Správné zacházení s LIFePO4

[abrams]

Zdravím ,

gratuluji a vítej do klubu liFePO4 .

Inicializační nabíjení doporučuji 4,10V , nejlépe po dosažení této hranice nabíjení ukončit - nečekat na pokles na 10% proudu . Výrobce moc nedoporučuje držet napětí článku moc dlouho takhle vysoko (v řádu hodin) .
Já LiFe potom během provozu balancuju na hranici 3,65V SBM moduly , což mi bezproblémů stíhá . Trochu mi tam dělají neplechu dva 80Ah monobloky které jsou poznamenané tou mou nehodou ... jedou , ale už né tak jako dřív .

Elektronům zdar

[? Pan Taum]

Jestli máš čerstvé články, zkus s nimi zatřepat - s největší pravděpodobností bude uvnitř něco šplouchat. Po nabití zatřepej znovu - nic tam šplouchat už nebude. nabíjení Li-Ion 4,1V a nedržet na tom napětí dlouho, články mají potom vyšší vnitřní odpor a jsou "měkké".

[? serfar30]

všem vám moc děkuji za rady.Objednávka samo proběhla přez zdejší stránku na podporu admina.

[? Jardat]

Tak toto není dobrá zpráva.
http://www.mobilmania.cz/bleskovky/dals ... fault.aspx

[? LIX]

Dalo sa čakať že takéto niečo sa dostane na verejnosť. Nechce niekto kúpiť 12V 90Ah LiFeYPO4?
Možno je to len kačica, neverím vedcom, overím si to pekne sám, čas všetko ukáže. Vedci sú zaplatený, neverím že stále nedokáže nikto vyrobiť batériu ktorá netrpí pamäťovým efektom. Ináč píše sa tam dosť o Li-Ion a zrazu do toho zamiešajú LIFePO4, veď tieto batérie niesu to isté. Takže nikomu nikdy svoje LiFeYPO4 nepredám!!!

[? SJM]

http://www.mobilmania.cz/bleskovky/dalsi-rana-pro-vydrz-smartphonu-pametovy-efekt-plati-i-pro-li-ion/sc-4-a-1323477/default.aspx

V článku je uvedeno tvrzení: "...demonstrovali paměťový efekt u LiFePO4, aneb u jednoho ze stavebních kamenů kladných elektrod Li-Ion". Je to nějaké zmatené.

[abrams]

http://www.mobilmania.cz/bleskovky/dalsi-rana-pro-vydrz-smartphonu-pametovy-efekt-plati-i-pro-li-ion/sc-4-a-1323477/default.aspx

V článku je uvedeno tvrzení: "...demonstrovali paměťový efekt u LiFePO4, aneb u jednoho ze stavebních kamenů kladných elektrod Li-Ion". Je to nějaké zmatené.

Zdravím ,

... ropáci ... . Baterky v mobilech jsou záměrně sabotovány už při výrobě , chytáci (smartphones) nejsou konstruovány s uživatelským přístupem k baterii = koupit si dalšího chytráka ... nejen z tohoto důvodu se nehodlám bez boje vzdát mého prvního mobilu 3310 , před týdnem po 11-ti letech přestal vybrovat což snad spravím takže tak nějak .

LiFePO4 nejsou nesmrtelné , nezničitelné , nepřekonatelné , ale dnes jsou to nejlepší co se dá normálně koupit .
Je ale otázkou kdy je začnou kur*it při výrobě aby se jich prodávalo víc a víc jak je tomu u všeho ostatního kolem
nás .

Elektronům zdar

[gupa]

http://www.nature.com/nmat/journal/vaop ... 623-s1.pdf

Kdoví co to chlapci vůbec vykoumali. Popis elektrody a materiálu je nulový, také načem to měřily, čím to nabíjeli a s jakým nastavení. Nemá to hodnotu ani 1€ taková studie. Je to vědecká kachna.

[? SJM]

http://www.nature.com/nmat/journal/vaop/ncurrent/extref/nmat3623-s1.pdf

...full charge and discharge between 2.4 and 4.4 V at about 0.2 C... Asi ty články docela trápili.

[? Pan Taum]

Nabíjením nad hodnotu 3,65V dochází k chemickému poškozování elektrod, důsledek je snížení kapacity. A tady nějací chytráci budou tvrdit, že to je paměťový efekt... ať se jdou bodnout nebo ať dělají výzkumy pořádně.

[? Ivo12s]

2. Technical Requirements for Battery Charging & Discharging

Se zájmem jsem si přečetl manuál a vyděsil se - "2.11 Directly charging under 0℃ is not allowed. Temperature range for charging from 5℃—45℃ is recommended.". Takže v zimě, když svítí sluníčko ale je venku mínus je to problém ? Já mám totiž baterie v nevytápěném prostoru. Volil jsem krátkou délkou kabelů od panelů k baterím, ale nenapadlo mě, že jejich umístění bude mít tento vliv.

