Fórum | MyPower.CZ

Kromě napětí záleží samozřejmě na odporu, z toho pak vzniká nebezpečný proud, když je odpor nízký. V dvoucentimetrových suchých korkáčích se klidně chytnu fáze a nebudu vědět, jestli je pod proudem. (Vyzkoušeno) Pokud budu stát po pás ve vodě, ucítím i 24V. (Nevyzkoušeno). Také samozřejmě záleží na tvrdosti zdroje. Elektrostatický náboj několik desítek tisíc volt člověka možná štípne, ale nezabije. Několik desítek kilovolt z dálkového vedení udělá z člověka škvarek. Volty jako volty, ne? Elektrika je prostě nevyzpytatelná sviňa, no.

ano chytnes se linky a udela to z cloveka skvarek a pritom ten proud bude jalovy... u 22kv linek u nas

ota píše:Abrams mi to bude vymlouvat ale zvolil jsem jinou cestu.
Když nedokážeš nad mafií vyhrát, musíš se k ní přidat. Takže stavím ongrid elektrárnu, výkon větší než tvých 10kW, k tomu UPS 10kW na překlenutí nočního provozu. Olověná baterka OPzS 20kWh. Při vlastní spotřebě 30-40% mi návratnost vychází 7-9 let s tím že si to celé zařizuji od projektu a stavebního povolení po výstavbu sám.
Vyřizování papírů s distributorem zhruba rok až dva.
Do 10kW nepotřebuješ stavební povolení.

Do 20kW nepotřebuješ stavební povolení.

kodl69 píše:změnilo, tabulka je z normy platné do roku 2000... V současnosti platná ČSN 33 2000-4-41/ed.3 už nikde nemá zařazení prostor, takže prostory normální, nebezpečné a zvlášť nebezpečné už neexistují. A nebo je to v jiné normě...
V 4-41/ed.2, co platí posledních pár týdnů, to je drobek jinak:

4-41ed2.png

ale pořád podobně. Jak se určuje potřebné ochranné opatření nově u instalací nejpozděj 07.07.2020 kdy platí 4-41/ed.3 bezvýhradně, netuším. A mám dojem, že to netuší nikdo.

Při testech nás zkušební komisař upozorňoval na skutečnost, že je to pravděpodobně poslední zkouška z vyhlášky 50, jelikož za tři roky, kdy nám vyprší platnost přezkoušení již budou platit nové předpisy.
Pořád tedy platí (alespoň do 7.7.2020), že pokud nebudu provozovat FVE v prostorách zvlášť nebezpečných, tak do 60V na živých částech jsem pořád v normě.

Starý zařízení se revidují podle norem platných v době revize, proto jsem honem napsal loni na jaře revizi na svůj letitej systém, dokud nebyla v 7-712/ed.2 ta blibina s nahrazením jmenovitýho napětí panelů Voc stc za Uocmax což je Voc nejnižší teplotě ololí podle klimatické mapy (u nás -15°) a ještě -25°C, takže Voc při -40°C a to jistě přesahuje 120V o pár volt. Ať mě někdo zkusí tohle napětí na panelech naměřit, navíc při proudu vyšším než 10mA (abych si ho vůbec všiml, že mnou protéká) Ale ti úřednící si nějak musí dokázat svoji důležitost. Takže pokud poslední rok, pokud někdo udělal systém s klasickejma 60čl panelama se stringama 3s, tak je to protiprávní jednání, protože normy jsou prodloužená ruka zákona... A kupodivu nikdo se nebouří.

Zeptám se uplně blbě. Vy máte živý části bez krytů a izolací, prostě přístupný?

Ano, v 24V instalaci, kde nepředpokládám revizi (a kryty na baterky budou).
Připojuji se k tedy otázce: pokud bych chtěl revizi, znamená to kryty všude, kde je třeba těch 55V ?

marsal64 píše:: pokud bych chtěl revizi, znamená to kryty všude, kde je třeba těch 55V ?

Těžko říci. Dva revizáci - tři odborné názory.

pokud tam mají přístup osoby bez elektrotechnické kvalifikace, tak jistě kryty. Viz ta poznámka o paní s kovovou s lopatkou. Pokud je to rozvodna, nedejbože akumulátorovna (další specifický normy) která je zamčená, patřičně označená a klíče má ten s platnou vyhl. 50 paragraf 5, 6, není problém bez krytů. Samozřejmě že všichni známe ty sytémy osvětlení s halogenkama s neizolovanými rozvody, na kterých visí svítidla, ale tam je spousta dalších požadavků na to, co se má stát při zkratu, a spousta z vás nemá vůbec odpovídající jištění pro rozvody DC okruhů. Podle ČSN 33 2000-7-715 (světelná instalace napájená malým napětím) je např požadavek pro odpojení při zkratu do 0.3s. Ale napětí může být do 60V DC a hodnota napětí je jmenovitá, takže i když nabitej akumulátor má klidně 58V, pořád se jedná o 48V systém.

Tak, názor jednoho revizáka máme, díky .
A bez krytů bych to do garáže asi opravdu nemontoval, ač to bude komplikace.

