Automaticke ukladani prebytku do vody s Victronem

[Frana]

Chtel bych se podelit s majiteli instalaci s Victron ridici jednotkou Venus/Octo/Cerbo o jednoduchou vychytavku na automaticke ukladani prebytku do vody (bojleru). Na Venusu/Octo/Cerbu jsou kontakty vnitrniho rele, ktere je schopno spinat stykac 230V, ze ktereho napajim 2,2kW patronu v bojleru. V nastaveni rele jsem nadefinoval, ze ma ovladat generator, ale obracene, pouzil jsem kontakty rele, ktere jsu v klidu sepnuty. V menu jsem nadefinoval, ze generator se ma vypnout na 95% SOC baterie a zapnout na 89% SOC. Dale jsem nastavil, aby se generator sepnul pri prekroceni 4000W vykonu menice a odepnul pri 1400W vykonu menice. Dale jsem nastavil, aby se toto casove delo na zaklade klidovych hodin pouze mezi 8:00 - 17:30.

Stalo to jen par kabelu, topnou patronu do bojleru a jeden jistic + stykac.


A jak by rekl Premek Podlaha: Uz to funguje, konev setri vodou...

[redcrown]

Neohříváš náhodou bojler v rozsahu FV 1,4kW-2,2kW z baterek? To by totiž byla nejdražší teplá voda na světě...

[Frana]

Ne, proto mam nastaveni, kdy se stykac sepne po dosazeni 95% SOC, kdy uz se baterky uz jen balancuji a zbyva fura energie z panelu, ktera se posila do vody. Pokud SOC baterie poklesne na 89% stykac odpada, mam to tak zatim par dni, nastaveni jeste ladim, mozna ze prijdu na to, ze je lepsi data odpadnuti stykace na 94% SOC. Zatim to pri pohledu na vyrobu v povolenem casovem okne vypada OK, uvidim casem...

[youda]

Ahoj,

něco podobného, tedy ON/OFF, jsem měl ve svých začátcích taky. Funguje to výborně, ale bohužel pouze v části roku, kdy je hodně slunce. Už někdy v listopadu to začalo mít tento problém:
- počasí nic moc, baterka se pomalu nabíjela v průběhu celého dne, výkonem asi 1000-1500W
- odpoledne už byla baterka přes 90%, bojler sepnul 2.2kW a v tu chvíli se baterka naopak začala vybíjet

Někdy se baterka vybíjela příkonem 500W a zbytek šel do spirály z panelů. Jindy už ale z panelů nešlo skoro nic a z baterky to těsně před soumrakem tahalo 2000W. V pošmourných dnech se tak baterka nikdy nedobila do plna, pořádně nezbalancovala, a ani voda se za tu hodinu či dvě taky nenahřála.

Furt jsem to ladil, posunoval procenta, dal do toho i podmínku zohledňující nabíjecí/vybíjecí proud baterky, ale nikdy to nebylo perfektní. Buď to baterku vybíjelo kontinuálně, nebo relátko cvakalo jak šílené a vybíjelo to v cyklech.

Takže jsem nakonec skončil tam, co většina kolegů: jediná věc, která s akumulátorovou FVE funguje spolehlivě po celý rok, je spojité řízení příkonu ohmické zátěže pomocí SSR.

Ale na takové ty první pokusy s ohříváním vody je ON/OFF systém v pohodě

[Frana]

Vzhledem k tomu, ze provozuju nejaka zarizeni na kratkych vlnach, snazim se vyvarovat peridickemu spinani polovodici, neb to produkuje pro mne naprosto nezadouci vedlejsi produkt, kterym je silne ruseni. Dost na tom, kolik ho udela menic...

Ale nikdy nerikej nikdy, ze...

[youda]

Neboj, to vše se dá řešit hned několika způsoby. Například:

A) K fázovému řízení přidat filtr.

B) Místo fázového řízení používat SSR se spínáním a rozpínáním sinusovky v nule. Do zátěže pak vždy jde jen pár sinusovek, pak zase chvilku nic a tak furt dokola. To sice produkuje menší rušení, ale zase to dělá větší flicker.

cNV1F.jpg

Tak v listopadu či prosinci nám dej vědět, jakým způsobem jsi to nakonec předělal. Protože s ON/OFF systémem budeš v tomhle období roku akorát zcela zbytečně dávat baterkám na prdel. Ikdyž vlastně...na Mezinárodní Vesmírné Stanici (ISS), taky ohřívají vodu z baterek, takže to už budete 2.

[rottenkiwi]

Ja mám asi 5 rokov tiež len relátkový + stykač divertor, podobný mám v 24 V FVE,
kde to pekne dotiahne baterku až na 96 % popoludní, je to čisto len na meraní
napatia Arduino na troch bodoch, v niekoľkých vzorkách a berie sa stredná,
ak sú všetky tri OK, použijú sa, ak nie, zahodí sa a meranie sa opakuje.

Akonáhle sa pripojí záťaž, tak stykač do pár sec. odpadne.

