tím hliníkovým profilem co to na něm bylo namontovane.
profily byli taky pospojované a pak to šlo na uzemnění cca každých 12m.
pokažde spojené dva 6ti metrové profily.

očka na panelech byli našroubovane samorezkou šroubem.
bacha , elox je izolant, tak asi proto ta samorezka..

[mobilik]

Každá lišta ma byt prepojená a za druhe každý panel musí byť prepojený lankom taktiež. Sú tam na panely na to uzemnovacie otvory.
Presne preto musia byť panely prepojené, lebo hliník je lakovaný.

[kodl69]

není lakovaný ale eloxovaný, což je vlastně vrstva oxidu hliníku, což je vynikající izolant...

[chatař]

Já to nijak neprožívám. Konstrukci používám jako uzemňovací vodič, a tu mám pak připojenou na hromosvod. A že by eloxovaný hliník bylo možno považovat za izolant? Eloxují se někdy i chladiče výkonových polovodičů a ještě jsem nezažil, že by dioda, tranzistor, nebo tyristor neměl s chladičem dobré vodivé spojení, pokud teda bylo žádoucí.

[jahodovák]

Ano jak silná je vrstva eloxu se zjištuje průrazným napětím,sice si to už nepamatuji ale myslím,že vyhovující je odolání 250 voltů,vrstvička je velice tenká a pokud se provtá a použije vějířová podložka tak dojde k její destrukci,při použití ploché to může být jiné ale dá se to změřit klidně ohmetrem,sice jsem to neřešil ale na kurzu galvanotechniků jsem byl 3 krát po týdnu tenkrát ještě v Bratislavě,jelikož to už pár pátků je přesně si to nepamatuji...

[xmasin]

Takže panely uzemnit přes konstrukci a tu pak uzemnit jako takovou. Kabel od panelu dáváte pod šroub, kterým panel přes úchyt přiděláváte na konstrukci?

[NOPARasito]

Já to nijak neprožívám. Konstrukci používám jako uzemňovací vodič, a tu mám pak připojenou na hromosvod. A že by eloxovaný hliník bylo možno považovat za izolant? Eloxují se někdy i chladiče výkonových polovodičů a ještě jsem nezažil, že by dioda, tranzistor, nebo tyristor neměl s chladičem dobré vodivé spojení, pokud teda bylo žádoucí.

Elox neni na pracovni orechodove vrstve, ta by mela byt vetsinou frezovana a na prechod tepla elox nema vliv, kdezto na prechod elektriny ano.
Jak tu bylo receno, vejirovka to vse porusi .

[brumlaj]

Takže panely uzemnit přes konstrukci a tu pak uzemnit jako takovou. ......

No a podívej se na normou požadovaný minimální průřez vodiče který lze považovat jako uzemňovací Nemýlím-li se v případě CU 16mm2. Takže u každého panelu na konstrukci ...... .

[007ToMMaS]

Konštrukciu čo som pozeral uzemňujú buď nosné profily alebo slučkujú každý panel zvlášť. Ale nikdy by sa nemal spojiť s bleskozvodom, Natiahnúť zvlášť uzemnenie do hlavnej uzemnovacej svorky a taktiež pre panely mať aj zvlášť prepäťovku. Mala by sa riešiť ochrana vzdialenosťou.

[Dagus]

Takže panely uzemnit přes konstrukci a tu pak uzemnit jako takovou. ......

No a podívej se na normou požadovaný minimální průřez vodiče který lze považovat jako uzemňovací Nemýlím-li se v případě CU 16mm2. Takže u každého panelu na konstrukci ...... .

Tak uzemňovací jde o to asi kde. Na trubky v domě ti nikdo 16tku netahá a k smaltované vaně také ne. Na oddálený konstrukce je 16tka jasná volba.

[brumlaj]

Omlouvám se, místo obecně uzemňovací bylo myšleno "uzemňující díly v dosahu atmosferického přepětí" (byť třeba i jen indukovaného). Ano, vana je obvykle jaksi mimo nebezpečí průtoku bleskového proudu v její blízkosti. Dík za potvrzení té šestnáctky.

[kodl69]

a pokud vede do baráku plyn nebo voda v kovu, tak by tam měl být taky CY16mm2. Vana, to je jenom doplňující pospojování, stačí CY4mm2.

[rouchi]

Moc jsem nepochopil jaký je tedy závěr:
1) je třeba pospojovat všechny panely
2) je nutné použít alespon CY16mm2 (nebo CYA 16mm) nebo menší ? (nejmenší oka se dělá na průměr M5 panely mají většinou předvrtáno d4mm)
3) spojovat k sobě panely, nebo je spojovat na konstrukci ?
4) co použít za materiál aby to neoxidovalo ? osobně si myslím, že takhle venku po čase i měď může zoxidovat
5) kdo to tady má takhle poctivě udělané a kdo naopak na to uplně vydrbal ? dělají to tak montážní firmy ?
6) co by se stalo, kdyby se na to člověk uplně vyprdnul a třeba jen konstrukci na jednom místě spojil na ekvipotenciální svorkovnici (vedení paralelně s DC kabely od FVE)
7) kudy vést od hlavní domovní ekvipotenciální svorkovnice CYA kabel k "sekundární" svorkovnici, které bude v technické místnosti s FVE
8) když bude DC vedení ze střechy vést cca x m po střeše a pak 8m do technické, je třeba dávat DC přepěťovky na střechu i v technické místnosti ?

Jak to tedy udělat v místě s malým potenciálem úderu ? především pro chránění naindukovaného napětí....
každopádně představa že to člověk celé spojuje navíc pomocí cya 16, tak jenom co dá práce to naočkovat, připravit a nehledě na to, že jedno oko stojí i 50kč plus 40kč za 1m kabelu = klidně bych se nebál říct, že se tam člověk u větší elektrárny dostane na 10tis jen za to pospojení na které se podle mě montážnické firmy spíš vydrbou...

