Fórum | MyPower.CZ

Drazí solárníci, je to tak, bude vánoční dárek, střídač se s prosíkem mezi vás vrací.

Zdravím všechny a starou gardu zvlášť (kybos, frenky,brumlaj,……..). Proč ten návrat. Fotovoltaika pokročila, předsudky jakoby zůstaly, a pořád se dokola opakují. Je třeba udělat pro „blaho“ našeho zájmu předěl v podobě fotovoltaické bible a hlavně, navrhnout řešení jež je blbuvzdorné, laciné a využívající i slunka zimy, propagující heslo: co si vyrobím, taky si sám i spotřebuji. Nebojte, nejde o revoluci. Jde jen a jen o zpřesnění a doplnění problému, jež sami moc dobře známe. Navíc se pokusit o vymýcení nepravd a předsudků.

Nejprve jsem zvažoval vlastní cestu stránek, leč pohodlnost střižena vlastní neschopností mne přivedla sem mezi vás.

Předpokládám, že každý přidá svůj poznaný díl oné své pravdy. Navíc bych byl rád, aby tato větev zůstala prosta hašteření o svoji pravdu a vykecávání, ne pro mne, ale snad pro budoucí bloudící po poli fotovoltaiky.
Neznám možnosti „sortování“ této platformy, proto použiji následující členění.

Základní označení je v nadpisu HDC-FVE a doplněním problému jež bude řešen. Snad se to bude dobře filtrovat a nebude třeba pro určitou informaci pročítat dlouhosáhle celé téma.

H – hybridní
DC – stejnosměrná
FVE – fotovoltaická elektrárna
Například:
HDC-FVE ekonomická rozvaha
HDC-FVE panely
HDC-FVE baterky
Atd.

Ještě drobnost. Po mnoha a mnoha neúspěších s méně zdatnými fotovoltaiky (manželka) vsázím na blbuvzdornost, jednoduchost a přímočarost oproštěnou o digitálno. Zjistil jsem, že na víc, jako uživatelé, nemáme. Vše natvrdo zadrátovat a jistit. Světlé zítřky průmyslu 4.0 se odkládají do doby, kdy lidstvo jako celek a manželky zvlášť, dospěje alespoň o víc jak 15 technických IQ.

Pekný deň aj Vám! Poprosil by som o vysvetlenie pojmov - pôjde teda o FVE, ktorá bude prípadne doplnená ďalšími možnými zdrojmi - napr. TEG, vodná alebo veterná turbína ( hoci pracuje na AC princípe, ale použijeme len usmernený výstup ) a bude poskytovať výlučne DC ? Teda žiadny menič/striedač, len DC spotrebiče ?

Predpokladám, že presne nemáte na mysli toto a vydeľujete sa tematicky z tohto - citujem z netu :

" Nie je hybridná fotovoltaika ako hybridná fotovoltaika

Hybridnou fotovoltaikou sa vo všeobecnosti nazývajú fotovoltaické systémy, ktoré využívajú viaceré zdroje elektriny – či už elektrinu priamo produkovanú fotovoltaickými panelmi, uloženú dočasne v batériách a elektrinu zo siete. Často sa hybridnou fotovoltaikou nazýva akákoľvek fotovoltaika s akumuláciou v batériách/akumulátoroch. "

http://www.quest.sk/nie-je-hybrid-ako-hybrid/

střídač_N píše:Zdravím všechny a starou gardu zvlášť (kybos, frenky,brumlaj,……..). Proč ten návrat. Fotovoltaika pokročila, předsudky jakoby zůstaly, a pořád se dokola opakují.

Vítám a zdravím člena staré gardy. Nuž popiš kam jsi za tu dobu pokročil a k jakému finálnímu stavu jsi dospěl. A také které slepé uličky jsi prošlapal a v čem spatřuješ světlé zítřky. A předsudky nech stranou, věnuj se jen opakovatelným a měřením podloženým faktům.
P.S.: Přihoď do podpisu finální stav své FVE.

