Našli jsme řemeslníka

[Marx]

Jasně, záleží na prioritách. Mně na tomhle systému kromě prachu a sazí vadí jediné - minimální akumulace. Jakmile pořeším větší výkon do vody, problém zmizí, protože budu natápět nikoliv nádobu (která zabírá místo), ale akumulační prvek mám 15 cm betonu v podlahách, ve 2 místnostech je 6 tun ŽB, pod ním 20 cm polystyrenu.
To, že se můj styl a náhled na život neslučuje s dnešní představou o bydlení, mi nevadí - když chci, mám v místnostech trenýrkovou teplotu, čerstvý vzduch, a to celé za 10 tisíc ročně za dřevo a jeho dovozu a zpracování. Dřevem moc nešetřím, když chci teplo, naložím kamna, otevřu vzduch, na jaře přikoupím kubík dva navíc, to mě nezabije. To je třetina-čtvrtina nákladů na plyn.

Osobně jsem nezdědil a ani od nikoho nedostal ani korunu, začínal jsem na nule, zdaleka nejsem za vodou a dlouho nebudu, ale považuju za lepší žít v horším 3plus1 domku než v luxusním 1KK sádrokartonovém bytě postaveném na přeplněném parkovišti a platit nájem 8k měsíčně. Ano, vím, jak vyřešit topení, rozvody vody, materiály do interiéru, aby to bylo správně a komfortně, ale všechno limitujou finance to snad vysvětlovat nemusím. Lepší je to udělat nějak než vůbec. Můj praděda tahal dřevo z lesa koněm, řezali to pilou obloukovou, 30 kubíků ročně, ve 40tým roce dostal cirkulárku gtakže byl konec dřiny, ve 48 mu sebrali polnosti, pracoval x hodin denně dál jakoby se nic nedělo, spravoval v JZD stroje a nářadí, kouřil tak 20 dutinek denně, záchod měl přes dvůr kadiboudu, koupelna byla lavor s vodou z kamnovce, v kuchyni kohoutek s vodou studenou ze studny na návsi, a že by se to na něm nějak závažně projevilo nemůžu říct dožil se poměrně zdravý 90 let. Proti tomu je nějaký dřevo v obýváku směšný. Všechno je relativní

po 89tým přišla se svobodou i honba za penězi, a já přihlížel jako malej kluk tomu, jak příbuzenstvo rozprodalo po dědově smrti a po restituci lesy louky políčka takřka zadarmo s vidinou krátkodobýho zisku, poslední byla zemědělská usedlost v roce 04, ale to už je jiný příběh...

[? brumlaj]

zajimá-li někoho, tak topíme-li dřevem, neochlazovat ještě nespálené plyny. Takže topeniště úzké a vysoké (minimálně 0,5m) obložené šamotem, který je od plechových stěn tepelně odizolován (minerální izolace, aby šamot udržel teplotu plynů co nejvýš). Je třeba vstup vzduchu v minimálně dvou výškách, jinak je moc ochlazován spodek topeniště. Pokud budeme teplo předávat do vody, nebo prostoru, tak až nad touto spalovací komorou a to ještě nejlépe i zde shora odstíněno šamotovým deflektorem. Takže si troufám říci, že zde zmíněné plechové plochy v topeništi jsou zhouba hoření(a tím i účinnosti). Teplota spalin do kouřovodu nad kamny by měla být 150-250 stupňů (aby byla dodržena teplota spalin 90 stupňů metr pod ústím komína). Obsah kyslíku ve spalinách 6-10 procent. Kdo chce ovšem vlastními úpravami kam, dobře mu tak

[? kodl69]

Podobně jak popisuje brumlaj jsou stavěný klasický těžký kachlový kamna - min. 70cm vysoká spalovací komora, potom pád (kouřovod na úroveň dna topeniště) a pak teprve předávání tepla. Něco takovýho jsem zbudoval na chatě a spotřeba dřeva proti původní peci (něco jako krbová vložka bez prosklení) se snížila na míň než polovinu.

