NATO uvažuje o tancích poháněných sluncem
Napsal: pát črc 23, 2021 1:30 pmDobrý den,
už je tu zase pátek! No a s ním samozřejmě i článek ke čtení, zamyšlení a případné diskuzi. Dnes se podíváme maličko na rozhraní oborů - nápad pohánět tanky solární energií zní šíleně, ale mohl by vyřešit řadu problémů.
Přeji hezký den.
Karel Kilián
NATO uvažuje o tancích poháněných sluncem
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg nedávno na online semináři nazvaném Nové nápady pro NATO 2030, jehož přepis je zveřejněn na webových stránkách NATO, vyzval k využití solárních panelů k napájení „těžkých bojových tanků nebo stíhaček a námořních lodí“.
Stoltenberg se během semináře zabýval skutečností, že armády celého světa musí přijmout řadu opatření nezbytných k omezení svých značných emisí CO2. Ty jsou dle dostupných údajů tak velké, že přesahují emise celých států.
Vojenská technika na solárech?
„NATO by se mělo podílet na hledání možností, jak snížit emise z vojenských operací,“ vysvětlil Stoltenberg. „Víme, že těžké bojové tanky nebo stíhačky a námořní lodě spotřebují mnoho fosilních paliv, vypouštějí CO2 a podílejí se na skleníkovém efektu, proto se musíme zabývat tím, jak můžeme tyto emise snížit pomocí alternativních paliv, solárních panelů a jiných způsobů vedení našich misí.“
Stoltenberg také popsal způsob, jak by snížení závislosti na fosilních palivech mohlo zvýšit životaschopnost jednotek a vojenských operací, které často probíhají v regionech, kde je doprava paliva jednou z potenciálních překážek úspěchu mise.
„Pokud se nám podaří snížit [naši] závislost [na zranitelných zásobovacích trasách], snížíme tím jednak emise, ale zároveň zvýšíme vojenskou efektivitu a odolnost našich jednotek,“ řekl šéf NATO. „Proto pracujeme na různých projektech, abychom zjistili, jak můžeme naše armády učinit ekologičtějšími a méně závislými na fosilních palivech.“
Uhlíková stopa bojových akcí
Stoltenberg je přesvědčen, že v nové strategické koncepci NATO, která se začne rozvíjet koncem tohoto roku na setkání vedoucích představitelů NATO, musí změna klimatu hrát mnohem významnější a důležitější roli. NATO by se mělo podílet na hledání možností, jak snížit emise z vojenských operací.
Rozbor uhlíkové stopy armádních vozidel a globálních vojenských organizací dává ucelenější pohled na Stoltenbergovy komentáře - které lze označit za obrovské podcenění, pokud jde o spotřebu fosilních paliv ve vojenství.
Podle zprávy SGR činila uhlíková stopa vojenských operací EU v roce 2019 více než 24,8 milionu tun CO2. To odpovídá ročním emisím přibližně 14 milionů průměrných automobilů. Stejná zpráva však poukazuje na problémy s kvalitou údajů v tomto odhadu a uvádí, že číslo je konzervativním odhadem a může být ve skutečnosti vyšší.
Zpráva kritizuje skutečnost, že ačkoli jsou armády velkými spotřebiteli fosilních paliv, bývají často osvobozeny od povinnosti veřejně vykazovat své emise uhlíku. Ze zkoumaných vojenských technologických společností působících v EU byly největší emitenti skleníkových plynů vyhodnoceny PGZ (se sídlem v Polsku), Airbus, Leonardo, Rheinmetall a Thales.
Zplodiny americké armády
Studie z roku 2019 mezitím ukazuje, že americká armáda je větším znečišťovatelem než 140 zemí dohromady. Pokud jde o samotné tanky, The National News uvádí, že „uhlíkové emise z 60tunového bojového tanku Abrams v USA jsou vypočteny jako ekvivalent 10 automobilů Mercedes-Benz“.
Uhlíková stopa americké armády je obrovská. Stejně, jako jiné dodavatelské řetězce, se spoléhá na rozsáhlou globální síť kontejnerových lodí, nákladních automobilů a nákladních letadel, které zásobují její operace vším možným, od bomb po humanitární pomoc a palivo.