MOžno by to chcelo urobiť ináč, ako to majú iní.

https://learn.openenergymonitor.org/pv- ... /switchdev

[kodl69]

To youda: Určitě ne druhý, ale tohle se dělo běžně dřív u Abramse a občas se to dělo řízeně u mě...

[josse]

Neboj, to vše se dá řešit hned několika způsoby. Například:

A) K fázovému řízení přidat filtr.

B) Místo fázového řízení používat SSR se spínáním a rozpínáním sinusovky v nule. Do zátěže pak vždy jde jen pár sinusovek, pak zase chvilku nic a tak furt dokola. To sice produkuje menší rušení, ale zase to dělá větší flicker.

cNV1F.jpg

Tak v listopadu či prosinci nám dej vědět, jakým způsobem jsi to nakonec předělal. Protože s ON/OFF systémem budeš v tomhle období roku akorát zcela zbytečně dávat baterkám na prdel. Ikdyž vlastně...na Mezinárodní Vesmírné Stanici (ISS), taky ohřívají vodu z baterek, takže to už budete 2.

Já to tak mám stále, protože s řízením v SSR to buď bliká, tvůj druhý řádek, nebo v měničích něco divně vrčí, tvůj první řádek.
Jak jsem popisoval v jiném vlákně, dělá mi to ztráty dvakrát, ale jinak vcelku bez problému celou zimu. V příloze jeden mizernější den nedávno. Je to 20A do a 20A z baterky, zbylých 20A cca (na 55V) jde přímo. Na kapacitě baterek se zatím nezdá, že by se to podepisovalo. Je pravda, že bych taky radši neco přímo na DC straně plynulého, jsou potřeba zatím jiné věci...[img]https://uploads.tapatalk-cdn.com/20200523/d074b3cc6164f1fe336e8a1903adaf7e.jpg[/img]

[youda]

Z dovolením sem repostnu Josseho obrázek z předchozího příspěvku, jelikož tapatalk klient to sem dává jako linky, nikoliv jako přílohu, a pak ty obrázky nejsou v příspěvcích vidět:

d074b3cc6164f1fe336e8a1903adaf7e.png

[youda]

V zájmu objektivity musím uvést, že každý způsob využití přebytků FVE má svoje mouchy:

Phase angle control

opravdu způsobuje VF rušení. Naštěstí, filtr stojí asi stovku. Horším neduhem tohoto způsobu spojitého vytěžování je, že způsobuje kontinuální špičky AC straně. Pokud se jedná o hybridní přifázovaný měnič, pak to není problém, jelikož díky nízké impedanci DS se špičky neprojeví. V ostrovním provozu to však může být velká potíž. Zejména, pokud na ostrovní měnič není připojena žádná jiná zátěž, než ta řízená. V takovém případě se všechny špičky vrátí do měniče, který musí mít dostatečně rychlý CPU na to, aby dokázal reagovat. Jinak se projevuje právě to chrčení a v horším případě může měnič i blafnout. (Což jsme si bohužel ověřili s Hurvayzem a za což si dodnes rvu zbytky vlasů z mojí pleši.) Pokud si to pamatuji správně, tak oním nebožtíkem byl PowerJack.

Pokud je na měniči kromě řízené zátěže připojena i nějaká stálá zátěž, pak je chrčení menší nebo žádné. Ideální je, pokud je řízená zátěž menší, než zátěž stálá.

Na první pohled to zní složitě, ale realizace je celkem snadná - stačí například regulátor GreenBono doplněný o komutaci pomocí stykačů, SSR a běžnou spirálu 3 x 1.3kW. Pokud GB detekuje přebytek výroby i při plném otevření SSR na 1.3kW, pak stykačem napevno připne další 1.3kW spirálu a pomocí SSR opět hledá maximum. Konečný stav pak je, že 2 x 1.3kW spirál je připojeno pevně, a pouze poslední spirála (tedy 33% zátěže) je řízeno. Bohužel, ne každý si dokáže něco takového zbastlit sám a zakoupení hotového výrobku (GB, SSR, stykače, spirála) by v některých případech nákladově přesáhlo cenu provozovaného ostrovního měniče.

Zero-cross control

nezpůsobuje chrčení ani špičky a vyhovuje i velmi pomalým měničům. Bohužel, harmonicky opakující-se pattern vynechávaných sinusovek způsobuje blikání některých žárovek, takzvaný flicker. Flicker se projevuje na klasických žárovkách a levných LED. Při výměně osvětlení za dražší LED s kvalitními drivery se flicker ztratí.

V případě kombinace Zero-cross control s jednodušším řídícím obvodem, se může objevit ještě další problém. SSR začne propouštět jen pozitivní nebo jen negativní půlperiody. V AC rozvodech se tak najednou objeví nechtěná DC složka. Opět, tento problém je horší v těch případech, kdy je za měničem pouze řízená zátěž a žádný další spotřebič. Některým měničům DC složka nevadí, jiné ji detekují a vyhodí error.

