Fórum | MyPower.CZ

Zdravím
Připravuji kompletní rekonstrukci a rozšíření střechy na starém RD. Bude se dělat betonový věnec, nové trámoví, nová krytina, prostě všchno. Plán je, pokrýt sedlovou část střechy panely úplně (samozřejmě mimo střešní okna, komín atd.) Skoro plochá střecha nad přístavkem a verandou mít panely nebude (viz obrázek). Orientace je bohužel skoro východ-západ (azimut 111st), ale s tím nic neudělám.
Panely budou CS3L-375MS a vychází to na cca 70-74 panelů (26 - 28kWp).

Zásadní otázkou je, jakou krytinu a izolační systém. Vzhledem k tomu, že samotná střecha nebude v skoro vidět, estetické hledisko je ze hry. Napadají mě tři klasická řešení:

-Tašky
-Asfaltové šindele
-Plech

Tašky budou dost pracné a drahé. Pochopil jsem, že se musí každá taška nad hákem pro panelové profily dobrousit. To mi přijde šíleně pracné.

Asfaltové šindele zase velmi snadno hoří. Sice budu mít detektor oblouků, který připadně shodí měniče, ale stejně se mi to moc nelíbí. Navíc háky od konstrukce musí jít pod šindelema a ty se pak neslepí jak mají.

Plechová falcovaná střecha se mi zatím líbí nejvíc. Firma SATJAM dělá ke krytině RAPID šikovné svorky na falc. Celá solární konstrukce pohom drží jenom a pouze za tyto falcy. Úchytek tam musí být docela hodně. Výhodou je, že se nemusí používat žádné háky a do krytiny se nedělají díry, kudy by pak teklo. Pochopitelně mám trochu obavu, jestli to neulítne.
https://www.satjam.cz/doplnky-podle-typu/solar

Ještě mě napadá PVC fóliová krytina, ale to bude asi dost drahé a dost pracné. Navíc požárně taktéž málo odolné. Zase na případné opravy stačí trocha jedovatého ředidla a pár odstřižků původního materiálu.

Izolace:
Původně jsem si vyhlédnul nadrokevní izolaci. Ale ta s celoplošným pokrytím panely není moc kompatibilní. Takže asi klasiku, vatu mezi trámy, parotěs a sádrokarton. Nebo by nadkrokevní šla a měla smysl?

Napadá Vás ještě něco jiného?
Máte nějaké tipy, rady, upozornění?

Existuje nějaká rozumná alternativa za klasické nosné hliníkové profily? Byť by to mělo být něco nestandardního, co by vyžadovalo šílený zásah do střechy a proto se to nedělá? Teď jsem ve fázi, že bych si to asi mohl dovolit.

Většinou budoucí solárníci už mají hotovou střechu a vymýšlí jaké panely a jak je tam namontovat. Já to mám přesně obráceně, mám už panely a vymýšlím jakou střechu pod ně. Jedinečná příležitost to udělat skvěle.

Obrázek znázorňuje, jak by budoucí střecha měla vypadat. 3D model je otřesný, je to z dob kdy jsem dělal ještě ve Sketchupu a ani v něm neuměl. Panely bude pokrytá část střechy červenou barvou.

Díky

Mě napadá co s 28kWp??Já mám 10,6kWp a když přidám 2,5kWp,tak ušetřím za rok cca 180kWh a to se nikdy nevyplatí.Když přidám dalších 15kWh baterie ušetřím 310kWh za rok a to se taky nevyplatí.
Každý systém má své ekonomické hranice já bych navrhoval pořádný energeticko ekonomický projekt.
https://re.jrc.ec.europa.eu/pvg_tools/en/#PVP

kolin píše:Sice budu mít detektor oblouků, který připadně shodí měniče, ale stejně se mi to moc nelíbí.

Detektor oblouku je dobrý na to, když to jiskří a hoří proti zemi nebo sériový oblouk. Když to jiskří mezi + a - tak odpojení měniče situaci ještě zhorší, o to více energie jde potom do hořícího oblouku.

