Stykač 48V min. 100A.

[Martin P]

Dobrý den.
Na své Lifepo baterii mám odpojovací stykač na 48V 200A. Má vlastní spotřebu cca 10 - 12W, což je denně cca 0,25 kWh. V létě je to jedno, v zimě je to již poznat. Vzhledem k tomu, že mám v plánu přidat další paralelní baterii Lifepo s vlastním odpojovacim stykačem mi začíná tato vlastní spotřeba vadit. Víte někdo o stykači na 48V, min. 100A který bude mít spotřebu co nejnižší? Cívka stykače (nebo její el.ovladani) bude ovládaná jednoduchou BMS (je k dostání jako jednoduchá BMS 16cl. , dle provedení max. proud 10, nebo 60A. - viděl jsem ji na e-skutru, nebo GWL).

Děkuji za rady a odpovědi.

Plné přeji a jsem s pozdravem. Martin P.

[kybos]

Také přemýšlím nad řešením stejného problému. Napadlo mne použít 2x125A jistič + vyrážecí cívku 48 V + nahazovač od firmy Bonega. Nezkoušel někdo takovou variantu v praxi? Výhodou by byl nulový klidový proud a současně vyřešené jištění akumulátorů.

[abrams]

Zdravím ,

odpojování akumulátoru/ů by se mělo konati až v nouzi nejvyšší , coby zamezení či zmírnění destrukce okolí . Pro většinu FVE komponentů je náhlé odpojení aku smrtelné . Pokud jde o ochranu aku před poruchovým přebitím či poruchovým vybitím , je vhodnější potřebné zásahy směřovat na vhodnější místa . Přebíjení zastavit odpojením od reglu či jiného napájení nabíječe . Podvybití vypnutím vybíjecího komponentu , převážně měniče .
V mém FVE systému toto mám pořešeno CellLogy hlídajících jednotlivé články + obyč AC jističe na přívodech do reglů s vyrážecí cívkou ovládanou CellLogy , druhé CellLogy mohou vypnout měnič při poklesu napětí článku pod nastavený limit .
Ovládací signály lze použíti i ze zmíněných BMS jednotek . V reálu nemá žádný rozpínací komponent trvalou spotřebu , pár Wattů pouze v okamžiku akce , což se mi párkrát za sezónu stane . Bez poškození kteréhokoli komponentu .

Elektronům zdar

[Martin P]

Zdravím ,

odpojování akumulátoru/ů by se mělo konati až v nouzi nejvyšší , coby zamezení či zmírnění destrukce okolí . Pro většinu FVE komponentů je náhlé odpojení aku smrtelné . Pokud jde o ochranu aku před poruchovým přebitím či poruchovým vybitím , je vhodnější potřebné zásahy směřovat na vhodnější místa . Přebíjení zastavit odpojením od reglu či jiného napájení nabíječe . Podvybití vypnutím vybíjecího komponentu , převážně měniče .
V mém FVE systému toto mám pořešeno CellLogy hlídajících jednotlivé články + obyč AC jističe na přívodech do reglů s vyrážecí cívkou ovládanou CellLogy , druhé CellLogy mohou vypnout měnič při poklesu napětí článku pod nastavený limit .
Ovládací signály lze použíti i ze zmíněných BMS jednotek . V reálu nemá žádný rozpínací komponent trvalou spotřebu , pár Wattů pouze v okamžiku akce , což se mi párkrát za sezónu stane . Bez poškození kteréhokoli komponentu .

Elektronům zdar

V tom s tebou souhlasím. Komponenty FVE mám vůči nouzovému odpojení zajištěné olověnou bakterií.
Zde mi jde hlavně o ošetření situace kdy dojde k vyzkratovani (podvybiti) článku Lifepo baterie a jeho zničení. Takovýto problém popisoval Ota, který byl objednán na servis zdechlé FVE a zjistil, že se jeden článek vyzkratoval, napětí z něj přešlo na další články které řetězovou reakcí zničilo.
Vzhledem k tomu že postupem času přidám další baterii (baterie) Lifepo chci tento problém řešit separátním odpojením postiženého bateriového bloku s tím, že ostatní zůstanou v provozu. Jednoduchá BMS kterou mám vede el. proud pokud je napětí článků v toleranci (2-3,9V.) Dostane-li se mimo, průchod proudu se přeruší a tím odpadne stykač. Zde mi jde hlavně o stykač s co nejmenší vlastní spotřebou, nebo spínání bistabilního stykače řešit přes nějaké relé. Zde však potřebuji pomoc zkušenějších, neboť nevím jaký stykač na 48V je vhodný, případně jak to udělat s tím relé.
Děkuji za odpovědi.
Plné přeji a jsem s pozdravem. Martin P.

[kodl69]

nejjdenodušší je jistič s elektromagnetickou spouští nebo stykač, ke kterému se připojí západka, tady se to řešilo už před lety. Západky se "odjišťují" přivedením impulsu napětí, pro sepnutí stykače stačí přivést na cívku iimpuls cca 1s.
Omrkni tohle, jsou tam i odkazy na nějaký typy: viewtopic.php?t=1352&p=47137#p37050

[kvako1]

Tohle by měl oddpojit samotný BMS obvod ne ? baterii při podpětí , nebo přepětí
Naco další stykač ?
A co ten stykač ovladá ? to nic nežere ?

nebo mi něco unika ? nevím co je tim tedy myšleno, nekomplikuje se to zbytečně ?

