Ostrovní FV 1500W okr Brno venkov

[? kyocera]

Zdravím,
Pro gupa :
Pokud jste podělil napětí počtem článků, dostávám se na 1,55V na článek.
Měl jsem nastavené i více, ale zjistil jsem, že při napětí 1,5 až 1.55V článek
plynuje téměř nepatrně. Téměř neslyšitelně a bez viditelných bublin.
Pravděpodobně nenabijím ani na 100%
Při vybití se mně zatím nepodařilo dostat ani na 1,2V na článek.
Celá sestava 10kW je tedy předimenzovaná. Podle mého měření spotřeby
a výpočtů přes noc by mně stačila kapacita aku 3 x menší, tedy jen 3,5kW. Protože druhý
den vysvitne také sluníčko. Vaše zapojení , kdy větev nepadá s nejslabším článkem,
je dobré, ale je to pro Ty, kdo se zabetonuje na jednom řešení a jen počítá vyrobené kWh.
Mně vyhovuje zapojení 3 větve paralelní. To proto, že mohu dělat
další experimenty - tedy zapojit do serie 115ks článků to je 178V a ty napájet bez regulátoru
přímo z 6ti ks. FV panelů v serii , které mně dají Ui celkem 178V. K tomu připojit
další můj měnič se vstupním napětím DC 80V až 400V a výstup čistý sinus. Pracuje se
s velmi malými proudy a vysokou účinností měniče. Je pravda, že NiCd aku mají
malou účinnost, ale uvedené zapojení umí přes den pracovat i zcela bez aku.
Tedy přímé propojení FV panelů jen s měničem.
Co se týče ohrožení kontaktů, tak články jsou pod igelitem a zkrat nehrozí.
Větrání je zajištěné, ale stejně mně krátce napadlo využít i ten vodík a odsávat s pojistkou
proti zpětnému zášlehu pro dodatečné spalování a využití tepla. Ale je to jen myšlenka.
Vy sám doléváte destilku na jaře a na podzim . To je asi dostatečné a vidím, že v článcích u mně
destilky neubývá a není potřeba nic dolévat a tak se plynů tvoří maličko a využití na
přídavné spalování by nemělo žádný přínos. Aby využití vodíku k něčemu bylo, muselo
by se jít na vyšší napětí na článek a účelově vodík vyrábět, jako byla kdysi v udělej si sám
kyslíkovodíková svářečka. Jednou mutace zapojení v udělej si sám byla svářečka i s
využitím NiCd aku.
Takže vodíku je málo a nijak ho využívat nebudu. Všechny experimenty směřuji k tomu, jak
zlevnit výrobu 1kWh bez dotací v domácí FV. Pro případ katastrofy nebo války je potřeba
Mít řádně nadimenzované akumulátory. Ale pro případ míru a v době kdy je elektrická
Energie na burze v historickém minimu, tak se do akumulátorů nevyplatí investovat. Stačí jen
malý aku jako rezerva na svícení a jinak raději řešení bezbateriové, tedy čistě ostrovní systém
propojení měničů s FV panelů s docucnutím z DS. To je nejlevnější řešení pro současnou dobu,
kdy není žádná katastrofa ani válka a elektřina z DS je hodně moc laciná a hlavní konstruktérský
Oříšek je v tom, jak vyrobit doma 1kWh v ceně srovnatelné z DS z FV a to bez dotací.
Tedy cena za 1kWh okolo 5Kč. A to se dlouhodobě pokouším.
Abych Vám potom zkušenosti s hledáním a nalezením takového řešení mohl předat.

[? kodl69]

to GUPA: tohle co píšeš je všechno v normě pro akumulátorovny, a taky to, že tam nesmí být podhled (dutina se zaplní vodíkem) a jak mají být velký ventilační otvory, jak má vypadat podlaha a všechny ostatní detaily.
To je důvod, proč je pro mě nepoužitelnej jakejkoliv nehermetickej akumulátor, protože dát si něco takovýho doprostřed domu, do místnosti v které je komín považuju za obecné ohrožení. Kdo nikdy neviděl vybuchlou autobaterku (jednu!!!), netuší s čím si zahrává. No a vzhledem k tomu, že AGM za nic nestojí, tak pro mě zbývají jenom varianty lithiovejch aku.

[vlkazajac]

To usporiadanie je maximálne prehľadné a je výborný prístup ku každému článku - paráda !
Je výhoda, že ten plastový obal umožňuje kontrolovať hladinu elektrolytu. Ak tam má však svetlo prístup, obával by som sa, že plast časom zájde a nebude tak priehľadný.

"Můj příspěvek je pro Ty, kteří o NiCd uvažují. Je to nejlevnější volba a vychází
1kWh / 1 tis.Kč. Váha je přes 800kg, ale na váze v regálu u zdi nezáleží. "
Nie je to celkom pravda, u nového olova sa dá dosiahnuť 1 kWh / 800 Kč. To tu ale nie je teraz dôležité, ide o rôzne technológie, štítkové a skutočné hodnoty kapacity, spôsob používania, životnosť atď.....

S vodíkom by som sa na žiadny spôsob nehral, ani v myšlienkach

Ten otapetovaný múr nie je obvodový/vonkajší, predpokladám ?

