HDC-FVE

[Dreambox]

Ta podmínka u tarifu D25 že musí být zapojem akumulační spotřebič (akumulačky, bojler, atd) s blokováním NT už neplatí a nikdo to už nekontroluje ??

U ČEZu tato podmínka platí i pro rok 2018 http://www.cezdistribuce.cz/edee/content/file-other/distribuce/podminky-distribucnich-sazeb/podminky-distribucnich-sazeb-2018-domacnosti.pdf

Když mám pod 3% VT, tak nepředpokládám, že by to přišel někdo kontrolovat. Kdybych měl pod 3% NT, tak by se ten důvod asi našel.

Já jsem u Čezu . Mám po 3 roky ve VT 0 .Každý rok kontrola. Příjde technik,vyfotí elektroměr změří.Poprvé jsem mu nechal vyfotit baterky.Napíše do poznámek že nepotřebuji VT mám baterie.A zas je rok klid.

[petrzobran]

Je dá nějaký poměr spotřeby v VT/NT kterej podmiňuje kterej tarif zvolit?

[youda]

Jsou podmínky který musíš splnit na začátku. U tarifů D45d a D56d jde o třeba o příkon topení či tepelnýho čerpadla a poměr tohoto příkonu k hodnotě hlavního jističe. Viz definice zde, na straně č.2 : http://www.cezdistribuce.cz/edee/conten ... cnosti.pdf

Reálnej poměr VT/NT můžeš následně mít jakej chceš. Jen bych upozornil na to, že u každýho tarifu je cena za VT/NT stanovená jinak. Například:
u tarifu D01d stojí 1MWh VT 2520 + 1467 Kč, jistič 3x40A stojí 37 Kč měsíčně. (D01d nemá VT/NT)
u tarifu D25d stojí 1MWh NT 77 + 1082 Kč, jistič 3x40A stojí 232 Kč měsíčně.
u tarifu D56d stojí 1MWh NT 77 + 1525 Kč, jistič 3x40A stojí 601 Kč měsíčně.

Pokud se tedy člověk nechá zblbnout a zvolí špatnej tarif, tak při vyúčtování může dost brečet. Složitější cenovou politiku už by člověk fakt vymyslel jen steží...
Ceník ČEZu zde: https://www.cez.cz/edee/content/file/pr ... ribuce.pdf

CEZko.JPG

[petrzobran]

Složitější cenovou politiku už by člověk fakt vymyslel jen steží...

Maš pravdu.
Jen se divím že vodárny nevymyslí podobný ceníky

[kodl69]

drobná poznámka: nově zřízené odběrné místo/ změna tarifu je stejný jak elektrotopení tak TČ - pouze sazba D57

[ome]

2. Pokud bude regulátor udržovat napětí v MPP bodě kritický stav nastane, když dojde k zastínění panelu a jedna ze tří bypass diod překlene „svoji“ třetinu diod. Čirou matematikou lze dojít z výsledku, že v tento okamžik již zbylé dvě třetiny nezastíněných diod panelu nejsou schopny dodat alespoň napětí naprázdno, jež by dosahovalo alespoň MPP bodu a stane se z něj nutně spotřebič. (39*2/3=26 <= 30). Tento stav bude platit pro jeden panel. Pro dva panely sériově zapojené by zastínění jedné třetiny jednoho panelu ještě postačovalo pro vytvoření napětí naprázdno v MPP bodu. (39+26=65=> než 60V v MPP bodě.) Při dvou zastíněných částech panelu by se již však takto zastíněný panel stal spotřebičem. Obdobně můžeme dovodit, že pro tři panely sériově zapojené by musel být zastíněn celý panel.
Je velice pravděpodobné, že by regulátor takto „deformovanou“ VA křivku vyhodnotil a snížil regulační hodnotu MPP bodu a opět by nenastal stav, že by se panel stal spotřebičem. Naopak při přímém zapojení panelů na nabíjenou baterku, případně i s PWM regulátorem, by k tomuto okamžiku dojít mohlo a zde je již oddělení diodami nezbytností.