[Marx]

[quote="brumlaj"]souhlasím ve všech bodech ale pro naší obhajobu musím říct že máme kamna koupená za pár korun, v dokumentech stálo 30/70 a realita je opačná, máme ty kamna vyhodit do kovošrotu a koupit si kotel za 70k?, Nemáme nikdo profi strojní dílnu, často žádnou dílnu, a vem si že svařit to tak jako kolega Abrams kvalitní svar aby netekl není uplně trivální, nevím jaké máš zkušenosti s takovou prací ono to vypadá na první pohled hrozně jednoduchý. Přitom to je řešení za pár korun nebo ze šrotu, které splnilo účel, a to přenesení části tepla z kamen do radiátoru, my neřešíme účinnost spalování jestli je 73 nebo 78 procent, moje náklady na vybudování otopné soustavy s podlahovým vytápěním a kombibojlerem byly 40 tisíc korun, včetně nářadí, které mi zbylo a svou hodnotu si zachová. využil jsem hodně věcí které někomu zbyly a vyhodil by je - ventily, čerpadlo,expanzka-to bylo zdarma.... Naučil sem se pájet CU, plastové rozvody vody, svařovat ocel a tak. Opět zdůzarňuju že tady je otázka jestli bude teplo nebo zima z průměrnýho platu se to těžko realizuje lépe je jiná doba než před 15 lety přečti si co napsala Vata

[? brumlaj]

obhajoba není na místě, zde není soud. Psáno pro případné zaujaté tématem Každý z nás činí kompromisy, bývá však prospěšné vědět, že tak činíme a jak hodně. Proč, to je pak na každém z nás.

[? PavelR]

Svata pravda ja vyse psal brumlaj. Pokud topim drevem tak topim v litinovem kotli primarne urcenem na cerne uhli. Pokud je v peletovem modu, tak je vse co se tyce spalovani ok viz vyse. Teplota spalin na kolenu u kotle je cca 130-160C

V tomto kotli je horeniste ochlazovano naprosto brutalnim zpusobem. Dehet se tvori sice jen lehce a mimo tepelny vymenik ale neni to dobre. Pokud je nad kominem videt cokoli cerneho tak je to nespaleny potencial dreva. Coz je muj pripad.

A protoze se starost o prikladani a kotel stalo mym novym hobby tak si asi koupim nejakej peknej zplynovaci atmos a budu mit kotle dva.

[? SJM]

Atmos nebývá moc chválený. Osobně ho nemám, ale před jeho koupí by možná stálo za to něco nastudovat o pyrolitickém spalování a dostupných výrobcích, např. kotle Horal.

[gupa]

Marx. Co to je za bazmek co tak blbě topí? Výrobce, typ. Jak vypadá kouřovod a komín uprostřed toho objektu? Všeobecně se má zato, že taková topítka nejsou k trvalému vytápění ale jen k občasnému přitápění. To mi sdělil např Slokov, s jeho kamny, který má takový kamna coby svařenec s dvířky nebo v lux verzi se sklem. Je to tak na víkendování na chatu kam se dojede a občas zatopí.

[gupa]

Teplota spalin do kouřovodu nad kamny by měla být 150-250 stupňů (aby byla dodržena teplota spalin 90 stupňů metr pod ústím komína). Obsah kyslíku ve spalinách 6-10 procent. Kdo chce ovšem vlastními úpravami kam, dobře mu tak

Logicky teploty spalin jsou jen takové vyslovené standardy bez praktické dokumentace. Např. dnešní komín, který má izolaci provedenou podle posledních dostupných prvků na trhu, je zaizolovaný, tz, že teplota někde dole a nahoře je s minimálním rozdílem. Jsou komíny, které mají přísavné regulátory, se sečte teplota z regulátoru, s teplotou spalin. Komin, který má silnou izolaci, komín, který má slabou izolaci, komín, který nemá žádnou izolaci. Potom jsou komíny, které jsou ohřívány pomocnými nebo odsávacími ventilátory a jsou zvrchu nebo zespodu.