[? kyocera]

Ano, otapetovaná zedˇje venkovní. Na vojně v jsme měli baterkárnu na nabijení NiCd.
Nabíjelo se desítky NiCd přes noc. Místnost měla tak 14m2.
Byly tam jedny vchodové dveře a 4 maličká okna u stropu. Přes noc stačilo mít otevřené jedno okýnko.
Ale i to někdy bylo zavřené, protože někdo zapomněl je otevřít. Říkali nám tehdy, že vodík uteče kdejakou škvirou,
stačí malý průvan a vypínač na osvětlení byl protivýbušný. Na bezpečnost se tam moc tedy přísně nekoukalo ale nikdy se nic nestalo. K tomu co píše kodl69 je docela možný, že Pb umí vyrobit více vodíku než NiCd. Protože režim nabijení Pb je
nastavený s vyrovnáním napětí, tedy do Pb se pouští konstantní proud, Pb povaří a napětí mezi články se srovná.
Oni i gelové bezúdržbové Pb aku si umí odfukovat.
Je tam taková gumová manžeta a když je přetlak, tak si Pb gelová bezúdržbová odfoukne. A když se
u gelového Pb bezúdržbového aku sundá ta malá gumová manžeta, je možné také dolít destilku a život
gelového bezúdržbového Pb aku prodloužit. Gumovou manžetu mají Pb gelové aku od 33Ah výše.
Odvětrání doma mám více bezpečné. A potom není to řešení natrvalo. Je to jen pro ověření dalších možností. S odolnými a levnými NiCd se dá víc experimentovat, než s drahými LIFE.

[? martin2190]

nicd pouze udrzovat vodu nad deskama zkratovany vyhodit , za celou dobu explodoval pouze 1ks nedolity pri 60a nabijeni , na slabsich se otoci polarita pokud kapactne nevyhovi vyhodit , vzhledem k tomu ze je to dovizceho pociteje z polovicni kapacitou clanky budou leta slouzit , medeny propojky mi zoxidovaly

[? kyocera]

Pro martin 2190 : to je spíše slabikář základního zacházení s NiCd pro neznalé, zkratovaný nebyl žádný článek, vyhazovat
není třeba vůbec nic. Např. jeden člen z mypower uvádí, že z 800ks NiCd co mu prošlo rukami , jen 5ks bylo na vyhození.
A není to kdoví z čeho, původ článků znám. Měděné propojky se časem se potáhnou měděnkou, ale původní kontakt
pod matičkou zůstane. Ptal jsem se na niklování, ale cena za zakázkové niklování Cu propojek je neúměrně vysoká.
Kdybych byl nadšenec do chemie, tak bych zvolil horké domácí chemické niklování. Třeba s návodem zde.
http://www.funchem.cz/www-funchem-cz/es ... ik-1000-ml

[? rva]

Při příští větší předělávce budu muset zvážit toto řešení i u LiFePo. Dobrý přístup, snadná rozšiřitelnost až ke stropu.

[? kodl69]

Na 10kWh LiFePo4 ti stačí malej regálek, mám to tak udělaný, a je to na prostoru 1.2x1x0.25m (v š h) a ještě mám dost místa na rozšíření.
Mám to ze dřeva se speciální protipožární úpravou, nemám rád vodivý věci kolem baterek. Regálek se vešel do prostoru pod rozvaděč, měnič a regulátor, takže celá technologie zabírá 1m na délku, 2.2m do výšky a 30cm od stěny. Mám připravený i dírkovaný lamináty na zakrytování, ale pořád nejsou lidi, co by to udělali...

[ota]

U nás štosujeme LiFePO4 takto:

img_1082-2-.jpg

[? jahodovák]

U nás štosujeme LiFePO4 takto:

img_1082-2-.jpg

pěkné fotečky,moje sestava je tady nepublikovatelná...budu muset asi vše pěkně uspořádat ale něco mi říká,že to asi za mě nikdo neudělá...

[? mopadzi]

může to ležet? nemyslím si
já mám 40kW takto:
je to z montáže, ted je tam trošku víc kabelů

baterky.JPG

[? kodl69]

Tohle už někdo řešil, že články naležato začaly ztrácet kapacitu, protože se přelil elektrolyt. Ale nikde jsem to napsaný neviděl. Nový články znatelně šplouchají, takže logicky doporučuju postavit na vysoko.
Mopadzi: fakt dobrá baterkárna, to jsou 700Ah? jakou máš BMS? Na obrázku je to asi ve výstavbě. K tomu abych něco takovýho pořídil bych potřeboval dobrou barevnou tiskárnu...

[ota]

To je dobrá otázka jestli může ležet.
Podle dokumentace výrobce může ležet tak aby byly desky svisle ale nikoli aby byly vodorovně.
Elektrolyt steče z horních desek, které se pak neúčastní ukládání energie a kapacita se sníží.

[? kyocera]

