Ostrovní FV 1500W okr Brno venkov

[? kyocera]

FV1.jpg

FV2.jpg

FV3.jpg

FV4.jpg

FV5.jpg

FV1.jpg

Ostrovní FV 1500W okr.Brno venkov
V roce 2009 jsem zhotovil záložní UPS s aku 7,2kWh pro celý RD. Výběr aku byl tedy z ohledu na UPS. Měnič 48V/230V/1kW čistý sinus od BKE.Jakmile FV panely zlevnily, doplnil jsem systém o 6ks kyocera po 250W ,MPPT Victron Energy 150V/70A, nové řízení měniče s přepínacím relé 48V vlastní konstrukce a další měnič 48V/230V/3kW čistý sinus tentokrát čínské výroby.Baterie za 1 měsíc rozšířím o 120ks KPM120Ah starší NiCd .Na fotkách je celá sestava, dále pohled v detailu na V.E. 150V/ 70A, pohled na všechny baterie ,pohled na 1 bateri a detail do rozvaděče. Jsou zde 2 jističe 10A na každou trojici FV panelů zapojenou v serii , podpětové bistabilní relé 48V s nastavitelnou horní i spodní hranicí baterie 48V, toto relé , určuje kdy se sít přepne podle stavu baterie a zároven odpojí také měnič. Mimochodem k přepínání sítí nepoužívám stykač, ale relé s cívkou 48V a příkonem menším jak 1W. Kontakty má relé 48V přitom dimenzované až do 30A/240V.Baterii vybijím jen na 50% , tedy měkký cyklus. A čerpám tak max.3,5kWh .Vedle podpětového bistabilního relé je jistič 63A typu D pro měnič 3kW jistí 48V. Měnič 1kW má všechny ochrany uvnitř. Vedle jističe 63A typu D je střídavý elektroměr připojený na výstup sinus měniče.Ten ukazuje okamžitý výkon v kW i celkový integrující kWh a také kmitočet měniče. Udaje stále dokola rolují na LCD. Příkon elektroměru je méně jak 1W.To je asi vše. Pracuje to spolehlivě a na solar. regulátoru MPPT od V.E. je možné odečítat DC integrující výkon v kWh do baterií od prvního zapnutí, stejně tak okamžitý výkon a další údaje.V zimě používám měnič 1kW přes léto 3kW. Ale systém podléhá dalšímu zdokonalování.

[? FRSO]

FV1.jpg

FV2.jpg

FV3.jpg

FV4.jpg

FV5.jpg

FV1.jpg

Ostrovní FV 1500W okr.Brno venkov
V roce 2009 jsem zhotovil záložní UPS s aku 7,2kWh pro celý RD. Výběr aku byl tedy z ohledu na UPS. Měnič 48V/230V/1kW čistý sinus od BKE.Jakmile FV panely zlevnily, doplnil jsem systém o 6ks kyocera po 250W ,MPPT Victron Energy 150V/70A, nové řízení měniče s přepínacím relé 48V vlastní konstrukce a další měnič 48V/230V/3kW čistý sinus tentokrát čínské výroby.Baterie za 1 měsíc rozšířím o 120ks KPM120Ah starší NiCd .Na fotkách je celá sestava, dále pohled v detailu na V.E. 150V/ 70A, pohled na všechny baterie ,pohled na 1 bateri a detail do rozvaděče. Jsou zde 2 jističe 10A na každou trojici FV panelů zapojenou v serii , podpětové bistabilní relé 48V s nastavitelnou horní i spodní hranicí baterie 48V, toto relé , určuje kdy se sít přepne podle stavu baterie a zároven odpojí také měnič. Mimochodem k přepínání sítí nepoužívám stykač, ale relé s cívkou 48V a příkonem menším jak 1W. Kontakty má relé 48V přitom dimenzované až do 30A/240V.Baterii vybijím jen na 50% , tedy měkký cyklus. A čerpám tak max.3,5kWh .Vedle podpětového bistabilního relé je jistič 63A typu D pro měnič 3kW jistí 48V. Měnič 1kW má všechny ochrany uvnitř. Vedle jističe 63A typu D je střídavý elektroměr připojený na výstup sinus měniče.Ten ukazuje okamžitý výkon v kW i celkový integrující kWh a také kmitočet měniče. Udaje stále dokola rolují na LCD. Příkon elektroměru je méně jak 1W.To je asi vše. Pracuje to spolehlivě a na solar. regulátoru MPPT od V.E. je možné odečítat DC integrující výkon v kWh do baterií od prvního zapnutí, stejně tak okamžitý výkon a další údaje.V zimě používám měnič 1kW přes léto 3kW. Ale systém podléhá dalšímu zdokonalování.