Pak jsem si ale uvědomil, že tyhle baterie se používají do elektromobilů. Vždyť to auto musí fungovat možná i v horších podmínkách. Tak jsem trochu hledal a našel taky tohle - http://www.evdl.org/archive/index.html#nabble-td3768302 a nebo tohle - http://www.cse.anl.gov/us-china-workshop-2011/pdfs/batteries/LiFePO4%20battery%20performances%20testing%20for%20BMS.pdf
Je mi jasné, že teplota má vliv na charakteristiku baterií, ale přece jen jsem se uklidnil, -25°C až -35°C asi stačí i když jsem si vědom, že v takových teplotách by se muselo s nabíjením, (ale i vybíjením) opatrně. A nebo bateriím topit

[? matej]

nabíjení Li-Ion 4,1V a nedržet na tom napětí dlouho, články mají potom vyšší vnitřní odpor a jsou "měkké".

Ano a přesně tohle se děje v noteboocích které moc necestují a nemají nějakou funkci částečného nabíjení. Proto nabít na 50% a vyndat.

[? JAVA]

Já osobně mám 24V systém s Tristar-MPPT 60 a 8x 100Ah Lifeypo4 Winston (žluté) od eskutr.cz. Nastavení mám následovné - Absorbce 28,00V (3,5 na čl.) po dobu 5min!!! a poté float 27,20V (3,4 na čl.) po neomezenou dobu, žádná ekvalizace ani teplotní kompenzace ani nic podobného. Měnič Voltcraft 1200W - odpojení při podpětí nastaveno na 23V.

To sice vypadá dobře, co ale zajistí rovnoměrné rozdělení náboje v článcích? Pro zjednodušení - berme 4 článkovou baterii s balančními obvody běžně nastavenými na 3,6V - situace může dospět do stavu, kdy 3 články budou mít 3,60V a jeden 2,8V a float nastavený na 13,6V odmítne dále cpát do baterie proud. Udržet napětí článků v rozmezí 2,9 - 3,4V je dobrá myšlenka, ale jak ji beze zbytku naplnit ?

Pročetl jsem všechny příspěvky v tomto vláknu a i mnoho dalších a zdá se, že udělat systém balancování hlídání a ochrany LIFEPO4 bude oříšek. Spoléhat na to, že parametry článků budou bez výběru shodné a nebude je potřeba nějakou dobu balancovat se jeví jako lichá. Rozpitval jsem několik balancovacích obvodů a a vypadá to, že bude nutno si navrhnout vlastní. Měly by se dodržet/realizovat tyto body:

1) montáž přímo na svorky - minimalizace úbytků na přívodních drátech (nějak takto: http://eskutr.cz/cs/bms-balancery/217-b ... v-17a.html)
2) indikace balancování (maří se energie - nevadí, když svítí LED navíc)
3) indikace nízkého napětí (ne nutně)
4) nastavitelné hladiny (balancování i podpětí)
5) individuální měření napětí jednotlivého článku
6) sběr stavů (dat) jednoduchou dvoudrátovou sběrnicí přes všechny balanční moduly v packu

Prakticky asi nejjednodušší varianta (splňuje 1),2),4)-pevně) by se podobala tomu balancéru z eskutr.cz, ale měla by nastavené fixní balancovací napětí 3,4V.
O něco málo doplněné moduly by pak velmi efektivně indikovaly na sběrnici počátek balancování (bez rozlišení modulu) a tím by zdroj (nabíječka, FV atd.) omezil proud do baterie pod max. balancovací proud modulů - dojde k dobalancování celého packu aniž by došlo k zvýšení napětí kteréhokoliv článku.
V tom je ale ten vtip - float pevně nastavený na fixní napětí je špatně - může protlačit proud, který převýší balanční schopnosti modulů a na některých může zvýšit zbytečně napětí - float režim pro LIFEPO by měl být malý konstantní nabíjecí proud a balanční moduly se mají postarat o ustálení napětí na hodnotě 3,40V na každém článku. Což lze zpětně monitorovat regulátorem jako napětí celé baterie a patřičně vyhodnotit.

"Plná" varianta balančního modulu předá do koncového bodu všechny údaje - stav zahájení balancování, stav indikace podpětí, naměřené aktuální napětí článku. Bude možno i individuálně přímo nastavovat limitní parametry na každý článek. Pokud bude mít nadřazená řídící jednotka patřičnou SW podporu, bude možno přímo z ní realizovat režim počátečního cyklování článků ať jsou v jakémkoliv stavu a taky individuálně vyčíst/zobrazit charakteristiky jednotlivých článků stejně jako třeba realizovat měřící cyklus celého packu s tím, že se všechny články individuálně vybijí na stejnou úroveň (třeba 2,9V) balančním modulem.
Prakticky by šlo zajistit (automaticky dle vhodného algoritmu) dorovnání "ujíždějících" článků aniž by články v baterii dosáhli limitních hodnot - což u velmi vysokých kapacit ( i 1000Ah jak tady někdo má) je zdlouhavé a problematické.