Já si ale oproti všem takovým prehistorickým komínům které dnes docela spolehlivě fungují myslím, že vytápěcí systém, by měl být schopen hořet a vytápět tak, že do ovzduší nebo do kanálu bude vypouštěn čistý studený kondenzát o teplotě do 20 - 70°C. A je jedno jestli se topí uhlím, plynem dřevem nebo jiným palivem.

[? PavelR]

Atmos nebývá moc chválený. Osobně ho nemám, ale před jeho koupí by možná stálo za to něco nastudovat o pyrolitickém spalování a dostupných výrobcích, např. kotle Horal.

Ohledne atmosu. Znam spokojene uzivatele. Teorie ohledne pyrolitickeho spalovani taky nastudovana ... zevrubne - praxe byt nemuze, bo jsem pyroliticky zatim nic nespaloval. Zrovna o atmosech jsem dosti nacetl na tzb. Co se tyce toho ze kotel prohnije po X letech vse je o cene respektive hmostnosti. Pokud si koupim plechovej kotel kde bude dvakrat tolik zeleza da se ocekavat, ze vydrzi taky dele jenze to byva jina cenova trida. Taky zalezi na typu otopne soustavy. Idealni by byl zplynovaci litinak ale pokud se to vubec dela tak cena urcite bude brutalni.

Tak jak tak pokud na to dojde, tak tomu budou pradchazet dalsi hodiny a hodiny googlovani.

[gupa]

Pyrolýzu v litině mám, váha atmosů není zanedbatelná jde od 280 kil nahoru. Co se týká litiny, výhoda je tepelná setrvačnost, jenže, pokud je akumulátor, sertvačnost litiny je kničemu. Dále zmiňovaná výdrž litiny vůči kondenzátu. No kondenzát není opravdu problém, ale problém je, pokud se v litině zamýšlí úsporně topit, tj. že se jinak zanáší. Litina je studená a pórovitá, opravdu déle trvá prohřátí a přesun tepla přes stěnu litiny než přes železo nebo nerez.

Pokud bych měl narhnout kotel a měl opravdu volnost peněz a času, vrátil bych se ke kotli plamencovému, k trubkovnicím, k mědi a ke tvaru kotle jak mají lokomotivy.

Když se vrátím k atmosu, jsou to kotle, u kterých když se přidá výměník, dosahují výkonu předávání tepla do vody co mají napsán na plechu zepředu. Výkon ve spalovacím prostoru odpovídá, ale teplosmněnná plocha je mizerná, proto začal Atmos přidávat ještě jednu komoru, nebo mění ty žebříky, ale nepomůže tomu nic jiného než další výměník nasazen na kouřovodu.

[Marx]

Marx. Co to je za bazmek co tak blbě topí? Výrobce, typ. Jak vypadá kouřovod a komín uprostřed toho objektu? Všeobecně se má zato, že taková topítka nejsou k trvalému vytápění ale jen k občasnému přitápění. To mi sdělil např Slokov, s jeho kamny, který má takový kamna coby svařenec s dvířky nebo v lux verzi se sklem. Je to tak na víkendování na chatu kam se dojede a občas zatopí.

