Přesné sledování napětí článků

[Dreambox]

Čím přesně trvale měřit 16 článků,s přenosem do PC.

[brumlaj]

na každém článku samostatný modul s atmelem (nikoli arduino), jeden centrální modul sbírající údaje z měřicích modulů který bude data i zasílat kamkoli, třeba PC. Při dobrém programu v měřicích modulech porovnatelném s kalorimetry které klidně vydrží 10 let makat na jeden napájecí akumulátor se není třeba bát ani spotřeby modulů.

[DanoP]

Čím přesně trvale měřit 16 článků,s přenosem do PC.

Ak peniaze nie su dolezite tak napriklad hotove riesenia:
http://www.rec-bms.com/BMS16S.html
https://zeva.com.au/index.php?product=135
Ja mam meranie a balancovanie per clanok postavene na Attiny85 a data si logujem do PC. https://forum.mypower.cz/viewtopic.php?f ... iny#p86152

[cerm]

Čím přesně trvale měřit 16 článků,s přenosem do PC.

Co třeba se čveřicí ADS1115 s arduinem , na ebay jsou cca po 40 Kč. Je to levný a citlivý AD převodník s rozlišením 15 Bit v jedné polaritě, tj dá na rozsahu 64V rozlišeníí cca 2mV ( 1/32767) . Na něco takového má odkaz v podpisu rottenkiwi pod zkratkou BMS .

[willcz]

pokud chces neco funkcniho tak bych sel do overeneho reseni
tzn bud rec-bms, batrium ...

[brumlaj]

Co třeba se čveřicí ADS1115 s arduinem ,......

Problém u té čveřice je, že neměříš napětí článku (vyjma prvního) nýbrž napětí baterie. Postupně se Ti odečítáním mění nepřesnost měření a to i v závislosti na možném rušení - délka přívodních vodičů ke spojům článků...... Rozlišení je jedna věc, spočítej si přesnost měření napětí prvního článku z poslední čtveřice (blízko těm 64V) a hned se pohybuješ minimálně kolem 10mV (takový první pohled na parametry)........ ale je to levné.

pokud chces neco funkcniho tak bych sel do overeneho reseni tzn bud rec-bms, batrium ...

Pokud by se jednalo o BMS nebo havarijní hlídání tak snad, pro pouhé logování mi to přijde zbytečně nákladné řešení.

[cerm]

Problém u té čveřice je, že neměříš napětí článku (vyjma prvního) nýbrž napětí baterie. Postupně se Ti odečítáním mění nepřesnost měření a to i v závislosti na možném rušení - délka přívodních vodičů ke spojům článků...... Rozlišení je jedna věc, spočítej si přesnost měření napětí prvního článku z poslední čtveřice (blízko těm 64V) a hned se pohybuješ minimálně kolem 10mV (takový první pohled na parametry)........ ale je to levné..

Ba ne. 64V /32767 je opravdu míň než 2mV. Tak jak popisuješ problém by to platilo , kdybych 1. článek měřil na rozsahu AD převodníku a pak to zhoršoval různým poměrem odporového děliče (nebo kdybych to počítal odčítáním),
Pokud změřím 1. článek měřil napřímo , jak popisuješ, tak je rozlišení pod 0,2mV (přesněji 6,144/32767 = 0,181mV), a 2. a další už bych jen zhoršoval atd.. , tak jak píšeš.
S tímhle AD převodníkem si můžu dovolit stejný odporový dělič třeba 1:10 (pro rozsah 61,44V ) i na první i na poslední článek baterie. Ale přesně bych to měl, jen kdybych to měl bez rušení a čím zkalibrovat. (A vím že zanedbávám jiný chyby,vidím jich pul stranky v katalogovém listu)

[willcz]

Je sice pekne cist z datasheetu o tom ze prevodnik umi 15bit, ale pak nechapu proc presnejsi meraky stoji takove prachy a to jeste bych chtel merak co ma MUX na 4-16 kanalu a zachoval presnost v celem rozsahu a jeste si ji pak nezhorsil matematikou kolem. tzn teorie pekna, ale praxe pak bude horsi.

ad cena, jde o to jestli ma tazatel cas na najeky vyvoj a kolik realne stoji jeho cas
tzn aby to bastleni nestalo vic nez hotove reseni.

[brumlaj]

Jak píše willcz ta A4 o přesnosti měření se čte celá až do konce. Namátkou Offset error +-3LSB, Offset channel match 3LSB. Extrémní příklad na kterém se na elektrotechnických školách uvádí nesmyslnost změřených údajů pokud si dopředu nepromyslíš vhodnost měřicí metody pro daný účel je když cimrmanologové zkoumali dle zbytků zeminy odebrané z Cimrmanových bot metodou měření rozpadu radioaktivního uhlíku datum jeho příchodu do Liptákova. Zjistili že to bylo 18.11. roku 1906 v 10 hodin 37 minut +-200let To rozlišení vypadá celkem uspokojivě, ne?