Zdravím kyocera, tyhle aku co máš na fotce jsem taky chvilku používal, ale vydrželi na chatě většínou víkendové provozy max do 3 let a kapacita byla cca 15-25%, vybíjeli se taky většinou do 50-55% ale ne pravidelně jen občas, ted je už nekupuji, používám místo nich levnější Banner Energy Bull dolívací, ale většínou se nic neodpaří z nich, stačí zkontrolovat 1 za rok, jestli je máš z roku 2009, tak to je zajímavé že jsou ještě dobré při DOD 50%, taky jsem je používal od toho roku 2009, některý ještě jede, ale tam chatař moc není a nedělá tak hluboké cykly, já jsem měl ty Aku Plus 12V/100Ah přímo z Elniky.

[? kyocera]

Také zdravím,
mám uvedeno, že výběr aku byl v roce 2009 s ohledem na UPS.A vzhledem k tomu, že velká UPS za ty roky udělala
jen několik cyklů. tak kapacitní zkouška ukázala ztrátu kapacity před rozšířením na FV jen 3%. Stejně jako Ty zakoupil jsem 150Ah přímo od Elniky. Dnes už 150Ah ani nenabízí.Ale ve výstavbě je 120ks NiCd. 120Ah. Tedy starší NiCd s nižší kapacitou.

[? FRSO]

Také zdravím,
mám uvedeno, že výběr aku byl v roce 2009 s ohledem na UPS.A vzhledem k tomu, že velká UPS za ty roky udělala
jen několik cyklů. tak kapacitní zkouška ukázala ztrátu kapacity před rozšířením na FV jen 3%. Stejně jako Ty zakoupil jsem 150Ah přímo od Elniky. Dnes už 150Ah ani nenabízí.Ale ve výstavbě je 120ks NiCd. 120Ah. Tedy starší NiCd s nižší kapacitou.

Ahoj, dík za odpověď, díval jsem se, a ještě je mají na stránkách, ale já osobně bych je nekupoval ani nedoporučíl na FVE pro dům.
http://www.elnika.cz/elnika.php?detail=99073

[? kyocera]

V roce 2009 byly tyto aku zakoupené s ohledem na provoz UPS.
Nikoliv s ohledem na FV.Pokud jsou aku ještě dnes funkční, není důvod se jich ihned zbavovat. V roce 2009 jsem vůbec o FV neuvažoval.Dnes bych už tyto aku 150Ah nekoupil ani na UPS protože jsou o 55% dražší vzhledem k roku 2009.Dnešní cena 150Ah je už nevýhodná oproti roku 2009.V textu uvádím o info o 120ks starších NiCd 120Ah jako nové baterii pro vlastní FV..

[gupa]

Bych měl otázku, jaký bude pro ty NiCd zvolen nabíječ a jaký měnič?

[? kyocera]

Ptáte se na NiCd, protože NiCd jsou aku, kterým dobře rozumíte.Nečekám, že všech 120ks NiCd bude v pořádku. Možná to budou jen 2x serio paralelní řazení po 40 článcích nebo jen 2 x po 38 článcích . Pro optimální nabijení.Solární MPPT V.E 150V/ 70A má rezervu ve výkonu a je možné, že přibude další trojice panelů, nebo i dvojnásobek panelů pro lepší nabijení NiCd. Každý systém má možnost zdokonalování. Uvedl jsem v popisu, že používám měniče 1kW a 3kW.Ale i měniče budu zkoušet nové.
Zkoušet budu i vlastní DC-DC měnič z 48V/ DC 320V / 300W pro napájení PC nebo televizoru. Ne každý spotřebič potřebuje sinus. A spotřebičům se spínaným zdrojem stačí i DC napětí.A když bude více panelů, mohl bych časem vyzkoušet i přímý střídač, vstup DC 370V s MPPT procesor
s rychlým algoritmem a s výstupem sinus o výkonu několik KW - výkon uměrný počtu panelů bez ,baterek. Ale to už moc předbíhám.Mě ani tak nejde o ustálenou výrobu el.nergie z vlastního FV systému, jako spíš vymýšlet a zkoušet nové věci,které povedou ke snižování ceny za vyrobenou 1kW z FV ostrovního systému.