Líbí se mi plný monitoring LIFEPO4 packu pomocí Cellogeru, má to ale chybičku - můžu si stáhnout průběhy přes USB, ale musím je "ručně" vyhodnotit a systém neumí na ně online reagovat - takže když něco ujede, dovím se to, ale náprava se jaksi nekoná...

[? SJM]

Pročetl jsem všechny příspěvky v tomto vláknu a i mnoho dalších ...
Líbí se mi plný monitoring LIFEPO4 packu pomocí Cellogeru...

Někde tady na fóru bylo uvedeno, že funkční Cellog rozbalancovává LiFe pack odběrem malého proudu z jednoho nebo dvou článků.
Jinak myšlenka skvělá, "částečná" i "plná" varianta by jistě našla uplatnění u mnoha uživatelů.

[? honzaL]

Stačí přidat jak uvedl "abrams" na poslední 2 články rezistor 1,2 kohmu. Udělal jsem to a je po problému.

[? luge]

Tak ako píše honzaL.Mám tak tiež upravené cellogy.

[? ctirad]

Prakticky asi nejjednodušší varianta (splňuje 1),2),4)-pevně) by se podobala tomu balancéru z eskutr.cz, ale měla by nastavené fixní balancovací napětí 3,4V.

Proč 3.4V? Při takovém napětí nejsou články zdaleka plně nabité a navíc je jejich nabíjecí charakteristika tak plochá, že články se stejným napětím se mohou značně lišit v úrovni nabití.
Balancovat má smysl při ukončovacím napětí někde kolem 3.6V.

V tom je ale ten vtip - float pevně nastavený na fixní napětí je špatně - může protlačit proud, který převýší balanční schopnosti modulů a na některých může zvýšit zbytečně napětí - float režim pro LIFEPO by měl být malý konstantní nabíjecí proud

U lithiových baterií je potřeba hlavně zapomenout na to, že nějaký float existuje. Lithiový článek je potřeba nabíjet až do dosažení maximálního napětí (~3.6V) a odpojit. Pokud se na něm bude stále držet vnější napětí, časem se zničí. U FV ostrovů, kde je zvykem, že akumulátor je středobod, který tvoří zároveň sekundár od FV měniče a zároveň primár spotřebičů , respektive 230V měniče, je to dost problém zajistit. Chtělo by přejít na nějakou formu intelignetního routování energie, kde akumulátory budou připojeny do obvodu pouze v případě, že se buď nabíjí nebo vybíjí.

[? ctirad]

Se zájmem jsem si přečetl manuál a vyděsil se - "2.11 Directly charging under 0℃ is not allowed. Temperature range for charging from 5℃—45℃ is recommended.". Takže v zimě, když svítí sluníčko ale je venku mínus je to problém ? Já mám totiž baterie v nevytápěném prostoru.

To je ale zásadní problém a zdaleka ne jen lithiových baterií. Při nízkých teplotách klesá účinnost i o desítky % a lithium se v mrazech nedá nabíjet vůbec. Optimální je zhruba pokojová teplota.

Pak jsem si ale uvědomil, že tyhle baterie se používají do elektromobilů. Vždyť to auto musí fungovat možná i v horších podmínkách.

Však taky packy v elektromobilech se v zimě temperují a v létě chladí, jinak by to ani nešlo v mrazech venku nabíjet. Proto jim taky výrazně klesá dojezd v zimě.

[? SJM]

Lithiový článek je potřeba nabíjet až do dosažení maximálního napětí (~3.6V) a odpojit. Pokud se na něm bude stále držet vnější napětí, časem se zničí.

Tato skutečnost je obsažena již v tomto vláknu viewtopic.php?f=39&t=788

Chtělo by přejít na nějakou formu intelignetního routování energie, kde akumulátory budou připojeny do obvodu pouze v případě, že se buď nabíjí nebo vybíjí.

Pokud ostrov nebo poloostrov neobsahuje žádné stálé zátěže, mohly by v létě nastat i delší intervaly, ve kterých by po nabití akumuátoru mohlo dojít k ukládání přebytků (bojler apod.) bez akumulátoru.

[? serfar30]

je v pořádku , když je připojena zátěž tj Power jack 3500w tak napětí na článcích pravidelně kolísá zhruba 3.16 až 3.03. Pak mám nastaveno odpojení střídače a napětí na článcích vystoupá na 3.27 V.