Jak píše kodl69 o příspěvek níže asi by chtělo aby Dreambox upřesnil co si představuje pod pojmem "přesné sledování napětí"

[kodl69]

A nakonec se dostanem k tomu, že 10 bit adc v jakýmkoliv Atmega (attiny) procesoru s rozumnou referencí, kterej měří jeden článek přímo, je vlastně lepší než nějakej "super ADC". A tohle obsahuje gdejaká BMS která je modulová, tj procesor na každým článku, a komunikuje s řídím modulem.
Ostatně ADS1115 jsem testoval v katalogovým zapojení pro obousměrný měření proudu, který by mělo fungovat podobně jako BMV70x od victronu, a neuspěl jsem, kvůli nízké přesnosti měření malých proudů, které vynásobeno dlouhým časem to měření zcela znepoužitnilo...
Spíš je potřeba se postavit k tomu, jakou reálnou přesnost měření napětí potřebuju, podle mě pro hlídání průšvihu stačí reálná přesnost 0.1V (jestli vypnu při 2.7 nebo 2.6V nemá vlastně na nic vliv, stejně jako na horním konci) s rezervou 50mV, a prakticky to stejný mi stačí pro balancování. Když vezmu ten sprostej 10bit ADC s chybou +-3 digit +-1% z hodnoty zak to mám při měřeným napětí 4V a referenci 2V(musí to být vlastně naopak, ale v principu je to jedno) tak mám rozlišení cca 4V/500bit=8mV s tím, že chyba bude max. 20mV, ale v nejnepříznivějším případě. Takže splněno. A nějaký měření na tři desetinný místa mě nebere, když vím, že skoro dvě z těch tří čísel jsou vymyšlený...
P.S. spousta komerčně prodávanejch modulovejch BMS využívá vnitní referenci procesoru, která nestojí za moc, značná teplotní a měřitelná časová závislost, kus od kusu jinej, ale nějak to zkalibrují a prodají...

[DanoP]

Takze zasadna je odpoved je Dreambox ochotny a schopny nieco zbastlit?
Ak ano overene riesenia su (meranie per clanok, alebo pouzitie na to urcenych obvodov napr. bq76PL455A). Ak nie tak treba kupit hotove overene riesenia a treba pocitat s tym ze cena bude okolo 200 eur.

[dracekvo]

Já si hrál s PIC, použil jsem bočník z metalických rezistorů, interní ADC 10bit a interní referenci 2V. Když se to při balancování ohřálo, tak to ulítlo a začínalo to balancovat dříve, což mi vlastně ani nevadilo.
Ale nedostal jsem se k měření kde to vlastně utíká.
Chtěl jsem použít externí napěťovou referenci, jestli by se to nesrovnalo, ale balancéry jsem prodal s baterkama.
Není to problém doma postavit. Ten kód je na pár řádků a žádné komerční řešení není za rozumné peníze.
Nejsložitejší je udělat izolovanou zběrnici po které to komunikuje. Hlavně člověk si to postaví přesně na míru podle toho co potřebuje.

[DanoP]

Já si hrál s PIC, použil jsem bočník z metalických rezistorů, interní ADC 10bit a interní referenci 2V. Když se to při balancování ohřálo, tak to ulítlo a začínalo to balancovat dříve, což mi vlastně ani nevadilo.
Ale nedostal jsem se k měření kde to vlastně utíká.
Chtěl jsem použít externí napěťovou referenci, jestli by se to nesrovnalo, ale balancéry jsem prodal s baterkama.
Není to problém doma postavit. Ten kód je na pár řádků a žádné komerční řešení není za rozumné peníze.
Nejsložitejší je udělat izolovanou zběrnici po které to komunikuje. Hlavně člověk si to postaví přesně na míru podle toho co potřebuje.

Zabudnite na internu referenciu, ta lieta s napatim a teplotou (aspon v lacnych PIC). Hodne sme sa o tom bavili vo vlakne "ATtiny85 + Uno komunikácia". Ja pouzivam REF3020A (seriova nie tzv. shunt) a delic 1:1. S tou mi Attiny nelietala, skusal som zahriatim na cca 85 stupnov (procesor + ref) a dalej som uz nemal potrebu ist. Suciastky pouzite z oficialnych kanalov nie aliexpress a pod.

[Dreambox]

Mě se líbí toto https://zeva.com.au/index.php?product=135

[kodl69]

A zase jsme u těch cenovek. Když někdo skládá baterku z vyhozenejch placek a NB článků, tak si tohle jistě nekoupí...
To DanoP celkem slušně vychází i LM385+47k odpor k +3-4.5V , kterej je sice oproti tvýmu hodně kompromisní (nižší napětí, vyšší Iq), ale pořád o řád lepší než interní reference 1.2V v Attiny. Pořád se nemůžu dostat k tomu to finalizovat a nasadit do testovacího provozu...

[DanoP]

To DanoP celkem slušně vychází i LM385+47k odpor k +3-4.5V , kterej je sice oproti tvýmu hodně kompromisní (nižší napětí, vyšší Iq), ale pořád o řád lepší než interní reference 1.2V v Attiny. Pořád se nemůžu dostat k tomu to finalizovat a nasadit do testovacího provozu...

Ja uz na mojej verzii bezim od 14.4.2019, zatial ale logujem cez PC tablet (Win 10 ), zatial nebol cas prepisat logovanie pod orange Pi kde mi bezi logovanie menica.