odpojení regulátoru od akumulátoru

[tomas]

Potřebuji vyřešit úplné odpojení akumulátoru při poruše (vybití nebo přebití článku atd...). Elektrárna musí fungovat bez obsluhy a být maximálně blbuvzdorná (těžký úkol, protože blbci jsou strašně vynalézaví). Než někdo přijede opravit poruchu, tak stále připojené regulátory a měniče mohou způsobit vybití a poškození Li akumulátoru.
Odpojení MPPT regulátoru od akumulátoru způsobuje přepěťové špičky v regulátoru a ohrožuje jej. Napěťová regulace v regulátoru není někdy tak rychlá, aby stihla snížit výkon DC/DC měniče dříve, než dojde k jeho poškození. Je to sice řešitelné, ale zřejmě na někteří výrobci regulátorů s...u a regulátor by byl také dražší. Nechci nic riskovat a tak jsem navrhl rozpínací kontakt mezi akumulátorem a regulátorem přemostit diodou. Tak aby při rozpojení kontaktu případné vyšší napětí svedla dioda do akumulátoru. Viz. schéma zapojení.

odpojeni_akumulatoru_od_regulatoru.png

Vypínací impuls (např. z Cell Loggeru) vypne vyrážecí cívkou KM1 jistič FA1 a odpojí regulátor od panelů a následně pomocným kontaktem a vyrážecí cívkou KM2 vypne i jistič FA2. Protože má regulátor velkou kapacitu a ještě chvíli pracuje i při odpojí panelů, tak zbývající energie z kondenzátorů v regulátoru proteče přes diodu D1 do akumulátoru.
Pomocný kontakt u jističe FA2 zajišťuje že vypnutí jističe FA1 v případě že by někdo ručně vypnul jistič FA2, bez něj by při větších výkonů došlo k přetížení diody D1. Je tak možno použít levnější a rychlejší diodu na menší proud bez velkého chladiče.
Zapojení je možné zjednodušit a případně použít pouze jednu vyrážecí cívku a jeden vícepólový jistič pokud napěťově a proudově vyhoví napěťovým a proudovým parametrům na vstupu a výstupu z regulátoru. Nebo je také možné použít stykač s aretací (západkami). V mém případě jde o tři regulátory takže musím použít dva třípólové jističe a dvě vyrážecí cívky. Jednak už tam ty jističe jsou namontované a nenašel jsem nic co by mi umožnilo jističe mechanicky propojit tak, aby jedna vyrážecí cívka vypnula naráz více jističů. Nezná někdo výrobce jističů který by něco takového vyráběl?

Jističe v této variantě se musí zapínat oba najednou, nebo při zapínání jističů odpojit pojistku FU3, jinak se jističe vzájemně shazují. Případně doplnit rozpínací tlačítko. Nebo to lze brát jako ochranu před nepoučenou obsluhou. Jeden vícepólový jistič nebo stykač by byl lepší, ale v mém případě nejde použít.

Při rozpojení FA2 by v závislosti na rychlosti diody mělo na výstupních svorkách regulátoru napětí vzrůst jen o cca 1-2V o úbytek napětí na diodě.

Ještě jsem to netestoval. Vidí v tom přemostění rozpínacího kontaktu diodou někdo nějaký možný problém?

[gupa]

Nějak mi to nejde dohromady, proč mít takový odpojení, když, regulátor se většinou nastavuje na koncové napětí, takže když se dosáhne, není co při dosaženém napětí přetlačovat a tak přebíjet. A měnič, který také by měl umět se vypnout aby nevybil aku úplně. Spíše bych řešil něco jako proudové omezení, aby blbec neuškvařil kontakty a elektrody hned v prvním roce z nadšení, jak ta Li baterie se dá naládovat a ždímat.

[tomas]

Protože už jsem se setkal s tím že se články rozbalancovali a balancéry ten proud nezvládli. A také s tím že i když se
měnič večer "vypne" při vybité baterii, tak do rána regulátory i měnič ve standby režimu některé články vybije pod minimální hodnotu napětí. A pokud jsou panely pod sněhem a tento stav trvá několik dní, tak se články zničí. Je to nouzové vypnutí u elektrárny bez obsluhy nebo s obsluhou která tomu nerozumí.
Doplním tam ještě nouzové dobíjení s omezeným proudem co zvládnou balancéry aby se pokryla spotřeba CellLogerů a samovybíjení a aby se akumulátor pomalu trochu nabil a nebyl problém se zapnutím elektrárny.
K proudovému omezení slouží jističe, pojistky, správné dimenzování vodičů a kapacity akumulátoru, s tím problém nemám.

[abrams]

Zdravím ,

... já si k schazování odpojovačů (jističů) upravil jeden jistič na schazovač za zlomek ceny co chtějí za origo. - pokud se vůbec k dané řadě jističů vyrábí . Ale zmíněné pro použití bych doporučoval bistabilní relé jež lze schovat aby jej zákazník nenašel (vyšší stupeň blbuvzdornosti než jističe ) http://shop.mypower.cz/bistabilni-rele-stykac-12v-100a-683 .