Základní otázka je: vyplatí se FVE, nebo spíš za jakých podmínek se fotovoltaika vyplatí. Pomíjím zde variantu, kdy distribuční síť není přítomna. Zde asi platí: bez elektřiny, nebo, ať to stojí, co stojí. Najde ani o variantu prodej do distribuční sítě. Jde pouze a jenom o variantu vlastní Úspora.

Ze statistik víme, že průměrná spotřeba domácnosti je kolen 2,5MWh za rok. Nemaje jiných hodnověrných podkladů musím sloužit jen vlastním příkladem. V průběhu asi 10 roků jsem provedl to, co by měl provést každý bez rozdílu zdali fotovotaice fandí, nebo ne. Nahrazení starých neúsporných, nebo méně úsporných spotřebičů, úspornějšími podle hesla: nejlepší úspora je nespotřeba.

Mám patrně standardní “osazení“ domácnosti.
Pračka, sušička, mražák, lednice, domácí vodárna, mikrovlnka, rychlovarná konvice, elektrický sporák s troubou, gril, mixer, robot, vysavač, fén, elektronika všeho druhu. Přirozeně jsou přítomny i spotřebiče nahodilého použití (svářečka, bruska, vrtačka pila, ……). Drobně ze standardu vybočuje klimatizace, jež má odhadovanou spotřebu asi 0,8MWk za rok. Vodu ohříváme plynem (spotřeba 100.-kč/měsíc). Myčka je ve výhledu.
Celková roční spotřeba je 3,3MWh a když odečtu onu spotřebu klimatizace, jsem skoro přesně na průměru 2,5MWh za rok, tudíž ono „osazení“ může sloužit jako vzorový a reprezentativní příklad spotřeby oné průměrné domácnosti.

Při dávných úvahách o FVE jsem si dal za cíl pořídit FVE v rozumové částce 70tis.kč. nemaje představu kolik se dá ušetřit. I když jsem v toku času utratil násobně víc, na původní částce i dnes nic neměním, nebo spíš snižuji z důvodu poklesu cen na 50tis.kč.

Přeskočím li úplné začátky, tak moje elektrárna byla následující:
-systém 24V,
-2,2 kWp panely orientace východ, západ,
-čínský MPPT regulátor EPSolar Tracer 2015,4015, Victron Energy 75/15,
-olověný akumulátor 2x12V, posléze 4x6V 180Ah, což je asi 4kWh,
-čínský střídač 3,5kW.

No a jak to dopadlo s tou úsporou.
Dá se vcelku objektivně tvrdit, že jsme jako rodina byli 200 dnů v roce soběstační (od poloviny března do poloviny října), což uspořilo asi 1MWh, s jednou výjimkou, elektrický sporák s troubou zůstal připojen na distribuční síť (spotřeba asi 20kWh/měsíc). Převedeno na peníze, úspora asi 5 000,-Kč za rok. Sporák s troubou by nebyl problém „uživit“ z panelů, leč soudobost a velká okamžitá spotřeba, by znamenala větší až veliký střídač a uložiště.

Co se ještě dá vyvodit.

80% veškeré spotřeby se odehrává do 300W.
Denní letní spotřeba je asi 5kWh,( 2kWh noc,3kWh den).
Denní zimní spotřeba je asi 8,5kWh.
Na spotřebu za měničem 1kWh energie akumulované v olovu je třeba dodat z panelů 2kWh.
MPPT regulátor je o dost horší jak PWM regulátor při vhodném napěťovém poměru panely, baterka.
Na okraj: regulátor Victron se ukázal jako méně „výtežný“ jak čínský šunt, mám lepší řešení než regulátoru jak MPPT, taky i PWM.

