Fórum MyPower.CZ

Chci se zeptat. Nemám nabíječku, ale mám zdroje s výstupním napětí 20V. Můžu ho přes lm317 srazit na 14.7V a připojit k tomu desulfátor(připojeno k akumulátoru) díky.

Blesk píše:

Chci se zeptat. Nemám nabíječku, ale mám zdroje s výstupním napětí 20V. Můžu ho přes lm317 srazit na 14.7V a připojit k tomu desulfátor(připojeno k akumulátoru) díky.

ano, zapoj na výstup za LM diodu v propustném směru(závěrné napětí vyšší - raději tak 200Vnebo více).

Je opravdu nutné na místě výstupní diody používat diodu s vysokým reverzním napětím? Nastane vůbec někdy takový stav, aby za diodou (na baterii) bylo nějaké podstatně vyšší napětí, než před ní - v desulfátoru - vzhledem k napětí baterie? Mně se to nezdá. Mám pocit, že pulzy vysokého napětí nastavájí vždy před diodou (v desulfátoru) a jdou přes diodu v propustném směru do baterie. Nastává snad před diodou nějaký záporný zákmit? Jinými slovy - jestli je opravdu nutné používat diodu se závěrným napětím vyšším než 20V. Pochybuji, že by baterie po pulzu působila jako kondenzátor a i chvilkově udržela vyšší napětí než (odhadnu maximum) 16,5V, což je fyzikální limit systému Pb baterií.

Ptám se proto, že Schottky diody s vynikajícími malými forward úbytky neexistují s vyššími závěrnými napětími, než řekněme 40V, max 60V. A šly by pak použít. Byl by rozdíl, mít forward ztrátu jen 0,3V. Poloviční až třetinové tepelné ztráty. Například při použití dvojice S60SC4M bychom se dostali na 0,4V při 30A.

Změřil bych si to, ale tak rychlý osciloskop nemám.

Zákmity za diodou mohou docela dobře nastávat, vlivem rezonance vedení od desulfátoru k baterií. Nemluvě o tom že nějaký chytrák může zapojit 2 desulfátory paralelně .. anebo je tam jiný zdroj rušení s DC špičkama, např. neodrušený čínský nabíječ ..
Jinak ten rozdíl by tak značný nebyl, možná by byly ztráty dvou-třetinové, nikoli ale třetinové.

Tak jsem se po dlouhé době jal vrtati ve svém zatím nefunkčním desulfátoru, o kterém jsem se tu před časem zmiňoval (doteď na to nebyl čas). Nakonec jsem vyměnil IC1 (měl jsem tam AZ431 vykuchaný ze starého ATX zdroje, tenhle IC by měl snad být ekvivalent TL431) za TL431, taky ze starého zdroje, a už se zdá, že se to víc blíží životaschopnému stavu... Problém je ale teď v tranzistoru T5, který se chvilku po připojení desulfátoru k akumulátoru hodně zahřeje (za chvíli bych na něm neudržel prst) - mám tam BC327-16 místo BC327-40, který v předchozí fázi z nějakého důvodu umřel (musel asi doslova explodovat, byť osobně jsem to přímo neviděl) a neměl jsem ekvivalent.

Uznávám, asi je to blbost (moc se v těchhle věcech bohužel nevyznám a nemám po ruce nějakou velkou součástkovou základnu, spíš pár součástek, co jsem si kdysi koupil na ubastlení nějakých konkrétních věcí podle návodu plus případně to, co můžu vykuchat ze starých zdrojů a podobných záležitostí). Může být chyba v tom? Co jsem koukal do datasheetu, tak rozdíl je v zesilovacím činiteli proudu (snad to píšu správně) h21E, který u BC327-40 je až 650, zatímco u BC327-16 max. 250, ale spíš by mi na první pohled přišlo, že by se měl hřát méně ... nebo jsem úplně vedle? A pokud to není v T5, tak v čem by mohl být problém, když se to chová, jak jsem popisoval? Jen ještě dodám, že před připojením desulfátoru bylo na aku napětí kolem 13,4 V, po připojení to kleslo lehce pod 13,3, ale LEDka už svítí o něco víc než když byl desulfátor v nefunkčním stavu (ale pořád zdaleka ne plným svitem) a podle poslechu se zdá, že se nic neděje (cívky nepískají). Zahřívání ostatních součástek nemůžu posoudit, protože jsem se bál o T5, jak moc se hřál, a tak jsem to nechal připojené jen pár vteřin.

