Desulfátor aneb zařízení pro obnovení kapacity Pb baterií

[? střídač]

tohle se vyrobit seriove zkratka neda na vlne a hrubym odhadem to vyjde nejmene na 600,-

Seriově se dá vyrobit naprosto vše, je jen otázka kolik to bude stát.

Původní zapojení je takové, no nazval bych to provozní.
S menší indukčností důrazné.
Provedení matěje je takové agresivní pro opravdu špatné kusy.

Já to vyřešil velice jednoduše. Společné věci jsou na jednom plošném spoji (cívka, kondenzátor(y), dioda,cívka, tranzistor, pojistka a spínač), ostatní jsou na modulárním malém plošném spoji jenž se zapojí do konektoru. Pracnost kolem hodiny, když moc.

Do deseti kusů je pořizovací cena kolem 500,- vč DPH.
Hodlám to dostat na 300,-Kč za kus.

Zatím nemám vhodnou škatulku.

[? Roger]

90% soucastek by slo osadit automatem, by se musel predelat osazovak, chapes?
A nechat si vyrobit civky na miru, nemam sajnu - kolik tahle sranda stoji.

V pripade, ze by to bylo univerzalni zarizeni i pro motoristy atp., tak by se ta stavebnice 1000 ks myslim ze i rychle vyprodala, takze by se to (uzivatelum) jiste vyplatilo.

[? střídač]

A nechat si vyrobit civky na miru, nemam sajnu - kolik tahle sranda stoji.

Nechávám si je vyrobit (dílče kupuji z výrobního programu), mám šajnu za kolik .

[kybos]

Zdravím, problémy při desulfataci jako 2x12V by určitě nebyly a tato desulfatace by byla rychlejší, než jedním 24V desulfátorem. 24/48V verze je pořád ve vývoji a tedy nemohu poskytnout finální funkční schéma.

Chtěl bych se zeptat jak to vypadá s ukončením vývoje 48V verze desulfátoru. Je-li již k dispozici, nabídněte cenu za sadu dílů případně za oživený exemplář.

[? prochazka85]

pratele, mam dotaz, rad bych si poridil mistni desulfator. Mam ale 24V system, takze by me zajimalo jestli nebude v dohledne dobe k dispozici 24v verze desulfatoru?
popr kdybych koupil 2ks 12V bude fungovat toto zapojeni?

desulfator.gif

predem dekuji za odpoved

[Lui]

Určite to bude tak fungovat....ja to mám tiež tak zapojené....

[? Pan Taum]

Fungovat to samozřejmě bude a pro nejúčinnější funkci je dobré zapojit desulfátory do geometrického středu tak, aby napěťové pulzy měly co nejkratší fyzickou cestu k bateriím.

desulfator.gif

a k Tvému nákresu - spoj mezi bateriovými bloky by měl být nahoře, ne dole jak máš naznačeno. Je to proto, že spodní baterie budou v Tebou nakresleném schématu cyklovány hlouběji, než ty horní...... holt je třeba brát na zřetel i na odpor kabelů.

Vidíš, taková základní věc, které jsem si vůbec nevšimnul.

desulfator.gif

[? brumlaj]

co nejkratší fyzickou cestu k bateriím.

a k Tvému nákresu - spoj mezi bateriovými bloky by měl být nahoře, ne dole jak máš naznačeno. Je to proto, že spodní baterie budou v Tebou nakresleném schématu cyklovány hlouběji, než ty horní...... holt je třeba brát na zřetel i na odpor kabelů.
Otázka na Matěje - není lepší přepínat u tohoto zapojení desulfátor střídavě na každou z baterii třeba na týden a pak ji dát na tu vedlejší ve stejném paralelním bloku? Jaké jsou výsledky z praxe?

[? prochazka85]

tak desulfatory jsem objednal zde na eshopu a dorazili hned druhy den, to jsem byl mile prekvapen.
Bohuzel jeden z nich nefuguje takze se zase proleti zpatky

[? solárník]

Asi vím, kam míříš (zničení citlivých součástek elmg. polem při zapínání/vypínání trafopájky?). Ale ne, letoval jsem to "stolní" pájkou (nevím, jak se jí vlastně správně říká) - prostě kovová skříňka, která je položená na stole, v ní je trafo a regulace teploty a z ní vede kabel s rukojetí a hrotem.

EDIT: Tak jsem se na to ještě díval a našel jsem tam mrtvý tranzistor T5 - musel asi explodovat, chybí na něm kus pouzdra :-/... tak teď ještě vědět, co mohl všechno mohlo spolu s ním jít do háje, ach jo. Vyměnil jsem ho (náhodou jsem měl po ruce ještě jeden), ale pořád nic. Tak nevím, jaký je nejlepší postup, komplet to rozebrat a znovu osadit a pečlivě při tom zkontrolovat, jestli jsem někde nepřehodil třeba hodnoty odporů?

Fakt nevím, čím to může být, původně desulfátor fungoval (dá-li se tak usuzovat podle zahřívání a pískání), jen jaksi neřešil napětí na aku, než jsem do toho potom hrábnul... ovšem co jsem tam udělal blbě, to netuším.

T5 se spolehlivě zničí při náhodném i chvilkovém připojení desulfátoru obráceně (záměna + a -).

matej - nebylo by lepší do té napájecí větve od kondenzátorů vložit diodu? Pak by se T5 a nic dalšího nemohlo při náhodném přepólování zničit (ovšem kromě mosfetu a výstupní diody). Šla by tam krásně vložit místo té drátové spojky, co je poblíž T5 na tišťáku.

Dneska se mi to zrovna povedlo si "škrtnout" - odešel mosfet a T5, jinak vypadá všechno v pořádku, tedy po výměně to reaguje a funguje správně, včetně napětí, kdy to má zapnout a vypnout.