Nechci pomlouvat, je to jedna z mnoha variací Hás a syn , ono to topí dobře, 1O kW to má, ale poměr vzduch:voda je opačně než píšou v datasheetu Rozdl v tom jak fungujou fyzikální zákony v kamnech pro trvalé topení versus pro občasný přítop neznám dřevo prostě shoří s nějakou účinností... a myslím že v obou by ta účinnost mohla být podobná, když jsou si kamna podobná konstrukčně, ne? když uděláš nějaký úpravy tak se to dá. původní deflektor co omezoval tah v hrdle jsem vyříznul, a naproti tomu jsem vložil šamotový deflektor nad plameny, takže spaliny jdou nejdřív spálit o deflektor a pak projdou vodotrubným výměníkem nikoliv vertikálně ale horizontálně, takže víc tepla dají vodě. Bohužel tam pořád chybí zatápěcí klapka, atd. Kouřovod délka 1m, 2 kolena á 90 st., komín původní cihla vyvložkovaná 3mm nerezí 1.4307 D=160mm výška účinná 7m. jakmile se venku oteplí, povařím ten spodní výměník podle abramse, nechám ho teda až za šamotem ale moc rozdíl v tom nevidím, a přes léto kamna vytáhnu, rozřežu a udělám z toho interiérový kotel - hlubší topeniště, popelník 10 litrů, a snad i automatickou dusivku z kotle . celý meziplášť bude vyplněn vodou, cílem je dostat do výmeníku 8 kW a do vzduchu tak 2kW, a přemístění kamen z jídelny do chodby, kde to bude praktičtější.
ve finále na to nalepím šamotový cihličky a kachle, a pak ppozvu kominíka na 2-3 sklenky aby mi to posvětil získám tak za 18 tisíc kvalitní interiérový kotel jako zdroj pro akumulaci tepla v podlahách...

chtěl jsem kotel, ale komín mi nevede až do sklepa, takžesmůla. Pochybuju, že je zákonně možné kouřovod od kotle protáhnout podlahou a zaústit jej až v místnosti, kdyby mi tohle někdo schválil tak jsem vysmát

[gupa]

Já nevím, napíšu co bych udělal já. Bych do kamen nerýpal nic neřezal. Pouze do toho odšroubovatelného výměníku a co je uvnitř okolo a potom řešil komín. Výměník nevím jaký je, ale ta vertikální trubkovnice není šťastné řešení. Výměník předá nejvíce tepla, když ho plamen přímo oplývá a plyn je až za výměníkem přibržděn buď klapkou nebo další částí výměníku nebo dalším výměníkem. Existuje kvůli předání tepla taková primitivní pomůcka se svíčkou a prstem. Mohu se o plamen spálit a nemusím. Pokud běží pohyb rychle, teplo se nepředá a voda či prst zůstane studená. Pokud by se to mohlo nakreslit jak to nyní je, nebo nafotit, možná bych na něco došel. Nebo dát přesně typ, ty kamna jsou v řadách podobné, liší se jen prvky a fascinují mne ty názvy, jakoby ten, co je pojmenovává jezdil pravidelně do Itálie na dovolenou nebo tam i bydlel a pokaždé když dojel, dal do výroby nový typ, jejich jak much a všechny jsou stejné.

Komín, jak se dá nadstavit, může se i podestavět. Já bych se zaměřil na komín do sklepa. Řešením je i zlomení komínu formou přeložení, ale bývá problém, lepší je přímo pod rovně. Normálně komín funguje do nějaké vzdálenosti i vodorovně nebo pod nějakým úhlem. Každopádně bych se podíval do požadavků a hlavně bych nezapomněl zjisti, jestli trámy jsou od komína daleko 20cm, zedníci když se stavělo nato kašlaly a zazdívaly trámy přímo do komína... Většina požárů je kvůli hořlavému okolí komína. Komín musí být zomítaný na půdě, má mít dvířka k čištění nahoře a dole, takže dvířka pro čištění by měly být vždy pod dírou na kouřovod. Napojení kouřovodu nevím jaké má pravidla.

Potom bych pořídil kotel velmi se mi stále zamlouvá buď slokov, nebo atmos, oba určitě s výměníkem, blízko k němu okno na palivo. Pokud je pod koupelnou místo, přemístit tam i boiler aby nezavazel. A tak se bordel a práce se zázemím domu přesune jinam a prostor k bydlení bude k bydlení a prostor pro prach a topení bude prostor pro prach a topení. Pokud chybí výkon, přidat radiátory. Pokud je místo, aku nádrž do obytného prostoru. Bohužel se to do 18titKč toto nevleze, ale pokud je člověk mladý a pln plánů a energie, zvedne se ve stáří komfort a klid žití.