Za těmito závěry neochvějně stojím, čímž mohu vydat i rozhřešení, za současných cenových poměrů na trhu:

Řečení “na klíč“ nemá ekonomickou návratnost ani s dotací.
Jakákoli MOVÁ baterka v FVE odsouvá návratnost do nekonečna.
Při spotřebě pod průměrem 2,5MWh za rok je FVE sporná, čím větší spotřeba v létě a v průměru, tím se FVE víc vyplatí, i když v dosti velkém časovém horizontu.
Pokud chceme jít s úsporou více do zimy, je třeba přijat myšlenku, co vyrobím ihned i spotřebuji, akumulace co nejmenší a pokud, tak jen v lithiu.
Hybridní střídač klasického provedení byl v letním období zbytečný, v průniku úspor do zimy nic k zaznamenání nepřinesl.

kybos píše:P.S.: Přihoď do podpisu finální stav své FVE.

Budu přihazovat postupně, něco je již hotovo, něco se tvoří a něco ještě jak to tak již bývá, není, nebo je jen v myšlenkách.
Přes zimu snad konečně asi na čtvrtý pokus dodělám elektrárnu dle budoucího psaní.
Elektrárna před "rozebráním" byla hybrid 6kW, 2x regulátor 60A/150V vše XANTREX, 5kWp panelů, hodně olova, méně lithia.
Letos jsem měl "novou" elektrárnu rozvěšenou na dvou stěnách systémem, kde bylo momentálně místo.

Závěr: vše potřebné do jednoho rozvaděče (minimum spojů a drátů), přirazit střídač, baterku a dc nabíječku, pořádně zavřít dvířka rozvaděče a jen občas pohledem zkontrolovat, že je vše na svém místě.

A začít páchat dobro jinde.

zaujalo me to nevyhodne mppt. U me trebas by to bez mppt(tedy DCDC menice) neslo. Stringy mam po trech panelech. v zime by to bylo moc a v lete malo na tech 55V litia.
Klimu bych ze standardu vylozene nevylucoval - jednu malou mam a co slysim v okoli tak se to rozmaha. Ja si ty leti vedra bez klimy uz nedokazu predstavit. Vyhodu maji ti co v lete dobrovolne jezdi k mori tem asi vedro nevadi.
U me je spis narust letni spotreby pac ta energie je. S blizici se zimou delam usporna opatreni.

PavelR píše:zaujalo me.....
Klimu bych ze standardu vylozene nevylucoval ......

O MPPT budu psát, nebo spíš o tom proč jej nepoužívat.

Když se dívám po okolí, tak ta klima v našich zeměpisných šířkách je zatím v menšině a do onoho celkového průměru spotřeby asi ten zbytek moc nezasáhne. Chtěl jsem se spíš dobrat poměru Úspora/Nákup z DS aby nebyl mnoho zkreslen. Vyšel mi 1:1,5 a hodně bych vsadil, že bude s nějakou tolerancí u všech. Elektřiny je v létě vskutku nadbytek a není problém jej jakkoli mařit a tím si vylepšovat statistiku.

Proč to sem vlastně píši. Zdá se mi, že jsme již překonali ty nesmělé první fotovoltaické krůčky a jsme bez obtíží se sestavou jež jsem u sebe popisoval, schopni dosáhnout onoho popisovaného výsledku. Tuto etapu FVE považuji za uzavřenou a bylo by obtížné, krom nacházení vhodnějších dílu elektrárny, ji nějak zásadněji zdokonalovat.

Sleduji tři cíle, jednoduchost, cena a průnik do zimy. Navíc podcíle, bezpečnost a zhotovení vlastní silou. Myslím, že je to, jak se dnes moderně říká, výzva. Jsme opět na začátku a jistě nějakou tu slepou uličku zase prošlápneme. Je tu bezesporu dost lidí jež k těmto problémům mají hodně co říct a hlavně, snad i udělat. Tak snad společně vyrazíme do boje.

