Výměna elektrolytu u dlouho vybitých článků?

[? Vláďa]

Třeba tady někdo bude mít víc zkušeností, než já... Mám 10 starších článků KPM360, které 4 roky ležely a za tu dobu se tři dostaly samovybíjením na nulu. Prý je v takovém případě dobré vyměnit elektrolyt. Vysvětlení - né všechno v článku je niklované, někde je i železo. Při vybití na nulu se železo začne rozpouštět v elektrolytu a uzazovat na kladné elektrodě. Při nabití se stěhuje na zápornou, kde už vadí - článek plynuje už při nižším napětí, špatně se nabíjí. Otázka je, kolik železa může být ještě v louhu a kolik už na té kladné elektrodě - má cenu ten louh vyměňovat? Lidi z Feraku mi říkají že preventivně... Moc se mi s tím nechce patlat, pokud to nebude mít pozorovatelný efekt.

[? 007ToMMaS]

Skúsil by som opakované nabíjanie až po 1,7V na článok a potom vybíjanie a tak stále dookola. Ja som mal moje KPM 160 vybité na 0 viac článkov po pripojení do systému sa znova uviedli do prevádzky a fungujú. Plynovali aj moje ale už sa mi nezdá že by moc plynovali.

[petrzobran]

Mam možnost si levně odkoupit baterie z lokomotivy ( 16 šuflat po 5 článcích)ta lokomotiva už min. 20 let stojí v kopřivách.
Má smysl se o ty baterky zajímat nebo jsou věkem po smrti?
Jaké má taková baterka hodnoty?

[? 007ToMMaS]

Určíte by som to skúsil. Sám som kúpil 80článkov neznámeho stavu za 200€ a vyplatilo sa. Toto sú predpokladám plechové NiCd. Tie sú staršie ako moje plastové. Ale ak to neni nejaká nehorázna cena šiel by som do toho. Ohľadne plechových nech poradia radšej skúsenejší

[? Botas]

Z lokomotivy a dle foto jestli je autentické bych to typnul na články KPH 160 v plastu od feraku.
KPH jsou pro velké proudy po krátkou dobu.Ať skušenější poradí zda jsou vhodné.Sám mám Dvě sady po 12 volt v systému též právě z lokomotivy a chtělo by to určo repas.Kapacita malá v mém případě ale nejak není čas.A uvažuji co s nimy jestli se s tím mořit zda je kph použitelné a jaké budou náklady na repas přecejen toho elitu už tam něco je.Plus já osobně bojuji s prostorem a odvětráním pač v druhém patře se to blbě skladuje.

dotaz na znalé kde aktuálně koupit elit?Hotový namíchaný .Přímo ferak nebo maj odkaz na nejaky dva obchody co je zastupujou ale co si pamatuju moc sem se tam nedozvěděl

[gupa]

Čtyři kontakty ? Tuším že NKT by to mohly být, tak v 250Ah kapacitě. Bude jich několik přepólovaných, Budou určitě tak na 40% kapacity, výměna elektrolytu pomůže, ale je to pakárna. Mohou být i některé zkratované, ty padaj ihned k nule. Nebo mohou mít zanešené separátory. Jinak pokud jsou to opravdu NKT, nabíjecí napětí mají 1,65-1,75max, tak jen aby se nenabíjely 1,54V jak plastový KPM a potom se zjistilo, že nemají kapacitu. A po delší odmlce by měly spapat 30kWh pro oživení.
(250Ahx40V=10kWx300%)

[petrzobran]

Zítra na ně mrknu proměřím je metrem ( velikost) a porovnám rozměry. Mrknu dovnitř zda je v nich voda.
Škoda že nemužu jednu vydělat a zjistit co to je.

[gupa]

Ty údaje jsou vylisovaný pod mastným prachem zvrchu někde pod propoji. To jestli je uvnitř voda je nepodstatné. Podstatné je, kolik článků je přesně na nule. Přesně na nule znamená na nule. Pokud je nad nebo pod jako přepólovaný byť jen o 80mV, jde se jít dále postupem té výměny formování, znovu výměny, znovu měření a jestli něco znovu formování.. Pokud je nula, je to náročný o proces rozebrání a čištění. To znamená další problémy.

[? goodbie]

Jestli jsou to baterie z lokomotivy tak jsou to baterie pro krátkodobé vybíjení né moc vhodné pro solární použití,jsou to v podstatě startovací baterie,vypadá že budou celokovové typuji,že jsou buď z Brejlovce nebo Bardotky tam 160Ah bejvaly napětí 110V

[gupa]

Proč by neměly být vhodné? Kapsa jako kapsa. Rozdíl je ve vzdálenosti, počtu kontaktů pro propojky, vzdálenost mezi kapsovýma elektrodama, a hlavně počtu elektrod na nějakou jednotku Ah, a ve směsi z které se lisují tablety co se vkládají do kapes. Takže proč by neměly být vhodné?