[kybos]

Zde však potřebuji pomoc zkušenějších, neboť nevím jaký stykač na 48V je vhodný, případně jak to udělat s tím relé.

Používám tento typ bistabilního relé https://www.albrightinternational.com/products/sw260/
s cívkou na 24V, která je zapojená jedním koncem na středu 48V baterie. Druhý konec cívky spíná elektronika při havárii (přepětí nebo podpětí některého z článků) k zápornému pólu baterie nebo přepínací tlačítko ke kladnému pólu baterie pro návrat k sepnutému stavu relé pomocí manuální obsluhy po odstranění problému.

[kybos]

Tohle by měl oddpojit samotný BMS obvod ne ? baterii při podpětí , nebo přepětí
Naco další stykač ?
A co ten stykač ovladá ? to nic nežere ?

nebo mi něco unika ? nevím co je tim tedy myšleno, nekomplikuje se to zbytečně ?

Zatím jsem nenarazil na BMS, která by byla schopna vratně odpojit 250 A na 48 V.

[kvako1]

Tohle by měl oddpojit samotný BMS obvod ne ? baterii při podpětí , nebo přepětí
Naco další stykač ?
A co ten stykač ovladá ? to nic nežere ?

nebo mi něco unika ? nevím co je tim tedy myšleno, nekomplikuje se to zbytečně ?

Zatím jsem nenarazil na BMS, která by byla schopna vratně odpojit 250 A na 48 V.

Ale tady se piše o 100A ne 250A
100A sou běžně na ali..

[Martin P]

Dobrý den.
O stykači uvažuji hlavně proto, protože ho mohu vypnout/zapnout ručním ovládáním. Taky se mi líbí možnost jističe s vyhazovaci cívkou. Ale jak to udělat aby cívka vyhodila jistič právě když BMSka přeruší přívod proudu (při napětí článků mimo toleranci BMSka přívod proudu přeruší)? Můžete mi to někdo popsat, případně připojit schéma?
Děkuji za ochotu.

Plné přeji a jsem s pozdravem. Martin P.

[luge]

Zdravim
Trochu nerozumiem preco stykac-jistic ,aku mas bms-ku co neodpoji baterku a je treba este navyse istic?.....Ja mam na troch aku BMS-ky .BMS-ka odpoji pack na ktorom vznika podpetie,prepetie,prehriatie......na ktoromkolvek clanku alebo celom packu.Uz som to niekde pisal,pouzivam totok https://www.aliexpress.com/item/16S-150 ... 4c4dMD2Z3p
Rucne odpojim ktory pack chcem DC isticom,alebo cez bluethoot Aplikaciu BMS-ka.
Panely odpajam cez EV rele,kontakty v dutine su v dusiku,nitrogene.Nevznika obluk.To je tento bazmek https://www.aliexpress.com/item/12V-24V ... 4c4d2TDkpl

[kybos]

Ale tady se piše o 100A ne 250A
100A sou běžně na ali..

Problém spočívá v tom, že podpětí článku nastává většinou při nárazovém zatížení střídače (pro LF střídače není neobvylé, že krátkodobě zvládnou přetížení až na 200% jmenovité zátěže) a záleží na nastavené rychlosti ochrany proti podpětí. Pokud je časové zpoždění nastaveno tak, že vypne právě v okolí překmitu zatížení, tak se ve skutečnosti vypíná nikoliv jmenovitý proud 100A ale reálná hodnota 200A, kterou musí být spínač schopen rozepnout bez destrukce. Proto jsem radeji zvolil vypínací prvek na dvojnásobnou hodnotu jmenovitého proudu.
V mém případě (střídač 8kW, účinnost 84%, vstupní napětí 48V) je při přetížení 50% vstupní proud cca 300A a je tedy podle mého mínění na místě použít stykač dimenzovaný na 300A nebo jistič se jmenovitou hodnotou 250A, který krátkodobě takové přetížení snese.
Navíc je potřeba počítat se skutečností, že pokud má střídač rychlou smyčku AVR, stihne v době přetížení zvýšit střídu, aby korigoval pokles výstupního napětí, což vede k dalšímu zvýšení vstupního proudu (v mém případě prokazatelně přes 320A).

[rva]

DC stykače na velký proud jsou celkem drahé. Někde používám AC stykače, oba kontakty v sérii pro přerušení oblouku

AC stykač 100A.jpg

U těchto stykačů jsem naměřil stálou spotřebu cívky 1.5 W a používám je na odpojování panelů a DC podlahového topení a fungují bez problému. Zatěžuji je do 60 A/130 V DC.
Nad 100 A mám změřen DC stykač pro 200 A

DC stykač ZJ200A.jpg

Na jeho cívce jsem změřil stálou spotřebu 5.9 W. Je potřeba počítat s tím, že cívka je "dvojčinná", tedy při sepnutí je odběr paralelní cívky pro rychlý přítah násobně vyšší (neměřil jsem, ale klidně i pár ampérů)
Existují i výkonnější verze, se 400 A kouskem počítám ve svém systému pro řízené kritické odpojení elektrárny.