Pro Ota
No ano, takhle štosujete LIFE. Asi je to reklama na LIFE.
Nejlevněji je možné LIFE pořídit od českého výrobce
A sice typ 90Ah za 2662Kč s DPH to je 9243Kč / 1kWh
Měl jsem nabídku na ojetý LIFE 85 až 90% kapacita od jednoho zdejšího člena fora
A to 200Ah za 3200Kč to je 5000Kč / 1kWh
a taky ojetý 300Ah za 4200Kč to je 4379Kč / 1kWh
jenže nový LIFE i od nejlevnějšího českého výrobce jsou částkou 9243Kč / 1kWh stále
drahý a ty ojetý jsou sice levnější, ale vzhledem k tomu, že kapacita u nových LIFE nejprve
stoupá přes 100% štítkového označení a teprve potom klesá, tak ty ojetý 80% až 90%
původní kapacity mně nijak výhodný nepřipadnou.
Uvedl jsem v minulých diskuzích odkaz , že takový ojetý LIFE
mají za sebou možná i tisíce cyklů. A levný ty ojetý také nejsou , když porovnání s novým
LIFE je cena ojetých zhruba jen poloviční. A je to choulostivá technologie.
Tady jeden člen zdejšího fora uvádí, že je umí přivést k životu LIFE i od 0V, ale jeden
můj známý koupil úplně nové LIFE 100Ah 16ks.
Byly tam balancery, vše podle obecných znalostí i doporučení prodejce.
Brzy jeden krajní článek 100Ah odešel. Prodejce uznal vadný balancer a nabídnul nový
balancer.
Jenže už nechtěl uznat reklamaci 100Ah LIFE , který odešel v důsledku vadného balanceru.
Tak ten známý koupil další nový 100Ah LIFE.
Pak měl cestu do zahraničí na 7 týdnů a raději vypnul FV panely, měl strach to nechat bez
dozoru. Když se vrátil ze zahraničí sestava LIFE 48V měla jen 12V, protože se maličkým
odběrem solárního regulátoru a pomocného zařízení za tu dobu vybila. Po oživení
odešel další 100Ah článek LIFE. Zbylé články už kapacitu 100Ah nemají. Po této
zkušenosti můj známý říká, že už by LIFE nechtěl. Od té doby kolem toho poskakuje
a pravidelně měří napětí na každém článku . Další nový článek 100Ah do sestavy už nekoupil
ale provozuje to jen s 15ks články LIFE.
Pro mopadzi : je pravda, že se najdou jednotlivci, co umí utratit za LIFE nemalé peníze.
Jeden zdejší člen fora uvedl, že utratil za svoji sestavu 1,3mil.Kč. V době katastrofy
je to vynikající investice na přežití. Možná by někdo řekl, že je dotyčný dobře připravený
na katastrofu a že štěstí přeje připraveným. Jedno čínské přísloví říká, slabí osudu
podléhají, silní svůj osud mění. Takže na katastrofu bych se takovým způsobem
nepřipravoval. Fotovoltaika je koníček. A nevidím důvod, proč by někdo svobodně
nemohl utratit třeba i 1,3mil Kč za svůj koníček. Konec konců ona ta žlutá barva LIFE
je i víc barevnější a a pro oči přitažlivější jako obyčejný plast s nádechem
mléčné bílé jako mají NiCd. Závěr.
Každá technologie má své nějaké důvody proč existuje. I důvody proč ji někdo pořizuje.
NiCd se vyrábí více jak 100 roků a není bez zajímavosti, že někdo provozuje NiCd
s datem výroby 1950. NiCd technologie snese nevlídné zacházení a může být umístěné
I venku v mrazu. Zkuste dát nové LIFE venku na mráz. LIFE mají vysokou koncentraci
energie v malém objemu. To může být i nebezpečné a dvěma členům fora už LIFE hořely.
Naproti tomu v jednom článku NiCd vzhledem k objemu článku se pracuje jen s malým
měrným objemem hustoty energie . Není známý žádný případ samovznícení NiCd.
To je i důvod argumentace, proč další známý odmítnul LIFE mít doma, vzhledem k vysoké
koncentraci energie na objem a považuje z tohoto důvodu LIFE
za potenciálně nebezpečné.
Každý má nějaké důvody pro a proti. Já se dívám i na to aby ten koníček nebyl zbytečně
moc drahý. Takže ojetý NiCd jsou pro mě dobrá volba na pokusy s cenou 1tis.kč / 1kWh.
A ve výsledku pokud bych to považoval za prioritu ,mohu být stejně tak soběstačný
pro určité měsíce jako ten kdo koupil nové LIFE. Ale to pro mně není to nedůležitější.
Směřuji k získání zkušeností se systémy bez aku. To je správná cesta jak se dostat na výrobu
z FV 1kWh kolem 5Kč.
A malý aku jen jako záloha na svícení pro doby míru a levné el.energie na burze.
A další povídání o LIFE by se měly přesunout do vlákna k tomu určeného :
Správné zacházení s LIFE

[? mopadzi]

Tohle už někdo řešil, že články naležato začaly ztrácet kapacitu, protože se přelil elektrolyt. Ale nikde jsem to napsaný neviděl. Nový články znatelně šplouchají, takže logicky doporučuju postavit na vysoko.
Mopadzi: fakt dobrá baterkárna, to jsou 700Ah? jakou máš BMS? Na obrázku je to asi ve výstavbě. K tomu abych něco takovýho pořídil bych potřeboval dobrou barevnou tiskárnu...

jsou to 400Ah články. BMS mam od Eskutr.

[? kyocera]

Většina z Vás má svoje vlákno o vlastní FV. Pak jsou tu spec. zaměřená vlákna a diskuze.
Chtěl bych ve svém vlákně ještě napsat o automatizaci a měničích a ostrovních systémech bez aku
s docucnutím z DS. .
Tak to prosím respektujte.
Že šplouchá elektrolyt v LIFE se už tady psalo v jiném vlákně a nevidím důvod. proč
psát a šplouchajícím elektrolytu v LIFE a o LIFE v mém vlákně o mé FV , která LIFE nemá.
Povídání o LIFE a šplouchajícím elektrolytu v LIFE směřujte do vlákna
např. správné zacházení s LIFE nebo pište o LIFE ve svém vlákně, pokud LIFE provozujete.
Děkuji , že respektujete můj požadavek.