ON/OFF

nelze nikdy perfektně naladit, takže u tohoto typu vytěžování to prostě leží na bedrech baterky. Chvilku se nabíjí, chvilku se vybíjí a tak prostě cykluje. Osobně, pokud bych měl nějaký historický, nesmrtelný typ baterie, jako třeba 100kWh NiFe atd., tak bych s tímto vytěžováním neměl absolutně problém. Dával ale takto naprdel lithiu mi přijde trošku škoda.

DC řízení

Výkonové vytěžování na DC straně nelze řešit analogovým tranzistorem, protože kvůli úbytku napětí by topil jako blázen. V praxi je tedy potřeba DC napětí rozsekat FETy a do zátěže pouštět proměnlivý výkon pomocí PWM. Podle toho, jaká se zvolí základní frekvence to samozřejmě také může pískat a generovat rušení. Nicméně, energie aspoň zbytečně neprochází měničem, takže toto řízení může mít poměrně vysokou efektivitu. Nevýhodou je, že DC způsobuje galvanickou korozi.

Steampunk

Samozřejmě, fantazii jak vytěžovat, se meze nekladou. Proto lze například vyrobit i systém, kde ohmická zátěž je připojena přes autotransformátor s možností proměnlivého řízení jeho výstupního napětí. Knoflíkem autotranformátoru pak může točit třeba krokový motorek, řízený arduinem, nebo nějaký podobný automat a tím defacto plynule řídit výkon zátěže v určitém rozsahu.

[mypower.cz]

Jako vždy youda rulez. Výborně zpracováno. Tohle by se náramě hodilo na wiki.

[PavelR]

DC řízení
[list]Výkonové vytěžování na DC straně nelze řešit analogovým tranzistorem, protože kvůli úbytku napětí by topil jako blázen. V praxi je tedy potřeba DC napětí rozsekat FETy a do zátěže pouštět proměnlivý výkon pomocí PWM. Podle toho, jaká se zvolí základní frekvence to samozřejmě také může pískat a generovat rušení. Nicméně, energie aspoň zbytečně neprochází měničem, takže toto řízení může mít poměrně vysokou efektivitu. Nevýhodou je, že DC způsobuje galvanickou korozi.

Je galvanicka koroze pritomna i pripade suchych teles s tim ze DC je IT sit?

[youda]

Jestli chceš Admine, můžeš to na wiki samozřejmě dát. Ovšem až po oponentůře od zdejšího akademického senátu.
Ať tam nedáváme bludy.

[youda]

Je galvanicka koroze pritomna i pripade suchych teles s tim ze DC je IT sit?

Bojler a suché těleso jako takové problém mít nebudou. Po delším čase spíš uhnije drát ve svorce, obzvlášť, pokud je v místnosti občas mokro, pára atd.

Pokud bys to chtěl mít perfektně pokryté, můžeš udělat DC vytěžovač s H-můstkem. Na výstupu tak bude střídavé PWM +-50V.

[PavelR]

Svorky nejsou pritomny. Teleso je pripojeno okama. Vlhko ani para taky ne. Tak snad pohoda.

[youda]

Steampunk

Samozřejmě, fantazii jak vytěžovat, se meze nekladou. Proto lze například vyrobit i systém, kde ohmická zátěž je připojena přes autotransformátor s možností proměnlivého řízení jeho výstupního napětí. Knoflíkem autotranformátoru pak může točit třeba krokový motorek, řízený arduinem, nebo nějaký podobný automat a tím defacto plynule řídit výkon zátěže v určitém rozsahu.

Mimochodem, tento nápad na Steampunkové řešení s autotransformátorem nepochází z mojí hlavy, ale inspiroval mne Bert, který to tak má doopravdy zapojeno.

[PavelR]

Ten steampunk se me libi.
Z pouhedu zpetnych vlivu na sit u hybridu zajimavy reseni. Je to plynuly, pritom neni flikr ani fazovy rizeni. Jeste by byla vyrianta nechat si namotat autotrafo odbocka co 10V a prepinat skokove. Tech par % ztrat se prezije.

Youdo ty jsi mistni odbornik. Nezajimal ses nekdy o plynulou regulaci AC presytkou? Zajimala by me u toho ucinnost.

[josse]

Z dovolením sem repostnu Josseho obrázek z předchozího příspěvku, jelikož tapatalk klient to sem dává jako linky, nikoliv jako přílohu, a pak ty obrázky nejsou v příspěvcích vidět:

d074b3cc6164f1fe336e8a1903adaf7e.png

Už jsem nebyl několik měsíců na PC, a zapomínám na to... Sorry a díky.

[xmasin]

To řešení s autotransformátorem je pěkné, ale když jsem hledal cenu tak není nejlevnější
https://www.gme.cz/autotransformator-diametral-ra1f250-200. Otázka je, jestli by nestačilo pevné trafo s větším počtem odboček a podle výkonu přepínat z FVE přepínat odbočky.