Poznamka z vlastnej skusenosti:
Mal som styri rozne (60 clankove a 72 clankove) panely paralelne napojene po jednom priamo na bateriu 24V.
Nikdy sa nestalo aby pri zatieneni nejakeho panelu sa z neho stal "spotrebic". A to mi v zime prechadza vsetkymi panelmi tien komina (vzdialeneho 15m) a anteny. A aj sneh z panelov neschadzal rovnako. Cize za beznych podmienok nemam obavy.
Ina vec by asi nastala ak by mi niekto hodil hrubu deku na tretinu panelu. Ale s tym neratam .
Pri tomto zapojeni tieklo do panelov z baterie jedine v noci cca 130 az 160mA kedze som nemal medzi nimi diodu a nechcelo sa mi ich na noc odpajat.
Dalsia skusenost:
Na skusku som tieto styri panely (rozno clankove!) paralelne napojil cez axperta. V zime nebol problem, MPPT bod bol okolo 31V. No problem nastal ked boli baterie dobite a axpert zacal obmedzovat prud a zacalo stupat napetie na paneloch(39V a viac). Vtedy sa stalo ze tie 60 clankove uz napetovo nestacili na 72 clankove a zacalo do tych 60 clankovych tiect, odhadom 2A (nemam minusovy roszah na analogovych ampermetroch). Tak som pred nich dal diody. A v lete (pre teploty na paneloch) ich budem musiet poprepajat serio-paralelne.

[střídač_N]

Distribuční soustava zůstane asi natrvalo u střídavého napětí. V domácích silových setích nám však nic nebrání, využívat DC napětí. Je převeliká škoda nastřídat DC na AC, pak jej usměrnit a použit opět DC napětí. Tento ztrátový postup je u převážného množství domácích spotřebičů. Dá se se značnou jistotou předpokládat, že i točivé stroje nakonec budou poháněny BLDC motory kvůli regulaci otáček a tím i přizpůsobování točivého momentu k spotřebě. Budoucnost v domácnosti je asi spojena s DC napětím.

Konstrukce.png

K zapojení z obrázku jsem došel po mnoha pokusech, kdy je použitelné jak v těle vodiče, tak i na sběrnicích, stejně tak i na plošném spoji. Při použití FET tranzistorů a malým odporem ve vodivém stavu je dokonce možné se obejít i bez chladiče. Konstrukce má vcelku dobrou pevnost. Varianta s měděnými převaděči, měděná pásovina zde není použita jako chladič, ale jako převodník tepla na případný chladič při jeho užití.

SPINAC.png

Je použito jen to nejnutnější co je třeba aby spínač dělat to, co se od něj čeká, tedy spínal.

Tranzistory používám IRFP4468 kde Rdson je dle katalogu 2mOhm. U dodávky z Číny jsem zaznamenal tento údaj 5mOhm. Nevím zdali je to metodou měření, či podřadnými kusy, ale i tak je oteplení při proudech do 15A rukou neznatelné. Tato hodnota odporu má jednu výhodu, Kolik je A, tolik je desítek mV.
Při připojení na "tlusté" přívody i tyto slouží jako vydatný chladič čímž se spínaný proud výrazně zvětší. Při připojení na měděné sběrnice rozvaděče je oteplení znát až při proudech kolem 50A. V případech těchto větších proudů je však výhodnější volit paralelní řazení tranzistorů.

Odpor R1 je vcelku důležitý, neboť odsává náboj z přechodu GS při nepravděpodobném nevybití hradla při výpadku proudu.
Odpor R2 je možné vynechat a volit spínání vstupní části optočlenu dle libosti. V uvedeném použití je vstup optočlenu spíná se zemí.

[marko250]

No konečně,ale :"Můžeš nám analfabetům srozumitelně vysvětlit parametry,chod,napětí,nastavení prvku vůči změnám baterky atd."?V jakých napětích jsou toky z panelů>na baterku,prostě to uživatelské použití.

[kybos]

Teď jde o to, k čemu mi takový spinač bude. Budu s ním spínat osvětlení? Ale kdež, každý slušný LED driver má dnes vstup Enable, kterým mohu světlo ovládat bez externího spinače. Budu s ním spínat indukční vařič? Ten asi taky ne. Jednak má své ovládání a pak nějakých zmiňovaných 50A ze systémového napětí 48V bude asi málo. Spotřebiče s motory budou mít vesměs asi své ovladače. Co tedy zbývá? Jaké má tedy předpokládané využití?

[střídač_N]

Teď jde o to, k čemu mi takový spinač bude. .............Jaké má tedy předpokládané využití?

Není to nutnost, ale jen možnost tohoto zapojení využít.
Já jej využívám vcelku dost, proto jsem odstoupil mnoho konstrukčních pokusů.

Časem všichni zjistíme, že trápit Li baterky v nadnabíjeném stavu (>3,33 4,20 4,35) je ke škodě životnosti, tudíž je dobré baterky nabít a odpojit. Pokud nemá nabíječ nějaké ENABLE, pak je tento spínač přímo ideální.

Pokud nemají panely nějaké ENABLE, pak je tento spínač ke spínání panelů přímo ideální. Vyvstává otázka proč vůbec spínat panely. No a to je právě nutnost při HDC-FVE. Udržování asi 60V na sběrnici z které čerpají ostatní prvky systému.

