Fórum MyPower.CZ

Co jsi použil za zátěž?

Na výstupu měniče? Odpory a žárovku.

tak tam by jalová složka nemusela moc zkreslovat měření. cca 90% účinnost u LF se mi zdá v pohodě.

Tak to už je slušnej měřicí aparát. Takže platí ad1: konstruktér si moc nepohrál s optimalizací měniče pro vyšší napětí, a nebo byl hlavní tlak na cenu... Podobný měření jsem nikdy neprováděl, musel bych přepojovat baterie, protože regulovanej zdroj mám "jenom" 40V 40A.
Ale samotnýho by mě zajímalo, jak by v tomhle obstál můj prasobastl. Až budu testovat "definitivní" verzi, tak to odzkouším změřit. Ale budu mít problémy s tím měřením proudu, bude na to muset stačit bočník a osciloskop.

Dnes mi prišiel tento disk, tak som naň nahral Rasbian OS - 32 bit a skúšal boot:
https://www.alza.sk/wd-blue-3d-nand-ssd ... 03.htm?o=7

https://www.youtube.com/watch?v=CggHUCX9cAI

"Could we go lower, yes, we could go lower, and I'm expecting it's not really, not really" ... To vypada jako nejaka tradingova predikce v pozadi

Hej to je jeden yuoutuber, zabudol som vypnut zvuk.

V grafe je porovnanie enkódovania h.264>mpeg4
v Raspbiane 32-bit a Ubuntu 20.04 64-bit na Rasp Pi 4 / 8 GB / 2.2 GHz.

Ubuntu je žlté , Raspbian modrý. Ubuntu je o 16 - 24 % rýchlejšie.

Chcel som porovnať Avidemux, ale v Raspbiane na SSD M.2 píše Segmentation Fault,
na uSD karte to nepíše, zdrojaky aj knižnice tie isté pre Avidemux 2.7.6
Ešte je dobre zakázať 60-fps videá v chromium a stiahnuť neofetch.

kodl69 píše:

Tak to už je slušnej měřicí aparát. Takže platí ad1: konstruktér si moc nepohrál s optimalizací měniče pro vyšší napětí, a nebo byl hlavní tlak na cenu... Podobný měření jsem nikdy neprováděl, musel bych přepojovat baterie, protože regulovanej zdroj mám "jenom" 40V 40A.
Ale samotnýho by mě zajímalo, jak by v tomhle obstál můj prasobastl. Až budu testovat "definitivní" verzi, tak to odzkouším změřit. Ale budu mít problémy s tím měřením proudu, bude na to muset stačit bočník a osciloskop.

Myslím, že to není konstruktérem, ale vyplývá to přímo z topologie LF měniče s toroidním transformátorem.

Jak sám víš, LF měniče jsou konstruovány jako zpětnovazební, aby mohly pracovat v poměrně širokém rozsahu vstupního napětí s konstantním napětím na výstupu. Např. měnič s rozsahem 20-32V, má horní hranici napětí o víc než 50% vyšší, než spodní. Aby bylo zachováno výstupní napětí stále 230V, musí řídící elektronika při vyšším vstupním napětí snižovat napětí na primární straně transformátoru. Protože je transformátor buzený PWM signálem, jediná možnost jak snížit napětí je zkrátit, resp. zúžit budící pulzy. Průměrná šířka PWM pulzů při napětí o 50% vyšším bude proto o 33% menší. V reálu to úplně přesně takhle není, jsou tam ještě jiné vlivy, ale to teď není podstatné.

Na horní hranici vstupního napěťového rozsahu máme tedy pulzy s napětím o 50% vyšší, ale šířkou o 33% menší. Nemusím ti vysvětlovat, jaký bude harmonický rozvoj takových pulzů - výrazně větší obsah vyšších harmonických složek a k tomu navíc s vyšší amplitudou.

Jak se chová toroidní transformátor na vysokých frekvencích, víš. Právě z tohoto důvodu se do série s primárem dává tlumivka, která má tyto vysoké frekvence potlačit. Jenomže celý filtr je tvořen touto tlumivkou, indukčností toroidu a kondenzátorem na sekundární straně. Není tak možné touto tlumivkou odfiltrovat všechny vf složky, to by musel být filtr celý na straně primáru, to ale zase dost dobře nelze. Významná část vf složek proto prochází až do toroidu. Při napětí 32V je je jich víc, mají vyšší amplitudu, což zákonitě způsobuje vyšší proud transformátorem. Právě z tohoto důvodu klesá učinnost na vyšším napětí.

Proto si myslím, že klesající účinnost s rostoucím vstupním napětím je vlastností topologie LF měniče a na svém prasobastlu naměříš zřejmě totéž. Obávám se jen, že osciloskop s rozlišením 8 bitů nebude ten pravý aparát k tomu, aby dokázal změřit vstupní proud s odpovídající přesností a rozumnou vypovídací schopností. Budeš se pohybovat v napěťových úrovních max. desítek mV, navíc v silně zarušeném prostředí.

Ešte som rozbehal HW akceleráciu pre dekódovanie h.264 pre ffmpeg.
Je to o 48 až 51 % rýchlejšie ako bez HW akcelerácie. /svetlomodré stĺpiky/.
Skúšal som aj čítanie z jedného a zápis na 2. SSD, ale prínos bol len 0.5 % / červený stĺpik /.

Chcem dostať Win 10 arm na Rasp Pi 4, ale neviem urobiť posledný krok v tomto videu:
https://youtu.be/BI-HJg_ONAc?t=1278

Pretože mám WIn 10 vo virtuálnom stroji a keď sa tam snažím namapovať EHCI / xHCI
kontroller, tak VM vypíše chybu a nespustí mašinu.

Je na to nejaký workaround ?

Jakej virtual ppuzivas? Na xHCI vetsinou je treba externi driverpack

Po niekoľkých dňoch buildovania Win_10_arm_64.iso
som dopadol pri boote na Rasp Pi 4 takto: Viete mi niekto poradiť kde je v procese bootovania chyba ?
Čo ten winload.efi nevie nájsť ?

Jemu to ide OK.
https://youtu.be/JbFKJD07pRo?t=18

A když tam strčíš tu instalačku zpět do usb a dáš F1 tak se ten zavaděč neopraví?

rottenkiwi píše:

Po niekoľkých dňoch buildovania Win_10_arm_64.iso
som dopadol pri boote na Rasp Pi 4 takto:

K jakemu ucelu to vlastne ma slouzit? Smim-li se zeptat...

No k spustaniu x86 exe pre Victron meniče. / je tam emulacia v arm64 /
Nereaguje,len na ENTER alebo Ctrl-Alt-Del.

myslis victron connect? to nedelaji pro linux?

Nie Connect alebo VEconfigure.

A v biosu máš zavádění UEFI? Desítky nenajedou když je navedeš na disk,ikdyž správný.

marko250 píše:

A v biosu máš zavádění UEFI? Desítky nenajedou když je navedeš na disk,ikdyž správný.

Na Raspberry Pi 4 ? Bios ? UEFI ? To jde ?

Sorry to mi ušlo,neznám to železo.Nedávno jsem tu skládal kompa s "chytrým " biosem a po instalačce né a né najet se správným diskem v boot menu ,pak jsem zadal windows UEFI do zavádění a najel jak má.