[? goodbie]

ferak dělí baterie do tří skupin baterie pro krátkodobé střední a dlouhodobé vybíjení a z toho je také rozděluje pro použití tak,že pro solární systém budou nejvhodnější KPL proto jsem napsal,že nebudou vhodné né nepoužitelné

[gupa]

Proč by měla být KPL pro solární systém vhodná a KPH nevhodná?

Edit. Vezmuli si napětí 24V. tak mi při 25A za měniči předává taková bateri až 250A. Pokud vezmu doporučení výrobce, vyvstává otázka té vhodnosti rychlých středních pomalých, nebo e X trarychlých článků, a tu vhodnost potom přepočítat.

KPL má nevýhodu velké bateriové váhy proto, že je pomalá, abych z ní mohl ždívat a užívat si 250A, musím mít kapacitu alespoň 2kAh nejlépe 5kAh při vybíjení do optimálních 5% kapacity pro dlouhý typ. Při rychlejších to může být méně. A Velmi rychlé mohu přeci vybíjet pomalu. Ale pomalé vybíjet rychle je problém. Tak to vidím.

[petrzobran]

Článek ale rozměry jsem od rána zapoměl. foto batere je autentické, vršek článku je plechovej, víčko kovové.
Baterky jsou v takovéhle lokomotivě akorát trochu rezavější.
Jestli jsou a nebo nejsou vhodné - když budou zdarma je mi to fuk a jestli se to odhadne draze tak to nevemu. Hodnotu baterek nedovedu posoudit.

[? goodbie]

Tak,že baterie je tedy z Kocoura,po výměně elektrolitu určitě nějakou kapacitu mít budou ale 160Ah už to určitě nebude.

[? Fazole]

Dobrý den, když baterky nebudou nic stát, tak do toho jdi. Mám čtyři sady 90AH, reálně cca 60 AH na 24V. Prakticky všechny měly méně než 1V a cca 1/4 ukazovala 0V. Koupil jsem peroxid vodíku - výplach a vybublat, potom cca 4 x vypláchl destilkou a nalil jsem hydroxid sodný, nechal přes léto (dobíjení až 20 V, hlídat elektrolyt, články se srovnaly-rozdíl až na desetinách V) na podzim nalil hydroxid draselný a vše běhá zatím jak má.

[? Mikel]

Pokud by nekoho zajimalo, nasel jsem na netu patent s popisem postupu na obnovu zvyseni kapacity u Pb a NiCd zaplavenych akumulatoru http://spisy.upv.cz/Patents/FullDocumen ... 271768.pdf
Vypada to velice zajimave

[? matej]

Při nabíjení po regeneraci bylo možno sledovat bílé zakalení roztoku, charakterizující tvrdou nevratnou sulfataci.

Již tady povídám po několíkáté. Žádná zázračná vodička nemá potenciál rovnající se elektrické pulsní desulfataci, protože sulfataci jako takovou v celku jenom oddělí od elektrod, čímž přestane bránit toku proudu povrchem elektrod.
Patent již nepopisuje, co se asi stane s tím bílým zakalením? Asi se neztratí ..? "Možná" se usadí na spodku baterky, a bude-li ho dostatek způsobí mezideskový zkrat. Nic z tohoto pulsní desulfátor neudělá. Patent rovněž nespecifikuje pojem "Plné nabití" který vícekrát používá, nedivil bych se kdyby to bylo vlastně přebíjení které ale způsobuje oxidaci.

[? Mikel]

No, pak je tedy otazkou, jaky bude vysledek aplikace na NiCd akumulatory, kde se po aplikaci meni jeste elektrolyt.

[gupa]

Peroxid reaguje hlavně s kladnou elektrodou za bořlivého vývinu plynu a tím ji povchově čistí. Není to sním ale také tak zázračné jak se očekává. Mám jiné postupy, čekám také na objednané desulfátory od Matěje kdy bych se chtěl dolaborovat nějakého pozitivního výsledku i stímto, protože peroxid je vlastně drahá věc a v podstatě jde jen o tu kladnou elektrodu a záporná je pasivní vůči nějaké reakci což je jen část práce s obnovou kapacity, dá-li se to tak nazvat.

[? solárník]

Vím, že tady mluvíte původně o KPMkách, jen jsem se chtěl zeptat, jestli někdo zkoušel podobný roztok na olověných baterkách, které už třeba na desulfátor nereagují (mám jich pár takových, co mají asi 20% kapacity a nic s nimi nehne, jestli by se to nezlepšilo).

Navíc jsem zjistil, že třeba z AGM FIAMM elektrolyt vylít nejde, alespoň se mi to nepodařilo. Vevnitř je to tak uzpůsobené, že i když dolijete, tak už to ven nevylijete. Otáčel jsem jí vzhůru nohama všelijak a výsledek byl ten, že elektrolyt byl stále asi cm nad desky a z baterky vyteklo pár kapek. Čili některé baterie ani vylít nejdou. Takže pro mne má smysl akorát něco, co se tam může přidat a nechat to tam, aby se to nemuselo vylévat ven.

p.s. kde se sežene karboxymetylcelulóza??