[? kyocera]

A4.JPG

Dříve než podrobně zítra popíši automatizaci přepínání na DS a vizualizace stavu
Přepínacích kontaktů na DS , napíši krátce k jednomu příspěvku, který byl po zveřejnění
tazatelem vymazán. Tazatel se ptal o jak velkou domácnost se jedná z hlediska
spotřebičů a zda využívám vytěžování na ohřev vody.
Potomci už se rozlétli do světa a jedná se tedy jen o 2 členy domácnosti s menším
Sortimentem el. spotřebičů. Vaření je na plynu .Nemáme ani myčku na nádobí ani sušičku.
Běžné spotřebiče napájené přes léto z FV jsou 3ks PC + 2 tiskárny, invertorová
Lednička, vysavač, televize, veškeré LED osvětlení , běžné další malé domácí spotřebiče v
Kuchyni či koupelně nebo v dílně.. Na FV není připojené e. trouba a pračka.
Tyhle dva spotřebiče jsou jen na DS. Ten důvod je ten, že 90% ceny na faktuře a tedy úspory
dělají malé spotřebiče do 1kW a jen 10% ceny na faktuře dělají velké spotřebiče nad 1kW
typu pračka nebo el. trouba. Z ostrovního FV systému pokrývám jen
ty malé spotřebiče , které jsem uvedl a o ty velké spotřebiče se zatím nesnažím.
Protože snažit se o úsporu za velké spotřebiče, které dělají 10% ceny na faktuře ve
skutečnosti by znamenalo velký cenový skok na výkonnější komponenty FV
ve srovnání s tím co mám nyní.
Ale jak ukazuje jedna fotka z rozvaděče, mám v univerzální krabičce v rozvaděči
dvojitý přepínač 15A a tím si mohu navolit jinou skladbu nebo prioritu a tedy jiný výkon
spotřebičů na zimu nebo na léto připojených přes měnič na FV.
Těch přepínačů 15A v rozvaděči je tedy více. Ruční předvolba počtu spotřebičů se tedy 2 x
do roku přepne v rozvaděči a předvolená množina spotřebičů je dále řízena automatikou , která hlídá
napětí aku a podle toho případně přepne automaticky do DS a automaticky zpět na FV.
Přepínače 15A jsou dvojité , přepíná se 0 a fáze od vybraných malých spotřebičů do 1kW.
Velké spotřebiče by bylo nutné řešit pokud bych se chtěl zcela odpojit od DS.
Vytěžování topnou spirálou na DC 55V jsem vyzkoušel v roce 2015 a to tak, že s
Keramickou topnou patronu 5 keramických článků 220V / 1000W zde
https://www.nadeta.cz/nahradni-dily/ohr ... ?ItemIdx=4
Jsem předělal na 500W / 55V . Protože ve skutečnosti taková spirála má délku, která
Je tvořena 4 mi úseky 250W / 55V. Takže místo původní délky kde je celá spirála 4 úseky
jen jako by v sérii, tak jsem spojil vždy jen ¼ délky spirály a tedy tyhle dva krátké
úseky 250W /55V paralelně, ve výsledku tedy 500W / 55V vše na původních 5ti keram.
článcích. / Vím, že se dělají topná tělesa na zakázku, ale vyzkoušel jsem úpravu z 220V/
A 500W / 55V je přiměřených k poměrně malému výkonu FV 1500W panelů .
Spínání DC topné spirály 500W / 55V bylo pomocí dále popsaného
Bistabilního relé 48V v zítřejším příspěvku.Bistabilní relé 48V je použito k automatizaci.
Ale k vlastnímu spínání spirály 500W ,DC byl použitý HEXFET.Ale topná spirála
500W/55V neohřívala vodu, protože nemám elektrický bojler.Jen jsem to vyzkoušel.
Tedy vyzkoušel jsem spínání na straně DC 55V v roce 2015 a v letošním roce už ne.
Zítřejší příspěvek s fotkami a popisem bude k automatizaci FV přepínání na DS
A vizualizace stavu přepínacích kontaktů na DS .

[? kyocera]