Díky za rady

[josse]

Moc jsem nepochopil jaký je tedy závěr:
1) je třeba pospojovat všechny panely
2) je nutné použít alespon CY16mm2 (nebo CYA 16mm) nebo menší ? (nejmenší oka se dělá na průměr M5 panely mají většinou předvrtáno d4mm)
3) spojovat k sobě panely, nebo je spojovat na konstrukci ?
4) co použít za materiál aby to neoxidovalo ? osobně si myslím, že takhle venku po čase i měď může zoxidovat
5) kdo to tady má takhle poctivě udělané a kdo naopak na to uplně vydrbal ? dělají to tak montážní firmy ?
6) co by se stalo, kdyby se na to člověk uplně vyprdnul a třeba jen konstrukci na jednom místě spojil na ekvipotenciální svorkovnici (vedení paralelně s DC kabely od FVE)
7) kudy vést od hlavní domovní ekvipotenciální svorkovnice CYA kabel k "sekundární" svorkovnici, které bude v technické místnosti s FVE
8) když bude DC vedení ze střechy vést cca x m po střeše a pak 8m do technické, je třeba dávat DC přepěťovky na střechu i v technické místnosti ?

Jak to tedy udělat v místě s malým potenciálem úderu ? především pro chránění naindukovaného napětí....
každopádně představa že to člověk celé spojuje navíc pomocí cya 16, tak jenom co dá práce to naočkovat, připravit a nehledě na to, že jedno oko stojí i 50kč plus 40kč za 1m kabelu = klidně bych se nebál říct, že se tam člověk u větší elektrárny dostane na 10tis jen za to pospojení na které se podle mě montážnické firmy spíš vydrbou...

Díky za rady

1. Pospojovat panely mezi sebou není třeba. Při nedodržení vzdálenosti od hromosvodu je třeba je propojit na hromosvod.
2. Ano 16mm2 mědi, M8 a klíč 13 je takový standard koukněte se spojky hromosvodu jaké mají šrouby.
3. Konstrukce i s vrstvou nevodivého oxidu je OK. Ty miliony voltů hravě překonají tu 100V vrstvičku a pak už to vede.
4. Ztráta času, na střeše. Oxidy jsou přirozené, chrání materiál do hloubky.
6. Blesk je pouze o pravděpodobnosti, že to vezme souseda a mě se to vyhne.
7. Nejkratší cestou.
8. Když je vedení delší než XX ano. Takhle obecně to je myslím 10m. 8m se tomu blíží, neznám detaily abych se rozhodl před i za, nebo jen za...

Tohle:
"malým potenciálem úderu"
Bylo asi myšleno jinak. Jestli to je milion voltů nebo milion a půl voltů je asi vcelku jedno ne? Stejně to může být ještě mnohem víc. Obojí má naprosto devastující účinky. Vzhledem k tomu jaký náboj se pokusí přejít z mraků do země v tom ionizovaném kanálu.

Montážní firmy se pokusí udělat vzdálenost větší než S od hromosvodu a pak můžou říct, že to není třeba. Ne vždy se jim to povede?

[ota]

Připomínka k bodu 1.
Na hromosvod bych rány panelů nepřipojoval ani při nedodržení vzdálenosti S ta je mimochodem u většiny rodinných domů se správně provedeným hromosvodem a uzemněním cca 0,6m.
Rám panelů připojit na uzemnění na úrovni terénu. Na ekvipotenciální svorkovnici se připojuje jen zem pro přepěťovky.
Ani všechny tyto opatření při přímém úderu blesku elektroniku nezachrání. Pomohou ale při indukci a při přímém úderu je rozdíl v tom jestli budeš obnovovat zničenou elektroniku nebo ti vyhoří dům.

FVE je dobré zapsat do pojistky domu. Je to TZB, zařízení pevně spojené s budovou, pro pojišťovnu na stejné úrovni jako tepelné čerpadlo nebo domácí vodárna.

V případě pojistné události se musí doložit všechny myslitelné doklady. Od revize elektro až po komíny a dokladu servisní firmy že "zařízení FVE je po úderu blesku, indukci" neopravitelně zničené" . V případě úderu blesku či indukce je dobré za čerstva stáhnout z bleskové mapy doklad o tom že v lokalitě opravdu bouřka byla. Po 2 týdnech už tento důkaz nemusí být na netu dostupný.

[xmasin]

Přes prázdniny budu montovat panely na plechovou trapézovou střechu a pravděpodobně použiju tyto držáky https://www.renusol.com/en/products/metal-roof/ms-msp/ v postatě to jsou profily, které se přišroubují na střechu jen v místě rámu panelů. Jak pak rámy panelů uzemnit?

[abrams]

Zdravím ,

dotaz , dostal tu někdo ze zdejších přímý zásah blesku do domu s FVE ?

Elektronům zdar

[rottenkiwi]

Video o tom, aké napatie može byť na konštrukcii, ak ľadovec poškodí sklo
a súčasne tam zateká voda.
https://www.youtube.com/watch?v=Jtd8gThGo0M

[rychtar]

Zdravím ,

dotaz , dostal tu někdo ze zdejších přímý zásah blesku do domu s FVE ?

Elektronům zdar

Ahoj. Ja som dostal zásah minulý rok. Chata nemala bleskozvod a žiadne zariadenie ani panely neboli uzemnené. Je to off grid 12V.
Zhorelo všetko okrem solaru. Panely, regulátor a baterky prežili.
Zhorel: menič 230V, Poplašné, kamerový systém, meteostanica, internetové-sieťové zariadenia, komplet káblovačka atď