Ohledně krytiny řeším to stejné na domě rodičů, prozatím mám vybraný falcovaný plech, ale tam je nutné bednění po celé ploše. Ta vlnovka Satjam se tuším montuje pouze na latě, takže to by mělo být levnější a lehčí. Ovšem kotvil bych to stejně do krovu. Už jsem ty plechy viděl lítat ze střechy ve větru z části střechy kde nebyly panely, na části s panely u kotvené do krovu plech zůstal.

Obroušení (ořezání) rohů tašek není žádná tragédie a když se to bude dělat společně se střechou tak i minimální zdržení. Pokrývači tam připraví háky. Flexhou 230mm to jde jedna báseň a kotouč ani nijak drasticky neubývá. Jen to dělá šíleně prachu.

Odhadoval bych 4 háky na krokev, dva panely nad sebou.

Výhodou taškové střechy je, že se pod ní dá ještě někdy vůbec dostat a třeba opravit izolaci, kterou vyhrabou kuny.
Panely by takovou zábavu komplikovaly, ale stále stále je to realizovatelné.

Nic hořlavého bych střechu nedával a jinak bych volil podle ceny.

Franta2776 píše:Mě napadá co s 28kWp??

Je to jednoduché: Jde mi o co největší minimální výkon. I když bude opravdu hnusně, bude to pořád dávat třeba 200W. Já mám na karavanu jeden nuzný 190W panel. Známému jsem dělal na obytné auto 560Wp. A když kempujeme spolu a je celý den ošklivo, já mám málo energie, on má dost. Že se to asi ekonomický nevyplatí a v létě budu mít nesmyslné, nevyužitelné přebytky je mi jedno. A pochopitelně chci mít největší solární instalaci v celé vesnici!

tomas píše:Detektor oblouku je dobrý na to, když to jiskří a hoří proti zemi nebo sériový oblouk. Když to jiskří mezi + a - tak odpojení měniče situaci ještě zhorší, o to více energie jde potom do hořícího oblouku.

To chápu a souhlasím. Shodou okolností, vyvíjíme v práci právě detektor oblouků pro fotovoltaiku, takže mám načtenou literaturu, normy atd.. Nejpravděpodobnější je sériový oblouk, stačí jeden blbě nakrimpovaný MC4.....

tomas píše:Ohledně krytiny řeším to stejné na domě rodičů, prozatím mám vybraný falcovaný plech, ale tam je nutné bednění po celé ploše. Ta vlnovka Satjam se tuším montuje pouze na latě, takže to by mělo být levnější a lehčí. Ovšem kotvil bych to stejně do krovu. Už jsem ty plechy viděl lítat ze střechy ve větru z části střechy kde nebyly panely, na části s panely u kotvené do krovu plech zůstal.

S bedněním po celé ploše počítám. Manuál od SATJAM připouští i instalaci jenom na latě, ale bednění asi lepší. Při kotvení do krovu skrze plech, hrozí časem porucha těsnění. SATJAM má i tvarovky pro přišroubování na vlnovky. Ale je tam jenom nějaké pryžové těsnení a to se musí časem rozpadnout. Stejně tak moc nevěřím šroubům s těsněním. Na karavanu je mám sotva tři roky a už ta gumička začíná teřet. Na druhou stranu, všechna těsnění budou schovaná pod panely, takže hlavní dávku UV neschytají.

Můžeš se na vlastní nebezpečí inspirovat jak jsem to dělal já http://forum.mypower.cz/viewtopic.php?f=120&t=7154&p=147241&hilit=+nadkrokevn%C3%AD#p147241.
A nebo to celé přehodnotit a panely nedat na červenou část, ale na tu šedou. Však si nasimuluj rozdíl ve výrobě a co jsi schopen rozumně spotřebovat.