A3.JPG

A2.JPG

A1.JPG

Automatika přepínání z FV na DS a zpět a vizualizace stavu kontaktů.
Na fotce v roce 2015 je rozvaděč, který obsahuje DC bistabilní relé a automatiku přepínání
Na DS podle napětí aku. Popisuji nové řízení ostrovního systému se zálohou přepínání DS.
První fotka jsou detaily z přepínacího modulu - krabička na DIN lištu je z ABS šířka 4S.
Nový rozvaděč z ABS je zachycen na dvou fotkách. Třetí fotka zachycuje rozvaděč jako
Celek, druhá fotka je detail osazení. Rozvaděč jako celek má vstupní kabel bílý, se zástrčkou
na 220V. Bílý kabel s bílou zástrčkou se připojuje na sinus měnič, protože zásuvku na 220V
má skoro každý sinus měnič.
Druhý vstupní šedý kabel s šedou zástrčkou 220V se připojuje do zásuvky, která má
Své jištění v hlavním zeleném rozvaděči a je to tedy připojení na DS.
Připojení malého rozvaděče z ABS s automatikou přepínání je tedy pomocí
běžných zástrček 220V.
V případě náhodného vytažení jedné nebo druhé zástrčky 220V na kolících není 220V .
Jako výstup 220V odchozí napětí z rozvaděče ABS je černý kabel s bílou zásuvkou 220V.
Do výstupní bílé zásuvky tedy odchozí napětí 220V se připojuje skupina el. spotřebičů
Předvolených v hlavním zeleném rozvaděči .
Předvolené spotřebiče v zeleném rozvaděči je pomocí přepínačů na 15A jak bylo
popsáno včera.
A tato předvolená skupina el. spotřebičů je zásobena přednostně vždy z FV a zálohována
aut. přepínáním z DS. Na druhé straně šedého rozvaděče z ABS jsou celkem 4 lankové
vodiče 0,5mm2 a to je červený a modrý drát ,napájení 48V aku. Z tohoto napájení
48V je také vyhodnocováno napětí AKU 48V pro ovládání přepínání.
Dále jsou zde 2 žluté dráty, které dálkově zapínají a vypínají sinus měnič, aby
Se minimalizovala spotřeba ve stavu, kdy je napájení z DS a sinus měnič by měl zbytečně
Spotřebu naprázdno v době přepnutí na DS. Proto je sinus měnič vypínaný a zapínaný.
Základem řízení je bistabilní relé, v první modulové krabičce na DIN lištu se šířkou
modulu 4S z plastu ABS. Srdcem bistabilního relé v modulu je obvod ICM7555. Ten přes
tranzistor ovládá obyčejné relé na 24V s jednou cívkou a 2mi spínacími kontakty.
Jeden výstupní spínací kontakt relé 24V řídí dálkové
ovládání sinus měniče a druhý spínací kontakt řídí 2 výkonná relé na přepínání DS v druhém
modulu 4S umístěného vedle napětového relé. Napětové relé je tedy funkcí bistabilní, ale
obsahuje jen obyčejné relé na 24V, Bistabilnost tomuto modulu dává obvod ICM7555.
Výstupní malé 24V relé je napájeno stabilizovanými 24V z 48V. Z 24V je napájený druhý
stabilizátor na 12V pro ICM7555. Klíčový obvod 7555 má tedy dvojí stabilizaci napětí.
Sepnutí malého relé 24V indikuje modrá LED dioda v prvním modulu.
Obvody pro ICM7555 obsahují napětovou referenci TL431 a cermentové trimry pro
Nastavení spodní napětové hladiny, seřiditelné v rozmezí 40V až 48V a horní napětové
hladiny v rozmezí 48V až 56V. Např. nyní mám spodní hladinu pro rozepnutí
z FV a přepnutí na DS nastavenou na 45V a horní hladinu pro opětovné sepnutí z DS
na FV je nastavené na cermentovém trimru 50V , tedy jako hodnota pro sepnutí měniče
z aku a odpojení DS.
Napětí pro sepnutí je tedy 50V a nic se neděje pokud je napětí s nabijením roste a je vyšší
Jako 50V. Maličké relé 24V rozepne až pokud je napětí aku klesne na 45V, jak je nyní
nastavené. Celý proces přepínání je automatický podle stavu napětí aku.
Díky cermentovým trimrům a TL 431 je dlouhodobá přesnost opětovného sepnutí
nebo rozepnutí za rok jen 94mV od nastavené DC hodnoty pro vyhodnocení napětí z aku
48V. Tedy dodržení nastavených hodnot napětí je dlouhodobě s přesností 0,1V.
Toto napětové relé bylo jen vylepšené o přepínač a + červenou zdířku na povrchu
Krabičky 4S modulu napětového relé. Červená + zdířka slouží jen k možnému nastavení nebo
kontrole napětového relé, při jakých hodnotách dochází ke spínání nebo rozpínání aniž by
bylo nutné odšroubovat kryt šedého rozvaděče . Volba jestli napětové relé má být
napájeno v režimu provoz nebo externě přes + červenou zdířku pro měření, nastavení
určuje přepínač vedle červené + zdířky.na čelní ploše modulu napětového
bistabilního relé v krabičce na DIN lištu z ABS šířce 4S – tedy první modul.
Druhý modul šířka také 4S je v krabičce z ABS na DIN lištu je přepínací modul na DS.
Tento modul v původním rozvaděči na fotce z roku 2015 ani nebyl jako kompaktní celek.
Výkonová přepínací 2ks relé ale v malém rozvaděči z roku 2015 vložené byly.
Jedna z fotek ukazuje vývoj tohoto přepínacího modulu do konečné podoby
A zabudování do krabičky z ABS na DIN lištu se šířkou 4S.
Zpočátku v roce 2015 byly tedy jen dvě přepínací relé AC 30A /220V bez modulu, později
v modulu 3S. Na detailní fotce je to vlevo dole. S cívkou 48V bez elektroniky.
Ale mezi zapnutím sinus měniče z DS byla prodleva
nějakou vteřinu, protože sinus měnič měl vždy studený start , tak než naběhl způsobilo
to několika vteřinovou prodlevu. Krátké přerušení napětí pro el. spotřebiče.
Na detailní fotce – detail vpravo nahoře je vidět, jak se tento nedostatek odstranil
snímacím transformátorem 0,35W na 220V , který snímal pouze napětí sinus
měniče a teprve potom , když sinus měnič
byl plně připravený k dodávce výkonu , došlo K sepnutí tranzistoru, který sepne 2ks výkon
relé 48V a dojde přepnutí z DS na sinus měnič 220V mžikově už bez dvou vteřinové pauzy,
a přepnutí je nyní vždy mžikové. Trafo 0,35W je na detailní fotce nahoře vpravo.
Detailní fotka obsahuje celkem 5 detail. záběrů na přepínací modul DS na FV a zpět.
Mžikové přepnutí je z DS na FV a mžikové přepnutí je také z FV na DS. Na detailní fotce jsou
tedy vidět 2ks přepínací relé , jedno relé přepíná se nula a druhé relé fázi.
Nyní je tedy přepínání na DS a zpět mžikové, jen LED žárovka rychle mrkne, ale
Žádné jiné spotřebiče to přepnutí nepoznají. 2ks maličké výkonové přepínací relé s cívkou
48V mají zaručený mechanický i elektrický počet sepnutí 1 milion, ale stejně
mně napadlo, že bych ani ihned nepoznal, kdyby se spekl, např. jen jeden kontakt
přepínacích relé 48V . které přepínají z FV DS a zpět.
Tak vznikl další maličký DPS, na vizualizaci stavu kontaktů 2ks přepínacích relé 48V.
Celkem se jedná o vizualizaci stavu 4 kontaktů pomocí 4ks vysoce svítivých LED diod.
Malý DPS je vidět uprostřed fotky a obsahuje 4 zelené vysoce svítivé LED diody a
u každé diody je maličký můstkový usměrňovač pro LED diodu a do každého
usměrňovacího můstku jsou na střídavé straně připojené 2ks odporů 390K.
Každá zelená vysoce svítivá LED dioda je tedy vždy připojena na každý kontakt
Přes usm. můstek a 2ks odporů M39. 2ks odporu proto aby 220V nebylo pouze
na jediném miniaturním odporu. Bílý drát je společný pro dva odpory ze dvou LED diod.
Je to vidět na fotce bílý drát se připojí vždy na střední přepínací kontakt a jeden
Ze dvou hnědých vždy na kontakt relé , tedy spínaci a rozpínací kontakt .