Netvrdim, že mám vše v souladu s normou, ale mám vše zakrytovaný, u nízkonapěťových částí hlavně z důvodu náhodného pádu vodivých předmětů, jak už tady bylo uvedeno. Kdybych se po baráku pohyboval jen já, dejme tomu, ale tomu tak není.
Myslim, že je krásný, mít vše udělaný v souladu s normou, jenomže málokdo může říct, že je zná. Hlavně osoby, který mě tvrděj, že znají aktuální elektrotechnické normy se mi často daří přesvědčit, že je to jenom jejich dojem. Ale nechci se do toho zamotávat, sám je neznám a je to hlavně o výkladu, ten se dá tak zohejbat, aby to někomu vyhovovalo, až je to neuvěřitelný.
Ale pokud to má člověk doma sám pro sebe, tak je to jeho věc, každý strůjcem svého štěstí.
Nejvíc mě štve, když vám někdo něco dodá, předloží prohlášení o shodě, revize..... ale realita je otřesná.

Někdy mám pocit, že normy (obecně, nejen elektrotechnické) jsou psané spíš pro advokáty a pojišťovny. Prostě tak, aby je v praxi nešlo splnit. Kdosi chytřejší než já už kdysi konstatoval, že zaměstnanec může sabotovat práci i tak, že bude po zaměstnavateli beze zbytku požadovat splnění všech bezpečnostních norem.

Ahoj, medituji o dvou variantách, kterými se vydat pro "neohlášenou" FVE:

a) FVE bude od DS zcela oddělena s využitím ručního (systém ota atd.) nebo automatického (systém youda atd.) přepínače sítí
b) Díky použití Studer XTM 4000-48 přetoky nebudou, DS připojit k tomuto měniči a použít SmartBoost atp.

Mohu poprosit o názor, jak byste udělali vy? Díky.

Já osobně používám variantu b). Zatím s tím nemám problém. Co se týče teoretických možných přetoků, tak momentálně to nějak neřeším vzhledem k tomu že mám nasazený nějaký hodně historický elektroměr, který přetoky určitě neměří.

Ještě je varianta místo.prepinani mít nabíječku která ti z NT tarifu natlačí baterie

Díky, takže už medituji o třech variantách, kterými se vydat pro "neohlášenou" FVE:

a) FVE bude od DS zcela oddělena s využitím ručního (systém ota atd.) nebo automatického (systém youda atd.) přepínače sítí
b) Díky použití Studer XTM 4000-48 přetoky nebudou, DS připojit k tomuto měniči a použít SmartBoost atp.
c) DC coupling (systém kybos atd.) - nabíječka z DS do baterky, na baterce dále regulátory a měnič

Je mi jasné, že volba je jaksi "věcí názoru", jakýkoli komentář nicméně vítaný, díky předem.

Kolik tam je (nebo bude) v baterkách?

Máme 9-20kWh denně a v klidu řeknu, že mých AKU 18kWh je na NT nabíjení málo, mám pocit, že baterie vybíjím příliš hluboko. Pod 9kWh/den se dostat neumíme, poslední dobou nejsou přebytky do bojleru ani do těžby a jsme na cca 14kWh. V SOC přes noc to dělá 67->45% dvakrát za den. Jednou v noci a jednou přes den (včera a dnes z panelů přišlo 1.8kWh takže skoro nic) plánujeme myčku a podobné spotřebiče do doby NT, abych ty baterky šetřil. Mám nabíječky 3 ks po 17A, cca 900W kus, a touhle dobou potřebuju 1-2 zapnuté těch 8 hodin. Můžu si dovolit pár dní jednu, SOC postupně klesá, když je opravdu hnusně musím jednu přidat a pak to zase postupně stoupá. Kvůli maximalizaci účinnosti to vyžaduje obsluhu, ještě jsem se nedostal k tomu to naprogramovat. Je možné si mé průběhy vynásobit koeficientem jiné spotřeby...

Pokud je baterek méně, a spotřeba vyšší, nedoporučuju DC meziobvod... Můj příklad je hraniční aby to mělo dlouhodobý smysl. Pak ještě upozorněním, že to chce kvalitní měření SOC, v mém případě s LiIon je to jednoduché, nabíjím na 14x3.857V což v mém případě odpovídá těm cca 67%.

Díky, pokud Ti tedy rozumím dobře, jedeš na DC coupling. Ano, ano, baterky budou postupně podle financí :-/, obávám se, že budu muset začít s 10kWh.

marsal64 píše:Díky, pokud Ti tedy rozumím dobře, jedeš na DC coupling. Ano, ano, baterky budou postupně podle financí :-/, obávám se, že budu muset začít s 10kWh.

Kolik je průměrná denní spotřeba? Od toho začni!
Já doporučuju:
5 kWp panelů * 4 = 20kWh baterek,
10kWh spotřeby * 1.5 = 15kWh baterek...

Někomu to přijde přehnané s baterkou, ale stačí se podívat do grafů SOC. Já nemám tak velkou plochu na jih. Bez toho NT nabíjení je opravdu baterka zbytečně velká, ale pak je zatížena větším proudem. Ale má jen jeden cyklus denně přes zimu... Pozor na proud nabíjení v NT, 0,5CA každý den taky není nic pro dlouhodobou životnost.

Dnes jsem objednal panely (šel jsem nakonec do GWL palety, i proto, že Voc mají právě 40V a ne víc, kvůli 120V - tak uvidíme).
Na obrázku je moje střecha - Lindab, pod ním klasicky dřevěná prkna a trámy. Po nachytření chápu, že standardní způsob montáže je kombivrut s packou (např. https://eshopelektronika.cz/detail/foto ... ch-eternit).
Mám nicméně háky od kapitánajeskyňáka, které mne opakovaně udivují svou betelností a svádějí mne k využití pro tento účel. Ale obávám se, že pokud je použiji, tak (a) mohou při malých pohybech odírat plech a (b) utěsnění bude horší.
Takže uvažuji, že ty háky nabídnu zde v Bazaru a koupím ony kombivruty. Dělám správně?