Plechovej krytine všeobecne, a s nadkrokvovou izoláciou duplom by som sa vyhol, zažil som 2 požiare plechových striech, kde po údere blesku zhorela komplet strecha, pričom na jednej bol aj bleskozvod s platnou revíziou. Pri potvrdenom priamom údere do bleskozvodu - otavená špička napriek tomu zrejme nejaký postranný výboj buchol aj do plechu, samozrejme okamžite lokálne roztavil plech, chytila fólia pod ním, debnenie a škoda 250000eur. Taktiež na plechu sa panely a konštrukcie dostávajú na priame bleskové napätie. Lepšie je keď sú oddelené s dostatočnou vzdialenosťou s. Navyše pri víchrici vždy lietajú len plechové strechy, pokiaľ to nie je tornádo. Osobne len betónovú krytinu, nejaký bramac alebo lacnejšie poľské varianty, Výborne sa s nimi pracuje pri FV, vysunieš, pripevníš, zasunieš.

Já jen ke krytině. Uchycení na falc se moc nedoporučuje, samotná krytina je držena jen 20mm hřebíčky a má na sobě posuvné úchyty mezi falcy. Já musel dělat kompromis. Mám originál Prefalz, plechaři obecně nedoporučjí vrtat zkrzk plech a když jo ak opatrně. Já musel také nakonec použít svorky na falce, jelikož mám vazníky šířky 45mm a rovnou řekli, že trefit se skrz skladbu 8cm kolmo kombivrutem 10mm do vazníku 45mm je riziko. Takže falce jsou uchycen na straně kde je FVE 1,5-2x hustěji a posuvné svorky jsou tak, aby falcové úchyty byla na těch bez posuvných úchytek, aby se mohla krytina nadále dilatovat. Už tu bylo několik vichřic , které ohýbaly stromy skoro vodorovně a panely vydržely zatím vše....i tak vždy ráno koukám zda nejsou někde na zahradě...další panely co budu dávat na pergolu a garážové stání, kde krytinu dělala jiná firma, která to zdaleka neudělal tak precizně, tak tam dám klasické kombivruty, jelikož zde jsou trámy 12x18cm...se snad trefí a když by něco někdy zateklo, tak někam kde to tak nevadí A jak jsem se taky poučil...plechová krytina a hromosvod je paráda. Vše spojit s konstrukcí, uzemnění 16mm2, svodiče T1+2 25kVa...
A na co ty střešní okna :-/ a navíc všechen sníh bude sjíždět na tu šedou střechu, kde se bude dělat pěkná kupa. A nadstřešní izolace pokud bude i ke kotvení panelů, je potřeba udělat řádně a pomocí masivní kolmých trámků, aby přeneseně byly panely kotveny do krovu. A nebo bych raději volil s ohledem na obytné podkrovní fošnový krov třeba 60*280mm a podhled 120mm...400mm je pro mě osobně minimum izolace, při použítí PIR/PUR stačí 300cm. A nebo použít rovnou STEICO vazníky 400mm a vyfoukat. Určitě bych nedělal tu lehklou nadstřešní PIR izolaci, kde jsou nějaké latě, kde je prkenný záklop. A pod plech určitě plné bednění, ne latě či OSB desky....

nadkrokevní izolace sama o sobě není problém, obzvlášť provedená jako na odkazu rva. Plech raděj ne, beton nebo pálený tašky, ušetříš si problémy s ochranou před atmosférickým přepětím, a asi i problémy s montáží na tu plechovou krytinu. I pálená taška je posuvná, ale na Tondach jsem v poslední době slyšel dost negativních referencí.
P.S. čtu si, co píše Atman - tohle se stane i s nehořlavejma taškama, když jsou kovový části (rozvody elektriky) těsně pod hřebenem...

Nebude ta nadkrokevní izolace (polystyren nebo desky z fenolické pěny) hořlavá? Taky se přikláním ke klasice, tj. pálená taška (nebo betonová, bude-li mít krov příslušnou únosnost), difúzní fólie, co nejvíc obstojné vaty (Isover Unirol Profi 033 nebo Kanuf Unifit 032), parozábranná fólie s reflexní vrstvou, 3 cm mezera, SDH nebo OSB.

rozdíl hmotnosti mezi betonem a pálenou taškou nestojí za řeč, ale co je důležitý, tak sněhová oblast a výpočtová váha sněhu, která může být i o řád vyšší než váha tašek http://www.snihnastrese.cz/mapa-snehovych-oblasti/ http://www.snihnastrese.cz/normove-zati ... h-oblasti/ - u mě je to cca 120-150kg/m2, https://www.wienerberger.cz/content/dam ... odo_12.pdf 42kg/m2 a více, dle laťování, a třeba km beta https://kmbeta.cz/Documents/Category/CZ ... na2019.pdf strana 10: 42kg a více, dle laťování. Že je beton těžkej je pověra.