DPS pro sledování stavu kontaktů je zachycený na detailu fotky vlevo nahoře
V krytu modulu krabičky na DIN lištu s dráty a samostatně bez drátů je malý DPS
Se 4mi LED diodami uprostřed detailní fotky.
Prázdný kryt modulu z ABS s otvory pro 4 LED diody je na detailu fotky vpravo dole.
Je tak pomocí LED diod sledovaný spínací i rozpínací kontakt.
4 LED diody jsou tak pro 4 kontakty ve 2ks výkonových relé s cívkou na 48V.
Pokud by došlo ke spečení nějakého kontaktu přepínacích
Výkonových relé, bylo by to vidět ihned na příslušné LED diodě, která by se přestala
Rozvěcovat. Spečený kontakt relé je zkrat a příslušná LED dioda by trvale nesvítila.
/ Hm, ale stejně tak by LED nesvítila při závadě LED diody a signalizovala vadný kontakt
Vzhledem k tomu, že vysoce svítivá LED je napájená jen DC malým proudem 0,28mA
Tak je to předpoklad k dlouhé životnosti LED a plnění funkce sledování stavu kontaktů.
Snad to nějaký další nový přínos v zapojení sledování stavu kontaktů je./
Proto jsem to nazval vizualizace stavu kontaktů. Maličký DPS s 4mi LED diodami
V krabičce se šířkou 4S na DIN lištu je umístěný v nejhornějším patře krytu modulu
krabičky , jak je vidět z fotky detail nahoře vpravo.
Krabička přepínání na DIN lištu z ABS v šířce 4S je tak zcela vyplněná. V tomto přepínacím
Modulu jsou 2ks pojistek , na straně 220V trafa 0,35W a druhá pojistka je také v 48V
DC napájení z aku – pro napětové cívky 2ks výkonových přepínacích relé 48V .
V krabičce na DIN lištu z plastu ABS šířka 4S je tedy vidět na jedné straně 2ks
přepínacích relé s cívkami na 48V, Kolem každého silnoproudového vývodu z relé je
přesné kopírující očko z 2,5mm2 Cu zapájené cínem a Cu 2,5mm2 je přivedených na
mosaznou bílou svorkovnici 6mm2.
Přesné očko z Cu 2,5mm2 elektricky představuje lepší vodivost než jen tištěný
spoj z vývodu výkonového relé na nějakou svorkovnici.
Dobré vlastnosti relé s přechodovým odporem kontaktů relé AC 30A / 220V
10mili Ohm jsem zachoval provedením napojení Cu drátu s očkem 2,5mm2.
Při proudu AC 10A přes kontakty relé je na kontaktech ztráta výkonu 1W.
Mez oběma relé s cívkou 48V je vzduchová mezera 2mm. I když ztrátové výkony
Jsou malé všude je myšleno na nějaké prodění vzduchu a i na povrchu krabičky z ABS
Jsou i horního krytu jsou od výrobce krabičky z ABS malé větrací otvory.
Na druhé strané přepínacího modulu na DS a zpět je umístěný měřící napětový
transformátor 0,35W na220V /12V .
12V se usměrní , sníží R děličem a to je napětí pro spínací
tranzistor , který spíná 2ks výkonových přepínacích relé s cívkou 48V.
A kontakty SPDT relé pro 30 nebo 40A.. relé pro 30 nebo 40A s cívkou na 48V jsou zde.
http://www.tme.eu/cz/katalog/rele-a-sty ... 2C25001%3B
V modulu přepínání jsou tedy dole 2ks relé a měřící trafo 0,35W a nad tím už je
ten maličký DPS se 4mi LED diodami pro vizualizaci – zobrazení stavu kontaktů , zda se
kontakty výkonového relé přepínají, zda náhodu se nějaký kontakt nezkratoval.
Tedy nespekly se kontakty k sobě.
Nyní odběry ze zdroje aku 48V. Pokud je napětí aku nízké a došlo k odpojení sinus
Měniče , tak je pouze odběr prvního modulu pohotovost , kde je napětové relé s nastavením
Horní a spodní hladiny napětí a odběr tohoto modulu je ve stavu pohotovosti 0,7W
Z DC aku 48V.
V případě, že tento modul sepne, tedy napětí aku je dostatečné, je odběr modulu ze
Aku 48V už 2,2W . Když sepnou další 2ks výkonových relé 48V ve druhém modulu, tak
Se odběr zvedne o 2 x 0,9W. tedy 1,8W a celkový odběr obou modulů z napájení z aku
48V je 4W. To je ve stavu, že sinus měnič dodává do el. spotřebičů a DS je
Prostřednictvím 2ks výkonové relé s cívkou 48V odpojená.
Odběr obou modulů jak bylo popsáno není tedy nijak velký a v době
Nízkého napětí aku a odpojení sinus měniče dojde k poklesu odběru z aku 48V na 0,7W.
Rozvaděč dále obsahuje proudový chránič šířka 2S zapojený za sinus měnič a za tím
AC elektroměr 220V , modul na DIN lištu v šířce 1S. V rozvaděči z plastu ABS je v šířce
DIN lišty a předního víka ještě rezerva na jeden modul v šířce 1S. tedy jeden základní
Modul, např. 1ks jistič to je rezerva prostoru v rozvaděči ABS.
Celý AC rozvaděč s řízením jsem tedy nechal na pohyblivých
šňůrách, zachoval jsem minimální velikost tedy rozměr šedého rozvaděče z plastu ABS je
24cm x 20 cm a udržel jsem nízkou spotřebu pomocných obvodů
- provoz 4W /
- pohotovost 0,7W z DC aku 48V.
Oba vlastní vyrobené moduly jsou napájené z aku 48V.
Přičemž výkonová přepínací schopnost z FV na DS a zpět je dimenzovaná
V přepínacím druhém modulu a tedy celého rozvaděče ABS na min. 3kW na straně
AC 220V.
Ale stejné typy relé s kontakty na 30A byly i ve fotovoltaickém střídači 6kW trvale , takže
Rozvaděč by po zvětšení průřezu vodičů mohl i přepínat 6kW při zachování stejných
rozměrů.
Napětové relé první modul je použitelné pro všechny typy aku , protože je
nastavitelné s horní a spodní napětovou hranicí pro DC aku 48V v širokém rozsahu.
Celý šedý rozvaděč v krabici z šedého ABS je tedy velmi rychle odpojitelný,
dá se s ním snadno pracovat , či vylepšovat ve vodorovné poloze pohodlně na stole a
používání zástrček 220V umožňuje také rychlou výměnu sinus měniče .
V případě ztráty napájení rozvaděče z aku 48V to je zmiňované červené a modré lanko
se systém přepne na DS. Je to klidový stav 2ks výkon. relé s cívkou 48V bez napájení .
V případě poruchy sinus měniče 220V
Dojde ke ztrátě napájení pro trafo 0,35W ve druhém modulu a opět dojde k mžikovému
přepnutí na DS.
V šedém rozvaděči ABS není žádný jistič. Příslušné jističe DC i AC jsem umístil přímo do
Krabice sinus měniče 220V v případě vlastního sinus měniče a v případě kupovaného
Sinus měniče se jedná o krátkodobé použití přídavných jističů pouze pro zkoušený měnič.
A DC jistič od FV panelů je zachovaný samostatně mimo nový AC rozvaděč z ABS.
Vzhledem k tomu, že jsou příznivé dny, tak za posledních 6 týdnů nedošlo k
Přepnutí na DS, ale vše kromě 2 velkých spotřebičů pračka, trouba je napájené z FV aku
3HEJ dá 48V a sinus měniče. Pokud bych měl být přes léto 100% soběstačný, musel bych
Zapojovat druhý přídavný měnič 3kW a zapínat tento měnič 3kW pouze jen pro pračku
Nebo el. troubu. Nevynechat žádný spotřebič.Nyní mám vynechanou pračku a el. troubu.
Každá větev aku 48V je jištěna trubičkovou pojistkou 32A rozměr 10 x 38mm. Tyto 3
Pojistky jsou umístěné přímo u třech + vývodů aku 3HEJ dá 48V.
Snad nějaký přínos má můj popis automatika přepínání z FV na DS má i pro Vás.
Usiluji vždy o řešení jednoduché a hlavně laciné, aby ten koníček s výrobou
Vlastního sinus 220V z FV nebyl zbytečně moc drahý.
Snažil jsem se vše popsat velmi podrobně. Základem jsou 2ks výkonové přepínací
relé s cívkou na 48V se dají koupit na ebay, nebo i u nás za CZK. Odkaz jsem dal.
Stejné typy 2ks výkonových relé 30A /220V s cívkou 12V jsem použil i v
energetickém asistentu jak je popsáno v jiném příspěvku.

