Fórum MyPower.CZ

dumi píše:

Prichazi podzim/zima a s tim temne dny, uz jednou jsem byl na bypassu, a tak me napada, pri jakem napeti prechazite na bypass u lifepo pri male zatezi? bavime se o zatezi cca 0,05C,

Ja osobne mam 3,2V/clanek, o jak moc nic se da jit? podle datasheetu Winstonu se to nejak presne urcit neda, ten graf je dost nepresnej (mizerny rozliseni, tlusty cary).


Diky za nazor.

Ahoj asi to je maličko mimo, ale tipuju e lepší než cvaknutí bypasového relé, a přenášení výkonu přes stykač případné malé relé, je zapnout nabíječku at u v měniči pokud máš a nebo síťovou napájenou třeba ze zbývajícívch 2 fází....

můj názor.

chapu kam narazis, ale bypass vetsinou u me prepina v noci, kdy neni zatez, takze pro rele to neni pecka.

Nabijecku mam, dokonce dve, jedna na 4A a drua na 25A, ty se spinaji automaticky pri poklesu napeti na clancich, pokud by treba axpert mel odpojenou DS (vetsina casu). Muj axpert nabijet ze site a ject na invertor neumi (stary model), bud jede panely -> menic, nebo dS-> bypass + nabijeni z DS.

Jde mi spis o to kdy tedy je rozumne, s ohloedem na optimalni kapacitu a zivotnost baterie prestat vybijet.

Na leto pouzivam 3,2V-> 3,4V protoze to je energie dost a staci to. V zime me napadlo ten interval rozsirit. urcite pujde na 3,45V, ale kde skoncit dole?

Už lifepo by snad neměl být žádný problém 3,0 případně pro bojácnjší 3,1

Úplně v klidu 2.95V s tím,že se to po hodině vrátí k 3.0V ,vypnutí při malé zátěži.Při velké se to vrátí ještě více samozřejmě.Pod 2.95V vypnutí v zátěži bych nešel.Baterka v normálním prostředí 15>25°C.

Já v zimě přepínám na DS při 3,15V na článek, protože chci nechat v baterkách ještě nějakou zálohu pro případ výpadku DS. Kromě toho v okrajových pásmech kapacity klesá účinnost ukládání energie a tak je lepší je pravidelně nevyužívat.

dumi píše:

Na leto pouzivam 3,2V-> 3,4V protoze to je energie dost a staci to. V zime me napadlo ten interval rozsirit. urcite pujde na 3,45V, ale kde skoncit dole?

Okrem napatia, rozhoduje aj ako su zhodne kapacity clankov. Mam odpozorovane z logov na mojej baterii ze do 3,1V/clanok bez zataze je napatie na vsetkych clankoch zhodne. Pri dalsom vybijani ale uz niektore zacinaju klesat rychlejsie lebo maju mensiu kapacitu (opat vybijanie malym prudom). Ja som to riesil pripojenim paralelnej kapacity (mam v supliku A123 2,5AH).
Ine je to pri vybijany velkym prudom, tam aj vyrobca dovoloval ist nizsie, lebo po odlahceni napatie skoro okamzite vystupi na 3V. Treba vsak respektovat najnizsie dovolene napatie, to byva okolo 2,5V - 2,7V (zalezi od technologie a odvahy vyrobcu).
Toto v PIP/Axperte riesil celkom dobre upraveny FW tzv. ketttel kompenzacia, studer to ma tiez len sa to vola dynamicka kompenzacia.
Kazdopadne pozor pri velkych prudoch (50A na 200Ah) na spodku okolo 3V/clanok to uz pada sakra rychlo.

Ok.diky, takze to beru tak ze 3V jsou strop resp dno. Takze taky zustanu na 3,15V aby byla rezerva

Souhlas s tou rezervou. Ne každý ji ale potřebuje. Já nechám 15% SOC.

Přepnutí na DS mám nastaveno na 50V (3,13V na článek). Radši si nechávám rezervu, byť mám jako rezervu ještě olověnou baterii. Zde jsem si při dojezdu dolů všiml toho, že olověná baterie při poklesu pod 51V začne tlumit pokles napětí na lifepo4.
Zkoušel jsem dojezd dolů jak life samostatně, tak i s olovem v kombinaci a musím říci, že v kombinaci s olovem byl pokles napětí i rozhození článků podstatně nižší.
Totál stop mám na 47V.

Plné přeji a jsem s pozdravem. Martin P.

Přepnutí na DS mám nastaveno na 50V (3,13V na článek). Radši si nechávám rezervu, byť mám jako rezervu ještě olověnou baterii. Zde jsem si při dojezdu dolů všiml toho, že olověná baterie při poklesu pod 51V začne tlumit pokles napětí na lifepo4.
Zkoušel jsem dojezd dolů jak life samostatně, tak i s olovem v kombinaci a musím říci, že v kombinaci s olovem byl pokles napětí i rozhození článků podstatně nižší.
Totál stop mám na 47V.

Plné přeji a jsem s pozdravem. Martin P.

Pre lepsiu predstavu o zavislosti napatie vs SOC prikladam graf z vybijania 285Ah clanku. Zataz je konstantnych 40A.

Treba si uvedomiť, že napatie LiFePO sa mení v závislosti od veľkosti
odoberaného prúdu, a ak je odoberaný prúd záporný, ale absolutna hodnota
bude rovnaka, tak nám to posunie napatie do úplne iných hodnot,
pričom SOC sa skoro vobec nezmení.

