Jaký typ BMS na LiFePo?

[? SlezY83]

Ahoj,
Moje FVE se trochu rozrostla. Poslední přírůstek je 4*200Ah LiFePo a teď přes zimu bych ho chtěl zprovoznit, abych ne nemusel strachovat o nedobité olovo (toho mám asi 500Ah, ale nechal bych ho na zimu odpojené).

Ještě abych popsal, co mám.
Jeden 310W panel JV, jeden 310W panel SZ a jeden 30W panýlek na J.
Regulátor Victron 150/35 (JV), Victron 100/20 (SZ) a EP Solar XTRA1210 (J)
Měnič Victron 375VA
DC 12V větev přes výstup Victrona 100/20
Sledovač stavu baterií Victron BMV 700.
To vše propojeno přes BT síť.

Co jsem procházel nabídky a různé typy BMS, tak ve své podstatě jsou 2:
-A- balancování článků alespoň obstojnými proudy (řádově jednotky až desítky A)
-B- odpojení baterie při vysokém/nízkém napětí (+balancování nějakými desitkami až stovkami mA).

Na aliexpresu jsou BMS typu B, což si myslím, že je spíše horší volba. Protože:
- Nabíjecí napětí si dokáži pohlídat regulátorem.
- Vybíjecí napětí přes nastavení měniče a případně i přes regulátor 100/20.
- Pokud by se mi podařilo využít spínací reléový kontakt na BMV 700, tak bych se dokázal řídit ne napětím, ale kapacitou, ale to je až další krok

Co by byla vaše volba?

[? Dagus]

Podle mě pokud se to nepřehání s rozsahem napětí a vysokým proudem a baterie jsou stejné, tak postačuje B, viz pylon. Ono jde taky o to že to B to odpojí i když bude ujíždět jeden článek a to tím nastavením na měníči neuděláš. Jinak ta konfigurace regulátorů na tak málo panelů mě vyrazila dech. Pohled na velikost lifepo 200ah vs 500ah olova mě ho vyrazila znovu.

[? SlezY83]

Ohledně toho dechu .
Ad regly: Hádám, že nezůstane jenom u jednoho panelu. Pak dané regly dávají smysl. Nejprve jsem měl připojen jenom 100/20 na 2 panely (JV a SZ) paralelně. Ono při 12V jsou na to skoro akorát.

Ad PB vs. LiFePo: Olovo je použité za cenu šrotu. V rozsahu kapacit 30 - 80%. To olovo v horní polici je už v nebíčku a není připojeno .

Ohledně těch BMS. Máte nějaké konkrétní odkazy?

Co třeba toto (je to typ A):
https://www.ostrovni-elektrarny.cz/?bal ... nt-p320112

[? kodl69]

nabíjecí napětí si dokážu pohlídat regulátorem

nepravda, pořád dokola opakovaná. Lifepo má na koncích hodně strmou VA charakteristiku. Co z toho vyplývá: i minimální rozdíl kapacity způsobí, že budeš mít 15článků po 3.3V a jeden článek bude mít 4.5V, když nastavíš nabíjení na 54V bulk, což je matematicky 3.375V na článek. Takhle ne!
Je potřeba hlídat napětí na článcích, a není nutné baterii hned odpojit, stačí třeba zapnout vytěžování, říct měniči ať ubere, v nejhorším shodit jistič od panelů. BMS je komplexní věc, která musí být do sytému integrovaná. Navíc ani 5A balancování ti neudrží ten jeden článek v roumné mezi, pokud se v té chvíli bude nabíjet proudem desítek A, protože do baterky už se nevleze nic, všechno by musel spotřebovat balancer...(50A? 80A) takže zase ne. Zkus se podívat, co umí DYIbms V4 nebo z baterioveboxy.cz ...

[? SlezY83]

Super. Díky za nasměrování. Odkazy večer projdu.

Když to shrnu:
- Takže nejhorší, co nastane je přebití jednoho článku. To nastává u absolutního konce nabíjení.
- To lze řešit teda buď pálením přebytku (docela hodně I), nebo odpojením paku.

