Tepelné čerpadlo na FV

[kybos]

Základ aby to na nikoho nefoukalo.

To může být někdy problém. Mám také klimu vzduch-vzduch a pouštím ji zejména když v místnosti s klimou nikdo není. Pak je ta podmínka "aby to na nikoho nefoukalo" splněna.
Podlaha teplá 21°C také není zrovna komfortní pro chození naboso, pokud je kryta dlažbou. Chodíme po dlažbě v pantoflích a bosky jen tam, kde jsou plovoučky.

[? glottis]

Základ aby to na nikoho nefoukalo.

To může být někdy problém. Mám také klimu vzduch-vzduch a pouštím ji zejména když v místnosti s klimou nikdo není. Pak je ta podmínka "aby to na nikoho nefoukalo" splněna.
Podlaha teplá 21°C také není zrovna komfortní pro chození naboso, pokud je kryta dlažbou. Chodíme po dlažbě v pantoflích a bosky jen tam, kde jsou plovoučky.

Jo někdy to nejde. Ono tam hraje hodně vlivu. Třeba podkroví mám zateplené i zevnitř. Vata, sadrac. Má to tak nízkou tepelnou kapacitu že klima to ochladí během chvilky. Pak se stáhne výkon na klidně 200-300 příkonu na dvě vnitřní jednotky. Fouká vzduch 23 a není problém. Když by to byla cihla/panel bude to běžet celý den a bude foukat studeny. Když bych tohle chladil průběžně bude to taky dobrý. Na místa kde jsem pořád asi dobrý.

Já doma boty nesnáším žádne tak jsem chlazení podlahou zavrhnul ikdyz bych to mohl řešit a mám to na to trochu připravený (chlazení vodou že studny protože mám TC voda/voda) a radši snasim 27 v obýváku v nejhorších vedrech.

[? dusanmsk]

ASGE24 do vody prevadzkujem siestym rokom, siel by som do toho kludne znovu. Pokial k tomu mate dotazy, kludne sa pytajte.

Vo vysledku nepotrebujete nic nez vrtulu, scmi a swep. Neriesite ziadne expanzne ventily, ziadne odmrazovanie, nic. Jedine co mam vlastne je nadradena regulacia 0-10V.

SCOP 3.6, zvladla aj -24, ale uz nadoraz (TZ cca 6kW).

[el_salvadore]

Tu sa napriklad trochu stracam v jednotlivych variantoch TC. Napriklad uvadzana jednotka ASGE24 je vonkajsia jednotka UNI-SPLIT. Aky je tam prosim Vas rozdiel z pohladu konstrukcie oproti MONOBLOKU udavanemu vyssie? Inak vidim ze je mozne pripojit k nej kom. modul 0-10 (SCMI). Co by prave pre GBO bolo idealne.

[kybos]

Základní rozdělení TČ je na monobloky a splity a multisplity. U monobloku je výparník a kondenzor v jedné bedně a u splitu jsou to dvě oddělené krabice propojené dvěma trubkami a kabelem. U multisplitu je například jedna bedna s kondenzorem a více krabic s výparníky (při chlazení - při topení je to obráceně).

[el_salvadore]

Ak som to teda spravne pochopil, split jednotky je teda vhodne vyuzit tam kde je potrebne modifikovat bud vykurovaci resp. chladiaci vykon?

Mimochodom, musim sa priznat, ze som zle stanovil vykonovu stratu objektu, tu je prepocet PHPP, kde je strata uvadzana cca 2kW a nie 7kW ako uvadzam vyssie (pomylil ma udaj 17kWh/m2a)

PHPP Prepocet.jpg

Pocitam teda, ze v tomto pripade by uz mohlo byt TC aj z kategorie 3-4kW a ak vezmem v uvahu vyssie udavane odporucania, bolo by schodne riesenie s pouzitim ASGE 12BI?
https://www.sinclair-solutions.com/cs/produkty/uni-split-serie-r32/venkovni-jednotky/6962-asge-12bi-053401000012600.html

Popripade uvitam aj ine tipy na TC v tejto kategorii.

