Výroba elektrické energie pomocí větrných turbín, malých větrných elektráren, diskuze na téma účinnosti, dostupných řešení, zkušenosti, nápady, praktické rady.
Zdravím,
ke svému 880Wp FV systému jsem donainstaloval měřák větrnosti . Nemam zrovna nejvyšší dům, ale se stožárem a 600W vrtulí, bych rozhodně čněl and okolí.
Takže další krok byl, začít měřit rychlost větru v mém okolí.
V dnešních dnech kdy padá sních a panely jsou zapadlé a nebo je zataženo a ač jsou panely očištěné tak se zrovna nepřetrhnou v práci by mi plánovaná vrtule docela zvedla náladu.
Posuďte sami na grafech.
tak jestli mu ty 800Wp panely dali za měsíc 2599Wh tak je může vyhodit, protože sou mu skoro nanic. Nevím kde bydlí, podle jména nejspíš němec. Ty panely musí mít furt pod sněhem jinak by museli vyrobit mnohonásobně víc.
ale těch 43kWh z větru je super na zimu. Jen kdyby to nehučelo, nevybrovalo, nedělalo mihotavý stíny, hned bych si to dal.
power_solar_wind_days.png (9.24 KiB) Zobrazeno 6492 x
Tristar / 117Wh v lithiu / 7,3kWp / 2xXTM-4000 / >29MWh / start 05/2012 s 440Wp.
atom píše:tak jestli mu ty 800Wp panely dali za měsíc 2599Wh tak je může vyhodit, protože sou mu skoro nanic.
Napada me, jestli ona to nestihla vsechno dobit vetrna turbina a panely se chudaky "nedostaly ke slovu", páč bylo dobito.
U mě 800Wp (tzn u mě se to jmenuje FV1) za leden = 15.23 kWh
U dramy 800Wp dle méně přesných výpočtů tady na mypower za leden = 12.14 kWh
Kdyby mi tu foukalo, tak bych vyrobil tenhle zajímavej bazmek, za pár tisíc, včetně 250W altíku za 2500kč (motor elekrokola). http://ekovesnice.cz/652-vetrne-cerpadl ... padlo.html Výhoda je právě velký průměr vrtule, kterou roztočí i slabý vítr.
Pěkné sice jsou, ale zajímalo by mne, jak vnitřně vlastně fungují, neb tento typ je na VŠB v Ostravě u menzy a i při celkem slušném větru se nijak zvlášť rychle listy rotoru netočí (třeba 1 ot./3s ).
Moudrost nepřichází vždy s věkem, někdy věk přichází sám.
Mne by sa žišla VAWT. Bývam V radovej výstavbe a za domom je stožiar na ktorom sme my a asi 4 ďalšie domy mali volakedy analógové antény. Teraz je to holý stožiar na ktorý by sa hodila nehlučná VAWT, hentie všetky malé turbíny že vraj strašne hučia, pískajú a neviem čo všetko. Pozrite fotku, úplne ideálny stožiar ešte aj kúsok nad strechami.
Základní podmínky pro výstavbu malých větrných elektráren: Pokud má stojan větrné
elektrárny výšku do 10 metrů nad zemí, lze se podle § 104 odst. 2 písm. e) stavebního zákona
Už ho nějakej ten pátek provozuju (od 2002). Ale dle mých zkušeností je ta dispozice na výše uvedené fotografii pro VE naprosto nevhodná. Důvodů k tomu, aby to někdo ze sousedů rozstřílel je hned několik:
1. Hlučnost
2. Flikering
3. Závist
4. Neprázdná dopadová zóna pro pád námrazy (i celé elektrárny).
Nehledě k tomu, že elektrárna na 10m stožáru v zastavěné oblasti nic moc nevyrobí. Snad jen při vichřici a ta není zase tak často, aby se to vyplatilo.
LIX píše:Velmi pekne ďakujem za názor, konečne aspon nebudem lamentovať nad osadením toho stožiara.
A ešte k tomu som úplne zabudol na tú dopadovú zónu...
Jednu elektráru mám také doma a dnes můžu říct že tato investice se nevyplatila raději kup panely za ty peníze udělá to více parády a bude sloužit lépe a efektivněji..
Možná by tam bylo vhodné osadit meteostanici s měřením větru a logovat hodnoty alespoň po dobu jednoho roku. Pak vyhodnotit naměřené rychlosti a rozhodnout se. Ale moc nadějí tomu nedávám. Obecně se pro malé VE doporučuje minimální výška 10m nad nejvyšší překážkou v okolí 100m. Velkou roli na homogenitu proudění větru má také drsnost povrchu (optimální je uvláčené zasněžené pole). Budovy a jiné vysoké překážky výrazně zvýší turbulentnost proudění a rapidně sníží výnos VE.
Na orientační měření stačí tři nabíračky a levný cyklocomputer. Ocejchovat profi měřičem (stačí nastavit vhodný průměr kola). Také jsem tak začínal a kupodivu to dodnes funguje. Akorát je to trochu nepohodlné v tom, že je nutno údaje pravidelně ručně zapisovat. Ale celé řešení se dá zajistit do 300 Kč.
kybos píše:Možná by tam bylo vhodné osadit meteostanici s měřením větru a logovat hodnoty alespoň po dobu jednoho roku. Pak vyhodnotit naměřené rychlosti a rozhodnout se. Ale moc nadějí tomu nedávám. Obecně se pro malé VE doporučuje minimální výška 10m nad nejvyšší překážkou v okolí 100m. Velkou roli na homogenitu proudění větru má také drsnost povrchu (optimální je uvláčené zasněžené pole). Budovy a jiné vysoké překážky výrazně zvýší turbulentnost proudění a rapidně sníží výnos VE.
A co na kopci? Uvazoval jsem ze si koupim jeden kopec, pobliz, ale na svahu na jedne strane blize jak 100 metru jsou stromy vysoke tak 8-9 metru. Tak mozna vhodne jen na vysilac, ten snad do 15m nad terenem nebo nad strechou nepodleha stavebnimu povoleni. K tomu nekde paragrafy mam. Prekvapilo me ze u vetrniku je to "jen" 10 metru?
A nejake referencni VE s vystupem na mereni/grafy, můžete linknout?
Pokud si můžete koupit kopec jako třeba Říp, tak tam to na vrcholu bude určitě lepší než na rovině (dojde ke zhuštění proudnic). O volně přístupných on-line datech VE nevím, ale ono to stejně nemá pro jiná místa příliš velkou vypovídací hodnotu. Není to jako u FVE, kde se dá s vysokou pravděpodobností předpokládat, že na stejné rovnoběžce budou výsledky přibližně podobné.
. Nemam zrovna nejvyšší dům, ale se stožárem a 600W vrtulí, bych rozhodně čněl and okolí. 
/ start 05/2012 s 440Wp.