Ten komfort nyní vidím jak s tema Petrama co tam měl bývalý majitel, lepší už byla v tom domě ta pec a jeho akumulace co tam byla jako prvně.

[? PavelR]

Pyrolýzu v litině mám, váha atmosů není zanedbatelná jde od 280 kil nahoru. Co se týká litiny, výhoda je tepelná setrvačnost, jenže, pokud je akumulátor, sertvačnost litiny je kničemu. Dále zmiňovaná výdrž litiny vůči kondenzátu. No kondenzát není opravdu problém, ale problém je, pokud se v litině zamýšlí úsporně topit, tj. že se jinak zanáší. Litina je studená a pórovitá, opravdu déle trvá prohřátí a přesun tepla přes stěnu litiny než přes železo nebo nerez.

Pokud bych měl narhnout kotel a měl opravdu volnost peněz a času, vrátil bych se ke kotli plamencovému, k trubkovnicím, k mědi a ke tvaru kotle jak mají lokomotivy.

Když se vrátím k atmosu, jsou to kotle, u kterých když se přidá výměník, dosahují výkonu předávání tepla do vody co mají napsán na plechu zepředu. Výkon ve spalovacím prostoru odpovídá, ale teplosmněnná plocha je mizerná, proto začal Atmos přidávat ještě jednu komoru, nebo mění ty žebříky, ale nepomůže tomu nic jiného než další výměník nasazen na kouřovodu.

Mohu se zeptat, jakej litinak mas?

Pokud topim tak kotel jede vzdy naplno co to da. Od toho mam akumulator. Ted mam peletak/odhorivak od ferroli v litine. pisou, ze to je jakasi tenkostenna litina. Na teplotu se dostane rekl bych rychle. Problem je akorat to ochlazovani horeniste pri topeni drevem. Ona je to konstrukce, primarne urcena na cerne huhli, koks ... tedy paliva s malym podilem prchavych slozek. Pri spalovani pelet v horaku, kdy pomer paliva a vzduchu udrzuje horak a z nej jdou velice horke spaliny (trubka horaku je tmave ruda cca 700C), ktere se nasledne az ochlazuji je vse ok. nad kominem nejde vubec nic videt.

Pridavny vymenik neni zas takovy problem.

[gupa]

Mám upravený kotel, jsem tu úpravu vymyslel a udělal. Kotel byl v době když jsem ho kupoval stažen z výroby, to jsem nevěděl, tak jak byl nabízen to byl zmetek. Upravoval jsem i Atmosa 18, proto vím očem píšu. Upravoval jsem ještě jiného dakona v litině, ale ten není v provozu. Takže já dělám nějaké takové výměníky takového typu. Prominou herberky okolo, ale je to jen kotelna a nemám ve zvyku mít pořádek tam, kde je to pro nepořádek. Nyní je v provozu jiný kotel napojený na kotlovém okruhu, tento včera vyhasl.

IMG_0787.JPG

IMG_0788.JPG

IMG_0789.JPG

IMG_0790.JPG

IMG_0791.JPG

IMG_0792.JPG

[? PavelR]

V cem spocivaly ty upravy dakona a atmose? Pokud to tedy neni know-how.

[gupa]

V něčem podobném akorát to bylo napojeno na kouřovod. Výměník menší, atmos, horizontální trubkovnice, přidáno cca o 1/2 teplosměnné plochy navíc, v podstatě místo kouřovodu. Druhý dakon trubkovnice vertikální, přidáno o cca 2/3 teplosměnné plochy navíc, opět místo stávajícího kouřovodu. Průběh prací je takový, že si prostor změřím, udělám z kartonu model, ten zapojím pro představu na místo, udělám úpravy pokud musím a potom to je jen pálení a vaření a napojení do systému. Je to na míru jak nábytek, počítám hlavně m2 teplosměnné plochy tah komína a hlavní je vymyslet přístup pro čištění. Ušetří to hodně paliva atím hodně hrubé práce s palivem.

