Fórum | MyPower.CZ

Prichazi podzim/zima a s tim temne dny, uz jednou jsem byl na bypassu, a tak me napada, pri jakem napeti prechazite na bypass u lifepo pri male zatezi? bavime se o zatezi cca 0,05C,

Ja osobne mam 3,2V/clanek, o jak moc nic se da jit? podle datasheetu Winstonu se to nejak presne urcit neda, ten graf je dost nepresnej (mizerny rozliseni, tlusty cary).


Diky za nazor.

dumi píše:Prichazi podzim/zima a s tim temne dny, uz jednou jsem byl na bypassu, a tak me napada, pri jakem napeti prechazite na bypass u lifepo pri male zatezi? bavime se o zatezi cca 0,05C,

Ja osobne mam 3,2V/clanek, o jak moc nic se da jit? podle datasheetu Winstonu se to nejak presne urcit neda, ten graf je dost nepresnej (mizerny rozliseni, tlusty cary).


Diky za nazor.

Ahoj asi to je maličko mimo, ale tipuju e lepší než cvaknutí bypasového relé, a přenášení výkonu přes stykač případné malé relé, je zapnout nabíječku at u v měniči pokud máš a nebo síťovou napájenou třeba ze zbývajícívch 2 fází....

můj názor.

chapu kam narazis, ale bypass vetsinou u me prepina v noci, kdy neni zatez, takze pro rele to neni pecka.

Nabijecku mam, dokonce dve, jedna na 4A a drua na 25A, ty se spinaji automaticky pri poklesu napeti na clancich, pokud by treba axpert mel odpojenou DS (vetsina casu). Muj axpert nabijet ze site a ject na invertor neumi (stary model), bud jede panely -> menic, nebo dS-> bypass + nabijeni z DS.

Jde mi spis o to kdy tedy je rozumne, s ohloedem na optimalni kapacitu a zivotnost baterie prestat vybijet.

Na leto pouzivam 3,2V-> 3,4V protoze to je energie dost a staci to. V zime me napadlo ten interval rozsirit. urcite pujde na 3,45V, ale kde skoncit dole?

Už lifepo by snad neměl být žádný problém 3,0 případně pro bojácnjší 3,1

Úplně v klidu 2.95V s tím,že se to po hodině vrátí k 3.0V ,vypnutí při malé zátěži.Při velké se to vrátí ještě více samozřejmě.Pod 2.95V vypnutí v zátěži bych nešel.Baterka v normálním prostředí 15>25°C.

Já v zimě přepínám na DS při 3,15V na článek, protože chci nechat v baterkách ještě nějakou zálohu pro případ výpadku DS. Kromě toho v okrajových pásmech kapacity klesá účinnost ukládání energie a tak je lepší je pravidelně nevyužívat.

dumi píše:Na leto pouzivam 3,2V-> 3,4V protoze to je energie dost a staci to. V zime me napadlo ten interval rozsirit. urcite pujde na 3,45V, ale kde skoncit dole?

Okrem napatia, rozhoduje aj ako su zhodne kapacity clankov. Mam odpozorovane z logov na mojej baterii ze do 3,1V/clanok bez zataze je napatie na vsetkych clankoch zhodne. Pri dalsom vybijani ale uz niektore zacinaju klesat rychlejsie lebo maju mensiu kapacitu (opat vybijanie malym prudom). Ja som to riesil pripojenim paralelnej kapacity (mam v supliku A123 2,5AH).
Ine je to pri vybijany velkym prudom, tam aj vyrobca dovoloval ist nizsie, lebo po odlahceni napatie skoro okamzite vystupi na 3V. Treba vsak respektovat najnizsie dovolene napatie, to byva okolo 2,5V - 2,7V (zalezi od technologie a odvahy vyrobcu).
Toto v PIP/Axperte riesil celkom dobre upraveny FW tzv. ketttel kompenzacia, studer to ma tiez len sa to vola dynamicka kompenzacia.
Kazdopadne pozor pri velkych prudoch (50A na 200Ah) na spodku okolo 3V/clanok to uz pada sakra rychlo.

Ok.diky, takze to beru tak ze 3V jsou strop resp dno. Takze taky zustanu na 3,15V aby byla rezerva

Souhlas s tou rezervou. Ne každý ji ale potřebuje. Já nechám 15% SOC.

Přepnutí na DS mám nastaveno na 50V (3,13V na článek). Radši si nechávám rezervu, byť mám jako rezervu ještě olověnou baterii. Zde jsem si při dojezdu dolů všiml toho, že olověná baterie při poklesu pod 51V začne tlumit pokles napětí na lifepo4.
Zkoušel jsem dojezd dolů jak life samostatně, tak i s olovem v kombinaci a musím říci, že v kombinaci s olovem byl pokles napětí i rozhození článků podstatně nižší.
Totál stop mám na 47V.

Plné přeji a jsem s pozdravem. Martin P.

Přepnutí na DS mám nastaveno na 50V (3,13V na článek). Radši si nechávám rezervu, byť mám jako rezervu ještě olověnou baterii. Zde jsem si při dojezdu dolů všiml toho, že olověná baterie při poklesu pod 51V začne tlumit pokles napětí na lifepo4.
Zkoušel jsem dojezd dolů jak life samostatně, tak i s olovem v kombinaci a musím říci, že v kombinaci s olovem byl pokles napětí i rozhození článků podstatně nižší.
Totál stop mám na 47V.

Plné přeji a jsem s pozdravem. Martin P.

Pre lepsiu predstavu o zavislosti napatie vs SOC prikladam graf z vybijania 285Ah clanku. Zataz je konstantnych 40A.

Treba si uvedomiť, že napatie LiFePO sa mení v závislosti od veľkosti
odoberaného prúdu, a ak je odoberaný prúd záporný, ale absolutna hodnota
bude rovnaka, tak nám to posunie napatie do úplne iných hodnot,
pričom SOC sa skoro vobec nezmení.

Na grafe vidno, že hoci SOC sa zmení minimálne, tak v závislosti na odoberanom
prúde / záporný je nabíjací /, nám napatie skáče hore dole.

Preto sa musí robiť dynamický cut off, ako to napr. robí Victron.
Podobne to možem robiť na vysokom napatí, ak chcem zapnuť vyťažovanie,
zase musím napatie prepočítať v závislosti na prúde.

Hlavne keď sa mi napr. zmení odoberaný prúd z -1C na 1C, tam si obrovský skok
v napatí, ale takmer nulová zmena SOC.

Jiste, proto aem.psal pro.proudy okolo 0,05C. Tam.je pokles mezi zatizenym a nezatozenym stavem Velmi.maly.

Nabijeni delam.tak, ze priste nastavim konstantni napeti 3,45V a kdyz proud klesne pod 0,1C tak to.prohlasjju za nabite.

na horni hranici kolem tech 3,6V uz to chce vypinat asi pri vetsim.produ, ale.na tech 3,45V je dle meho rezerva pred prebitim velka.