Ostrov Buš 1,2kWp

[? mart.fish]

Tak už i já mám panely na střeše:-) Mám po sobotní montáži 4 panely na JJZ a půlku střechy stále volnou. Prozatím naprosto nevhodná regulace ve formě Epsolaru 3215 a olovo baterií. Na výstupu je sinus měnič 24/230V, který by po testech a následné montáži měl pokrýt spotřebu plazmové TV a popř. lednice. Vím, že to je hlavně o bateriích, ale teď jsem ve stavu, kdy nevím, zda šetřit na regulátor a nebo baterie:-( A s tou regulací bych potřeboval trošku poradit. Chtěl bych do budoucna na drudou půlku střechy dát další 4 panely a v tu ránu jsem na 2,4kWp. Jde o to, zda to realizovat jedním regulátorem, nebo použít dva nezávislé. Rád bych nad tím měl nějakou tu kontrolu a asi bych to rád řešil LAN připojením.
Díky za připomínky a rady

[ota]

Jako začátek hezké. Taky jsem začínal se 4 panely. Ukaž ještě rozvaděč.
Odpověď na otázku zda řešit regulátor či baterie je následující.
Přes léto je to jedno. Svítí hodně. Na podzim začneš mít pocit, že je energie málo a budeš to muset řešit.
Priority jsou následující:
1. zdroj energie - panely. Čím víc tím líp, ale v zimě to bude stejně málo. V zimě je třeba mít možnost vysosat ze zamračené oblohy co nejvíc energie.
2. úložiště energie. Olovo, pokud to není zalitá baterie z vysokozdvižky je na rok a půl. V zimě bys ocenil jakýkoli lithiový akumulátor. na 24V 8 článků LiFePO4 nebo 7 článků Li iontových. Do nich se dá v těch pár hodinách, kdy svítí slunce narvat maximum energie. Pokud svítí, dostaneš s 2,4kWp do 100Ah lithia za hodinu svitu slunce 100Ah. U olova pro stejný proud je třeba kapacity pouze 1000Ah.
Dále olovo má cca 1,5% denní ztráty a 80% účinnost. 1000Ah baterka na 24V ztratí denně 350Wh, to je 130kWh ročně.
3. regulátor - to je jen taková bižuterie. Často se mění, než narazíš na ten správný, ale občas je jednodušší regulátor taky použitelný, pokud jsou k sehnání levné panely.

Pokud půjdeš do 2,4kWp, volil bych nějaký PCM nebo Tristar 60A. On může být i trochu poddimenzovaný, třeba jen 40A, ale musí být schopný omezit proud, protože pro 2,4kWp bys musel mít olověnou baterku 1000Ah @ 24V.
Pokud bude 40A regulator, musí být schopen při mezním proudu tento proud držet jako to dělá třeba právě Tristar MPPT a nespadnout do poruchy, což dělají EP solary.

[? kodl69]

Možná by stačil jeden regulátor i pro oba stringy, stačí oddělovací diody a je to, ale pokud potřebuješ fakt maximum z obou, sad panelů, je třeba dvou regulátorů - pro víc než 2kWp na střeše bych asi šel do 48V systému, potom jsou na 24V proudy jak v lokomotivě...

[ota]

Zrovna ty oddělovací diody bych vynechal. Podle mne nejsou potřeba, protože MPPT napětí se jen velmi málo mění s osvitem.
Mám spojené paralelně bez oddělovacích diod panely s 48 články a jiné s 54 články a nikdy jsem nezaznamenal zpětný proud.

[abrams]

Zdravím ,

... přesně , oddělovací dioda je zbitečná ... já mám zapojeny série po pěti a po šesti panelech paralerně a normálně to funguje - regl si najde MP bod někde mezi .