Časem všichni zjistíme, že doposud používané zapojení, panel, nabíječ, baterka je sice dobré, osvědčené, leč pro budoucnost DC systému díky nabíječi omezeně použitelné. Možná, že nabíječe budou mít krom funkce MPPT i funkci klasické zdroje, tedy udržování stabilního napětí (CC CD), v každém případě je to součást systému s velkým potenciálem poruchy, tudíž by bylo dobré jej ze systému vyřadit.

Je otázka dalšího vývoje, zdali bude směr k černé skříňce a tudíž závislosti na jejím zhotoviteli a tím i provozovateli-opraviteli, nebo modulárnímu uspořádání.

Dovolím si zopakovat, není to příkaz toto zapojení používat za každou cenu.

[střídač_N]

......"Můžeš nám ..................

MOSFET tranzistor má dobrou vlastnost, že pokud přivedeme na elektrodu G oproti S kladné napětí, tento vede v obou směrech a jednu špatnou vlastnost, že má paralelní diodu jež vede jen v jednom směru. No a kombinaci dle obrázku jsou diody vyřazeny z činnosti a tranzistor je vodivý při kladném napětí na elektrodě G. Další problém spočívá v tom, že onen uzel S1S2, G1G2 je na proměnlivém napětí, tudíž je třeba použit izolovaný zdroj napětí pro uvedení tranzistorů do vodivého stavu. Tranzistory , nebo spíš jejich vodivost je odvislá i od napětí jež je mezi elektrody G a S přivedeno a při napětí nad 10V již tyto uvede bezpečně do vodivého stavu. Proto je použit izolovaný měnič 12/12V. Na optočlenu určenému právě ke spínání MOSFET tranzistorů je úbytek při seplém napětí asi 2V, tudíž se na G vůči S dostává právě oněch 10V, jež plně vybudí tranzistory do plné vodivosti.

Izolované měnič nabízejí mnohé společnosti, leč domnívám se, že jsou jako nakonec vše vyráběno na jedné lince a jen změněn potisk. V každém případě co jsem zjišťoval dle katalogu , tak nejmenší izolační napětí bylo 500V, tudíž toto je první dosti podstatný údaj pro použití v systému.
Další dosti podstatný údaj je, že má spotřebu naprázdno (12/12) asi 10mA. Nepředpokládám spínání větší než několik Hz, tudíž ani nabíjení a vybíjení hradel tranzistorů nějak neovlivní, nepřetíží výkonové parametry měniče.
Další podstatný údaj je MTBF, lidově motohodiny, tedy kolik je to schopno odsloužit do poruchy (zjednodušeně pro Kybose), no a ten údaj je 3500 K hours. Pokud si to přeložíme do srozumitelna, tak BY!!! to mělo být 3500000 hodin.
(3500000/24/365) => 399 roků. Soudím že to je jedna ze součástek jež nás přežije.
Napěťové poměry bude určovat jen a jen použitý tranzistor a izolační stav měniče. Pokud se budeme pohybovat v bezpečných napětích do 3 šedesáti článkových panelů, pak je měnič v bezpečném pásmu a nastávají jen napěťové možnosti v našem zapojení. Spínám li panel k baterce, pak je "namáhající" napětí jen rozdíl baterka-panel bez odběru.
Při vybité baterce asi 40V a panel v zimně 75V je namáhání 35V. Toto je asi největší napěťový rozdíl jež by se vyskytl v řádném provozu. Přichází v úvahu ještě kombinace baterka zem (minus pól), Panel bez odběru zem.

[Jozef51]

stridaci, proti zapojeniu ziadne namietky. Dostatocne rychle aj pre spinanie na urovni kHz. Pre spinania na urovni sekund a minuty pouzivam este jednoduchsie zapojenie. Pre system 48V spinanie vykonu 2.5kW staci skoro na vsetko, pre moju domacnost na vsetko. Pripajanie/odpajanie panelov 2 az 10 ks je, myslim, celkom slusne.
Podobne skusenosti s cinskymi tranzistormi IRFP4468 ako popisujete mam aj ja. Oproti katalogu mali odpor Rdson 2x vacsi. Po reklamacii mi vratili polovicu platby. Uz som to raz pisal - vsetky tranzistory z Ciny premeriavam a ak je nieco zle okamzite reklamujem. Velmi dobre boli napr. HY4008 - ale starostlivo som vyberal dodavatela a nebral som to najlacnejsie. Inak pre vsetky dodane tranzistory z Ciny nachadzam uplatnenie. Ked mate info o skutocnych parametroch suciastky nieto problemu.

[střídač_N]

............ Pre spinania na urovni sekund a minuty pouzivam este jednoduchsie zapojenie.........

Aké?