[? kyocera]

A6.JPG

Přepínací modul s vizualizací stavu přepínacích kontaktů.
Další vylepšení přepínací modulové jednotky je v přidání 3ks varistorů viz foto.
2ks na na 2 přívody 220V a 1ks na odchozí ,výstupní napětí 220V.
Připojení takového modulu nemůže být podle předpisů k DS přímo, ale přes
Galvanické oddělení od DS . Tedy oddělovací transformátor.
I když jsem přepínací modulovou jednotku v krabičce na DIN lištu podrobně popsal, není to
Myšleno jako návod na výrobu.
Při při práci s napětím 220V hrozí smrtelné nebezpečí úrazu el. proudem, nebo požár.
A nikdo by neměl vyrábět zařízení s napětím 220V ani pracovat s napětím 220V
pokud k tomu nemá veškeré dostatečné odborné znalosti. A dělá tak vždy na vlastní
odpovědnost.
Ve svých minulých příspěvcích jsem také uvedl, kde nakoupit FV panely a
Konstrukční mat. zde.
viewtopic.php?f=62&t=3489
také jsem se zamyslel, zda má smysl stavět domácí sady z li ion zde
viewtopic.php?f=39&t=3500
co se aku pro FV týká, stále se mně zdají nejlevnější staré ojeté ,ale odolné NiCd.
Za 10 tis.Kč je je možné nakoupit tento výkon aku
0,4kWh nové LTO viz eskutr 4ks 40Ah
0,8kWh nové Li ion včetně BMS jako aku např.pro elektrokolo 48V / 46Ah
1kWh nové LIFE viz české evbattery např.90Ah levnější jako čínské žluté
2kWh vyřazené,staré ojeté LIFE inzerce
10kWh vyřazené,staré ojeté NiCd inzerce nebo moje popsaná zkušenost
Pb v přehledu neuvádím. Další budoucí příspěvky bych chtěl věnovat měničům
Nebo nějaké kombinaci měničů. I měniče ,systémy bez aku.
Popř se ještě vrátím k NiCd – navýšení počtu NiCd článků
Do každé jedné větve HEJ ze 40ks článků na 42ks článků ,celkem tedy 126 článků a nastavení
nových parametrů pro nabijení.
Také zkušenosti z provozu seriově zapojených NiCd článků přímo na FV panely ,tedy
6ks FV panelů v serii s napětím Ui 178V připojených na NiCd články v serii bez regulátoru.