Americká armáda je jedním z největších znečišťovatelů v historii, spotřebovává více kapalných paliv a vypouští více plynů, které mění klima více než většina středně velkých zemí. Kdyby americká armáda byla státem, jen díky spotřebě paliv by se umístila na 47. místě na světě v emisích skleníkových plynů, mezi Peru a Portugalskem.
Například v roce 2017 armáda nakoupila přibližně 269 230 barelů ropy denně a spalováním těchto paliv vypustila více než 25 000 kilotun oxidu uhličitého. Americké letectvo nakoupilo pohonné hmoty v hodnotě 4,9 miliardy dolarů, námořnictvo 2,8 miliardy dolarů, armáda pak 947 milionů dolarů a námořní pěchota 36 milionů dolarů.
Dokážou solární panely pohánět těžký bojový tank?
Napájení tanku pomocí současných solárních technologií by bylo podle všeho neuvěřitelně nepraktické. Naději však lze spatřovat v technologiích blízké budoucnosti, jako jsou perovskitové články, jež by měly zlepšit účinnost a životnost.
Technologie vozidel poháněných solárními panely je stále v plenkách a lídři v oboru, jako je Light Year One, jsou v současné době schopni nabíjet solární energii pouze rychlostí přibližně 12 kilometrů dojezdu za jednu hodinu nabíjení.
Z toho je více než jasné, že tato technologie má před sebou ještě hodně dlouhou cestu - zejména proto, že obrněná divize americké armády potřebuje energii až 500 000 galonů paliva denně. V krátkodobém horizontu by však mohly být využity hybridní elektrické pohonné systémy ke zlepšení výkonnosti tanků tím, že by poskytovaly energii pro dílčí systémy.
„Všichni jsme zodpovědní za to, abychom v boji proti změně klimatu dělali více,“ vysvětlil Stoltenberg na online semináři. „Proto se zabýváme tím, jak může NATO přispět k dosažení čisté nuly.“
Co říkáte na představu tanků poháněných sluneční energií?
Zdroje: interestingengineering.com, theconversation.com, nato.int, sgr.org.uk.
už je tu zase pátek! No a s ním samozřejmě i článek ke čtení, zamyšlení a případné diskuzi. Dnes se podíváme maličko na rozhraní oborů - nápad pohánět tanky solární energií zní šíleně, ale mohl by vyřešit řadu problémů.
Přeji hezký den.
Karel Kilián
NATO uvažuje o tancích poháněných sluncem
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg nedávno na online semináři nazvaném Nové nápady pro NATO 2030, jehož přepis je zveřejněn na webových stránkách NATO, vyzval k využití solárních panelů k napájení „těžkých bojových tanků nebo stíhaček a námořních lodí“.
Stoltenberg se během semináře zabýval skutečností, že armády celého světa musí přijmout řadu opatření nezbytných k omezení svých značných emisí CO2. Ty jsou dle dostupných údajů tak velké, že přesahují emise celých států.
Vojenská technika na solárech?
„NATO by se mělo podílet na hledání možností, jak snížit emise z vojenských operací,“ vysvětlil Stoltenberg. „Víme, že těžké bojové tanky nebo stíhačky a námořní lodě spotřebují mnoho fosilních paliv, vypouštějí CO2 a podílejí se na skleníkovém efektu, proto se musíme zabývat tím, jak můžeme tyto emise snížit pomocí alternativních paliv, solárních panelů a jiných způsobů vedení našich misí.“
Stoltenberg také popsal způsob, jak by snížení závislosti na fosilních palivech mohlo zvýšit životaschopnost jednotek a vojenských operací, které často probíhají v regionech, kde je doprava paliva jednou z potenciálních překážek úspěchu mise.
„Pokud se nám podaří snížit [naši] závislost [na zranitelných zásobovacích trasách], snížíme tím jednak emise, ale zároveň zvýšíme vojenskou efektivitu a odolnost našich jednotek,“ řekl šéf NATO. „Proto pracujeme na různých projektech, abychom zjistili, jak můžeme naše armády učinit ekologičtějšími a méně závislými na fosilních palivech.“
Uhlíková stopa bojových akcí
Stoltenberg je přesvědčen, že v nové strategické koncepci NATO, která se začne rozvíjet koncem tohoto roku na setkání vedoucích představitelů NATO, musí změna klimatu hrát mnohem významnější a důležitější roli. NATO by se mělo podílet na hledání možností, jak snížit emise z vojenských operací.