střídač_N - celkom som zvedavy na Vase riesenie regulatoru bez MPPT a PWM. Pripravujem svoju elektraren a na zaklade viacerych zdrojov (firemne podklady ale i tu z MyPower z diskuzii a merani viacerych autorov) som jednoznacne dospel ku zaveru, ze tieto regulatory netreba. Je to finacneho hladiska aj z hladiska spolahlivosti najlepsie riesenie (napr. malo by to znizit naklady na vyrobu 1kWh cca o 1Kc). Teda pre kremikove panely urcite. Pre tych zopar amorfov co ma cakaju asi spravim jednoduchy znizujuci MPPT/pseudoMPPT regulator.
Som zvedavy na pokracovanie Vasho serialu je to pre mna lepsie ako 'Hra o truny':)

Bez regulátoru to jde taky, chvilku jsem to také testoval. Z panelů bez reglu do NiCd a jednoduchý obvod který odpojil paralelní LiIon při určitém napětí. NiCd by šli třeba až na 34V, trošku by se převařili a nebyl by problém. To je řešitelné zátěží. Panely jsem měl 72 článků Ump 37V. S 60čl. by nebyl problém, spíše by se NiCd nedobíjeli doplna.

Taky uz delsi dobu tvrdim , ze podud je system dobre navrzen , tak je pouziti regulatoru zbytecne a drahe reseni, ktere pouze prodluzuje navratnost investice. Rovnez se mi potvrdilo, ze dlouhodobejsi skladovani energie je ekonomicky luxus. Musim ale uznat ,ze byt par krat za rok jedinym plne fungujicim domem siroko daleko je skvely pocit

Akumulace je o úrovních priorit.
Jedna úroveň je úspora. Tam vidím rozumnou akumulaci na cca 12 hodin provozu domu. Zde se použije lithium, protože se baterie cykluje.
Druhá úroveň je záloha pro blackout. Zde by měla být uložena energie na 24hodin úsporného zimního provozu. Taková baterie se necykluje, takže může být klidně Pb gelovka.

Těším se na řešení nabíjení bez MPPT a PWM. 5ekl bych, že přeměna napětí je nutná. Že by nějaký levný DC/DC měnič?

Při posledním blackoutu po vichřici na konci října jsem fungoval jako nabíjecí stanice pro notebooky a mobily pro celou vesnici.

Zdravím ,

úplně bez reglu si to teď neumím představit nemluvím o transformaci napětí z xxxV na xxV ale o hlídání přebití . K řízení nabíjení od mini FVE po mega FVE lze použít nejlevnější PWM regl co by řídící "mozeček" .

K tématu , se svým klasickým systémem jsem docela spokojen , přesto jsem zvědav , co Jsi vykoumal Střídači_N .

Elektronům zdar

ota píše: může být klidně Pb gelovka.......

Bude přirozeně pojednání i o baterkách.

Tak jen okrajově. Energetický provoz FV elektrárny je ve všeobecnosti k akumulaci velice nepřátelský. Po většinu dne je tak trochu stále vybito. Pro olovo přímo pohroma. Pomineme li startovací olovo, tak i to naše vysokozdvižné vyžaduje režim: nabít, provozem vybít do nějaké předem dané úrovně a ihned po šichtě na nabíječku, nabít a po zbytek udržovat nad oblastí sulfatace. K tomuto režimu se ani na dohled nepřiblížíme. Nevím s jakým úspěchem se setkává jednou za čas nabití na „rozpustné“ napětí sulfátu (asi 61V pro 48V systém), ale zdá se mi (?), že po této kůře se baterka začne chovat lépe. Cesta napětí od 58V do 61V vyžaduje hoodně energie. „Vařím“ li i druhý den, jede růst napětí o poznání lépe.