Elektronům zdar

[? brumlaj]

vypínacímu impulzu nevadí, že se na něm objeví napětí z baterie? Na Tvou otázku - problém nevidím, ale přes to bych diodu dimenzoval na dost vysoké závěrné napětí, přecijen kdo ví co za impulz se na ní může objevit z vypínajícího se měniče. Nebo současně s vypnutím FV panelů ještě odpojit dalším kontaktem i (nezakreslený) měnič.

[tomas]

Ano, v mém případě to nevadí, ovládací napětí je stejné jako napětí baterie.
Uvažuji o takové podobné diodě:
http://www.tme.eu/cz/details/stth20002t ... ctronics/#

Z pohledu měniče se to při rozepnutí kontaktu bude jevit jako že na akumulátoru napětí poskočilo nahoru o 750mV (úbytek napětí na diodě v propustném směru) a proud bude dále pokračovat v nabíjení akumulátoru přes diodu dokud se nevybijí kondenzátory v regulátoru, potom by měl regulátor nabíjení standardním způsobem ukončit. Vlastně tak ani nedojde k rozpojení obvodu dokud to neudělá sám regulátor. A žádné špičky by se neměli objevit. Samozřejmě každá dioda má nějakou prodlevu sepnutí, ale ten krátký okamžik by snad mohli pohltit kondenzátory a filtr na výstupu z regulátoru. Takže žádné napěťové špičky neočekávám.

Měnič se bude vypínat také, ale jiným kontaktem. Nemaloval jsem to celé, protože u každé elektrárny je to stejně většinou jinak. Jde mi hlavně o tu diodu která je přes ten kontakt.

[tomas]

Zdravím ,

... já si k schazování odpojovačů (jističů) upravil jeden jistič na schazovač za zlomek ceny co chtějí za origo. - pokud se vůbec k dané řadě jističů vyrábí . Ale zmíněné pro použití bych doporučoval bistabilní relé jež lze schovat aby jej zákazník nenašel (vyšší stupeň blbuvzdornosti než jističe ) http://shop.mypower.cz/bistabilni-rele-stykac-12v-100a-683 .

Elektronům zdar

Prosím tě abramsi, můžeš trochu popsat jak jsi upravil jistič a proč jsi to potřeboval? U toho bistabilního relé mi vadí že nejde zapnout nebo vypnout ručně, pouze elektricky. Takže já teď raději ty jističe a stykače s aretací které lze ovládat jak elektricky tak ručně.

[? brumlaj]

Napěťové špičky nebyly myšleny od regulátoru, ale od měniče, takže pokud se měnič odpojí dříve, než se bude odepínat baterie od regulátoru, pak těch 200V v pohodě stačí. (mizející napětí z regulátoru a současně odběr měničem, indukčnosti v měniči který napájí zátěž proti zemi....... kdo ví co by se událo zvláště u HF, nebo trapézu...)

[? timpomat]

Stale si myslim ze odpojenie regulatora od napajania najma pokial este na paneloch je dostatocne napatie a aj nejaky prud je nebezpecne (aj ked odpajacia logika bude riesit aj odpojenie panelov v predstihu), a v navodoch to vyslovene zakazuju. Keby som bol nuteny to robit, tak mam k regulatoru stale nejaku mensiu "dummy" bateriu ktora by robila naraznik pri vypnuti, mozno by stacila aj bateria zo superkapacitorov, ale mozno to je z blata do kaluze.

[gupa]

No asi bude chyba úplně někde jinde a toto je jen oddálení stále zvyšujícíhose problému, řeklbych v balancérech, pokud se články rozhodí a nic je nesrovná, ty proudové jističe a pojistky nic neochrání, protože se ty špatné články budou stále více blížit k měkkosti i přes nějaký aktivně blbuvzdorný odepínač. Podle mne se začíná to, proč do Li baterií nechci jít krom jednočlánkové aplikace. Jsou moc citlivý na blbost. A pokud nebude mít každý článek svoji udržovací logiku, logiku proudu při vybíjení a nabíjení, vše ostatní je špatně protože pomaly dochází k nekontrolované destrukci kvůli proudům jak jsem psal. Lépe řečeno, jistič a pojistka chrání odběry z baterie, ale problém vidím v článku dle všeho. Jinak musí stačit běžné odpojování a připojování měničem a nabíječem (regulátorem).