Rozbor uhlíkové stopy armádních vozidel a globálních vojenských organizací dává ucelenější pohled na Stoltenbergovy komentáře - které lze označit za obrovské podcenění, pokud jde o spotřebu fosilních paliv ve vojenství.
Podle zprávy SGR činila uhlíková stopa vojenských operací EU v roce 2019 více než 24,8 milionu tun CO2. To odpovídá ročním emisím přibližně 14 milionů průměrných automobilů. Stejná zpráva však poukazuje na problémy s kvalitou údajů v tomto odhadu a uvádí, že číslo je konzervativním odhadem a může být ve skutečnosti vyšší.
Zpráva kritizuje skutečnost, že ačkoli jsou armády velkými spotřebiteli fosilních paliv, bývají často osvobozeny od povinnosti veřejně vykazovat své emise uhlíku. Ze zkoumaných vojenských technologických společností působících v EU byly největší emitenti skleníkových plynů vyhodnoceny PGZ (se sídlem v Polsku), Airbus, Leonardo, Rheinmetall a Thales.
Zplodiny americké armády
Studie z roku 2019 mezitím ukazuje, že americká armáda je větším znečišťovatelem než 140 zemí dohromady. Pokud jde o samotné tanky, The National News uvádí, že „uhlíkové emise z 60tunového bojového tanku Abrams v USA jsou vypočteny jako ekvivalent 10 automobilů Mercedes-Benz“.
Uhlíková stopa americké armády je obrovská. Stejně, jako jiné dodavatelské řetězce, se spoléhá na rozsáhlou globální síť kontejnerových lodí, nákladních automobilů a nákladních letadel, které zásobují její operace vším možným, od bomb po humanitární pomoc a palivo.
Americká armáda je jedním z největších znečišťovatelů v historii, spotřebovává více kapalných paliv a vypouští více plynů, které mění klima více než většina středně velkých zemí. Kdyby americká armáda byla státem, jen díky spotřebě paliv by se umístila na 47. místě na světě v emisích skleníkových plynů, mezi Peru a Portugalskem.
Například v roce 2017 armáda nakoupila přibližně 269 230 barelů ropy denně a spalováním těchto paliv vypustila více než 25 000 kilotun oxidu uhličitého. Americké letectvo nakoupilo pohonné hmoty v hodnotě 4,9 miliardy dolarů, námořnictvo 2,8 miliardy dolarů, armáda pak 947 milionů dolarů a námořní pěchota 36 milionů dolarů.
Dokážou solární panely pohánět těžký bojový tank?
Napájení tanku pomocí současných solárních technologií by bylo podle všeho neuvěřitelně nepraktické. Naději však lze spatřovat v technologiích blízké budoucnosti, jako jsou perovskitové články, jež by měly zlepšit účinnost a životnost.
Technologie vozidel poháněných solárními panely je stále v plenkách a lídři v oboru, jako je Light Year One, jsou v současné době schopni nabíjet solární energii pouze rychlostí přibližně 12 kilometrů dojezdu za jednu hodinu nabíjení.
Z toho je více než jasné, že tato technologie má před sebou ještě hodně dlouhou cestu - zejména proto, že obrněná divize americké armády potřebuje energii až 500 000 galonů paliva denně. V krátkodobém horizontu by však mohly být využity hybridní elektrické pohonné systémy ke zlepšení výkonnosti tanků tím, že by poskytovaly energii pro dílčí systémy.
„Všichni jsme zodpovědní za to, abychom v boji proti změně klimatu dělali více,“ vysvětlil Stoltenberg na online semináři. „Proto se zabýváme tím, jak může NATO přispět k dosažení čisté nuly.“
Co říkáte na představu tanků poháněných sluneční energií?
Zdroje: interestingengineering.com, theconversation.com, nato.int, sgr.org.uk.
a v důsledku je vlastně jedno, kterýmu státnímu rezortu budou přerozděleny naše finanční odvody. Promrhají se z větší či menší části všude 