A co krytinu úplně vynechat? Tuhle byl příspěvek člena, jak z toho má přístřešek ...

cipis píše:A co krytinu úplně vynechat? Tuhle byl příspěvek člena, jak z toho má přístřešek ...

Na prístrešok na auto v pohode, ale na dom??? Tu by som veru krytinu nevynechával.
Treba pozrieť Český sobestačný dum, tam majú jednu stranu komplet z panelov.

Děkuji všem za podnětné příspěvky. Přesvědčili jste mě ke klasické taškové střeše s klasickou izolací.

Bál jsem se hrozné pracnosti, ale jak mika píše, že to tak pracné není. Věřím.

Navíc jsem zjistil, že třeba k systému Bramac Classic existuje nepřeberné množství příslušenství na všechno možné. Například schůdky ke komínu, odvětrávání, hromosvodné hřebenáče, průchody k antnénám atd. To jsem u plechových nenašel. Všechno by se muselo dělat ručně, klempířsky a musel bych do střechy moc vrtat. Vodotěsnost pouze těsněním a kitem, to se mi moc nelíbí. Snadná rozebratelnost je další plus.

Nadrokevní izolace by asi byla taky hrozná práce. Musely by tam být ty vynášecí trámky, jak píše Quickyprd
Jak píše Atman , takový zásah vedlejší větve blesku a následný požár zní děsivě. Dají se najít fotky rozteklých panelů, většinou od oblouku v kabelech. To radši ať sklo nakape na betonovou tašku, než na tenoučký plech, pod kterým je hned fólie a prkna.

A krytinu vynechat je sice lákavé, ale ono by to přineslo hrozně možných problémů a několik zřejmých. Třeba jak snadno měnit panel, když by to muselo být celé slepené tmelem, jak se dostat ke kabelům a třeba změnit zapojení. Pokud jde o přístřešek na auto, tam je to skvělý nápad. Bezkrytinový přístřešek se mi moc líbil, četl jsem si celé téma. Za pár let tam ale stejně začne zatékat a bude se to musel přetmelit. To si na RD nelze dovolit.

kolin píše:...
Nadrokevní izolace by asi byla taky hrozná práce. Musely by tam být ty vynášecí trámky, ...

Jestli to se zateplením myslíš vážně, tak tam tu nadkrokevní izolaci určitě dej. Existují na to speciální kovové držáky na kontralatě. Já je použil nad část, co se zateplovala, do míst co jsou bez izolace, šly už jen fošny nastojato. Připevnilo se to nad původní trámy, přímo na původní podbití eternitu. Izolace se dává pod kontralatě a mezi ně. Na to pak parozábrana, další kontralatě, latě a tašky.

to pořadí vrstev máš popsaný naopak, ale podle obrázků správně. Směrem zevnitř ven je bednění, parozábrana, izolace, podstřešní folie na vynášecích latích, kontralatě, latě, tašky.
Podle obrázků bych si dovolil připomínky: 1.) parozábrana je lepší s hliníkovou vrstvou. S tím souvisí spoje parozábrany, měly by být dvojitě, tj oboustranná butylová páska nebo lepidlo na parozábranu v tubě v prostoru přesahu fólií, a pak ještě na spoji přelepit páskou ( folie s hliníkem pohliníkovanou). Butyl nebo lepidlo na parozábrany by mělo přijít i do míst, kde jsou vruty skrz parozábranu. A poslední: jakpak je asi parotěsně připojená ta parozábrana na stěnu uvnitř domu? Asi nijak. minimálně na štítech. Správný řešení je vyrvat jedno prkno a tam přilepit pruh parozábrany, kterej bude druhou stranou nalepenej na zdi nebo pokračovat pod sádrokartonem, dle zvolené konstrukce. Ještě by mě zajímalo, jak máš ukončenou podstřešní fólii a zajištěnou izolaci u okapu, a na štítech, to je detail, kde se taky dost chybuje...
Otázka je, jestli je menší tepelnej most přes plechový držáky nebo dřevěný fošny, možná je to prakticky stejný. Už jsem viděl i řešení, kde ty vynášecí latě připevnili na kousky OSB desky, který do střechy kotvily přes dřevený špalíky nebo malý úhelníky. To je asi nejlepší, ale taky nejpracnější.
Ještě jsem si všiml horní části: tam je parozábrana a není tam izolace??? Jakpak je asi napojená parozábrana na strop podkroví...
Prostup komína parozábranou je udělanej jak?