Elektronům zdar /

[? mart.fish]

Jo, ale to popisujete stav, kdy je rozdílné umístění stringů. Já je ale musím mít na stejnou stranu pod stejným úhlem. V první fázi budou stačit čtyři panely. Je to jen úvaha do budoucna, že by se tam vešly další panely. Ted je to ve stavu, kdy mám sérioparalelní zapojení panelů, které dávají cca 77V. Regulátor z toho udělá 24V a na 24V běží i měnič. Měniče na 24V mám dva a napadla mě megamyšlenka je dát do série v synchronizaci. Nu a přejít na 48V. Je to veliká blbost?

[ota]

Nerozumím výrazu: dát do série v synchronizaci

Jinak se 48V je to asi takto:
Maximální rozumný proud, který se tlačí do měníče je 50A na 12V, 100A na 24V a na 48V bude ve většině případů 100A stačit taky.

Vzorec říká že ztrátový výkon je odpor x druhá mocnina proudu. Na 48V budou potom při stejných vodičích čtvrtinové ztráty proti 24V. Ano 48V dává smysl.

Panely by bylo nejrozumnější zapojit 6ks a to 3S 2P, aby bylo napětí na stringu co nejvyšší ale ještě pro regulátor bezpečné.

[? kodl69]

pkud jsou panely na jedné straně střechy, tak stačí jeden regulátor, kterej to všechno vydrží, třeba midnite, a netřeba řešit. Měniče v synchronizaci? Jak by to jako bylo provedený? Měniče na 24V přeprodej kamionistům a pořiď něco na 48V.
Jednoduchá úvaha: PJ 8000W stačí na běžný žití, to je 8000W/50V=160A, na 24V je to 320A... na 160A jsou "malý nožovky" PN000, na 320A už musí být PN1 - cca 4x větší. O průřezech kabelů ani nějak nepíšu. Stejně jako jsem rád, že mi nebylo líto peněz za CY 16mm2 od stringů k regulátoru... Pro 48V systém je Voc77V málo, leda bys to provozoval bez regulátoru, jako někdo tady v čechách s elektroautíčkem.. Pozor na jištění stringů, pokud je jich hodně paralelně a dojde k poruše některýho panelu a nejsou stringy odjištěný, může to být i s plamenným efektem, ale dva nejsou ještě hodně.

[? mart.fish]

Panely jsou jištěné vždy po sériové dvojici(v mém případě dvě pojistky). 48V systém by byl snem, ale asi si to nechám na později. Moje myšlenka na začátku byla, nakoupit panely, dostat je na střechu, sehnat nějaký baterky, nějaký regulátor a pak začít řešit odběr. Chtěl bych provoz především lednice. Ale takto jste asi začínali téměř všichni, ne? Když se vrátíme zpět k myšlence výměny regulátoru, tak mi doporučíte jaký? I s ohledem na budoucí rozšíření o další 4 panely.

[? rva]

Vše se odvíjí od rozpočtu a předpokládaném konečném stavu. Třeba jeden čínský Axpert obsahuje regulátor, sinus měnič i nabíječ. Navíc bezproblémové automatické přepínání mezi provozem na baterie a na síť a rozumné chování při přetížení.

[? mart.fish]

To je velmi zajímavá rada. Už se na to koukám. Pěkné řešení do jedné škatule.

[? mart.fish]

A kde koupit Inverter Charger Axpert MKS PLUS 3000? Ten by asi byl správným řešením?

[? rva]

Třeba tady na
http://shop.mypower.cz/menice-dc-ac-kombinovane-1 kde to je se zárukou
Já kupoval na ebay od
http://www.ebay.com/usr/maximum_solar?_ ... 7675.l2559
a pak na Aliexpress od
http://www.aliexpress.com/store/629424
kde se prodává pod označením "PIP-xxxxxx" a k ceně musíš přičíst DPH.
Někdo ho tady na foru našel pod dalším označením snad od někud z Německa - ale to nevím, jestli je ten samý. Doporučoval bych si tady přečíst víc názorů na tento regulátor - někomu vadí hluk ventilátoru, nebo vyšší klidová spotřeba, nebo že není "hybrid" - neumí při přetížení přisosávat ze sítě. Na druhou stranu jsem nenarazil na to, že by se někomu rozbil.