Ještě jednou se omlouvám, pokud to jsou příliš blbé otázky, ale rád bych ten desulfátor zprovoznil... jako poslední řešení vidím nákup nových součástek (krom pasivních) a jejich výměnu "na jistotu", ale tomu bych se pokud možno chtěl vyhnout. Předem díky!

JirkaK píše:

Problém je ale teď v tranzistoru T5, který se chvilku po připojení desulfátoru k akumulátoru hodně zahřeje (za chvíli bych na něm neudržel prst) - mám tam BC327-16 místo BC327-40, který v předchozí fázi z nějakého důvodu umřel (musel asi doslova explodovat, byť osobně jsem to přímo neviděl) a neměl jsem ekvivalent.

Uznávám, asi je to blbost (moc se v těchhle věcech bohužel nevyznám a nemám po ruce nějakou velkou součástkovou základnu, spíš pár součástek, co jsem si kdysi koupil na ubastlení nějakých konkrétních věcí podle návodu plus případně to, co můžu vykuchat ze starých zdrojů a podobných záležitostí). Může být chyba v tom? Co jsem koukal do datasheetu, tak rozdíl je v zesilovacím činiteli proudu (snad to píšu správně) h21E, který u BC327-40 je až 650, zatímco u BC327-16 max. 250, ale spíš by mi na první pohled přišlo, že by se měl hřát méně ... nebo jsem úplně vedle?

Jestli hřeje T5, pak může být spálený NE555 nebo T2 nebo T4 nebo mosfet, nebo zkrat v C8 nebo v C7, zkusil bych je proměřit. Prostě to vypadá na velký odběr za tím T5 který napájí tu 555 a výstupní budič T2+T4. Je ta LED dioda v pořádku?

Použití -16 místo -40 by nemělo způsobit zahřívání. Vyměň radši i tu LEDku. Ještě koukám, co mohlo způsobit destrukci TLka, že by nějaké vysoké napětí od T6, nebo přepólování? Co jsi s tím prováděl, že to odešlo?

Taky může být spálený samotný T5, pokud došlo k přepólování baterie, tak se spálí téměř vždy. Chce to upřesnit jak to odešlo.

Děkuju za nasměrování, večer se na to podívám . T5 jsem dával nový, tj. spálit by se musel až teď při tom posledním testu. NE555 jsem taky měnil (pro jistotu), měl jsem jednu náhradní - to jsem zapomněl napsat. Takže tam je to to samé.

Mrknu tedy ještě na ty T2 a T4, jestli jsou OK... a jak ověřím, že je OK ten MOSFET? Na C8 a C7 taky mrknu, mimochodem, jaká je pravděpodobnost, že se kondenzátor zkratuje?

Jinak fakt nevím, proč tam něco odešlo . Když jsem to dal dohromdady poprvé (už si to nepamatuju přesně teda), tak to "fungovalo", ale jednak jsem zjistil, že jsem si nějak blbě přečetl popis a jednu z těch cívek jsem navinul se špatným počtem závitů, což jsem pak opravil, no a další věc byla, že to pravděpodobně fungovalo (soudě podle měření napětí na výstupu, kde multimetr logicky ukazoval hausnumera a podle pískání a rušení nedaleko přítomného rádia ), ovšem fungovalo to i pod těch 13,3 V. Nějak jsem se v tom vrtal, možná jsem vyměnil tu TL431 (už nevím, v jakém sledu ty události šly za sebou, bylo to někdy v létě), pak jsem tam objevil ten mrtvý T5, ale jak odešel, těžko říct (to, že je v háji, bylo doslova vidět, kus ho chyběl) - odhadoval bych to, že příčina byla stejná jako teď, možná se prostě přehřál kvůli nějakému zkratu...

Každopádně moc děkuju, večer se na to podívám a snad budu zase o něco chytřejší.

>>a jak ověřím, že je OK ten MOSFET
mosfet zběžně změřit: přepneš multimetr na měření diod, měříš jednou mezi D a S jedním směrem a pak dáš hroty obráceně, tedy měříš mezi S a D (na schématu vývody nahoře a dole). V jednom případě to nenaměří nic, v druhém "něco" jako 200-600mV (i víc, záleží na mosfetu a na multimetru). Každopádně tam nesmí být zkrat. Pokud možno jednu z těch noh před měřením odpojit, pokud neodpojíš, musíš počkat na nabití/vybití C1-C4 přes L2, což bude trvat. Ale i zběžně snad zkrat rozeznáš.