Protože už jsem se setkal s tím že se články rozbalancovali a balancéry ten proud nezvládli. A také s tím že i když se
měnič večer "vypne" při vybité baterii, tak do rána regulátory i měnič ve standby režimu některé články vybije pod minimální hodnotu napětí. A pokud jsou panely pod sněhem a tento stav trvá několik dní, tak se články zničí. Je to nouzové vypnutí u elektrárny bez obsluhy nebo s obsluhou která tomu nerozumí.
Doplním tam ještě nouzové dobíjení s omezeným proudem co zvládnou balancéry aby se pokryla spotřeba CellLogerů a samovybíjení a aby se akumulátor pomalu trochu nabil a nebyl problém se zapnutím elektrárny.
K proudovému omezení slouží jističe, pojistky, správné dimenzování vodičů a kapacity akumulátoru, s tím problém nemám.

[abrams]

Zdravím ,

... já si k schazování odpojovačů (jističů) upravil jeden jistič na schazovač za zlomek ceny co chtějí za origo. - pokud se vůbec k dané řadě jističů vyrábí . Ale zmíněné pro použití bych doporučoval bistabilní relé jež lze schovat aby jej zákazník nenašel (vyšší stupeň blbuvzdornosti než jističe ) http://shop.mypower.cz/bistabilni-rele-stykac-12v-100a-683 .

Elektronům zdar

Prosím tě abramsi, můžeš trochu popsat jak jsi upravil jistič a proč jsi to potřeboval? U toho bistabilního relé mi vadí že nejde zapnout nebo vypnout ručně, pouze elektricky. Takže já teď raději ty jističe a stykače s aretací které lze ovládat jak elektricky tak ručně.

Zdravím ,

nic světaborného , rozmontovat jeden jistič , odstranit origo proudovou cívku , namotat z tenčího drátu novou , složit a jeto . Ale nejsem si jistý že to bude možné u každého jističe ... některý sou slepený či snýtovaný čímž brání nedestruktivnímu rozebrání a opětovnému složení do funkčtního stavu .
Mám takovéto schazovače u odpojovačů FV panelů (řízený CellLogy na nadpětí článku/ů) , druhý u odpojovače DC do měniče (řízený CellLogy na podpětí článku/ů) a třetí u odpojovačů BMS (řízený na podpětí i nadpětí článku/ů) . Jelikož jsou všechny odpojovače jedné výrobní série diť s odlišnými vlastnostmi , dá se s tím hrát jako s legem .

ostrov3,96_021.JPG

ostrov3,96_024.JPG

Elektronům zdar

[tomas]

Aha, takže to máš nějakou tyčkou v těch páčkách jističů propojené a jeden "shazovač" shodí všech 6 jističů? Má na to sílu? Možná by bylo vhodnější shazovač umístit doprostřed mezi jističe, aby nebyla jeho páčka tak namáhaná jen z jedné strany na krut. Na zapnutí 6-ti jističů a natržení všech jejich pružin je už potřeba nějaká větší síla že?
Doufal jsem že některý výrobce má z boku jističe díru k západce která jistič odjistí, tak by se dalo s minimální silou shodit velké množství jističů v řadě. A zapnutí jednotlivých jističů by již mohlo probíhat individuálně. Ale asi nikdo nic takového nevyrábí.
Možná by se to dalo poskládat i pomocí jednotlivých kontaktů na DIN liště používaných k tlačítkům a nějaké dlouhé vačky a pružiny.

[abrams]

Zdravím ,

použil sem jističe z výprodeje (skoupil sem všechny ) , právě proto , že se mezi sebou spojují nejen ve vnější páčce , ale také vnitřním mechanismem spouště . Schazovač nemá jakýkoli problém , že je na konci . K nahození je nejlepší kus laťky ... obouruč to de blbě . Jelikož sou všechny navzájem propojeny , nelze nahodit jen některé , ale všechny nebo nic .

Napadá mě , že by se dal použít rovnou neupravený jistič , ale s co nejmenší hodnotou proudu , třeba 1A nebo 2A . Sice při akci udělá větší proudovou špičku , což by nevadilo . Já mám jen 10A jističe který hodily pěkný oblouk - proto to převinutí . Víc jak 12V bych do nich nepouštěl - pro 24V a 48V systémy doplnit odpovídajícím rezistorem .

Elektronům zdar

[? honzasl]

Je pravdou, že napěťová/podpěťová spoušť OEZ je drahá (v porovnání s cenou jističe):

http://www.shopelektro.cz/jistice,-chra ... uste-sv-ls

Ale podobný výrobek se dá koupit od konkurence za lidově-čínské ceny, kde už se nevyplatí bastlit nějaké cívečky:

http://www.shopelektro.cz/jistice,-chra ... aci-civka3

[? kodl69]

teď se tady dívám na standartní pl7 eaton -moeller a ten otvůrek na boku je na propojení, tj. stačí tam dát ocel. drátek D 1mm - stejný je uvnitř 3f jističe, jističe vedle sebe, stejně spojit páčky a budou chodit zároveň, stačí jeden shazovací modul. Aspoň nikdo nebude mít rébus jak je zapínat zároveň. Já mám zatím na odpojení pole OPV10, ale možná něco takovýho udělám taky.