[gupa]

Já se nato ebay dívám, mají nějaké změny u 4kva verze v nabíjení do 60 plus 60 solar. Ta nabíječka, náhodou nefunguje jako sdílení? Tz. když se nabíjí z IN tak se i zároveň spotřebovává na OUT. Jinak také jsem oněm přemýšel ale NiCd má větší rozsah napětí než olovo a proto stále Victron umne vede. Má možnost trvalé činnosti při 32V. (64V)

[ota]

Axpert se dá nastavit že pokud nabíjí ze sítě baterku, tak je v bypassu a energie co do něj teče se rozdělí do AC nabíječky a do výstupu. Nebo umí nabíjet zároveň solárem i sítí.

Už jsem jeden rozbitý viděl, ale tam to byl "reverse connection", přepólování. Vyměnilo se 16 mosfetů, 1 tranzistor, 1 kondík a jelo se dál.

Mám 3kW MKS+ Klidová spotřeba se dá přežít - cca 20W na 24V, ventilátory jsou hlučné, určitě bych ho montoval raději za dvoje dveře do technické místnosti. Pokud je odběr na AC pod 100W, ventilátory jsou vypnuté.

[? mart.fish]

Axpert 3kW MKS teda při nedostatečné kapacitě akumulátoru začne nabíjet 30A ze sítě? A současně přes MPPT nabíjí z panelů? T.z. že do baterií při maximálním zatížení měniče teče 90A? A hybrid by přepnul v tomto stavu čistě na síť?

[? rva]

Pokud poklesne napětí na baterii pod nastavitelnou hodnotu, Axpert se přepne na bypass a současně se zapne nabíječ, který dobíjí baterie nastavitelným proudem 2-10-20 nebo 30A. Současně se baterie nabíjejí MPPT regulátorem a to zase nastavitelným proudem 10-20-30-40-50 až 60A. Hybrid se tady asi může chovat stejně. Rozdíl by byl v tom, že pokud Axpert přetížíte, přepne se na bypass (nebo se vypne - dle nastavení) a po dobu přetížení jede zcela ze sítě (a dobíjí baterie ze sítě a MPPT regulátorem). Normální hybrid umožňuje při přetížení si chybějící část výkonu vzít ze sítě a spotřebiče jsou tedy napájeny současně z baterie i z DS (někdy s nebezpečím přetoku do sítě).

[ota]

Axpert navíc má mnoho variant nastavení.
Lze zakázat dobíjení z DS a dobíjet pouze z FV nebo třeba lze nastavit, že pokud není dostatek energie z FV, přepíná se na bypass nebo pracuje v bypassu jako UPSka a čeká na výpadek, kdy se přepne na baterie.

Těch variant je cca 9.
Jediné co neumí je to, že pokud je přetížen, přepne na bypass na síť a nebere žádnou energii z FV ani s baterií.
Maximální proud, který jsem viděl na displeji byl 99A z baterií a 59A FV nabíjení.
U FV regulátoru je dobrá vlastnost, že pokud je v MPPT bodě proud vyšší než 60A (což je limit regulátoru) "ujede" regulátor mimo napětí MPPT z FV směrem nahoru, čímž ses sníží účinnost a tedy i proud. Nedojde k výpadu na přetížení regulátoru.

[? mart.fish]

Tak to začíná být ještě o mnoho zajímavější. Ale to se furt bavíme o Axpertu. Tam připadá v úvahu pouze jeden typ a to Axpert MKS 24V 2400W Plus. Když bych se zajímal o hybrid, tak u Vertexu a Infinisolaru jsem nenašel verzi na 24V.

[ota]

Hybridy jsou dobré, ale je to zcela jiná cenová kategorie, která posunuje návratnost limitně k nekonečnu, respektive zhruba 15 rokům.
Axpert se mi s FV panelama z druhé ruky a secondhandovými LiFePO4 baterkami zaplatí do 5 let.
V tomto bodě je třeba rozhodnout se, zda se jedná o koníčka, který mi přináší radost a źálohu EE pro případ výpadku a nebo o zařízení, které mi má šetřit v dohlední době peníze.