[kybos]

Ak som to teda spravne pochopil, split jednotky je teda vhodne vyuzit tam kde je potrebne modifikovat bud vykurovaci resp. chladiaci vykon?

Výkon lze modifikovat jak u splitu tak i u monobloku. Základní rozdíl je v instalaci, kdy split musí instalovat certifikovaný chlaďař, kdežto s monoblokem si poradí i pouhý elektrikář / topenář. U splitu se operuje s chladivy zatím co u monobloku to není potřeba, protože je již vše v jedné bedně včetně chladiva. U monobloku se připojí jen elektrické napájení a topná voda. U splitu se navíc musí připojit i chladivové potrubí a napustit chladivo.

[Brbla]

Ještě doplním, že u monobloku hrozí zamrznutí otopné vody v případě, kdy z jakéhokoliv důvodu dojde v zimě k odstávce - porucha, výpadek napájení. Toto u (multi)splitu nehrozí.

[el_salvadore]

Tak v tom pripade u mna jedine split kedze v zime bude odstavene. Su na trhu preferovani vyrobcovia so standardne vyssim COP a spolahlivostou alebo je to viac menej cert ako diabol?

[? Zak]

Byl bych velmi opatrný k představě vytěžovat -topit a hlavně chladit do podlah. ... Chlazení do podlah považuji za nesmysl. Efekt je minimální, k tomu studené podlahy + kondenzace. K tomu by, kromě nějakého vytěžování, muselo být nějaké nadřazené řízení pro hlídáni rosného bodu.

Já bych rozhodně neprohlašoval, že chlazení do podlah je nesmysl. Efekt je špičkový a kondenzace se nekoná. Nadřazené řízení pro hlídání rosného bodu nemám. Postačuje nastavit minimální teplotu chladící vody. Užívám chlazení již pátým rokem a na základě vlastních zkušeností mohu sdělit že je to poměrně solidní stabilizace interiérové teploty - viz příloha s průběhy teplot.

průběhy teplot chlazení -L030722.jpg

Legenda:
fialová - venkovní teplota
červená - interiérová teplota
žlutá - teplota chladící vody
modrá - teplota vratné vody
zelená - procento výkonu TČ

Jak je ze včerejšího diagramu teplot zřejmé, teplota v interiéru se pohybuje v pásmu tří desetin stupně Celsia (23,6 až 23,9), což mi docela vyhovuje. Relativní vlhkost v interiéru je 52%, což je také v normě a teplota podlah se pohybuje kolem 21°C a ke kondenzaci tedy nedochází (rosný bod je podstatně níž). Spotřeba TČ za včerejšek byla 23 kWh. Tomu odpovídá množství odebrané tepelné energie cca 70 kWh. Pokud by se tato energie z interiéru neodčerpala, vypadal by průběh teplot v interiéru výrazně odlišně. A to je kontinuálně měřená realita, ne nějaký dojem.

Pro srovnání mohu přiložit průběh předevčerejších teplot, kdy se nezapínalo chlazení.

průběhy teplot bez chlazení-L020722(2).jpg

Legenda je stejná jako u předchozího obrázku.
Jednak jsem nebyl doma (vyrazil jsem na výlet) a jednak nedosahovaly venkovní teploty tak vysokých hodnot jako včera a tak nebylo nutno chladit.
Poznámka: Pokud neběží TČ, tak je vypnuté i oběhové čerpadlo a teploty oběhové vody přibližně kopírují teplotu chladiva (čidla jsou umístěná na výměníku v TČ). Hodnoty teplot topné vody jsou tedy v době mimo provoz oběhového čerpadla irelevantní.

