Uzemnění panelů+přepěťová ochrana

[? Quickyprd]

Jasně, to vše bude, svodice jak mají být, propojení hromosvodu atd., Jde mě o to zda nevadí, když připojení uzemnění bude hodně blízko napojeno k hromosvodu. Uzemnění samozřejmě nebude přímo na hromosvod.

[? kamils]

Asi nevadí, foto DEHN

DEHN 540260.jpg

Jinak tato pěkná svorka stojí okolo 100.-

[? Quickyprd]

To je hezké a elegantní. Díky! V mém případě teda za svorky 800,-....v celkové částce úprav naprosto pakatel.

[? kodl69]

mě osobně se teda moc nelíbí venku ten slaněnej vodič, ale CY 25mm2 už se jinej nedá koupit. Já osobně na CYa 16mm2 lisuju měděný pocínovaný kabelový oka, který od hliníku oddělím nerez podložkou a je hotovo. Cenovka AlMgSi oproti 16mm2 CY je jasně pro dural.
Ceny svorek na hromosvod se dost liší nerez oproti pozinku...

[? Quickyprd]

Tak teď jsem zcela v klidu když to odsouhlasil i mistr kodl69. Co tam nakonec dají a jak to uchytí, bude na firmě. zadání mají jasné (nákres úpravy hromosvodu dle vašeho doporučení) a uzemnění min. konce profilů a min CYA16 dovede k poddružné svorkovnici CYA 25. Jinak slaněný určitě bude degradovat rychleji, ale deset let kdy panely morálně dožijí to snad vydrží. A svorky nechám taky na nic. Jestli takovouto hezkou dvojitou, či dvě různé. Já tam určitě nepolezu. Jinak musím říct, že sehnat revizáka a hromosvodaře, který toto ví a je ochoten to udělat je u Nás dost málo. Těch slov co jsem předtím slyšel, že to nikdy neviděli, neslyšeli, je to zbytečný, je tam oddálený jímač, hlavně pojistku...bla bla bla...jedinej kdo na to slyšel hned a věřil tomu byl elektrikář, ale ten na střwechy neleze :-/

[? Xixan]

Ahoj vzdialenost "s" musi byt dodrzana aj medzi panelmi a rynami a aj medzi panelmi a konstrukciou bleskozvodu , alebo cisto len panely od dratu bleskozvodu? Kazdy cm mi hra rolu aby som napratal viac panelov,tak skusam sa pytat aj takuto blbost .
Prepajat panely a bleskozvod podla normy mi nepride az tak bezpecne.

[? Quickyprd]

Jednoduše řečeno, od všech kovových částí, které jsou v kontaktu s bleskosvodem. Tedy například i od okapového žlabu, na kterém je o několik metrů dál okapová svorka či je v blízkosti bleskosvodu, oplechování, lávek, stožárů, kovových objímek na hřebenáči, sněholamů apod....nebo ještě jednodušeji řečeno...nic vodivého ve vzdálenosti S, a to i pod střechou (nějaké traverzy, kovové trubky apod. )

[? Xixan]

Mam moznost spravit panely tak ze dodrzim "S" , alebo nedodrzim "s" a dam viac panelov. Samozrejme vsetko chcem spravit podla normy , aby som s tym v pripade pojistnej udalosti nemal problem. Nejako statisticky , alebo vypoctovo elektricky/logicky, o kolko je nebezpecnejsia varianta nedodrzat "s"? Da sa to nejako kvantifikovat?

[? kodl69]

Kvantifikovat asi těžko. Ale dají se udělat opatření, aby "s" byla třeba pod 10cm. Stačí když bude hodně svodů. A budou co nejkratší. Tím se hodně zmenší kc i l.
Prostě u práce přemejšlet a udělat to dobře. Co si leckdo neuvědomuje, že má pod hřebenem kovovej větrací pás, se kterým jsou prakticky spojený hřebenový držáky jímacího vedení a hned na dalším šáru tašek jsou panely.
Kvůli dodržení "s" od pohonů rolet na střešních oknech jsem dával plastovej okap... A pozor na to, vzdálenost s se mění s délkou od země, tj u okapu, kde je 5m vedení a třeba jenom 3m okapu, což je 8m vyjde pro 4 svody ve vzduchu 0.4*8*0.04=12.8cm ve vzduchu, 25.3cm v materiálu. Ale pokud budou svody jenom dva, tak to bude i od svodu dál, bude větší kc a najednou je to 30cm a 60cm v materiálu. A zase, okap má kovovej hák, kterej je 30cm pod tašky, leckomu končí panely v místě, kde je hned pod nimi ten hák. 5cm vzduchu a 2cm betonu. To by musel mít na RD aspoň 10 svodů aby to vyšlo... Další řešení jsou HVI vodiče, oddálené jímací vedení na hřebenu a pak můžou být panely prakticky po celé střeše. A nebo vedle baráku postavit dva stožáry a mezi nima natáhnout lano.
Ještě si dovolím upozornit na to, že panely by měly být v ochranném prostoru jímacího vedení minimálně ve vzdálenosti s, třeba od valící se koule, pro LPS III je to poloměr 40m. ale to už chce 3d model...