[? kyocera]

E2.JPG

E1.JPG

Zdravím,
Dříve než začnu psát o měničích velkého výkonu, ukazuji moji cestu, která vede
od nižších výkonů vyrobených měničů k výkonům větším .
První měnič a energetický asistent první generace jsem popsal zde.
viewtopic.php?f=44&t=3574
S konstrukcí zařízení měničů také vznikla potřeba nových testerů či dalších
pomocných zařízení. Některé z nich dnes popíši. Pochází z roku 2015 a 2016.
Na posledním snímku č3. vlevo je černá krabička a obsahuje můj vlastní tester na zkoušku izolace
vinutí transformátoru napětím 4kV. Průraz izolace nebo průsak je indikován na
měřáku na čelním panelu.
Dále vznikla potřeba přesného regulovaného zdroje napětí do DC 80V a to je
vestavěný impulsní regulátor s vysokou účinností, napájený toroidním transformátorem
z 220V, s ocejchovaným LED modulem na měření výstupního napětí s přesností 100mV .
Vestavěno do skříňky Bopla. V pravo.Rozsah výstupu DC je 24V až 80V s přesností nastavení 100mV.
Další pomůcku, na snímku č.3 ,kterou jsem vyrobil je širokopásmový VF
zesilovač s výkonem 10W, kdy přes širokopásmovou logaritmicko-periodickou anténu
ozařuji úplně na závěr svůj prototypový výrobek v chodu abych ověřil, že silném
elektromagnetickém poli správně funguje. To je to poslední krabice s velkým chladičem
a vstupním a výstupním VF kabelem. Buzení VF zesilovače 10W dělám z TG, který obsahuje
spektrální analyzátor. Udělat širokopásmový zesilovač 9kHz až 1GHz se mně nepodařilo
ve třídě A s výkonem 10W a nakonec jsem zkonstruoval energeticky
více úspornou třídu AB
VF zesilovače 10W za cenu menšího frekvenčního rozsahu jen 450MHz až 900MHz.
Mohu tedy simulovat alespoň VF pásmo mobilních telefonů nebo LTE.
Tedy vliv technologie GSM a LTE na jiná elektronická zařízení .
Spektrálním analyzátorem se měří tedy nejen vlastní rušení , které impulsní
technologie nějakého měniče vyrábí, ale také se VF energií výrobek ozařuje
pro ověření správné funkce v elmag. poli.
V roce 2016, následovalo řešení konvertoru DC – DC 48V / 350V / 800W
topologie Pusch Pull
na obrázku č 2. úplně vlevo. Uprostřed je DC – DC konvertor se vstupem DC
80V až 380V a stabilizovaným výstupem DC380V / 1750W s účinností 98 až 99%.
Nevýhoda zde je, že přes vysokou účinnost vstup a výstup není galvanicky oddělený.
Uplně vpravo je můj vlastní první 12V školní čistý sinus měnič – galvanicky oddělený
vstup i výstup pomocí 100W toroidního transformátoru .
12V / AC 220V / 100W / 1,5W .Školní měnič jsem nazval, protože jsem se na tom učil
základy modulace sinus v měniči DC/AC. Poslední údaj 1,5W je spotřeba naprázdno bez zátěže
ze zdroje 12V.
Spotřeba méně jak 2W odpovídá malým ztrátám v železe i v mědi na toroidu 100W.
Na tomto měniči jsem také ověřoval odrušení na straně AC i DC.
To jsou vyrobené moduly a když jsou funkční, některé z nich rozdělám, protože
Jsou to prototypy a vývoj jde dál. Tak jsem to alespoň zdokumentoval fotkou .
V roce 2015 jsem také vyzkoušel kombinované řešení FV z hotových modulů,fotka č.1 , kdy 94% energie
jde na ohřev vody pomocí modulu oplocký se systémem MPPT V kontrol
A 6% energie jde prostřednictvím spínaného japonského zdroje do aku 24V, přičemž
požadované výstupní nabijecí napětí pro aku je přesně nastaveno na japonském
spínacím zdroji. To je režim v létě. V zimě jde veškerá 100% produkce FV pouze do aku 24V
Na výstupu je tedy 2kW modrá zásuvka – obdélník pro ohřev vody klasický AC bojler bez
Úprav. Druhá bílá zásuvka je čistý sinus 220V / 1kW až 2kW Meanwel.
Poměr energie do nabijení aku a FV ohřev vody je daný výkonem nabijecího zdroje.
Poměr energie FV energie ohřev vody a nabijení je tedy takový jaké je zadání.
Na panelu je také DC LED měřák aku 24V . Celek má vstup DC 70V až 400V to je
červený a zelený vstupní vodič a výstup v těch dvou zásuvkách modrá obdélník
pro AC běžný bojler a bílá zásuvka - čistý sinus 220V na měniči Meanwell.
/ Na tomto řešení schází přepětová ochrana, která se umístuje co nejblíže k panelům./
Dva silné kabely červený a černý se připojí na aku 24V a je to. Závěsný montážní panel
obsahuje to také minirozvaděč s potřebnou automatikou a patří to k jednoduchým
komplexním malým řešením FV.
Celý panel sinus měnič, oplocký regulátor a japonský zdroj a měnič Meanwell byl sestavený z
nových komponentů za účelem zkoušky a ověření v roce 2015. Od té doby nepoužívám
protože ani nemám elektrický bojler na vodu a v pokusech jsem bojler nahradil
keramickými topnými patronami 1 a 2kW / 220V.
Dalším budoucím příspěvkem popíši další výkonné měniče a další vlastní vyrobené
pracovní testery , měřáky . Nebo se krátce vrátím ke zkušenostem z praktického
provozu aku 3HEJ dá 48V.