Mám teda všechno Victron, takže nějaké souznění by tam být mělo, ale řešení si teď/zatím nedovedu představit.

Ještě jedna věc - pokud by se odpojovala baterie... To je pro regl docela šok, když valí do baterky xxA a něco mu jí utne. To se zase může odporoučet regl.

Projdu odkazy, nebo pokud by jste někdo měl další tipy, tak určitě dejte vědět.

Baterii bych už už rád připojil, ale nějaké peníze stála a tak to podle přísloví 2x měř a 1x řež neuspěchám .

[? pezizka]

Taky mám pro případ nouze nejvyšší odpojení aku. A to jak horní tak dolní napětí. Samozřejmě podle nejslabšího či nejsilnějšího článku, celek je pochopitelně na nic. Ale pokud by na to došlo jako první se odpojí všechny panely, stačilo mě takto odvařit jeden regulátor, další nepokouším.

[? SlezY83]

Takže když se zeptám jinak - kdo používáte LiFePo:
- můžete dát schéma nebo alespoň slovně popsat, jak jí máte zapojenou
- jaké krizové stavy baterie řeší a jakým způsobem
- co vyřešení jednoho krizového stavu (odpojení baterie kvůli přebití článku) může způsobit ja jiný krizový stav (regl nemá kam posílat ty kW) a jak se to řeší?
- jaký typ BMS používáte
- co vám fungovalo a co nefungovalo a proč?

[? jars10]

Pokud máš vše Victron, tak je to jednoduché. Taky jsem kvůli tomu přešel na Victron komplet.
Slovně popsat ...
Odpojení baterie jsem si zakázal. Na to jsou tam pro největší krizi pojistky na všech zařízeních i baterce.
Používám vytěžovače spínané napětím 53.6 - 54V a BMV700, který hlídá, aby se vytěžovalo jen nad 90% SOC.
Nespoléhám se na vytěžování v nouzi, protože boiler zrovna může být nahřátý.
Používám BMS se 2 výstupy pro podpětí a přepětí.
Přepětí kontaktem vypíná regulátory - mají na to přímo vstup, kontakt podpětí jde do měniče a je hlídán asistentem v měniči.
Pokud by se stalo, začne měnič nabíjet cca do 50V, aby se baterka vytáhla z nejhoršího.
Pokud nemá z čeho brát, odpojí výstup.
Můžeš namítnout, že jen odpojení měniče nestačí a vlastní spotřeba může baterku taky vybít.
V praxi to nenastává. Po odepnutí zátěže články se s napětím zvednou, protože v nich pořád něco málo je, akorát to nestačily dávat do plné zátěže. A nestavíš to na úplně bezúdržbový provoz, kdy 14 dní nikdo nezjistí, že nejde elektrika.
Tímto nejsou ošetřené všechny možné nahodilé stavy, dvojchyby, trojchyby apod., ale je to slušný základ.

[? Martin P]

Na lifepo4 baterce mám pojistky mezi paralelními články a sběrnici ,(jistí zkrat článku), dále kapacitní balancer Mandy (vyrovnání napětí článků), nad 3,6V zaberou odporové balancery a kdyby se články dostaly mimo rozmezí 2,1-3,9V mi hlídací BMSka pomocí vyrazeci cívky na jističi odpojí lifepo4 baterii ze systému. A aby mi to nezničilo regly mám paralelně k lifepo4 baterce připojenou olověnou baterii, která mi zároveň dělá rezervní zásobu ee.
Vytěžování mi spíná při 53,8V.
Plné přeji a jsem s pozdravem. Martin P.