[gupa]

Mi šlo spíše o zkušenosti s nabíjením přes Victron solární nabíječ, protože to nebude při 48V tak jednoduché. Možná existuje ale firmware pro NiFe nebo NiCd. To nevím. 40 článků NiCd má rozsah 40x 0,9-1,7V, tj 36-68VDC . Otom se bavím, o nabíjení a vybíjení přes polovodiče.

DC 320V/1A bych si ani z rozmaru asi po domě nerozvedl. To jsou napětí kterých se bojím, jen onich slyším.

[? solárník]

DC 320V/1A bych si ani z rozmaru asi po domě nerozvedl. To jsou napětí kterých se bojím, jen onich slyším.

Ano obzvlášť DC. U AC je šance, že to člověk setřese, když si sáhne. U DC moc šancí není. Je to mnohem nebezpečnější, proto se to taky u tak vysokých napětí nepoužívá.

[? kyocera]

Uvedený V.E má režim č. 8, kde je možné naprogramovat nabijecí režim vlastní baterie.
Rozsah napětí u V.E. v tomto okamžiku neznám.Zvyšující DC-DC měniče jsou odrazový můstek
k měničům čistý sinus.. Rozvod DC po domě neuvažuji.

[? PavelR]

jak bylo zmineno vyse nicd maji sirokej rozsah napeti. Vetsi problem nez regl bude menic ktery toto vstupni napeti zvladne.

[gupa]

Uvedený V.E má režim č. 8, kde je možné naprogramovat nabijecí režim vlastní baterie.
Rozsah napětí u V.E. v tomto okamžiku neznám.Zvyšující DC-DC měniče jsou odrazový můstek
k měničům čistý sinus.. Rozvod DC po domě neuvažuji.

Bohužel předem Vás musím zklamat, rozsah nastavitelný je, to je pravda, ale to nabíjecí napětí logika řídí podle odporu článků, což znamená, že při firmware 2.02 co mám, se po překročení napětí 30V u mýho 24V systému a poklesu a přerušení, znovu MPP nerozběhne a modrý nabíječ je akorát modrý a nic jiného nedělá.

[gupa]

NiCd nejde jednoduše nabíjet přes solární nabíječe, jednoduší to je ošetřit na vstupním napětí z FV a nabíjet napřímo bez regulátoru. Třeba XantrexCNife nabíječ má takový luxusní nastavení kdy se zaplatí neřestné prachy a při nastavování se mají vzít štípačky a přecviknout jeden drát na jednom odporu.

NiFeXantrexC.jpg

[? kyocera]

Dostal jsem zprávu od jednoho uživatele stejného typu V.E. že nabijí NiCd v režimu č.7.
A má k tomu spárovaný ještě i jiný typ aku.
Pouze se pracuje s menším dynamickým rozsahem napětí.
Nevidím problém v nabijení ani důvod kupovat jiný typ. Až budou NiCd v provozu, rád Vám tuto
skutečnost sdělím, jak jsem to vyřešil. Ani měniče nemají problém. Např. 1kW od BKE r.v.2009 pracuje se vstupním napětím 36V až 72V.

[tomas]

DC 320V/1A bych si ani z rozmaru asi po domě nerozvedl. To jsou napětí kterých se bojím, jen onich slyším.

Ano obzvlášť DC. U AC je šance, že to člověk setřese, když si sáhne. U DC moc šancí není. Je to mnohem nebezpečnější, proto se to taky u tak vysokých napětí nepoužívá.