Mám dokonce zkušenost s jedním kusem u něhož znám vcelku věrohodnou historii. V nedaleké vesnici si koupili baterku 24V do zdvižky, leč nebyla vhodných rozměrů, tudíž ji dali do skladu a několik let bez jediného pokusu o vybití, stála. Nevím zdali ji nabíjeli. Leč po čase ji koupil jejich zaměstnanec s tím že ji použije na FVE. Nevím motiv, ale nakonec ji prodal a tak se dostala za šrot ke mně. Vršky desek bělavé, vody málo, 21V. Po dolití šlo nabíjet, ale napětí rostlo velice ztuha. Nakonec dostala pár panelů a nechal jsem ji svému osudu. Dnes slouží, kapacitu nezkoumám, desky tmavé. Zdali se sulfát rozpustil, nebo šel ke dnu, nevím.

Mám i údobí desulfatační s negativním výsledkem.

Pokud se dá alespoň trochu uvažovat nad olovem, tak to musí být olovo zaplavené, které jde občas „povařit“. „Uzavřené“ olovo sebekrásněji znějícího názvu FVE režim dlouho nepřežije. Tudíž ani ono „Pb gelovka“. Nakonec je to zde již mnohokrát popsáno.

Je ale pravda, že přes slunečné období zaplavené olovo slouží na 101%, krom toho zatracenýho dolívání vody.

Jinak Oto přirozeně souhlas.

Jak takové občasné povaření vychází energeticky? Já mám zkušenost pouze s AGM olovem a to se vařit nedá. Ale i tak, pokud jsem byl odkázán výhradně na olovo a musel jsem držet vyšší napětí na akumulátoru, klesala mi účinnost celého systému v zimních měsících ke 20%. Úplně k tomu stačily trvale běžící desulfátory.

kybos píše:Jak takové občasné povaření vychází energeticky?

No jak jinak než mizerně.

Tento údaj nezkoumám. Léto dá tolik, že nějaké občasné "povaření" nestojí za zmínku. Nechat na střeše, nebo povařit vyjde nastejno. Zima je trudná, leč 5kWp je naděje.

Jinak myslím, že "7,5 kWp poly +3x Tristar MPPT60 (>25 MWh) + 48V VRLA 540 Ah + LiFePO 300 Ah + UPS 6kW" je již bez nákupu z DS i v zimně. Ještě tak jeden až maximálně dva panely k tomu tepelnýmu čerpadlu a je zajištěno i topení na slunce v celoroku.

Zdravím,
nevím, jestli někdo se mnou budete souhlasit, ale předkládám trochu odlišný názor.
Už před rokem jsem psal v níže uvedeném příspěvku, že druhý den vyjde sluníčko.
Stačí tedy dimenzovat aku nezbytně pro nejnutnější spotřebiče na jednu noc.
Aku je vždy drahá investice a tak pokud je to možné, používat virtuální aku jednosměrně
z DS. A tento virtuální jednosměrný aku z DS kombinovat s menším fyzickým aku.
Virtuální aku z DS je vždy levnější jako fyzický aku , který máme doma a musíme zaplatit.
A využití jednosměrného aku z DS má navíc tu výhodu, že do DS z principu nikdy nic nepřeteče.
Opět je to popsané ve stejném níže uvedeném příspěvku. Jak takový systém vypadá, brzy
ukáži později na fotkách s popisem v domovském vlákně.
Pokud virtuální jednosměrný aku z DS není k dispozici, tedy nemovitost bez DS ,tak raději
Investovat víc do FV panelů než do aku. To má dva důvody . Oba důvody jsou ekonomické, ale
s jiným úhlem pohledu. Investice do 1kWp panelů je přibližně 18tis.kč.
Investice do 1kWh LIFEPO4 je 12tis.kč. Na první pohled je investice do FV panelů 1,5 x vyšší
než do do aku LIFEPO4. Jenže ve dnech, kdy svítí slunce velice málo , hlavně v zimním období, nám
pomůže více FV panel než aku, který nemáme čím nabít. Druhý důvod je životnost. Životnost
FV panelů je v zásadě mnohem vyšší než kterýkoliv aku.
Takže z FV panelů s mnohem, mnohem delší životností jako je aku je také větší ekonomický užitek.
Já osobně bych raději za každých okolností investoval více
financí z do FV panelů, než do aku. Aku ano, ale v nezbyté míře a podle potřeby aku co nejmenší.
A co se týče rezervního aku pro případ , blackoutu tak v hlavním aku např. 5kWh
najdeme vždy nějakou energii na pár hodin svícení v noci v domě.. Takové nouzové svícení LED
světlem spotřebuje řádově desítky Wh Stačí to i na nabití í mobilu v noci. A druhý den
zas něco z předimenzovaných FV panelů dostaneme.
Já bych držení rezervního aku pro případ blackoutu vynechal .
Prostě co nejméně starostí s aku a co nejméně investic do aku. Za mně tedy raději vždy více
investovat do FV panelů jako do aku.
Níže popisuji loni využití DS jako jednosměrný aku.