[? Banung]

Má smysl dávat přepěťovou ochranu na rovný přístřešek s výškou cca 2,6m. Když všude okolo jsou domy, stromy a lampa?
Zemnit chápu, že ano...

[? sitra]

Samozřejmě!

[? PetrDubi]

Má smysl používat ochranu, když ho do té šlapky strčím jenom na krajíček?

[? PetrDubi]

Jinak když to praští do té lampy nebo nějakého stromu vedle, tak se ti tam klidně může naindukovat nějaké vyšší napětí a přepěťovka ti klidně může zachránit regulátor, měnič nebo to, co je zapojené až za měničem...

Já mám doma přepěťovku na vstupu do baráku za elektroměrem a během 10 let postupně vylítaly přepěťovky na všech 3 fázích a to je přívod zemí z trafa vzdáleného 100m a to trafo je malej betonovej domek na zemi s výškou asi 1,5m, takže nic vysokýho. Lampa s výškou asi 7 metrů je asi 10 metrů od frafa a na všechny strany jsou domy, které jsou mnohem vyšší..

[? Banung]

Má smysl používat ochranu, když ho do té šlapky strčím jenom na krajíček?

Moderátor nechť promine zbytečný post, ale dost dobrý.
Díky, přepěťovka bude

[? petrspiller]

Rozhodně poučné čtení...ještě prosím poraďte mě. Jaký typ svodiče přepětí patří na stranu k panelům? Vůbec se v těch T1, T2, T1+T2 nevyznám. Mám panely na "vejminku" asi 20 metrů od hlavní budovy. Vejminek má plechovou střechu a dal jsem na něm udělat nový hromosvod, ke kterému ty panely připojím. U panelů bude rozvaděč s pojistkovým odpojovačem a svodičem přepětí. Objednal jsem si tedy typ T2, ale jistý si moc nejsem.

Mám z té ochrany proti blesku úplně hrůzu, že se asi dám mezi panely a DC rozvaděč ještě jeden MC4 konektor a před bouřkou to asi pro jistotu vždycky rozpojím.

[? sitra]

Záleží jak jsem psal jinde zda můžeš panely umístit od vedení hromosvodu a dodržíš přeskokovou vzdálenost.
Pokud ano, tak co nejblíže panelů umístíš T2 a pokud je DC vedení delší jak 10m tak ještě před měničem také T2. Za měničem T2. Propojení konstrukce na MET 16mm2.
Pokud ne, tak co nejblíže panelů umístíš T1, před měničem v každém případě T2 a za měničem také T2. Propojení konstrukce přímo na vedení hromosvodu 16mm2 a ostatní 6mm2.

[? petrspiller]

Ok, panely nemůžu dát dál od hromosvodu, takže T1. Diky moc, perfektní odpověď. Cením si toho, že někdo má trpělivost stále dokola odpovídat na stejné otázky.

[? sitra]

zde je přehled od Saltek

[? dusanmsk]

Prilepim sa s dotazom - ako riesit situaciu, ked nemam k dispozicii ziaden volny HUP v exterieri? Barak bungalow obdlznik, paska je z pod zakladov vyvedena len v 4 rohoch na bleskozvody a potom este v strede baraku trci zo zakladovej dosky do rozvadzaca (PEN).

Panely budu na juznej streche, pod ktorou je ale betonova terasa, tam prakticky nemam sancu nic zakopavat. Pod severnou strechou je sice kacirek, sla by zakopat nova paska, dodatocne spojena v zemi v rohu domu s paskou pod zakladmi, ale musel by som nou ist potom po streche zo severu na juh, co nie je

1. najkratsia trasa
2. krizila by sa s bleskozvodom na hrebeni

Na juhu som teda schopny sa odpichnit maximalne tak (na urovni vstupu do zeme) od bleskozvodu - a to uz potom podla mna nedava valny zmysel, ked o 2.5m vyssie pojde ten samy drat od hrebena.

Donedavna som si myslel, ze instalacia FVE svojpomoc nebude snad az tak zlozita, ale prakticky uz na zaciatku sa zasekavam na uzemneni panelov, dotiahnuti zeme na pudu kvoli prepatovkam, tak som zvedavy, ake prekvapka ma este cakaju.

[? dusanmsk]

EDIT - teraz pozeram do manualu od Studer VT-80 a tam su ramy panelov, zvodice v kombiboxe, vt-80 a zaporny pol baterky spojene do jedneho bodu.

Znamena to teda, ze mozem zo severnej strany domu z novovytvoreneho zemniaceho pasu ist (napr. izolovanym) hromozvodovym dratom na povalu pod strechu, prejst povalou na juznu stranu ku kombiboxu a priestupu kabelaze do vonjaksieho priestoru a spojit panely na tento drat?