Správná funkce desulfátoru se pozná podle pískání (pokud už nejsi nahluchlý jako já) a precizně se dá změřit když po připojení na baterii dáš paralelně k baterii takovýto obvod:

+ baterie ----|kondenzator asi 10nF na min 150V|------|dioda usmernovaci na min 150V|---------baterie -

multimetr paralelne ke kondenzatoru prepnuty na rozsah asi 0-150V DC musi ukazovat typicky vice jak 60V, podle stavu baterie, klidne i treba 120V. Ukazuje hodnotu spickoveho napeti pulzu z desulfatoru. V podstate tim pak muzes merit "kvalitu" nebo stav desulfatace baterie. Cim vyssi napeti, tim horsi baterie.

>> jaká je pravděpodobnost, že se kondenzátor zkratuje?

Podle toho jaky jsi tam dal a na jake napeti. Kdyz nevime jak to odeslo, mohl se tam dostat klidne 150V impulz z koncoveho obvodu (třeba sis něčím "škrtl" o nějaký výstupní vodič, nevíme), ktery kazdy keramicky kondik asi spolehlive propali. Musel bys tam dat kondiky na min 150V, aby sis byl jisty, ze jsou v pohode. Staci je otestovat ohmmetrem na zkrat. neni to 100% ale jako test by melo stacit.

Ale jestli tam mas nekde tvrdsi kratas na zem za T5 (mysleno pri pohledu na schema na kolektoru, tedy ten pravy vyvod), tak ti garantuju ze T5 odesel zase V tom pripade ale T5 nebude jedina soucastka, co hreje. Musi hrat jeste neco jineho. Okoukni i spoj, jestli nekde nemas svod.

Zkus to na par vetrin zapnout a namerit napeti na C7 nebo C8, kolik ma. Jestli je napeti od baterie v poradku (13.X-14.X) a bude tam vyrazne mene nez 12V, tak je to spatne. Cim min tam bude, tim je ten zkrat tvrdsi.

Já bych vsadil na vadný MOSFET.

Tak zdá se, že desulfátor je opraven . Děkuju moc, Solárníku! Nakonec to byl skutečně zkrat na C7. Vyměnil jsem ho za takový, co byl poruce - patrně keramika, 100 nF, též vyletovaný ze zdroje. Když jsem desulfátor připojil k akumulátoru z UPS, který tu mám na testování, tak při napětí větším než cca 13,25 V se dioda rozsvítí a ozve se pískání, při poklesu napětí zase ustane. Takže to vypadá, že to funguje (nemám tu teď vhodný zdroj, se kterým by se to dalo dlouhodoběji vyzkoušet), doufám, že to tak fakt je .

Pokud to byl opravdu C7 a máš na pozici C8 stejný kondenzátor, jako odešel na C7, vyměň ho taky. Jen tak pro jistotu. Abychom to nemuseli za pár dní řešit znovu Mohl vydržet ale může být "načatý".

Jen zvědavá otázka - když to nekrát odešlo - měnil jsi i mosfet?

Díky, tak ten C7 vyměním tedy radši taky. MOSFET jsem neměnil (zkoušel jsem ho podle postupu, který jsi mi poradil, a podle toho byl kupodivu OK, a ani předtím jsem ho neměnil...). Nejhorší pro mě je, že když bych potřeboval nějakou součástku, tak bych to musel objednávat třeba z GM nebo GESu, protože doma moc velkou součástkovou základnu nemám, a tam se to pak pekelně prodraží za poštovné (dřív jsem si to mohl vyzvednout osobně, ale tu možnost už teď nemám). Takže jsem rád, že to byl snad jen ten C8, který jsem našel v jednom zdroji.

Ještě mě napadla jedna věc - šla by tam nějak vyrobit pro jistotu ochrana proti přepólování (tím neříkám, že to chcíplo kvůli přepólování, aspoň si nejsem vědom toho, že by se mi to někdy povedlo )? Předpokládám, že tam asi bude nějaký zádrhel (napadá mě třeba úbytek napětí na diodě, která by tam byla obsažená?), jinak by to tam asi Matěj přidal, co?

Přepólování lze ochránit výměnou drátové propojky poblíž T5 na spoji za diodu. Jak správně odhaduješ - posunou se nastavení napěťových ochran (směrem nahoru) o forward drop zapojené diody. Ideální by asi bylo použít Schottky nebo starou germaniovou diodu, které mají Vf okolo 0,2-0,3V, aby to nemělo moc velký vliv. Musel bys to testem ověřit, aby to spolehlivě zapínalo alespoň při 13,4-5V. Pokud ne, musely by se vyměnit jedna nebo obě Zenerovy diody za kusy o nižším napětí. Při selhání přepěťové ochrany (nebo příliš vysoko nastavené) by navíc hrozilo spálení NE555.