Ze své zkušenosti můžu říct že je mi na dotyk nepříjemnější 230Vac než 800Vdc. V prvním případě je to nepříjemný třes až z toho někdy bolí u srdce a ve druhém to jednou pořádně kopne ale je větší šance to pustit, spálenina a smrad je asi tak stejný Možná je to individuální. Ale i normy jsou ohledně dotyku na AC napětí přísnější než na DC.
Změna napětí 350dc na 230Vac sinus je za určitých podmínek už to nejmenší a lze to udělat s vysokou účinností a velmi malou vlastní spotřebou. Takovou že o větším rozvodu DC napětí nemá ani smysl uvažovat. Jen proudový chránič na DC napětí stojí víc jak deset tisíc.

[? kyocera]

Děkuji za Váš hodnotný příspěvek, kde popisujete vlastní zkušenosti s dotykem AC a DC i vyhodnocení, zda smrad i spáleniny jsou stejné. Osobně používám DC-DC měniče např.u spektrálního analyzátoru nebo osciloskopu, když potřebuji mít izolovanou měřící soustavu napájenou přes malý DC-Dc měnič z baterie.Nebo v terénu kde není vůbec žádná sit a spotřebič má spínaný zdroj.Za dobu 15 roku jsem nikdy od DC 320V neměl žádný uraz. Nemohu tedy posoudit, jak moc z toho bolí u srdce. V textu mám uvedeno, že žádný DC rozvod v domě neuvažuji. Tím považuji moje příspěvky zde na téma 1500W za ukončené a jdu raději pracovat, než mlátit prázdnou slámu.

[? kyocera]