[Jozef51]

Spinam priamo primar B1212. 50A som neskusal taky zdroj ani spotrebic zatial nemam. Ale ampere bez problemov. Inak TLP250 alebo 350 je velmi dobry budic MOSFETov. Je pouzity napr. v regulatoroch MakeSkyBlue aspon v tych verziach ktore som videl (30, 40 a 60A verzia). Kedysi som celkom s uspechom pouzil aj obycajnu PC817 s tranzistorovym zosilnovacom. Ta pracovala na urovni cca 5kHz. Chvilu som planoval aj modernejsie optocleny so spotrebou pod 2mA ale potreba spinacov s nizkou spotrebou nenastala... takze neodskusane.

[kodl69]

To josef51: já mám teda s mosfety z číny úplně katastrofický zkušenosti, IRFP4668 co mají mít Rdson pod 10 miliohm, jsem naměřil 50 miliohm, což je nepoužitelný. Měřím staticky, na gate 12V a proud drainu 10A. Originýly z farnellu mají při mé metodě měření 12miliohm - vývody připájený až na konci nožiček, to bude ta chyba měření.
O množství 47N60C3 co se prorazí při 320V se spojenými vývody GS ani nemluvím (usměrněnejch 230V připojeno přes 10k odpor). Podle mě tudy cesta nevede.

[střídač_N]

Originýly z farnellu mají při mé metodě měření 12miliohm - vývody připájený až na konci nožiček, to bude ta chyba měření..............

I podle obrázku je vidět, že vývody jsou co nejkratší a měřil jsem jak celkový odpor (dva tranzistory v sérii), tak i jednotlivé tranzistory co nejvíce u "těla" a vcelku jsem vždy naměřil 10mOhm a 5mOhm, tudíž ta chyba "nožiček" asi nebude velká.
I tak mi přijde, že 5mOhm z Číny je lepší výsledek než 12miliohm z farnellu. Tím nechci omlouvat rozdílnost v parametrech oproti katalogu.

Snad by Kybos mohl dát nějaké měřící rozhřešení.

[Jozef51]

Este raz sa vratim ku nakupu tranzistorov. Samozrejme kontrolujem aj nakupy z mimocinskych zdrojov. Je to vela rokov dozadu bral som MOSFETy z jednej malej firmy v Bratislave (uz si nepamatam jej meno) a z ECOMu. Vsetky zodpovedali katalogovym udajom. Mam dojem, ze i Cinania sa daju vzhladom na podmienky aliexpressu mierne "vychovat". Asi som tam daleko vedeny ako 'zly muz' a s celkom fejkovymi puzdrami to uz ani neskusaju. Snazim sa merat seriozne mam dokumentaciu a ked je nieco dobre pochvalim v hodnoteni. Dve dodavky som mal priam katastroficke - po tej prvej katastrofe zacali kontroly, reklamacie a pochvaly.
Pravdepodobne existuju aj obvody ktore Cinania jednoducho nevedia dodat. Mam pripad s TL783. Skusil som z dvoch zdrojov a vzdy prislo nieco co s TL783 malo spolocny iba potisk na puzdre. Pravdepodobne to obchodnici dostali z jedneho zdroja ako vyhodny nakup - v skutocnosti su to iba popisane nedefinovane puzdra. Tu som rezignoval.

[Jozef51]

to kodl69, Karle, teoria jednej padelatelskej dielne ma dalsi dokaz... Pozeral som zaznamy a na tej mojej dodavke IRFP4668 som nameral pri 10ks Rdson od 42mOhm po 46 mOhm (co je dost blizko Tvojim nameranym hodnotam). Katalog myslim pripusta max 9.7mOhm. Pri reklamacii som si pytal 3/4 ceny vratit. Vratili. Ale objednavat ich z Ciny uz nebudem...

[kybos]

Snad by Kybos mohl dát nějaké měřící rozhřešení.

Moje zkušenosti s nákupem čínských fetů jsou pouze negativní. Zatím se mi nepodařilo v Číně nakoupit ani kus, který by odpovídal katalogovým hodnotám nebo se jim alespoň blížil. Snažil jsem se nakoupit IRF4110 a IRF3808 do střídače, ale všechny dodávky (z různých distribučních kanálů) byly vadné. Mám za to, že měření úbytku napětí na sepnutém fetu při známém pracovním proudu dává dostatečně objektivní výsledky pro zjištění odporu v sepnutém stavu.

[střídač_N]

.... napětí na sepnutém fetu při známém pracovním proudu dává dostatečně objektivní výsledky pro zjištění odporu v sepnutém stavu.

V katalogu jsou udávány pulzní údaje. Tím jsem myslel, zdali by tyto rozdíly nedávaly nějaké vysvětlení.