Na grafe vidno, že hoci SOC sa zmení minimálne, tak v závislosti na odoberanom
prúde / záporný je nabíjací /, nám napatie skáče hore dole.

Preto sa musí robiť dynamický cut off, ako to napr. robí Victron.
Podobne to možem robiť na vysokom napatí, ak chcem zapnuť vyťažovanie,
zase musím napatie prepočítať v závislosti na prúde.

Hlavne keď sa mi napr. zmení odoberaný prúd z -1C na 1C, tam si obrovský skok
v napatí, ale takmer nulová zmena SOC.

Jiste, proto aem.psal pro.proudy okolo 0,05C. Tam.je pokles mezi zatizenym a nezatozenym stavem Velmi.maly.

Nabijeni delam.tak, ze priste nastavim konstantni napeti 3,45V a kdyz proud klesne pod 0,1C tak to.prohlasjju za nabite.

na horni hranici kolem tech 3,6V uz to chce vypinat asi pri vetsim.produ, ale.na tech 3,45V je dle meho rezerva pred prebitim velka.

Měl bych dotaz k vašim zkušenostem s LiFePo...
Toto vlákno (správné zacházení s LiFePo4) je tu už od roku 2012, najde se tu někdo kdo ty články používá tak dlouho?
Jaký pozorujete pokles kapacity?

Já zatím nemohu říct jak se to má s kapacitou i když mám některé články od roku 2013 a podle možností jsem rozšiřoval až do dnešního stavu,mohu jen napsat,že pokud je dostatečná kapacita a baterka je zatěžována malým proudem ve vztahu ke kapacitě není viditelný pokles.O kolik nemohu napsat,protože ani při připojování jsem neměřil jejich kapacitu ale dle údajů,které jsou napsány fixou na článcích asi byly měřeny dřívějšímy uživateli,nepozoruju velký pokles.Vycházím z toho,že když dlouho nesvítí a zapomenu zapnout nabíjení ze sítě,ukazuje viktron že bylo spotřebováno i přez 800ah a napětí na článcích nikdy nekleslo pod 2,9 voltů při zátěži přez 1kw.Většina baterk byla kupovaná od zdejších členů,takže neznám jejich skutečné stáří a nijak mi to nevadí a tímto jim velmi děkuji a jsem s nima spokojen.

Od r. 2014 nové 200Ah "žluťásky". Tehdy jsem neměřil jejich kapacitu, až v listopadu 2020. Na 5 ks naměřeno 196 - 202Ah. Měřeno 0,1C 3,45 - 3,0V. Provozováno 3,42 - 3,1V max 0,5C a cyklováno hlava nehlava. Protože jsem dokupoval i nové 200Ah winstony, tak jsem tentokrát otestoval i je. Po inicializačním nabití, poté částečně vybito a znovu nabito na 3,45V naměřeno za stejných podmínek na 10ks 240 - 246Ah Jen pro zajímavost. Dokupoval jsem i 2 ks nové 260Ah a na těch jsem naměřil "jen" 276 a 280Ah. Proto bych všem nedoporučil koupit 260Ah články, ale 200Ah. Ono když se člověk podívá na rozměr a váhu tak se ani tak nedivím, ale v ceně je patřičný rozdíl....

Lifepo mají výbornou výdrž. Ale i liion na tom nejsou špatně. Mám články z auta 2014, které nemá rychlonabíjení (Fiat 500e) a ty články mají pokles kapacity z 60 Ah na 55 Ah využitelných... Za 7 let a 100 tisíc najeto. V instalaci FVE by to bylo dle mého názoru ještě výrazně lepší.

vy co mate viacero sad baterii, ako ich mate prepojene paralelne? ma kazda sada svoju vlastnu bms a paralelne su prepojene az cele sady alebo mate nejak prepojene jednotlive clanky paralelne a pouzita jedna centralna bms?

shuty píše:

vy co mate viacero sad baterii, ako ich mate prepojene paralelne? ma kazda sada svoju vlastnu bms a paralelne su prepojene az cele sady alebo mate nejak prepojene jednotlive clanky paralelne a pouzita jedna centralna bms?

BMSky u kazde sady by melo byt samozrejmosti. Jaky by melo smysl mit BMKy treba u dvou sad a u tri dalsich ne?
Kazdopadne alespon nejaka zakladni BMSka oproti cene baterie uz neni tak velka caska aby se " drahe" baterie provozovali bez BMS

shuty píše:

vy co mate viacero sad baterii, ako ich mate prepojene paralelne? ma kazda sada svoju vlastnu bms a paralelne su prepojene az cele sady alebo mate nejak prepojene jednotlive clanky paralelne a pouzita jedna centralna bms?

Ja som zatial dospel len k záveru že radšej každú sadú článkov dať na jedno BMS.
Tiež som nad tým rozmýšlal,že prepojiť ich medzi sebou nejakými menšímy poistkamy,v prípade zlyhania jedného článku,tak sa tá jedna z packu odpojí....lenže
otázka je čo to spraví ak sa len pomaličky zvýší na jednom článku odpor,a dajme tomu že sa oddelí...ale toto situáciu nezachráni,pretože poistka by to síce oddelila od paralelných článkov,ale neodpojila od daného packu,a tým by došlo dalej k nabíjaniu tohoto konkrétného článku.
Osobne to rieším preto,lebo mám k dispozícií maličké packy 4S 1P 24Ah,keby šlo o jeden pack na 48V tak kašlem nato...ale je ich relatívne vela...