BAT1.JPG

Baterie jako tapeta na zedˇ 3HEJ dá 48V
Po přečtení nadpisu by se mohlo zdát, že se jedná o nanobaterie , která se
na zedˇ jednoduše přilepí . Ale je to jen název pro přehledné prostorové uspořádání
bateriového pole jednotlivých 120Ah NiCd článků. Ty jsem zapojil nejprve
jako aku 48V s pracovním názvem 3HEJdá 48V. Celkem 120ks NiCd článků.
Jedná se o 3 paralelní větve HEJ , přičemž v každé větvi HEJ je nyní 40ks NiCd 120Ah
a každá větev dá 48V. Proto poskládaný název obsahuje počet paralelních větví ,
i systémové napětí. 3 HEJ dá 48V.
Od prvního příspěvku v roce 2015 uběhla delší doba a nic toho už na fotkách 2015
už neplatí. Tedy původní zůstaly jen panely a solární nabiječ Victron 150V / 70A
Ale už mám jiné aku, jiné měniče, jiná automatizace . Dnešní příspěvek se týká aku.
Původní gelové aku už dosloužily a ke slovu přišly NiCd aku 120Ah.
Nutno napsat, že původní gelové aku Pb byly prvotně vybrány jako aku do velké
UPS pro celý dům. Pokud nebyly Pb gelové články cyklovány, vydržely i 5 roků
se ztrátou kapacity pouze 2%. Jakmile začaly být Pb aku cyklovány, za 2 roky
byl konec životnosti PB gelových aku. Nyní bateriové pole s prac. názvem 3HEJdá 48V.
Nové bateriové pole sestavené z jednotlivých plastových článků NiCd 120Ah.
Články NiCd jsou sice novější výroby v plastu s oblými rohy a barevnými špunty, ale
jednotlivé články neměly žádné přepravní bedny.Články byly vyřazené ,chyběly
všechny matky a měl jsem jen málo spojek, které jsem později daroval, protože jsem
vytvořil vlastní propojky a propojek jsem potřeboval velké množství.
Vymyslel jsem uspořádání u zdi, kde zabírají plochu několik m2 ale do prostoru vyčnívají
pouze 10cm. Dá se napsat, že v prostoru zabírají málo místa.Proto to přirovnání
jako tapeta na zedˇ.
Na spojky, jsem použil Cu drát 10mm2 a na konci jsem vždy vytvaroval očko.
Orientace každého Cu očka spojky 10m2 je vždy ve směru hodinových ručiček.
Tedy orientace každého Cu očka ve směru utahování matice NiCd článku.
V sestavě jsem měl nejprve zapojeno 38ks článků v každé větvi a původní regulátor
Victron E. 150V / 70A jsem nastavil na program č. 1, potom 2. To je ale režim pro Pb
Aku. Po nějaké době jsem naprogramoval režim č. 8 na vlastní parametry.
Absobce 58,9V / 5 hod. Float 53,2V. Teplotní koeficient jsem nastavil na maximum
Tedy - 84mV/°C. Aut vyrovnání vypnuto. Na zobrazovací jednotce LCD bylo
vidět, že aku prošel vždy všechny fáze.
Po nějaké době jsem přidal do každé větve další 2 články, takže v jedné
větvi je nyní 40 článků a nastavil jsem v režimu č.8 absorbce 62V / 5hod. , Float 56V.
Teplotní kompenzace beze změn, tedy – 84mV/°C. Aut vyrovnání napětí vypnuto.
NiCd jsou hodně odolné a v podstatě atˇjsem dělal co jsem dělal, vždy se nabily a
energii se nedaří ani spotřebovat.
Žádné kapacitní zkoušky jsem nedělal ani jsem neměnil elektrolyt .
Jen jeden náhodně vybraný článek 120Ah jsem změřil a měl 77Ah.
Pokud bych uvažoval, že mám celkem asi tak 3 x 70Ah , tedy 210Ah, tak aku mají
celkem asi tak 10kWh.
Pořizovací náklady pro 120ks staré NiCd 120Ah, Cu spojky a nové matičky byly
do 10tis.Kč. Články ležely asi tak 3 roky naprosto bez péče .
Můj příspěvek je pro Ty, kteří o NiCd uvažují. Je to nejlevnější volba a vychází
1kWh / 1 tis.Kč. Váha je přes 800kg, ale na váze v regálu u zdi nezáleží.
A prostorové uspořádání na velkou plochu umožňuje velkou přehlednost, ihned
je vidět, jestli není někde potřeba dolít destilku. Také snadné měření infra teploměrem.
Manipulace s každým článkem je jednoduchá. Jen povolit matice spojek a článek vyjmout.
Každý článek drží v polici z úhelníků jen vlastní váhou mírně nakloněný ke zdi a
bez dalšího mechanického zajištění. Na převrácení by bylo nutné vyvinout sílu.
V normálním provozu je i z přední strany igelit , takže vše pracuje pod igelitem a
s odvětráním.
Jen pro pořízení fotky je přední igelit odstraněný a zadní igelit u zdi je na fotce vidět.

[? mobilik]

Pekna praca.

Odoslané z Lenovo P2a42 pomocou Tapatalku

[gupa]

Při uvažování jak a kam dát baterii jsem přemýšlel také o garáži, ale pokud z jednoho litru vody lze vyprodukovat 111,11/0,09 = 1234,44 litrů vodíku a 888,89/1,47 = 604,69 litrů kyslíku, rychle jsem na tuto možnost zapomněl. Dále tu i admin vznesl dotaz jak zapojit aku a já v té době ještě neměl zapojenotakto. Což při přestavbě aku a doplnění regulátoru bylo uděláno a zdá se to být zapojení jediné vhodné, protože články nepadají v sériích na nejslabším kusu rychle tak jak při tomto paralelním propojení. Také by se mělo pamatovat měl by být člově ktrochu domýšlivý, když dojde na bezpečnost a na havarijní stavy, jako že může něco spadnout na kontakty, propálit se, tlakem prasknout a vytéct, rosit se a kapat, zkratovat pádem, pád nebo propad článku a následný zkrat atp.

[? rimi]

Je to pekne, no na takove reseni mi chybi zed (mam jich moc a "polickuju").

Co se tyce paralelniho spojovani clanku, tusim uzivatel "Sedla" zdejsiho fora testoval, co dela zkratovany NiCD pri privedeni velkeho proudu, pokud si pamatuju spravne, rikal neco jako protaveni a zniceni vedlejsich clanku, bal se "laviny" a uvahama zustava u jisteji (tenkym materialem propojek).