[rottenkiwi]

1, mám 24 V FVE2, 3x string z 8 - 100 Ah Winstonov istené 3 x 125 A gG,
dlžka vedenia 3 x 50 mm2 Cu / + / cca. 75 cm

2, podpätie rieši Victron 5000 VA a vypne sa, prepätie
a, 3000 V Axpert sa vypne pri 28 V
b, SRNE a Tracer sa vypnú pri 28.2 V

3, je tam Arduino Mega + uSD + Eth. Shield, ktorý monitoruje každý string
MPPT/PWM, monitoruje napatie článkov, napatie polovice baterky,
napatie celej baterky a podľa toho može:
a, nad cca. 27.52 V súšťa pálenie do bojlera 1. 2000 W ,2. 1200 W, 3. je 2000 W ohrievač.
b, pri 25.88 V sa zapne niekoĺko nabíjačiek 230 V / 24 V / x ampérov, napr. 25 A Axpert + 40 A Cemont

4, BMS je vo forme toho Arduina Loggera, ale je to len monitoring nie pálenie na článkoch
ani tam nie je prelievanie

5, je tam ešte BMV 712, ktoré má pípak, ak sa rozíde polovica baterky o 1 %,
BMV má relé,napr. na spínanie niečoho na základe SOC, ale ak dlho nenastane
100 % nabitie, tak sa SOC rozíde.
Počas niekoľkých rokov sa 2 x 8 - 100 Ah LiFePO velmi nerozchádza, stačí na dorovnanie
2 x H4 raz za 3 mesiace, keď sa to blíži k 28 V, ale na 3. stringu LiFePO mám jeden článok,
ktorý ide stále hore s napatím, mám ešte 4 náhradné, ale nie je čas ani chuť to meniť.
Asi po 6 rokoch logovania na uSD kartu každých 5 sec niekoľko desiatok údajov
sa údaje na karte nedali vymazať, tak sa vymenila, tiež raz za 3 roky posúvam
zápisy do EEPROM o pár adries ďalej.

Keď sa začne rozchádať viac článkov, ako mám náhradných, tak budem nútený
kúpiť nejaké BMS alebo si nejaký s ATtiny naprogramovať, ak objavím nejaký funkčný
a bezpečný HW.

Ono keď sa pomocou BMS rovná, ale užívateľ o tom nie je informovaný,
tak sa tam maskuje nejaký problém, ktorý može viesť až nafúknutiu
alebo zápeniu baterky, ak náhodou unikajúce plyny niečo zapáli a nie
sú odvetrané.

Niektorí výrobcovia odporúčajú LiFePO stlačiť rovnomerne
po celej ploche, lebo časom baterka degraduje a zvačšuje sa.
Pre max. počet cyklov tlak 4 až 18 psi.

Podobne by mal byť user informovaný napr. koľko hodín jednotlivé články
strávili pri určitej teplote, napr.

-30 až -0 *C --------- 0 hod
+0 až 10 *C --------- 5 hod
10 až 20 *C --------- 150 hod
20 až 25 *C --------- 172000 hod
25 až 45 *C ---------- 2 hod
45 až 65 *C ---------- 0 hod.

[? SlezY83]

Díky všem za odpovědi.
Dávám ještě schéma svého systému:

Jedu ve 12V. Prostě začátek s různě kvalitním olovem. Druhý regl jsem už koupil, aby uměl i 48V (kdyby do budoucna)
Vytěžování nemám.
Regl1 , Regl2 a BMV 700 je propojeno přes BT do sítě (regly ví, kolik proudu teče do baterek). Měnič napojen přes BT není a asi do sítě to ani neumí

BMV 700 má relé a dokáže ho řídit podle SOC a podle napětí

Odběr jsem schopný dát max 30A (možná 40A, když jede měnič na max a ještě DC větev). Typicky ale z baterek tečou cca 3A, když sepne lednice nebo jede TV, tak je to 10A.
Nabíjení - max, co bylo přes léto bylo okolo 32A - když svítilo na východní i západní panel ze shora. Jinak je to teď typicky 15A.

= určitě si budu muset v dohledné době říci, co od systému budu chtít...

@jars10:
Super myšlenka a líbí se mi. Jakou BMS máš a jak je to zapojeno? Popravdě řečeno... O takovém propojování nic nevím, ale když mě někdo povede, rád vyzkouším.

@Martin P:
Jak tady zaznělo - dokáží to kapacitní balancéry + pálení energie do odporu utáhnout?
Taky jsem přemýšlel o BMS, co odpojí akumulátor (takové ty z Ali, co lze konfigurovat přeba přes BT) + pro zálohu reglů tam nechat nějaké olovo, které ten šok při odpojení baterie převezme.