Zdravím,

bylo by možné ještě například uvést, jaké jsou tepelné ztráty objektu, plocha podlahovky, materiál podlahy a jeho tloušťka a obecně jakékoliv další možné parametry? Stavěl jsem před 5 lety a tehdy ještě chlazení do podlahy nebylo úplně běžné a bohužel jsem vybral TČ, které to neumí. Docela mě to mrzí, protože mám podlahovku v celém nízkoenergetickém RD (cca 140 m2) a myslím si (a výpočty tomu celkem jasně odpovídají), že by to mělo být schopné objekt celkem pěkně i dochlazovat, pokud by to tedy umělo. Nicméně jak jsem to tak dohledával na webu, tak mi přišlo, že od toho všichni více méně odrazují. Toto je v zásadě první pořádná recenze, která naopak jasně říká ANO. Předem díky za jakékoliv další informace.

[kybos]

Zdravím,

bylo by možné ještě například uvést, jaké jsou tepelné ztráty objektu, plocha podlahovky, materiál podlahy a jeho tloušťka a obecně jakékoliv další možné parametry?

Tepelná ztráta objektu je 5,5 kW při teplotě exteriéru -15°C a teplotě interiéru +20°C. Reálně se ale topí na vyšší teplotu (cca 22,5°C). Plocha vytápěné podlahy je 78 m2 v podkroví a 95,4 m2 v přízemí. Celkem tedy 173,4 m2.materiál podlahy je železobeton jehož síla je od 10 cm do 15 cm, v průměru cca 12 cm. Beton je vyztužen karisítí pod trubkami i nad trubkami podlahového topení. Objem betonu v podlahách je cca 21 m3. Jeho hmotnost je cca 52 tun. Jeho tepelná kapacita je cca 14,7 kWh/°C. Objem vody v podlahovém topení je cca 600 l. Celková délka trubek podlahového topení je cca 2,5 km. Průměr trubek je 20 mm. Jmenovitý výkon TČ vzduch/voda je 8 kW. Venkovní jednotka invertorového splitu Fujitsu má pro topení výkon 10 kW a pro chlazení 8,5 kW. Topení probíhá převážně v době NT (tarif D25d - 8 hodin za den).
Podlahová krytina je převážně keramická dlažba, pouze dvě místnosti mají plovoučku.

[? Zak]

Já mám necelých 6,1 kW při -13 °C a 20,4°C vnitřních (ale oproti projektu jsem ještě trochu více zateploval, takže to reálně bude méně). Podlahovku mám na necelých 1 km trubek na celkem cca 139 m2. Objem vody v podlahovce výpočtem cca 113 l - vnější průměr trubek 16 mm, vnitřní 12 mm. Mám to zalité v anhydritu, mělo by ho být cca 7,8 m3 (tloušťka 55 mm), což by mělo být okolo 16,3 t. Tepelná kapacita mi vychází okolo 5,5 kWh/°C. Jinak dlažbu mám po celém domě, takže tepelný odpor by měl být malý. No celkově mi přijde, že by to i u mě mohlo pěkně fungovat. Navíc se zrovna finišuje elektrárna, takže tam by chlazení v létě krásně zapadlo do pálení přebytků...jen mít to TČ, co to umí.

[? dusanmsk]

Nechcem vam brat iluzie, podlahou som prichladzoval 2 ci 3 sezony - a skoncil som na klasickom splite do obyvacky, ktora je v strede baraku.

[el_salvadore]

Ja mam za to, ze chladenie do podlahy je trochu komplexnejsia zalezitost ako len prepnut TC na reverzny chod do existujucej infrastruktury podlahoveho vykurovania. Kybos to ma premakane do detailu tak niet divu, ze to pracuje k jeho spokojnosti. K comu som doposial dospel ja co sa tejto temy tyka je nasledovne:
- Osova vzdialenost potrubia v podlahe by mala byt pre potreby chladenia menisa (nutny prepocet) v porovnani so vzdialenostou pre vykurovanie
- Vhodny vyber skladby podlahy od poteru az po naslapnu vrstvu.
- Vhodna je regulacia teploty chladenej vody vzhladom na teplotu rosneho bodu pre zamedzenie poskodenia poteru
- Vyber TC s dostatocnym chladiacim vykonom
- Vyhovujuce parametre objektu - dostatocne zateplenie strechy/stien, nevyhnutne tienenie okien vo forme presahov strechy resp. ext. zaluzii atd. aby sa nestalo ze slnko svietiace do objektu/na podlahu "prebije" to, co TC pracne vydoluje svojou cinnostou.