Ten tranzistorový budič jsi použil kvůli strmějším pulzům? Já to bastlil z domácích součástek. V podstatě jsem našel vše až na mosfet a výstupní diodu. Tak jsem zkusil použít IRFP260N (200V 50A 40mOhm 4000pF), který vypadal, že má třetinový odpor Rdson, což by bylo dobré (mohl by hřát jen třetinově, ale je taky o "něco" dražší). Ovšem má taky skoro trojnásobnou vstupní kapacitu, což by mohlo snižovat strmost spínání. Tedy toho bych se bál, kdyby to budil přímo Ne555, ale ten tranzistorový budič bude mít asi dost nízký výstupní odpor, takže by to nemělo moc vadit, co myslíš? ostatní parametry jsou stejné.

Schottkynu na 100V min jsem doma neměl, tak jsem musel použít klasickou, našel jsem rychlou 60EPU04 (200V 60A, 50nS). Ani nemá o moc vyšší forward voltage než ta tvoje (0,9V při 30A). Ale topí řádně, to je pravda.

Malý zkušební "pidichladič" se ustálil na 110°C (jen s diodou, stojaté žebírko 35x38mm). IRFP se drží i z malým chladičem (opět stojaté žebírko 35x38mm) na 45°C, což vypadá, že malý Rdson zafungoval. (Termistor nemám zatím osazen, teplná ochrana je vyřazena). Ovšem u diody je to spíš k dobru, protože s teplotou se podstatně snižuje úbytek napětí. Také mě napadlo řešit to dalším mosfetem, ale četl jsem tu, že už v tomhle směru něco vymýšlíš, takže uvidíme.

[? prochazka85]

tak dorazil i opraveny desulfator

dotaz: je bezpecne nechat pripojeny desulfator 24/7 zapojeni je jak je navrhl Taum o par prispevku drive viz foto?

kolik je provozni teplota na chladici?

PC070191.JPG

[Frenky]

Mám identický desulfátor v práci připojený na baterce kterou se pokouším léčit, mám ho tam si tři týdny a není problém. Je připojen k nabíječce (která udržuje desulfátor sepnutý). Teplotu jsem neměřil teploměrem, ale chladič v ruce udržím. Takže odhaduji tak 50 stupnů. Možná dát mezi desulfátory a baterku nějaký teploizolant, aby se baterky zbytečně neohřívali od desulfátoru. Myslím.

[? Roger]

NeohrivalY, a odpadni teplo pripojit na vratku do kotle

Prochazka: a co mu bylo vis?

[Frenky]

Omlouvám se za gramatiku, není to moje silná stránka .

[? solárník]

No ono to ani víc jak 50 mít nemůže, když je tam ta teplotní ochrana. Jak to má víc, tak to ubere na pulzech. Spíš by mne zajímalo, jestli ty pulzy dojdou i k ostatním baterkám po takovém hejnu drátů na té fotce .

Hele je tu vůbec někdo, kdo dosáhl tou desulfatací při obnově baterií nějaký podstatný výsledek? Myslím jako třeba zlepšení o víc jak desetinu kapacity. (To nemyslím jako narážku, jen mne to zajímá )

[? matej]

Diodu před T5 by vložit zajisté šlo, ovšem Mosfet stejně neochráníme (za rozumných ztrát na těch možných "ochranách") .. je potřeba si prostě dávat bacha na přepólování. Měniče, regulátory, DC/DC rozvody tam všude si musíme dávat pozor, stejně jako u desulfátoru. Ano desulfátor ubere na pulsech když se teplota dostane na 50°C.
Ano desulfátor je bezpečné a vhodné nechat připojen 24/7.
Ta náhrada tranzistoru - jde hlavně o jeho rychlost, pomalejší může topit víc, i když má menší Rdson.

[? solárník]

Vybrakoval jsem 3 jádra T106-26 z nefunkčních zdrojů, rozměr přesně souhlasí - průměr 27 výška asi 12mm celé žluté a jeden bok bílý. Těch 8 závitů na L1 ukazuje opravdu něco okolo 5uH ale těch 19 závitů mi na všech třech jádrech z různých zdrojů ukazuje indukčnosti okolo 35-38uH, což je podstatně více, než je uváděno v článku o desulfátoru. Měřič mi měří dobře, referenční koupená cívka IHA-505 ukazuje přesných 100uh, co má mít. Tak teď nevím, kde je chyba. Jestli má mít L2 opravdu 20uH, jak je uvedeno ve schématu, tak pár závitů prostě odmotám, ale je to dost velký rozdíl...

Je volba těch železoprachových jader kritická? Mám tu ještě nějaká přesně stejného rozměru, ale jsou světle zelená a jeden bok je takový modrošedý. Indukčnost ukazují na 7 závitů 6 uH. Tedy velmi pravděpodobně taky železoprachová.

[? JirkaK]

Přímo ke tvému dotazu bohužel poradit neumím, ale co se týče barevného značení jader, jsem narazil na tohle: http://ok1kvk.cz/web/index.php/technick ... rske-praxi (třeba se to bude někomu hodit).

[Lui]

Pokial sa dobre pametám....tak obidva sú vhodné...a tá farba označuje rozsah frekvencie...

[? solárník]

Odmotal jsem 5 závitů, takže je jich tam 15 (L1 - filter, v předchozím příspěvku to mám označené obráceně). Indukčnost 22uH. Nechám to tak. Zajímalo by mne, jak moc tahle cívka (a sycení jádra) ovlivňuje zpětný nabíjecí impulz z baterie. Nějaký obrázek z rychlého osciloskopu by se hodil, nemáte někdo? Když by se dalo jádro třeba feritové, stejná indukčnost, tak jak by se to změnilo...