Sorry že se tak hloupě ptám, ale těchto odhadem 15 cm je veškerá izolace střechy? Pokud ano, je to hrozně málo (rozumných je tak 40 cm a víc), pokud ne a ještě něco je uvnitř, mohl by být problém s tou parozábranou...

Tedy vy mi dáváte, že já sem vůbec něco dával.
Tohle je jen ukázka té nekrokevní izolace kterou jsem dal nad prkna, co byly pod původním eternitem. Takže ta fólie na prknech je tam spíše jen jako separační vrstva. Pod těma prknama je mezi krokvemi další vata a na ní je teprve směrem do místnosti skutečná parozábrana z pohliníkované fólie. Ta parozábrana je pak vytažená mezi krokvemi nahoru do té části bez izolace a tam je napojená na další parozábranu. Ta dělá na podlaze něco jako „vanu“. Stěny té parozábranové „vany“, jsou vytažené kolem komínů, zdí, trámů až nad izolaci kterou tvoří vrstva fasádního polystyrenu a další vata. Na těch roštech je pak záklop z OSB desek. Ve štítech je ta nekrokevní izolace ukončená s hranou původní fasády (cetris deska) a z venku pak přetažená fasádním polystyrenem až k taškovým latím. Stejně tak u okapu, ta nekrokevní izolace je vytažený mimo stěny směrem k okapu a zespodu, zase až pod ní, je dotažené zateplení fasády.
Netvrdím, že je to dokonalé, ale lépe jsem to na starém baráku ze 70 let vyřešit nedokázal. Je to tam takhle už 9 let a žádný problém jsem zatím nezaznamenal. Co se týká celkové izolace, mezi krokvemi je 14cm, 12cm držák a 8cm lať, takže celkem 34cm minerální vaty.

Ok, to už je lepší, ale pořád je tam jeden potenciální problém. Pokud prostor té střechy, tedy to, co je uzavřeno dvěma parozábranami, nebude odvětrávané, je tam pořád riziko kumulace vlhkosti a následné kondenzace (ona ani ta pokovená parozábrana z podstaty věci a při zachování veškeré technologické kázně nefunguje stoprocentně). Tady je ten prostor velký, takže to riziko je poměrně malé, ok, ale stejně by bylo lepší dát pod tu vatu na krovech fólii difuzní, dokonce je i levnější

OK, na první pohled to vypadalo hůř. Jinak souhlas, mezi vrstvy vaty jsem taky dával zbytka podstřešnífolie, kvůli konvekci vzduchu. Z principu na tom místě stačí i papír... Ten konec střechy máš vyřešenej pěkně. Obvykle tam vyčuhuje vata, a když je tlustší, musí se tabule polystyrénu dávat o 90° pootočený proti tvýmu řešení, aby aspoň polovinou byly na zdi a na něčem držely. Ale stejně si myslím, že na té šikmině nemáš tu parozábranu průběžnou. Ale to je jenom tvoje věc a teď už to předělávat asi nebudeš...
Jo a drobnej detail: na těch krajních polystyrénech měla být perlinka až dozadu, do lepidla - tím se zajistí, že se potom nesundá z polystyrénu jako tapeta - to se stalo mě, na stěně, do které zateklo z rovné střechy...