viewtopic.php?f=6&t=3309&p=57757&hilit=druh%C3%BD+den+vyjde+slun%C3%AD%C4%8Dko#p57757

Áno, to je pravda. Virtuálne aku je cesta k efektivite. Ale potom musíme jasne dopovedať, že chceme zostať závisláci.

"...Jinak myslím, že "7,5 kWp poly +3x Tristar MPPT60 (>25 MWh) + 48V VRLA 540 Ah + LiFePO 300 Ah + UPS 6kW" je již bez nákupu z DS i v zimně. Ještě tak jeden až maximálně dva panely k tomu tepelnýmu čerpadlu a je zajištěno i topení na slunce v celoroku...."

To je už druhá strana barikády, ktorá sa chce so závislosťou vyrovnať.

Keď zhrnieme všetky poznatky z fóra a pridáme hodnotiaci úsudok, tak efektivita hrá v prospech tých závislých. Totiž čím väčšia je investícia, tým ťažšie sa dosiahne nízka cena dostupnej elektriny. Tiež sa podivujem nad nutnosťou UPS, snáď ako nákup niekde "za lacno" je to len také nie nevyhnutné vyšperkovanie systému.

Predpokladám, že citovaný systém je len dôsledok minulého postupného budovania nejakého tretieho systému a priložená skúsenosť. Ak to má byť nejaké smerné zloženie komponentov systému podľa dobrej ekonomickej rozvahy, tak sme úplne mimo.***
Ekonomická rozvaha by nepominula parameter ceny za spracovanie 1 W regulátorom, ktorý je u Tristaru 19 centov a u vyhovujúceho PWM 5 centov.

Voľba vhodného zloženia druhu a množstva batérií je dobrý príklad možno nad možnosti dnešných stredoškolákov. Ja by som apriori nezavrhoval VRLA, pretože sa zabúda na to, že aj tie môžu v systéme pracovať v režime veľmi blízkom staničnému režimu a zaobídu sa bez prevárania elektrolytu. Veľmi rád pripomeniem aj jednu z prípustných metodík ich nabíjania, ktorá prebieha pri napätí float.
Bez seriózneho prepočtu by som nedával jednostranné a rýchle úsudky.

*** Všímam si, že z ponúk predajcov mizne Tristar MPPT 60A. Sem-tam sa kazí, ale hlavne - prečo ho dnes kupovať ?

střídač_N píše:Jinak myslím, že "7,5 kWp poly +3x Tristar MPPT60 (>25 MWh) + 48V VRLA 540 Ah + LiFePO 300 Ah + UPS 6kW" je již bez nákupu z DS i v zimně. Ještě tak jeden až maximálně dva panely k tomu tepelnýmu čerpadlu a je zajištěno i topení na slunce v celoroku.