@rottenkiwi:
Krása, co to vše umí. Nevím, jak bych toto udělal. Jde o home-made systém nebo je to free soft, kde se nechají upravit parametry?

Co by jste mi konkrétně doporučili pro můj případ?

[? Martin P]

Za normální situace mi udrží kapacitní balancer Mandy články srovnané. Za rok a něco co mám stávající lifepo4 baterii jsem nezaznamenal, že by mi odporový balancer zabral (a nebo o tom nevím). Jelikož ochranná jednotka doposud naostro nezabrala dovozuji, že to zřejmě stačí.
Při měření napětí v krajních stavech baterie (nahoře i dole) jsem zatím zaznamenal maximální rozdíl cca 0,1V mezi jednotlivými články baterie. Mezi tím jsou rozdíly minimální až nulové.
Až budu přidávat druhou lifepo4 baterii (až na ni našetřím), budu se držet stávající konfigurace a konstrukce baterie.

Plné přeji a jsem s pozdravem. Martin P.

[? kodl69]

Úrovně napětí máš podle mě hodně vysoko. Já začínám balancovat na 3.4V a na 3.5V už mám zvukovou signalizaci, stejně jako dole na 3V. Chtěl bych ty baterky totiž provozovat co nejdýl...

[? Martin P]

Hodnoty napětí na balancerech jsou dány napevno od výrobce. A co jsem si všiml, nejvíce tam bývá okolo 3,5V.
Odpojovačku (mimo 2,1-3,9V,) beru jako havarijní stav, kdy baterie zůstane odpojená a musí to řešit obsluha.

[? jars10]

Hodnoty napětí na balancerech jsou dány napevno od výrobce. A co jsem si všiml, nejvíce tam bývá okolo 3,5V.
Odpojovačku (mimo 2,1-3,9V,) beru jako havarijní stav, kdy baterie zůstane odpojená a musí to řešit obsluha.

Rozsah 2,8-3,5V používám jen na testy jednotlivých aku, jinak se v provozu držím na max 3,375-3,45V float/abs.
Absorpci mám kvůli srovnání nastavenu na 1 hod, aby mohla BMS případně lehce zasáhnout. Mám starší a už dost měkké aku, jinak abs podle mne není potřeba. Cokoliv nad 3,6 považuji za hazard s baterkou.

@SlezY83
BMS používám od p. Kolaříka.
http://shop.mypower.cz/aktivni-balancov ... 6x20a-2649
1200Ah zvládá v pohodě, i když mi tam občas lítají proudy přes 200A. Stačila by mi i ta slabší 7A.
Z MR3-232 jdou kontakty relé a dá se vyčíst i z RS232 hodnoty jednotlivých článků. To samotné nevyčítám.
Jde o to, aku na začátku dobře srovnat. Pokud není nějaký vadný a provozují se v doporučených parametrech, BMS se nudí.
Občas jdu okolo, kouknu na displej a aku jsou srovnané na 0,02-0,07V.

Provozuji i jeden zkušební pack s kapacitními balancery Deligreen (Mandy). Rovnají velmi pěkně i rozdílné aku při kapacitě cca 250Ah. (Rozdílné myslím životem, opotřebením a stářím aku. Formátově se snažím dávat k sobě stejné.)
Vadí mi na nich, že nemají externí signalizaci. Kdyby něco, větší proudy nezvládnou a neupozorní. Ideálně je ještě s něčím kombinovat (Celllog, nějaká pár mA BMS, ale s hlášením). Za druhé nenechávat je připojené na aku, když baterku nepoužívám. Neustálým balancováním a přelíváním baterku po pár měsících i z této kapacity vybijí, a to do mrtě.
Stalo se mi už 2x a bylo tam pod 2,2V

[? Martin P]

Hodnoty napětí na balancerech jsou dány napevno od výrobce. A co jsem si všiml, nejvíce tam bývá okolo 3,5V.
Odpojovačku (mimo 2,1-3,9V,) beru jako havarijní stav, kdy baterie zůstane odpojená a musí to řešit obsluha.