V zasade plati, ze chladenie do podlahy je v porovnani so splitom co do vykonu/flexibility slabsie a treba k nemu aj tak pristupovat pokial sa ma dosiahnut pozadovany efekt.

[kybos]

V zasade plati, ze chladenie do podlahy je v porovnani so splitom co do vykonu/flexibility slabsie a treba k nemu aj tak pristupovat pokial sa ma dosiahnut pozadovany efekt.

Tepelná čerpadla typu vzduch/vzduch dosahují nižšího COP než čerpadla vzduch/voda. Nejlepších hodnot COP dosahují TČ typu voda/voda. Z hlediska efektivity jsou na tom tedy běžné klimatizace vzduch/vzduch hůře než TČ typu voda/voda. Je to dáno nižším teplotním zdvihem způsobeným nižší tepelnou kapacitou vzduchu oproti vodě. Oběhový vzduch se musí ohřívat (nebo chladit) na vyšší (nižší) teploty než oběhová voda. Jinými slovy při stejném příkonu mají TČ vzduch/vzduch menší výkon než TČ vzduch/voda.

[sindyk]

Pro úplnost a popřemýšlení bych ještě zmínil fancoil jednotky (něco jako vnitřní jednotka klasické klimy, ale může vypadat i jako nástěnný radiátor, nebo jsou i kazetové do stropu, to mívají v obchoďácích), které lze připojit jen vodou a použít pro chlazení, pokud umí TČ reverzní chod (jinak umí i topit samozřejmě), pokud už je podlaha hotová a nepočítalo se s chlazením.

[? Pawel]

Voda /voda se už moc neprodávají protože musí být velice vydatný zdroj vody a to se zjistilo že ani přečerpáváni studny nestačí. Země voda je dobrá technologie a přijde vás na dvojnásobnou cenu proti vzduch/ voda. Prvotní úkol klimatizace je chlazení a to má účinnost SEER určitě jako TČ země/voda topení je dodatková funkce. Můžete pohledat zde. https://www.baxx.cz/

[? dusanmsk]

Ja by som si pri tom porovnavani cop u vzduch vs voda nebol zase az tak isty. Ano, vzduch asi horsie odoberie teplo z chladiva voci vode, ale to ma priparne vplyv na maximalny preneseny vykon nez cop.

[? crc32]

Voda /voda se už moc neprodávají protože musí být velice vydatný zdroj vody a to se zjistilo že ani přečerpáváni studny nestačí. Země voda je dobrá technologie a přijde vás na dvojnásobnou cenu proti vzduch/ voda. Prvotní úkol klimatizace je chlazení a to má účinnost SEER určitě jako TČ země/voda topení je dodatková funkce. Můžete pohledat zde. https://www.baxx.cz/

Zeme/voda s tim ze misto vrtu plosny kolektor v cca 2,5m hloubce je relativne levne reseni ktere vas dostane na potencialne zajimave COP (ted mluvim o vytapeni). Co se tyce chlazeni tak to je problem pokud nemam v dome rozumnou plochu trubek, mit jen podlahovku nestaci, ale pokud se prida alespon do stropu tak uz to muze fungovat. Osobne chladim tim ze se zapnou 2 obehovky o celkovem vykonu cca 30W, v dome je konstantni teplota at je venku jakkoliv Vymena tepla probiha naprimo pres deskovy vymenik. Jednoduche a uzasne funkcni reseni (nehlede na to ze ten zemni kolektor funguje tak trosku jako "baterka"), ovsem bez zvetseni efektivni plochy "podlahovky" se to neobeslo.

[? Pawel]

O vrtech ani neuvažuji. A na jaře kdy je venku 10st tak už nebude v copu moc veliký rozdíl. Jakou teplotu dostáváte ze země v jarním období? Na zemní kolektor musíte mít plochu a určitě to má výhodu když bydlíte ve špatných klimatických podmínkách třeba hory.