Neochrání to MOSFET, což ani moc jednoduše nejde a každý pokus ho ochránit by měl za následek obrovské zvýšení ztrát.

Například tahle
http://cz.farnell.com/vishay-formerly-i ... tt=19tq015
má při tak malém proudu voltage drop pod 0,2V (při pár mA dokonce okolo 0,1V). Ale určitě nebude jediná, chce to chvíli hledat. Používal jsem ji na logické "ORování" baterie a napájecího zdroje, zatím má ze silnějších diod nejmenší Vf, co jsem viděl. Ovšem, na druhou stranu, už reverzní napětí vyšší než 15V ji zničí.

Ahoj chlapi,je tu nekdo kdo by mi vyleptal tu desku plosnych spoju?Koupim diky t.blazicek@seznam.cz

djtomy1 píše:

Ahoj chlapi,je tu nekdo kdo by mi vyleptal tu desku plosnych spoju?Koupim diky t.blazicek@seznam.cz

a co jí rovnou koupit hotovou od Matěje????

djtomy1 píše:

Ahoj chlapi,je tu nekdo kdo by mi vyleptal tu desku plosnych spoju?Koupim diky t.blazicek@seznam.cz

Lejzrovou tiskárnu nemáš? Vytiskne se to zrcadlově na jakýkoli lesklý leták. Pak to žehličkou nažehlíš přes druhý papír na předem uříznutý spoj (žehlička na střední teplotu, mačkat asi minutu). Pak to ve vodě necháš odmočit a strhneš papírovou vrstvu, popřípadě prstem pod vodou odrolíš, až tam zbyde jen nažehlený toner. Hodíš do chloridu zakoupeného v GESu a za pár minut máš desku.

Prodávají na to i speciální nažehlovací fólii, ale je dost drahá. Někdo to dělá i s "barevnými lepícími papíry" pro děti, ale s těmi se mi to nikdy nepovedlo.

nestačí na to leptání kyselina chlorovodíková a peroxid vodíku???kdysi jsem tak leptal různé desky bez problému ale s peroxidem opatrně stčí ho málo

Solárník: Díky za bližší informace, asi to tedy nechám, jak to je a budu si dávat pozor .

djtomy1: Ta výroba plošňáku s pomocí laserovky jde opravdu dobře, taky jsem si to poprvé vyzkoušel při výrobě desulfátoru. Sice s těmihle věcmi nemám moc zkušeností, ale pokusím se ten postup přiblížit: Vytisknul jsem to (zrcadlově!) na fotopapír, ale ten nápad s lesklým letákem je taky dobrý a určitě bude fungovat stejně, a navíc zadarmo. Pak jsem houbičkou na nádobí a mycím pískem na nádobí vydrhnul cuprextit, usušil, plácnul na něj vytisknutý papír a nějakou tu chvíli žehlil, aby se toner přilepil na cuprextit. Pak jsem to namočil v teplé vodě, odrolil a ještě s citem vydrhnul kartáčkem na zuby nebo něčím takovým. Následně stačí nalít do nějaké vaničky roztok pro leptání plošných spojů (není to nic jiného než roztok chloridu železitého, dá se to koupit v GM nebo v GESu) a do ní plácnout ten cuprextit, občas trošku promíchat, případně pro urychlení to celé ponořit do nádoby s teplou vodou. Je tam krásně vidět, jak se měď odleptává, a když to je odleptané, tak cuprextit vyndat a omýt ve vodě... pak už jenom navrtat díry a nanesený toner smýt acetonem nebo toluenem a vzniklý plošný spoj ošetřit (já jsem použil nějaký ochranný lak z GM, je to asi jenom kalafuna rozpuštěná v toluenu, ale možná by to chtělo něco lepšího).

Pokud by to nebylo z toho popisu jasné, tak kdysi jsem narazil na jedno video, kde je ten postup (až na leptání atd.) pěkně vidět: http://www.youtube.com/watch?v=u8XUz7dJf90

Zdravím, mám problémy rozjet desulfátor. Nevim kde je chyba. Když to zapojím na baterii s napětím menším jak 13,5V tak kontakty zajiskří a ledka se rozsvítí jasně a to samé se stane i při připojení nad 13,5V. A hlavně bych řekl, že se součástky ani nezahřívaj. Ale měl jsem to vždy připojené jen nachvíli abych něco neodpálil. Pokud se tak již nestalo. Nevíte kde by mohla byt chyba?