[Marx]

....Ten komfort nyní vidím jak s tema Petrama co tam měl bývalý majitel, lepší už byla v tom domě ta pec a jeho akumulace co tam byla jako prvně.

ano v petrách je to dokonce o něco leší, mají pořádný popelníček. Původní pec jak jsem psal zbourali někdy v období kolem ruský invaze byla to tehdá moda zbavovat se všeho co je "staré", ostatně v dnešní době se v určitých ohledech děje totéž jenom pod jinou záminkou a s jinými slogany .-)

kdybych tenkrát uměl kvalitně svařoivat, nekoupil bych si HaS ale udělal opláštění peter výmeníkem abrams technology ale ze všech stran konstruktér asi musel dodržovat příkazy kindermanagementu takže chybnou konstrukci neřeš. Věděl jsem do čeho jdu. Mně bordel v jídelně sice vadí ale na vyšší komfort nemám a i kdyby tak , . Co se týče výměníku tak z toho co jsem pochopil tak popisuješ jejich původní výměníky které byly žárotrubné a odnímetelné, tohle už je novější typ vodotrubný, ale kromě nevýhody nevyměnitelnosti v tom není nic lepšího.
Podstavět komín ani jiné velké věci u mě nejsou reálné, jsem limitovanej prostorem, dispozicí, penězma.... dal jsem 18k za kamna takže buď je donutím fungovat aspoň přibližně jak mají nebo rovnou postavím akumulační pec, ale až v momentě kdy bude splacené stavebko.
Přijde mi že moc nebereš v úvaho omezení daná malým domkem, jeho původní dispozicí a tak, představ si chatu ta má k mojemu domku blíž tady si moc nemůžeš vybírat kam co dát konstrukce domu je daná a hlavně je to o penězích. nebudu dávat 100 litrů za kamna a akunádrže až budu starej prodám kravku na jaře nazaseju a půjdu hnít do bytu 1 plus KK nebo chaty s topením na LPG kouřovody se sazema nechám ve vzpomínkách na mládí
Po úpravách co zatím zabraly tak hodinu dvě času už u kamen není kouřovod 250 st jak byl původně, do výměníku jde tak polovina výkonu zaplatˇpánbůh, plamen hoří čistě hezky, nekouří do jara to musí stačit pak nastoupí flexa CO2 možná i cnc plazma to jsou věci do kterých se vyplatí dávat prachy nic musím jít dodělat rozvodničku na mojich směšných 130W zdarma marek

[gupa]

Dívám se nato ferrolli, asi bych tomu hořáku udělal tvarově cylindr, materiál nerez, trubka stočená do spirály - válec, mezi trubkama na sílu trubky prostor pro únik spalin. Cylindr má vrch - zrcadlo zvyšující teplotu uvnitř cylindru a zabezpečující pohyb dostran ke stěnám kotle, instalace cca 5-10 cm pod vrchem přikládacího prostoru. Jak napojit vodu je zase o něčem jiném. Voda v takovém výměníku by měla mít rychlý pohyb kvůli vření a opalování nerezu, tz. trubka by neměla být přímo tlustostěnná, ale taková aby se neopalovala a přitom předala hodně teplo do vody při tom rychlém pohybu a stačila se ochlazovat. Problém je ta plocha, aby to fungovalo dobře, plocha by měla být u plamene alespoň 1/2m2 a více což je velký cylindr a žádné tintítko. Možná by to mělo mít ještě katalyzátor pro lepší spalování při nižší teplotě a spotřebě pelet. Jenže, nevím jak přesně to vypadá a nyní funguje.

[? PavelR]

No s tim cylindrem a trubkama jsem to nejak nepochopil.

Rekl bych ze to nyni funguje jak ma. I dle teploty kourovodu bych rekl ze dalsich vymeniku netreba.
Jediny co zatim nefunguje jak ma je pneumatickej dopravnik pelet ze skladu do zasobniku kotle. Potrebuji mnohem silnejsi dmychadlo, nez jsem si myslel.