3,5V je napětí na článku s nejvyšším napětím. Při 55,2V jsou články v rozmezí 3,4-3,5V. . Souhlasím s tím, že Mandy rovnají články velmi pěkně, pro případ že by některý článek chtěl výše je tam odporový balancer. Aktivaci odporového balanceru jsem doposud nezaznamenal.

[fugas]

Zkoušel už někdo použít Arduino?Pokud mám 16xAI, tak obsloužím 16 článků a vše si mohu nastavit podle svých představ.

[Frenky]

Zkoušel už někdo použít Arduino?Pokud mám 16xAI, tak obsloužím 16 článků a vše si mohu nastavit podle svých představ.

Zkoušel a funguje to dobře, viz
https://www.ostrovni-elektrarny.cz/?aktivni-balancovaci-system-utp-16x7-5a-p320132

Problém je v měření jednotlivých článků, protože arduino je měří vzhledem k 0V a baterka má elektrický potenciál po článcích, takže je potřeba použít "arduino shield" PN16, jehož výrobcem byla firma BEL. Myslím, že je již asi nevyrábí, protože zmizely z jejich nabídky. https://www.bel-shop.eu/.

Používám je víc než 5 let a spokojenost. Výhodou je dobrá spolupráce s panem Kolaříkem, a pokud se s ním člověk dohodne, tak není problém doprogramovat do arduina sem tam nějaký svůj nápad ("zákaznické řešení").

Ale proč dnes nepoužít rovnou výrobky od firmy BEL https://www.bel-shop.eu/kategorie/monitorovaci-system-baterie-mb60/

Podotýkám, že výhodou může být to že firma BEL působí v Čechách, vyrábí výrobky v Čechách a případné řešení problémů je tak snazší. možná, nevím

[? SlezY83]

Super. Mám radost z diskuze.
Když bych to tak shrnul, jestli si dělám správný obrázek...

1) Takový ideální základ by byly kapacitní přelévací pumpy.
https://www.ostrovni-elektrarny.cz/?bal ... ky-p320205

2) Pokud by došlo k většímu rozbalancování, tak začít energii pálit v odporové zátěži:
https://www.ostrovni-elektrarny.cz/?bal ... nt-p320112

3) Pokud by ani to nestačilo (systém buď podimenzován nebo nějaká výraznější závada), tak ?nějaká? BMS s výstupem, co odpojí měnič nebo vypne regl.

4) A takový finální tuning je monitorování teplot, statistiky apod. přes adurino.

Ad 1) Co jsem koukal do manuálu k tomu kapacitnímu balancéru, tak by se (při přechodu na 24V nebo 48V) nechaly přikupovat a mezi sebou propojovat.

Ad 2) Podle všeho by šly také řetězit, pokud bych přešel 24/48.

Ad 3) Máte nějaký tip na takovou BMS? Klidně Ali nebo ebay....

Na BEL balancéry se ještě podívám.

[? kodl69]

Takovejhle bastl ti při nějaké manipulaci shoří jak žanek husuj v kostnici. "Přelévací pumpy" fungují dobře na li-ion, na lifepo moc ne, srovnej si VA charakteristiky během nabíjení a vybíjení. li-ion bude někde od 3.3 do 4V a podle napětí poznáš SOC. LiFePO4 bude pořád na 3.3V a pak najednou některej článek uletí. Mám BMS moduly tyto: http://www.baterioveboxy.cz/domains/bat ... rodukty-2/ -minimum drátování kolem baterek, a pokud šetříš, tak bez modulu X to funguje taky, poslední modul má výstup jak na pískátko, tak na sepnutí/rozepnutí spotřeby/nabíjení. A monitorovat se to dá přes PC. Přidávat moduly při přechodu na vyšší napětí taky. Řídící Modul BS1V3_Ts 011 udělá i logování a vůbec, ale u toho nemají cenovku. Mám dojem, že v téhle verzi to snad i měří SOC... Nevymejšlej překombinovaný sotva funkční blbiny. K těmhle balancerům můžeš přidat odpory pro balancování až 10A (já mám cca 3A balancování) a ve spolupráci s dalšíma opatřeníma to podle mě stačí.