Dnes to skoro vyšlo, přisával jsem ze sítě relativně málo oproti předchozím dnům temna a to jen proto, že ještě nemám zařízený ohřev TUV tepelným čerpadlem a fototermika má děravou akumulační nádrž (dnešek by TUV fototermika s přehledem pokryla, bečka má použitelnou teplotu ale je bez tlaku). Ale kolik takových dní se v zimě vyskytne? Myslím, že by se daly spočítat na prstech. Na to, abych byl dnes nezávislý bych potřeboval alespoň 10 kWp. Ze 7,5 kWp jsem dnes vyrobil 19,590 kWh brutto (elevace není optimalizovaná na zimu a svítilo jen odpoledne). Při účinnosti 75% mi zůstalo 14,7 kWh netto z toho padlo 11 kWh na topení (kompletně pokryto), 1,5 kWh spolkla myčka, ze zbytku jsem ze 30% pokryl ostatní spotřebu (5 kWh z DS) a TUV jsem ohříval jen z DS.
Takže musím souhlasit s Kyocerou, že je potřeba přidat panely, ale střecha už je téměř plná. A tak mi nezbývá než pokorně přisávat z DS v nejnižším tarifu.
Edit: doplním ještě dnešní topení

kyocera píše:nevím, jestli někdo se mnou budete souhlasit....

pokud budeme se sebou jen souhlasit, tak se nikam neposuneme. Každý, ale především nesouhlasný názor je důvod k přemýšlení a hlavně nacházení argumentů k jeho vyvrácení.

S argumentací pro panely asi nebude problém a jistě i všeobecná shoda. Toto si můžeme odfajovat jako vyřešený problém. Tedy alespoň co se počtu týče.

"Virtuální aku z DS je vždy levnější".
Je nepochybné, že se bez DS v zimním období ještě dlouho neobejdeme. Z druhé strany je převeliká škody, když je v létě slunka dostatek tak toho nevyužít k akumulaci. Vždy asi půjde o poměr nákup/akumulace, případně určení kolik té akumulace je nejméně třeba. Zdejší informace o GTI invertorech naznačují, že úspora je dost malá a v nevhodnou dobu.

Zde budou názorové rozpory, neb každý preferuje něco jiného.

Hodně by mne i zajímalo, když píši že jsem za oněch 200 dnů se sluncem ušetřil 1MWh, kolik by to bylo bez akumulace.
Je li spotřeba v noci 2kWh, pak se jen ona noc podílí 400kWh na celku. Odhadnu li další neúsporu jen na dalších 200kWh, pak mi selským rozumem vychází, že se FVE nevyplatí za žádných okolností. Tudíž bez "domácí" akumulace to nepůjde.

Další proměnná v této rovnici je střídač. U točivých strojů se bez něj neobejdeme a navíc je třeba vcelku pořádný kus jenž by fungoval nejlépe na vyžádání a malý kousek s nicotnou!!! spotřebou pro trvalý odběr. Současné instalace rozvodů nám asi nic jiného neumožní.
Chci i o střídačích něco napsat, leč musím se smutkem sdělit, že mé zkušenosti na tomto poli jsou jen uživatelské, tudíž asi bez valné informační hodnoty.

Jste bezesporu zdejší střídačová jednička, tudíž vás jako svého podřízeného musím požádat o podrobnější zasvěcení do tajů střídání.

kybos píše:Jak takové občasné povaření vychází energeticky? Já mám zkušenost pouze s AGM olovem a to se vařit nedá. Ale i tak, pokud jsem byl odkázán výhradně na olovo a musel jsem držet vyšší napětí na akumulátoru, klesala mi účinnost celého systému v zimních měsících ke 20%. Úplně k tomu stačily trvale běžící desulfátory.

To je viac nesurodych udajov dohromady a neumoznuju vyvodit zaver. Aku kapacitu v olove ste museli dobit??? Tam sa straca ucinnost systemu.
Pre predstavu, ak vypnem vsetky zataze v noci s vynimkou reglerov, udrzanie float napatia na gelovkach do rana ma stoji 70 Wh, ktore musim vratit do dotujuceho zdroja aj s kratkou vydrzou na 15,0 V. Merane ako spotreba spinanej nabijacky. To je menej ako 1 percento zo 400 Ah geloviek pri 24V .